|
|
Mezi venkovem a městem: proměny „životního prostoru“ lidových tradic v kontextu vývoje folklorního hnutí v českých zemích ve druhé polovině 20. století
Uhlíková, Lucie
Folklorní hnutí v českých zemích nevzniká teprve v důsledku kulturněpolitického vývoje po únoru 1948, kdy v Československu přezvali moc komunisté, nýbrž souvisí s euforickým obdobím těsně po druhé světové válce a navazuje také na vývoj v meziválečném Československu i na starší activity. Postupně vznikl nový jevištní i hudební žánr reprezentovanými výraznými osobnostmi, které se stávaly vzory pro způsob práce s folklorním materiálem. Ten souvisel především s kulturou venkova, jeho novým životním prostorem se však stalo zejména město. Aktivity folklorních souborů přispěly k tomu, že lidové tradice se ve druhé polovině 20. století staly nejen prostorem pro uměleckou seberealizaci, ale také důležitým sociokulturním kapitálem na úrovni lokální i regionální.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Politically Committed Songs: A Distinctive Product of the Czech Folk Revival Movement of the 1950s
Uhlíková, Lucie
The beginning of Communist totalitarian era in then Czechoslovakia brought with it political declarations of a new historical epoch and a new worldview, one whose rise was to be facilitated, among other ways, by a retooling of culture. Folklore was misused more than other areas because the folk revival movement was transformed into a strong propaganda tool. ‘New folk art’ in the spirit of socialist realism demanded new songs that would reline traditional forms with contemporary content, oftentimes with political or propaganda undertones. As is clear in contemporaneous folklore research, these propaganda ‘folksongs’ were composed primarily by members of politically active folk ensembles. Despite this, these were creative individuals closely tied to the live tradition, and their composition took place within that framework.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.