Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Zahrádkové osady, zahrádkaření a samozásobitelství: mikroregionální sonda
Divínová, Pavlína ; Bičík, Ivan (vedoucí práce) ; Hrabák, Jiří (oponent)
Zahrádkové osady, zahrádkaření a samozásobitelství: mikroregionální sonda Abstrakt Bakalářská práce pojednává o vzniku a vývoji zahrádkových osad a zahrádkářského hnutí v Česku, okrajově se zabývá touto problematikou také ve Velké Británii a v Německu. Do diskuze s literaturou je také zařazen související fenomén zahrádkových osad a to druhé bydlení. V teoretické části je zmíněno o samozásobitelství, jako určitém životním stylu. V této kapitole je nastíněn nejen vývoj a trendy v samozásobitelství (potažmo sklizni ovoce a zeleniny), ale také celkové trendy ve spotřebě potravin. Jako cíl bylo určeno na mikroregionální úrovni objasnit, kdo jsou lidé, kteří zahrádku vlastní a k čemu ji využívají. K tomuto účelu bylo zpracováno dotazníkové šetření, které bylo rozdáno vlastníkům zahrádek jak v zahrádkových osadách, tak vlastníkům zahrádek u rodinného domu. Pomocí dotazníku bylo možné potvrdit či vyvrátit předem stanovené hypotézy Z dotazníků také vyplynulo, že zájem o zahrádkaření v posledních letech rozhodně neupadá, spíše naopak. Klíčová slova: Zahrádkové osady, Český zahrádkářský svaz, samozásobitelství, zahrádkáři
Zahrádkářské kolonie v souvislostech - případová studie
Němcová, Petra
Bakalářská práce se zabývá problematikou zahrádkářské kolonie v Bučovicích. Teoretická část předložené práce je zpracována formou literární rešerše pojednávající o historii samotného zahrádkaření a vývoji zahrádkářských kolonií v České republice, včetně problematiky komunitních zahrad. Praktická část práce je zaměřena na vybrané katastrální území Bučovic, konkrétně vývoj a historii vybrané zahrádkářské kolonie Pod Úlehlou. V práci byly použity metody terénního šetření, anketního šetření, metoda srovnávací a SWOT analýza. Byly stanoveny 3 hypotézy. Z 3 hypotéz byly 2 potvrzeny (obyvatelé v Bučovicích a okolí chtějí zahrádkářské kolonie zachovat a zahrádkaří zde více žen než mužů) a 1 vyvrácena (týkající se finanční náročnosti této záliby). Tento výsledek následně inicioval vypracování případové studie hospodaření konkrétního zahrádkáře, kde je tato finanční náročnost konkretizovaná. Z výsledků vyplývá, že zahrádkářská kolonie ve vybraném katastrálním území má potenciál být využívána k dosavadním účelům i v nejbližší budoucnosti.
Zahrádkové osady, zahrádkaření a samozásobitelství: mikroregionální sonda
Divínová, Pavlína ; Bičík, Ivan (vedoucí práce) ; Hrabák, Jiří (oponent)
Zahrádkové osady, zahrádkaření a samozásobitelství: mikroregionální sonda Abstrakt Bakalářská práce pojednává o vzniku a vývoji zahrádkových osad a zahrádkářského hnutí v Česku, okrajově se zabývá touto problematikou také ve Velké Británii a v Německu. Do diskuze s literaturou je také zařazen související fenomén zahrádkových osad a to druhé bydlení. V teoretické části je zmíněno o samozásobitelství, jako určitém životním stylu. V této kapitole je nastíněn nejen vývoj a trendy v samozásobitelství (potažmo sklizni ovoce a zeleniny), ale také celkové trendy ve spotřebě potravin. Jako cíl bylo určeno na mikroregionální úrovni objasnit, kdo jsou lidé, kteří zahrádku vlastní a k čemu ji využívají. K tomuto účelu bylo zpracováno dotazníkové šetření, které bylo rozdáno vlastníkům zahrádek jak v zahrádkových osadách, tak vlastníkům zahrádek u rodinného domu. Pomocí dotazníku bylo možné potvrdit či vyvrátit předem stanovené hypotézy Z dotazníků také vyplynulo, že zájem o zahrádkaření v posledních letech rozhodně neupadá, spíše naopak. Klíčová slova: Zahrádkové osady, Český zahrádkářský svaz, samozásobitelství, zahrádkáři

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.