Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 14 záznamů.  předchozí11 - 14  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Chromatická vada několika význačných refraktorů 19. a 20. století
Rail, Zdeněk ; Jareš, Daniel ; Tomka, David ; Doleček, Roman
V 19. století dominovaly v astronomii refraktory. Čočky těchto přístrojů byly vyráběny z klasických skel a proto jejich dominantní zbytkovou vadou byl sekundární chromatismus. V této práci jsou ukázány zbytkové vady několika refraktorů, u kterých se podařilo sehnat jejich optické parametry. Jedná se o 40, 36 a 25 palcové refraktory Alvana Clarka, Yerkesovy, Lickovy a USNO observatoře, 12 palcový refraktor hvězdárny v Greenwiche a dále 6 palcový heliometr Josefa Fraunhofera v Königsbergu, se kterým byla poprvé změřena paralaxa hvězdy. Referát obsahuje také parametry objektivu Königova dalekohledu, petřínské hvězdárny v Praze.
Optické návrhy několika přístrojů sluneční fyziky
Rail, Zdeněk ; Jareš, Daniel ; Tomka, David ; Doleček, Roman
Tato práce popisuje optický návrh několika přístrojů, které se používají pro pozorování Slunce. Jedná se o koronograf a chromosférický dalekohled. V obou případech je kladen důraz na jednoduchost vlastního optického systému a dosažení vysoce kvalitních zobrazovacích vlastností. Koronograf je navržen pro 7 optických prvků;, čímž je minimalizováno množství rozptýleného světla. Chromosférický dalekohled je navržen pro dvojlomně polarizační a Fabry-Perotovy filtry. Všechna tato řešení mohou sloužit jako výchozí návrhy pro další složitější přístroje.
Zobrazovací vlastnosti několika historických dalekohledů ze 17. století
Rail, Zdeněk ; Jareš, Daniel ; Tomka, David ; Doleček, Roman
Tento referát se zabývá zobrazovacími vlastnostnostmi několika historických dalekohledů ze 17. století. Jedná se o dalekohledy, jejichž výrobcem byl s vysokou pravděpodobností Galileo Galileovi, u nichž jsou známy optické parametry. Dále se jedná o dalekohledy Constantina a Christiana Huygense. Dalekohledy měly jako objektiv singlet – jednoduchou čočku a patřily k prvním, se kterými člověk pozoroval objekty na obloze.
Korekce optických vad astronomických zrcadel
Rail, Zdeněk ; Jareš, Daniel ; Tomka, David ; Doleček, Roman
Velká a světelná astronomická zrcadla vykazují značné mimoosové vady. Aby je bylo možné použít pro fotografování oblohy, je nutné použít ke korekci jejich vad korektory. S nimi je možné dosáhnout radikálního zlepšení obrazů hvězd na rovinném poli o velkém úhlovém průměru a v širokém spektrálním oboru. Korektory jsou napočítány jak pro zrcadla o sférickém, paraboloidickém i hyperboloidickém tvaru. Korekce vad je předvedana jak pro sférické,tak pro paraboloidickéi hzperboloidické zrcadlo.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 14 záznamů.   předchozí11 - 14  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.