Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 220 záznamů.  předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Porovnání přístupu pracovníků Dětského domova, Základní školy a Školní jídelny Radenín k dětem se zdravotním postižením a dětem bez zdravotního postižení
ZHORNÁ, Michaela
Cílem této práce bylo zmapovat aktivity pracovníků dětského domova v péči o děti se zdravotním postižením a děti bez zdravotního postižení. Výzkumný soubor tvořilo šest pracovníků Dětského domova, Základní školy a Školní jídelny Radenín, z nichž jedna byla sociální pracovnice, která je neodmyslitelnou složkou při péči o děti. Výzkum byl realizován kvalitativním výzkumem. Pro zodpovězení výzkumných otázek byla použita metoda dotazování a technikou byl polostrukturovaný rozhovor. Data získaná z rozhovorů byla vyhodnocena otevřeným kódováním a následným rozdělením kódů do kategorií. Na základě provedeného výzkumu vyplynulo, že vzdělávání dětí v dětském domově se velice liší, z důvodu návštěvy dvou druhů škol, kdy děti přichází s různou náročností úkolů. Je třeba odlišnost přístupu ve vzdělání k dětem se zdravotním postižením a dětem bez zdravotního postižení. Tím se dostávám k odpovědi na druhou výzkumnou otázku, kdy pracovníci při vzdělávání s dětmi se zdravotním postižením musí používat určité specifické pomůcky, které dětem usnadní práci. Pracovníci se se specifickými pomůckami nesetkávají jen při vzdělávání s dětmi se zdravotním postižením, ale také při rozvoji motoriky a dovedností u chlapce s dětskou mozkovou obrnou. Práce přináší poznatky v oblasti vzdělávání dětí se zdravotním postižením a užívání speciálních pomůcek při práci s těmito dětmi. Těmi pomůckami mohou být edukační karty, které slouží jako pomocník pro rozvoj komunikačních schopností, či pomocná tabulka pro násobení. Z výzkumu je zřejmé, že asistent pedagoga je nepostradatelnou složkou při práci s dětmi se zdravotním postižením, poněvadž tyto děti potřebují individuální péči.
Spirituální posouzení v sociální práci s nezletilými matkami v zařízení ústavní výchovy
HORÁKOVÁ, Marcela
Tato práce se zaměřuje na spiritualitu nezletilých matek romského etnika s nařízenou ústavní výchovou. Práce v první části vymezuje pojmy: spiritualita, spirituální posouzení a jeho proces, sociální práce, sociální pracovník obecně v kontextu spirituálního posouzení. Dále se zaměřuje na téma kultury Romů, jejich tradice a specifika, alternativní religiozitu romského etnika. V části empirické je popsána charakteristika konkrétního zařízení pro výkon ústavní výchovy, specifika nezletilých matek přijímaných do tohoto zařízení. Popisuje individuální konstrukty spirituality dívek a snahu o porozumění a posouzení, zda je zde spiritualita pomocí či překážkou při řešení obtížné životní situace dívek ve spolupráci se sociálním pracovníkem. Ve výzkumné části byly použity tyto metody: sběr a analýza dokumentů, rozhovor, dotazování a pozorování.
