|
|
Jean Baptiste P. Moliére: Misantrop - kostýmní výprava
Kopecká, Tereza ; ZBOŘILOVÁ, Jana (vedoucí práce) ; ZÁBRODSKÁ, Dana (oponent)
Tématem mé magisterské práce je divadelní hra Misantrop, která byla napsána okolo roku 1666 ve Francii v Paříži Jeanem-Baptiste Poquelinem zvaným Moliére.
Práce je dělena na dvě hlavní části, teoretickou a praktickou. V té teoretické se částečně zabývám životopisem Moliéra s nahlédnutím do kulturně-historického pozadí doby, snažím se tak vystihnout podstatu dramatikovy inspirace a tím zdůvodnit formu jeho her. Tato část práce slouží převážně pro mé vlastní porozumění Moliérova života a díla, studium historických okolností dané epochy mi dovoluje lépe pochopit samotnou hru Misantrop. Součástí tohoto studia byla také návštěva Paříže, jež jsem mohla díky DAMU podniknout.
Dále na základě překladu Vladimíra Mikeše analyzuji podrobným popisem děje dílo Misantrop. Druhá polovina této části je věnována studiu a analýzám realizací hry Misantrop v Čechách i v zahraničí, díky kterým si uvědomuji a objasňuji svůj vlastní přístup k danému tématu. Analýzy jsou doplněné o ilustrační fotografie.
V praktické části pak odůvodňuji výběr inspiračních zdrojů a popisuji výtvarné řešení kostýmů na základě rozboru jednotlivých dramatických postav. Součástí praktické části jsou i kostýmní návrhy.
|
|
|
Federico García Lorca - Krvavá svatba kostýmní výprava
Růžičková, Eva ; ZÁBRODSKÁ, Dana (vedoucí práce) ; VOHLÍDALOVÁ, Ivana (oponent)
Tématem magisterské práce je divadelní hra Krvavá svatba napsaná F.G.Lorkou. Studie se v teoretické části zabývá stručným životopisem autora a nahlédnutím do jeho celoživotní dramatické tvorby. Dále rozborem díla Krvavá svatba se zaměřením na symboliku a metafory vyskytující se v Lorkově tvorbě. Ke konci teoretické části jsem vybrala tři představení hry Krvavá svatba od různých španělských režisérů, které zde popisuji a doplňuji fotografiemi z představení. V praktické části popisuji a objasňuji můj vlastní koncepční přístup a inspiraci. Zabývám se zde rozborem jednotlivých dramatických postav a vysvětluji tak použití kostýmů. Na závěr přikládám ukázky kostýmních kreseb.
|
|
| |
|
| |
|
|
Komplexní scénografický projekt Charles Gounod: FAUST
Forstová, Anna ; David, Milan (vedoucí práce) ; Vohlídalová, Ivana (vedoucí práce) ; Glogr, Karel (oponent) ; Zábrodská, Dana (oponent)
Má bakalářská práce je především studií různých kostýmních pojetí faustovského tématu. Srovnávám vybrané operní zahraniční inscenace od konce 18. století až po současnost. Výběr zpracovaných představení se odvíjel hlavně od existence zachovaných obrazových materiálů a divadelních kritik. Snažila jsem se postihnout proměnu kostýmní tradice a zároveň zjistit, co z původního pojetí zůstalo v kostýmu zřetelné dodnes. Pro sledování proměny kostýmu v průběhu doby se nejlépe hodil kostým Mefistofela.
Ve druhé části práce se zabývám explikací své koncepce scény a kostýmu Gounodovy opery Faust a Markétka.
|
|
|
J.W. Goethe: FAUST / complex costume costume design/
Škandíková, Lucia ; Zbořilová, Jana (vedoucí práce) ; Zábrodská, Dana (oponent)
Táto diplomová práca sa v teoretickej časti zaoberá zobrazením diabla v kultúrnych a historických kontextoch a to síce v dejinách ľudstva, vo výtvarnom umení, v literatúre, vo filme, v divadle a v ľudovom stredoeurópskom prostredí. Následne na to sa zameriava na diabla v súvislostiach, podľa ktorých sa jeho interpretácia formuje. V praktickej časti je popísaná moja vlastná skúsenosť z interpretácie divadelnej postavy diabla a sleduje jeho premeny v rôznych dramatických textoch a to konkrétne v: Majstrovi a Margaréte od M. Bulgakova, Bratoch Karamazových od F. M. Dostojevského, Dantovi - Light in a Darkness od P. Boháča, Bezbožných dievkach od J. Kráľa a podrobnejšie vo Faustovi od J. W. Goetheho.
|
|
| |
|
|
J.B. Moliere: DON JUAN /komplexní scénografické řešení/.
Lebdušková, Petra ; Vohlídalová, Ivana (vedoucí práce) ; Zábrodská, Dana (oponent)
Moje magisterská práce je rozdělena na čtyři hlavní části.
