|
|
Úvěrové omezení firem v souvislostech nerovnováhy na úvěrovém trhu v průběhu finanční krize
Koráb, Petr
Disertační práce se zabývá úvěrovým omezením malých a středních firem v průběhu finanční krize v období 2008-2009. Přínosem disertační práce je aplikace neparametrického jádrového odhadu na zvolený index úvěrového omezení (Kaplan-Zingalesův index), a studium vývoje jeho rozložení v období před vypuknutím finanční krize, v období jejího průběhu a v období po finanční krizi. V rámci metodiky disertační práce jsou provedeny tři empirické analýzy. V první empirické analýze je na základě neparametrického jádrového odhadu hustoty identifikována dynamika úvěrového omezení v průběhu zkoumaného období. V druhé analýze je proveden rozklad Kaplan-Zingalesova indexu na jeho jednotlivé složky za účelem identifikace faktorů, které působily na úvěrové omezení firem. Třetí analýza využívá aplikace metody maximální věrohodnosti na úvěrový trh v nerovnováze, která je provedena pro zemi, která byla nejvíce zasažena dopadem finanční krize. Empirická analýza využívá kombinace mikroekonomických a agregátních dat. Datový soubor mikroekonomických dat využitý v rámci disertační práce se skládá ze vzorku 81 180 malých a středních firem v 8 státech Evropské unie (vybraných států Eurozony a skupiny V4). Výsledky empirických analýz poukazují na výrazný dopad finanční krize na úvěrové omezení firem v Itálii, Španělsku, Řecku, České republice a na Slovensku. Naopak empirická analýza pro Německo, Polsko a Maďarsko neprokázala zhoršení úvěrového omezení. Hlavními faktory, které působily na zhoršení úvěrového omezení firem, byly nejčastěji pokles cash-flow a hotovostních zůstatků. Analýza na agregátních datech poukázala na problém zadření úvěrů v Řecku v průběhu finanční krize. V kapitole diskuse jsou diskutována omezení provedeného výzkumu, porovnání výsledků s výsledky výzkumů využívajících jiné metody empirické analýzy, a jsou zde uvedeny přínosy kombinace analýz na panelových a agregátních datech. Kromě Maďarska jsou výsledky disertační práce odhadnuté pomocí navržené metody v souladu se standardně využívanými metodami v literatuře.
|
|
|
Essay on Financial Innovation, Credit Constraints, and Welfare
Janíčko, Martin ; Chytil, Zdeněk (vedoucí práce) ; Tlustý, Adolf (oponent) ; Pavelka, Tomáš (oponent) ; Frait, Jan (oponent)
Předkládaná disertační práce je složena ze tří rozdílných článků, jejichž společnými tematickými jmenovateli jsou finanční inovace, úvěrová omezení a obecný dopad na blahobyt. První příspěvek se zabývá teoretickým ukotvením interakce mezi finanční a reálnou sférou ekonomiky, s důrazem na roli finančních inovací ve fungování hospodářského cyklu. Pro tento účel je často využit teoretický aparát školy regulace a postkeynesovské ekonomie, přičemž je zároveň konfrontován s přístupy ekonomie hlavního proudu a částečně i s některými jinými přístupy mimo něj. Všechny tyto směry určitým specifickým způsobem interpretují roli finančních inovací v moderních ekonomikách, a to ať již v souladu s jejich zaměřením, nebo pod vlivem posledních ekonomických událostí. Obecně lze konstatovat, že existuje jistý konsenzus napříč jednotlivými školami, přičemž ale některé z nich byly evidentně podstatně úspěšnější při predikování krizových událostí než jiné. V následujících dvou článcích jsou konstruovány dva makroekonomické modely, využívající dynamického přístupu, které mimo jiné demonstrují efekty větší úvěrové dostupnosti na příkladu bydlení pro tzv. úvěrově omezené a úvěrově neomezené domácnosti. I zde se ukazuje nepřímý dopad finančních inovací jako velice nejednoznačný. Je zřejmé, že uvolnění úvěrových podmínek také pomocí finančně-inovativních aktivit, mající dopad na úrokové míry nebo např. poměr mezi půjčkou a hodnotou nemovitosti, a jejich následný vliv na ceny nemovitostí, může mít rozdílné dopady pro domácnosti s pevným úvěrovým omezením a domácnosti bez takovéhoto omezení. Situace je analyzována pomocí dílčí a celkové rovnováhy, přičemž pro rozdílné použité metody lze nikoli překvapivě dojít k odlišným výsledkům, které jsou determinovány incidencí různých šoků v průběhu kreditního cyklu. V modelu dílčí rovnováhy jsou patrnější a jednoznačnější efekty uvolnění úvěrových omezení, jež zároveň nabízejí poměrně jednoduchý a intuitivní logický sled mezi růstem cen a obecným blahobytem. Tento sled je především viditelný u úvěrově omezených domácností. Na druhou stranu v modelu celkové rovnováhy je jasněji a pochopitelněji znázorněna tranzitivní dynamika celého procesu a zároveň dopad na různě úvěrově omezené domácnosti je méně jednoznačný a rozdílný od intuitivního modelu dílčí rovnováhy z předcházející stati.
|
host ::
RSS.