Příprava dětí na odchod z dětského domova
BICEROVÁ, Markéta
Tato bakalářské práce s názvem Příprava dětí na odchod z dětského domova se zabývá ze strany vychovatelů přípravou dětí vyrůstajících v dětských domovech na jejich samostatný odchod ze zařízení a celkovou přípravou na jejich život. Na straně druhé se tato bakalářská práce, věnuje životním příběhům dětí, které již dětský domov opustily. Hlavním cílem práce je zjistit, jakým způsobem jsou děti připravovány na samostatný život, a vyzkoumat ze strany dětí, zda pro ně byla příprava ze strany dětských domovů dostačující. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části je popsána ústavní výchova a její legislativní rámec, dětský domov, práva a povinnosti dětí v něm umístěných, celkový proces odchodu dítěte z dětského domova a na závěr jsou vypsány některé projekty, které podporují děti při odchodu z dětských domovů. Praktická část bakalářské práce se věnuje výzkumu přípravy dětí na odchod z dětského domova, a to jak z pohledu vychovatelů, tak i z pohledu dětí. Výzkumný soubor tvořilo devět vychovatelů pracujících v nejmenovaných dětských domovech v Jihočeském kraji a čtyři dospělí lidé, kteří vyrůstali v dětském domově. K realizaci výzkumu byla použita metoda kvalitativního výzkumu, metoda dotazování a technika polostrukturovaného rozhovoru. Pro vyhodnocení dat byl použit software ATLAS.ti, bylo provedeno otevřené kódování a následovala kategorizace dat. Na základě provedeného výzkumu byly zodpovězeny jednotlivé výzkumné otázky i cíl práce. Z výzkumu vyplynulo, že jedinci opouštějící dětský domov v čerstvé plnoletosti či velmi mladém věku mají problémy vstoupit do samostatného života, především v oblasti financí, bydlení, zaměstnání, integraci do společnosti a ve vytváření sociálních vztahů. I přes intenzivní přípravu probíhající v dětských domovech je pro odcházející obtížné uspět v tak mladém věku ve společnosti bez jakékoli pomoci blízkého jedince, který by mohl být nápomocný při řešení problematických situací, ale i při řešení každodenních věcí. Výsledky a zjištění této bakalářské práce mohou využít jak pracovníci zařízení ústavní a ochranné výchovy, tak studenti zdravotně sociálních a pedagogických oborů. Také by mohla být užitečnou pomůckou pro pracovníky OSPOD či další odborníky či laickou veřejnost, kteří se o tuto problematiku zajímají.
Uplatňovaní supervize ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy a ve školských zařízeních preventivně výchovné péče
HELLEROVÁ, Kristýna
Supervize se považuje za standardní součást odborného růstu pracovníků v oblasti pomáhajících profesí, tedy u těch, kteří jsou při práci v bezprostředním kontaktu s lidmi, jejich problémy a emocemi. Supervize umožňuje těmto pracovníkům uvažovat nad kvalitou jimi odvedené práce, zvyšovat jejich schopnost reflexe a sebereflexe. Cílem supervize v konkrétních zařízeních, ale i obecně, je rozvoj profesionálních a osobnostních kompetencí jednotlivých pracovníků a týmů. Pro školská zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy a ve školských zařízeních preventivně výchovné péče existuje metodický pokyn k poskytování supervize. Jednotlivá zařízení mají také definovány způsoby podpory osobního a profesního rozvoje pracovníků. Supervize ve školských zařízeních je poskytována pedagogickým pracovníkům jako součást pracovní činnosti mimo přímou pedagogickou činnost. Zařízení dělíme na dvě skupiny dle toho, kam spadají, buďto pod MŠMT nebo pod kraj. Ta zařízení, která spadají pod kraj, nemusí svým zaměstnancům supervizi poskytovat. Cílem supervize je zkvalitnění multidisciplinární péče o ohrožené nezletilé děti, případně osoby do 19 let věku, umístěné ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy, nezletilé děti, případně zletilé osoby do ukončení středního vzdělávání, kterým je poskytována preventivně výchovná péče. Prostředky, které zařízení dostávají na svoji činnost, jsou normativně přiděleny, jejich objem však nemusí být dostatečný natolik, aby mohly být využity i na finanční zajištění kvalitních supervizí ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy a školských zařízení preventivně výchovné péče. Výzkumný soubor představovali zaměstnanci zmíněných zařízení po celé České republice. Cíle bylo dosaženo využitím kvantitativního výzkumu, metodou dotazníku za využití Likertovy škály. Z výzkumu vyplynulo, že nejčastější podoba supervize v těchto zařízeních je externí supervize ve formě skupinové a individuální. Dále bylo zjištěno, že pracovníci těchto zařízení jsou většinově se supervizí a její podobou u nich v zařízení spokojeni. Data potřebná ke zpracování hypotéz byla analyzována v programu IBM SPSS Statistics při stanovené hladině významnosti = 95 %. Díky zpracování hypotéz ve výzkumu následně vyplynulo, že nemůžeme v případě tohoto výzkumu prokázat, že školská zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy a školská zařízení preventivně výchovné péče, která spadají pod MŠMT, mají pozitivněji hodnocenou supervizi od pracovníků než zařízení, která nespadají pod MŠMT, tedy byla tato hypotéza zamítnuta a byla přijata nulová hypotéza. V další hypotéze nebylo výrazně prokázáno, že na hodnocení přínosu supervize má vliv pracovní pozice pracovníka. V případě poslední hypotézy opět nebylo prokázáno, že by délka ovlivňovala hodnocení přínosu supervize. Výsledky této diplomové práce mohou být inspirací pro školská zařízení jako námět pro případnou změnu nebo jako pozitivní zpětná vazba na supervizi realizovanou u nich v zařízení. Mohou je také využít i supervizoři a další pracovníci, kteří se podílejí na zavádění supervizí do školství. V neposlední řadě poslouží jako informační materiál pro studenty a další odbornou veřejnost, která se o tuto problematiku zajímá.
