|
|
Farmakoterapie na ortopedickém oddělení z pohledu sestry
TOMÁNKOVÁ NOVÁKOVÁ, Monika
Farmakoterapie na ortopedickém oddělení si zaslouží svou pozornost zejména proto, že pacienti tohoto oddělení jsou rizikovou skupinou, jsou věkově starší a často užívají více léků najednou. Práce sester na ortopedii je psychicky i fyzicky náročná. Sestra zde podává pacientům léky průběžně během celého dne, proto mohou během farmakoterapie nastat jako při všech rutinních postupech jisté nedostatky. Ať vědomé, či nevědomé. Práce si klade za cíl zmapovat problematiku farmakoterapie na ortopedickém oddělení. Dále zmapovat faktory, které mohou ovlivnit vznik komplikací při podávání léků pacientům na ortopedickém oddělení a navrhnout zlepšení v procesu farmakoterapie na ortopedickém oddělení. Bylo zvoleno kvalitativní výzkumné šetření pomocí zúčastněného pozorování a polostrukturovaných rozhovorů, které byly realizovány se sestrami a pacienty ortopedického oddělení. Výsledky výzkumného šetření ukazují, že sestry mají základní teoretické znalosti v oblasti farmakoterapie. Zároveň byly zjištěny i určité nedostatky, kdy tyto teoretické vědomosti nejsou dodržovány v praxi. Překvapivé byly výsledky v oblasti identifikace pacienta před podáním léku, kdy ne všechny sestry tento zásadní krok v prevenci medikačního pochybení dodržují. Naopak lze dle výsledků říci, že sestry mají výborné znalosti a dovednosti v tlumení bolesti. Dokazuje to jak zúčastněné pozorování, tak spokojenost samotných pacientů. Dílčí výsledky byly prezentovány na semináři na ortopedickém oddělení a byly předány managementu tohoto oddělení. Z vyplývajících nedostatků byl vytvořen pomocný materiál. Diplomová práce byla psána tak, aby sloužila i jako informační materiál pro začínající nebo stávající sestry ortopedického oddělení.
|
|
|
Ošetřovatelský problém: periferní žilní katétr
TOMÁNKOVÁ NOVÁKOVÁ, Monika
Periferní žilní katétr slouží k zajištění přístupu do žilního systému. Jedná se o jeden z nejčastěji využívaných invazivních výkonů ve zdravotnických zařízeních, který spadá do kompetencí a každodenní pracovní náplně sester. Proto může v jakékoliv oblasti této ošetřovatelské péče vzniknout riziko rutinního postupování s následným vědomím či nevědomým pochybením. Periferní žilní katétr je nutné pacientovi zavést, pokud je u něj plánovaná parenterální výživa, léčba infuzemi nebo transfuzemi, aplikace intravaskulárních léčiv či kontrastní látky, léčba rehydratace, odběry krve, které je možné z PŽK provést hned po jeho zavedení a ještě před podáním léčebných látek a také jej zavádíme při neodkladné péči u kriticky nemocných jako je kardiopulmonální resuscitace. Aby byl tento žilní přístup kvalitní a plnil co nejlépe svůj účel, měly by sestry mít co nejvíce vědomostí v problematice této ošetřovatelské péče. Jde především o to, aby se sestry před tímto výkonem zajímaly o potřebné informace o pacientovi, uměly pacienta správně informovat o povaze výkonu, uměly s ním komunikovat, znaly správný postup zavedení, možné kontraindikace, uměly vybrat správné místo i katétr pro zavedení, podaly pacientovi dostatek informací o následné péči o katétr, prováděly správně ošetřovatelskou péči o tento vstup, znaly možné komplikace, které mohou nastat, postupovaly asepticky a tím eliminovaly vznik nozokomiálních nákaz, ale také si uvědomovaly svá možná pochybení. Bakalářská práce je rozdělena na část teoretickou a empirickou. Teoretická část je zaměřena na historii periferních žilních katétrů, jejich indikace a kontraindikace, druhy, potřebné pomůcky, ošetřovatelskou péči, komplikace a jiné. Empirická část obsahuje výzkumné šetření. Cílem práce bylo zmapovat problematiku periferních žilních katétrů v nemocniční praxi, dále zmapovat faktory, které mohou ovlivnit vznik problémů při ošetřovatelské péči u pacientů s periferním žilním katétrem. K těmto cílům byly stanoveny čtyři výzkumné otázky. 1. Jaké jsou zásady ošetřovatelské péče před zavedením periferního žilního katétru? 2. Jaké jsou zásady ošetřovatelské péče u pacientů se zavedeným periferním žilním katétrem? 3. V jakých oblastech ošetřovatelské péče o periferní žilní katétry chybí sestrám znalosti? 4. Jaké pomůcky si sestry připravují k zavedení periferního žilního katétru? Ke zpracování bakalářské práce bylo použito kvalitativní výzkumné šetření. Metody a techniky sběru dat byly polostrukturované rozhovory a zúčastněné pozorování. Výzkumné šetření bylo realizováno pouze na jednom nemocničním oddělení. Šetření bylo anonymní. Ke sběru dat byl použit polostrukturovaný rozhovor. Sestrám v něm bylo položeno 14 otázek (Příloha 8), které byly doplňovány v průběhu rozhovoru o další podotázky. Výsledky jednotlivých rozhovorů byly poté pro přehlednost zpracovány do kategorizačních skupin. Jako další technika sběru dat byla použita metoda zúčastněného pozorování. Vypozorovaná fakta byla průběžně zaznamenávána do předem připraveného pozorovacího archu (Příloha 9). Pozorovány byly stejné sestry, se kterými probíhal rozhovor. Tato bakalářská práce byla psaná tak, aby přinesla základní přehled o problematice periferních žilních katétrů a mohla být použita jako informační materiál pro již zkušené nebo začínající sestry. Jako praktický výstup bakalářské práce byl vypracován standard ošetřovatelské péče o periferní žilní katétr, který těmto sestrám na oddělení chyběl a mohl by jim pomoci v jejich péči o tyto intravenózní vstupy, hlavně ke správnému postupování a eliminování možných pochybení (Příloha 10).
|
host ::
RSS.