|
|
Analýza rizik na katastrálním území obce Ledenice
VAZAČ, Daniel
Diplomová práce se věnuje možnostem mapování rizik na katastrálním území obce Ledenice. Práce je rozvržena do tří základních částí. První teoretickou část tvoří definice nejdůležitější pojmů, dále je zde popsána koordinace činnosti složek, bezpečnostní systém ČR, základní krizová dokumentace, metody využívané k analýze a hodnocení rizik. V následující části diplomové práce se zabývám samotnou metodikou výzkumu. Konkrétně se jedná o metodiku mapování rizik vyvinutou Hasičským záchranným sborem Moravskoslezského kraje na základě metodiky doporučené Evropskou unií, tento proces je zaměřen na katastrální území obce Ledenice. Dále jsou zde stanovena základní kartografická pravidla (měřítko, obsah a legenda mapy, použité barvy), které byla v práci použita. Metodická část je také zabývá základními rovnicemi a koeficienty pro výpočet míry rizika a zranitelnosti, které jsou nutné pro stanovení mapy nebezpečí a mapy zranitelnosti. Čtvrtá část práce je zaměřena na samotnou tvorbu map. Je zde charakterizována obec Ledenice, mapy nebezpečí a objektů zranitelnosti, které se nacházejí na katastrálním území obce. Výsledkem diplomové práce je mapa kumulovaného rizika katastrálního území obce Ledenice. Nechybí její krátký popis a následné zodpovězení výzkumné otázky. Tato práce může posloužit jako pomocný soubor metodických informací k tvorbě map kumulovaných rizik s využitím v krizovém řízení a územním plánování.
|
|
|
Radiační mimořádné události s radiologickými dopady v ČR
VAZAČ, Daniel
Ionizující záření je v současné době využíváno v mnoha oborech (radioterapie, nukleární medicína, urychlovače, defektoskopie, průmysl). Na odděleních nukleární medicíny jsou využívány zejména otevřené radionuklidové zdroje, na pracovištích radioterapie a při průmyslových aplikacích jsou to zpravidla uzavřené radionuklidové zdroje nebo tzv. generátory záření, jejichž hlavní komponentou je rentgenka. Samozřejmě zde existuje určité riziko vzniku nehodových expozičních situací. Těmto situacím je předcházeno systémem radiační ochrany a havarijní připravenosti. Většinu těchto opatření můžeme nalézt v dokumentu Vnitřní havarijní plán daného pracoviště. V teoretické části práce jsou uvedeny základní informace o radioaktivitě a zdrojích ionizujícího záření. Dále je v práci popsán systém radiační ochrany, biologické účinky ionizujícího záření (IZ), , veličiny využívané v radiační ochraně, lékařské aplikace IZ a využití IZ v průmyslu. Znění výzkumné otázky je následující: "Která pracoviště se zdroji ionizujícího záření na území ČR mají největší potenciál ke vzniku nehodové expoziční situaci s radiologickými dopady? Jako metodika výzkumu bylo zvoleno shromažďování informací z odborných publikací s touto tématikou. Dále probíhaly konzultace s radiologickými fyziky na oddělení nukleární medicíny a radioterapie v Nemocnici České Budějovice, a.s. a s inspektory SÚJB, kam jsou vzniklé radiační mimořádné události hlášeny. Součástí práce je i porovnání systému radiační ochrany a havarijní připravenosti na jednotlivých typech pracovišť. V praktické části jsou popsány typy pracovišť, která jsem mezi sebou porovnával. Konkrétně jsem se zaměřil na pracoviště využívající IZ v průmyslu a v medicíně, tedy defektoskopické pracoviště a pracoviště nukleární medicíny. Práce poskytuje přehled potenciálních a vzniklých radiačních mimořádných událostí a okolností, za kterých byl zaznamenán jejich výskyt. Cílem práce bylo porovnat pracoviště se zdroji ionizujícího záření (ZIZ) a seřadit je podle možnosti vzniku radiační mimořádné události. Pomocí prosté analýzy byla zjištěna větší pravděpodobnost vzniku radiační mimořádné události na pracovišti průmyslové radiografie oproti pracovišti nukleární medicíny.