Sociální práce s mladistvým klientem oddělení sociálně-právní ochrany dětí z pohledu sociálního pracovníka/pracovnice
KULICHOVÁ, Lucie
Cílem bakalářské práce bylo zjistit nejčastější poruchy chování mladistvých klientů oddělení sociálně-právní ochrany dětí, a dále na konkrétních kazuistických příkladech ukázat, jakým způsobem a zda je vůbec možné, pomocí metod a technik sociální práce, pomoci těmto klientům nalézt sociální normu pro život. Pro praktickou část bakalářské práce bylo užito kvalitativního výzkumu, konkrétně forma kazuistik, kdy výběr základního vzorku byl učiněn záměrně, nenáhodně. Cílem praktické části nebylo potvrzení či vyvrácení stanovených hypotéz, ale naopak nalezení nových skutečností a souvislostí, které jednotlivé případy spojují, a kterými se mohu detailněji zabývat například v rámci diplomové práce magisterského studia. Z bakalářské práce vyplývá, že rizikové chování nezletilých je způsobeno především špatnou rodinnou situací, nedostatkem pozornosti a lásky ze strany rodičů. Nezletilí se snaží z nezdravého rodinného prostředí uniknout do prostředí svých vrstevníků, kde se cítí pochopeni, uznáváni. Nejčastějšími poruchami chování mladistvých klientů oddělení sociálně-právní ochrany dětí jsou krádeže, užívání návykových látek, mezi které řadím také kouření a užívání alkoholu. V bakalářské práci je poměrně velká kapitola věnována také ústavní výchově a jejím negativním dopadům na nezletilé, jelikož mnoho klientů oddělení SPOD je, kvůli svému rizikovému chování, do ústavní výchovy svěřeno. Bakalářská práce by mohla být přínosem především pro začínající sociální pracovnice a sociální pracovníky, kteří mají možnost podívat se, jak konkrétní příklad řešili jiní sociální pracovníci z jiného oddělení sociálně-právní ochrany dětí, práce jim může být jakýmsi vzorem, co lze v konkrétním případě využít. Dále z mé bakalářské práce vyplývá důležitost individuálního a trpělivého přístupu ke klientům a rodinám, kdy je zapotřebí především vysvětlit roli sociálních pracovníků a jejich kompetence, klienty motivovat ke spolupráci a stanovovat srozumitelné a dosažitelné cíle individuálního plánu ochrany dítěte.