V první části nahlížím na téma postavy Dona Juana z hlediska vzniku, historických souvislostí, zkoumám formy literárního ztvárnění a odlišnosti z hlediska autorů. Dále je zde zmíněna janovská legenda jako taková a její kořeny v českém prostředí.
Druhá část se zabývá možnostmi interpretace postavy Dona Juana tak, jak ji interpretují přední kritici, teoretici a inscenátoři divadla. Jsou to citace a úvahy, které mi byly blízké a přínosné. Je zde popsán pojem donjuánství jako obecného termínu.
Třetí část obsahuje teoretický rozbor dvou inscenací Dona Juana v českém prostředí. Věnuje se režijní koncepci, pojetí prostoru a kostýmu, reflektuje dobové i současné souvislosti. Věnuji se myšlenkám, které mě zaujaly a srovnávám je mezi sebou i ve vztahu ke své vlastní koncepci.
Čtvrtá část je v mé práci stěžejní, obsahuje praktickou část magisterské práce, myšlenkovou a výtvarnou koncepci a obhajobu mého pojetí.
Je rozdělena do několika kapitol. Na začátku se zabývám myšlenkovým základem mé koncepce- vlastní reflexí tématu, pochopením postavy Dona Juana, jeho vztahu k moderní době a dnešní společnosti. Řeším klíčová témata hry, která mě inspirovala a vysvětluji, jakým způsobem se promítají do mé práce. Dále představuji výtvarné inspirační zdroje, které určují vizuální stránku mé práce. Další, hlavní částí, je rozbor dramatických postav z hlediska jejich vývoje, vzájemných vztahů, popis jejich kostýmu a jeho proměn v průběhu hry. Rozebírám psychologii a charakter postav, popisuji siluetu, naznačuji materiál, formu, pohyb a působení dramatické postavy v prostoru. Postavy řeším jednu po druhé, je to výčet a rozbor hlavních aktérů hry.
V poslední fázi praktické práce se věnuji konkrétním kvalitám kostýmu jako je materiál, barva, silueta, pohyb herce v kostýmu, historické prvky kostýmu v moderním tvaru, kostýmní prvky a objety na scéně? Znovu se věnuji dramatickým postavách a shrnuji je obecněji v rámci těchto kritérií.
Závěrečná kapitola pojednává o scéně, která je úzce propojena s mými kostýmy a následuje myšlenkový rámec mé koncepce.
Samostatnou část tvoří obrazové přílohy, které ukazují inspirační zdroje, doplňují teoretickou část o vizuální podobu porovnávaných inscenací a hlavně fotodokumentují výtvarnou část. Postavy hry jsou řazeny jednotlivě dle kostýmních návrhů a jejich proměn. Obrazové přílohy jsou samostatně číslovány.
Úvod a závěr obsahují úvodní a závěrečné teze a reflektují práci v obecnější rovině.
Na konci práce řadím seznam pramenů, z kterých jsem při práci vycházela a závěrečné poděkování.
|
|
|
Komplexní scénografický projekt Charles Gounod: FAUST
Karásek, Jiří ; David, Milan (vedoucí práce) ; Vohlídalová, Ivana (vedoucí práce) ; Glogr, Karel (oponent) ; Zábrodská, Dana (oponent)
V této bakalářské práci srovnávám několik odlišných koncepcí zahraničních operních inscenací dotýkajících se tématu Fausta v průřezu posledních třiceti let, což slouží jako základ a jako měřítko pro mou praktickou část bakalářské práce. Inscenace jsou porovnávané očima dnešního publika, jsou konfrontovány s domněnkami a poznámkami teoretiků divadla. Krátce se pozastavuji nad produkcí opery v netradičních prostorách. Analyzuji vizuální kódy jednotlivých představení a snažím se rozpoznat, co je pro zpracování opery tohoto typu přínosné. V druhé části této práce letmo zmiňuji historii Gounoda a jeho opery. Poté vysvětluji samotnou koncepci mého pojetí Fausta a jeho výklad, dopodrobna rozepisuji významy a zpracování kostýmu a scény včetně letmého vysvětlení technologického konceptu.
|
|
|
KOSTÝM JAKO SOCIÁLNÍ ZNAK - F.M. Dostojevskij-Idiot
Vágnerová, Klára ; Vohlídalová, Ivana (vedoucí práce) ; Zábrodská, Dana (oponent)
Práce pojednává o sociální funkce kostýmu. První část se zabývá pojmem sociální kostým a jeho významem v divadle. Druhá část zkoumá vzájemný vztah sociálních znaků civilního oděvu a kostýmu jednotlivých sociálních vrstev Ruska druhé poloviny 19. století a jejich význam v současném divadle. Třetí část obsahuje výtvarné řešení dramatických postav Idiota od F. M. Dostojevského.
|
host ::
RSS.