|
|
|
Radiační mimořádné události s radiologickými dopady v ČR
VAZAČ, Daniel
Ionizující záření je v současné době využíváno v mnoha oborech (radioterapie, nukleární medicína, urychlovače, defektoskopie, průmysl). Na odděleních nukleární medicíny jsou využívány zejména otevřené radionuklidové zdroje, na pracovištích radioterapie a při průmyslových aplikacích jsou to zpravidla uzavřené radionuklidové zdroje nebo tzv. generátory záření, jejichž hlavní komponentou je rentgenka. Samozřejmě zde existuje určité riziko vzniku nehodových expozičních situací. Těmto situacím je předcházeno systémem radiační ochrany a havarijní připravenosti. Většinu těchto opatření můžeme nalézt v dokumentu Vnitřní havarijní plán daného pracoviště. V teoretické části práce jsou uvedeny základní informace o radioaktivitě a zdrojích ionizujícího záření. Dále je v práci popsán systém radiační ochrany, biologické účinky ionizujícího záření (IZ), , veličiny využívané v radiační ochraně, lékařské aplikace IZ a využití IZ v průmyslu. Znění výzkumné otázky je následující: "Která pracoviště se zdroji ionizujícího záření na území ČR mají největší potenciál ke vzniku nehodové expoziční situaci s radiologickými dopady? Jako metodika výzkumu bylo zvoleno shromažďování informací z odborných publikací s touto tématikou. Dále probíhaly konzultace s radiologickými fyziky na oddělení nukleární medicíny a radioterapie v Nemocnici České Budějovice, a.s. a s inspektory SÚJB, kam jsou vzniklé radiační mimořádné události hlášeny. Součástí práce je i porovnání systému radiační ochrany a havarijní připravenosti na jednotlivých typech pracovišť. V praktické části jsou popsány typy pracovišť, která jsem mezi sebou porovnával. Konkrétně jsem se zaměřil na pracoviště využívající IZ v průmyslu a v medicíně, tedy defektoskopické pracoviště a pracoviště nukleární medicíny. Práce poskytuje přehled potenciálních a vzniklých radiačních mimořádných událostí a okolností, za kterých byl zaznamenán jejich výskyt. Cílem práce bylo porovnat pracoviště se zdroji ionizujícího záření (ZIZ) a seřadit je podle možnosti vzniku radiační mimořádné události. Pomocí prosté analýzy byla zjištěna větší pravděpodobnost vzniku radiační mimořádné události na pracovišti průmyslové radiografie oproti pracovišti nukleární medicíny.
|
|
|
Radiační mimořádné události s radiologickými dopady v ČR
VAZAČ, Daniel
Využití ionizujícího záření je v dnešní době nespočetné množství (radioterapie, nukleární medicína, urychlovače, defektoskopie). Otevřené radionuklidové zářiče jsou využívány na odděleních nukleární medicíny, na defektoskopických pracovištích je používáno uzavřených radionuklidových zdrojů. Samozřejmě zde existuje určité riziko vzniku nehodových expozičních situací. Těmto situacím je předcházeno systémem radiační ochrany. Většinu těchto opatření můžeme nález v havarijním plánu daného pracoviště. Práce je rozdělená na kapitoly. Zpočátku jsem sepsal základní informace o radioaktivitě a ionizujícím záření. Dále v práci naleznete popsaný systém radiační ochrany, biologické účinky na organismus, veličiny charakterizující ionizující záření (dále jen IZ), využití IZ v lékařském prostředí a průmyslové zdroje IZ. Znění výzkumné otázky je následující: "Která pracoviště se zdroji ionizujícího záření na území ČR mají největší potenciál ke vzniku nehodové expoziční situaci s radiologickými dopady?" Jako metodiku výzkumu jsem použil shromáždění odborných publikací s touto tématikou. Dále probíhaly konzultace s radiačním fyzikem na oddělení nukleární medicíny v Českých Budějovicích a porovnání systémů radiační ochrany na pracovištích. V praktické části jsou popsána pracoviště, která jsem mezi sebou porovnával. Zařízení využívající IZ v průmyslu a v medicíně. Porovnáváno bylo defektoskopické pracoviště a pracoviště nukleární medicíny. Naleznete zde i základní expoziční situace, které mohou nastat a za jakých podmínek je možný jejich výskyt. Cílem práce bylo porovnat pracoviště se zdroji ionizujícího záření (dále jen ZIZ) a seřadit je podle možnosti vzniku nehodové expoziční situace. Pomocí prosté analýzy byla zjištěna, větší pravděpodobnost možnosti vzniku nehodové expoziční situace na pracovišti průmyslové radiografie oproti pracovišti nukleární medicíny.
|
host ::
RSS.