Život dětí z dětských domovů
SEKALOVÁ, Eva
V bakalářské práci se zabývám problematikou dětí umístěných v zařízeních ústavní výchovy. Cílem práce je zjištění aktuálního pohledu dětí z dětských domovů, zda pociťují své sociální znevýhodnění vůči vrstevníkům v prostředí školy, na sociálních sítích a během společenských akcí. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části je popsáno fungování dětského domova, jako zařízení ústavní výchovy, oblast sociálního znevýhodnění a jeho vlivu na děti jím ohrožené a následně jsou rozebrány přístupy sociální práce související s danou problematikou. V praktické části je zvolena kvantitativní výzkumná strategie s metodou dotazování. Sběr výzkumných dat proběhl v srpnu až září 2019 prostřednictvím anonymního dotazníku, na který odpovídalo 112 dětí, ve věku 7-18 let, z 11 dětských domovů z Jihočeského, Jihomoravského a Moravskoslezského kraje. Po zpracování a statistickém vyhodnocení dat metodou Chí-kvadrátu, testem nezávislosti v kontingenční tabulce, nebyla má hypotéza potvrzena, jelikož pouze u dvou otázek z patnácti se prokázal negativní vztah mezi pobytem dětí v dětském domově a chováním okolí. Z čehož lze vyvodit závěr, že děti z dětských domovů, ve většině případů, subjektivně nevnímají své sociální znevýhodnění. Tato bakalářská práce může například sloužit jako aktuální informační materiál dětským domovům a bylo by ji možné také využít jako podklad pro další výzkumy subjektivního vnímání dětí z dětských domovů.
Hostitelská péče u dětí s nařízenou ústavní výchovou
DEJOVÁ, Natálie
Cílem mé diplomové práce bylo zmapovat zkušenosti pracovníků dětských domovů a dětských domovů se školou s hostitelskou péčí. Dílčími cíli byly zjistit přínosy a rizika realizace hostitelské péče pro děti s nařízenou ústavní výchovou. V teoretické části byl podrobně vysvětlen princip fungování sociálně právní ochrany dětí v rámci hostitelské péče, systém ústavní a náhradní rodinné výchovy, rozdíly života dítěte v dětském domově, dětském domově se školou a princip hostitelské péče. V praktické části byly přehledně zpracovány výsledky mého výzkumu a zodpovězena výzkumná otázka, která byla zaměřena na pohled pracovníků dětských domovů a dětských domovů se školou zaměřenou na hostitelskou péči. Dílčí výzkumné otázky zjišťovaly, jaká pozitiva a jaká negativa může hostitelská péče pro děti s nařízenou ústavní výchovou mít. Pro výzkum této práce byla vybrána kvalitativní výzkumná strategie a jako metoda bylo zvoleno dotazování s technikou polostrukturovaného rozhovoru. Analýza dat byla provedena metodou vytváření trsů a následně byla využita metoda prostého výčtu a metoda kontrastů a srovnávání. Výzkumné soubory byly vybrány pomocí záměrného výběru. Výzkumný soubor byl složen z 5 ředitelů, 3 sociálních pracovnic a 5 vychovatelů dětských domovů a dětských domovů se školou splňující kritéria výběru. Z mého výzkumu vyplývá, že zkušenost s hostitelskou péčí všech pracovníků je pozitivní i přesto, že všichni jsou si vědomi určitých rizik, jež hostitelská péče obnáší. Shodli se ale na tom, že pozitiva u hostitelské péče převládají. Jako hlavní přínos hostitelské péče z mého výzkumu lze považovat to, že je možnost dítěte vidět a zažít fungování běžné rodiny v rámci hostitelské péče. Mezi hlavní riziko hostitelské péče lze zařadit nepřiměřené upnutí dítěte na hostitele anebo hostitele na dítě a s tím spojené zklamání dítěte nebo hostitelů. Výsledky mého výzkumu poslouží jako poděkování všem pracovníkům ústavních zařízení, již se zapojili do mého výzkumu a brožurka, která bude vytvořena, též poslouží k rozšíření povědomí lidí, kteří se o tuto problematiku zajímají.
Rizikové chování jako důvod pro umístění do ústavní výchovy
ČADKOVÁ, Karolína
Bakalářská práce s názvem Rizikové chování jako důvod pro umístění do ústavní výchovy nabízí vhled do problematiky umisťování jedinců do ústavní výchovy v České republice. Práce je rozdělena do několika částí. V teoretické části se zabývá definicí rizikového chování a jeho typy. Dále práce popisuje rodinu, její prostředí a rodinné rizikové faktory. Také je v práci definována ústavní výchova a její druhy. Prostor je zde věnován i problematice recidivy rizikového chování. Cílem práce bylo popsat riziková chování, která jsou důvodem pro umístění jedince do ústavní výchovy. Dalším cílem bylo zjistit riziková chování, se kterými se jedinci v ústavní výchově setkávají a zjistit důvody recidivy návratu zpět do ústavní výchovy. Pro zpracování empirické části byla zvolena metoda kvalitativního výzkumu prostřednictvím sekundární analýzy dat, a to analýzy obsahu spisové dokumentace dětí umístěných do zařízení Dětský domov, Základní škola a Školní jídelna Horní Planá v letech 1999 - 2019. Celkem bylo analyzováno 344 spisů jednotlivých dětí. Výsledky byly zpracovány metodou otevřeného kódování. Prostřednictvím výzkumu mělo být primárně zjištěno, jaké druhy rizikového chování jsou nejčastějším důvodem pro umístění do ústavní výchovy a jakou roli zde hraje rodinné prostředí, případně s jakými druhy rizikového chování se děti nadále v ústavní výchově setkávají a jak velký poměr je recidiva rizikového chování oproti ostatním důvodům při návratu do ústavní výchovy zpět. Dle výsledků výzkumu lze říci, že rizikové chování dětí je nejčastějším důvodem pro umístění do ústavní výchovy. Velkou roli pro umístění dítěte do ústavní výchovy má i špatná rodinná situace. Nárůst rizikového chování dětí byl po nástupu do dětského domova podstatně snížen, co se týče druhů rizikového chování. Na rizikové chování dětí má velký vliv vrstevnická skupina. Výzkum vyvrátil recidivu rizikového chování jako důvod pro návrat do ústavní výchovy v konkrétním případě dotyčného dětského domova. Výsledky výzkumu mohou posloužit zaměstnancům dětských domovů a dalších ústavních zařízení při tvorbě minimálních preventivních programů a při práci s rizikovým chováním dětí uvnitř institucí.
Příprava na rodičovství ve výchovném ústavu pro mládež
HRONKOVÁ, Tereza
Bakalářská práce se zaměřuje na téma přípravy na rodičovství ve výchovném ústavu pro nezletilé dívky. Cílem práce je na základě odborných zdrojů popsat fenomén rodičovství v adolescenci a pomocí výzkumného šetření přiblížit postupy přípravy, které vedou k osvojení či rozvoji rodičovských dovedností u dívek ve výchovném ústavu. V teoretické části jsou na základě zpracování odborných zdrojů popsány okolnosti těhotenství v nezletilém věku, připravenost na rodičovství z různých pohledů a ústavní výchova. V praktické části jsou na základě výsledků výzkumného šetření představeny způsoby přípravy na rodičovství, její hodnocení nezletilými matkami a jejich pohled na roli matky. Jako metoda sběru dat v rámci výzkumného šetření je použit polostrukturovaný rozhovor. Data jsou analyzována prostřednictvím obsahové analýzy.
Specifika výchovy dětí z dětského centra
NEPEŘENÁ, Aneta
Pro svou diplomovou práci jsem si vybrala téma Specifika výchovy v dětském centru. V první kapitole představím výchovu a její hlavní přístupy. Dále přiblížím funkci rodiny a zásadní vliv rodinné výchovy na vývoj dětské osobnosti. Následující kapitola se bude zabývat teorií attachmentu, jeho porušením a následky. Dalším klíčovým tématem je deprivace a její důsledky na psychický vývoj dětí. Závěr teoretické části je věnován poruchám chování a jednotlivým projevům jednotlivých poruch a systému náhradní rodinné péče se zaměřením na ústavní výchovu. V praktické části představuji výsledky výzkumné sondy realizované v dětském centru. V jejím rámci jsem vedla rozhovory s několika zaměstnanci a reflektuji vlastní zkušenosti na základě vlastního působení v dětském centru. Na základě toho se pak pokusím jednu ze situací analyzovat a nalézt vhodné řešení. Součástí jsou i krátké medailonky dětí, na jejichž příkladech poukazuji na konkrétní problémy narušení citové vazby a rané deprivace.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 220 záznamů.   předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.