|
|
Vývoj měst v raném postsocialismu. Dopad liberalizace devadesátých let 20. století na plánovanou výstavbu socialistické moderny
Sedlák, Jaroslav ; Kováč, Bohumil (oponent) ; Wittmann, Maxmilian (oponent) ; Kopáčik, Gabriel (vedoucí práce)
Sídlištní čtvrtě městských struktur vybudované v období socialismu doznávají v současnosti nezbytných proměn a urbánních novotvarů. Zatímco u nás i v řadě dalších zemí bývalých sovětských satelitů je podoba sídlišť a jejich vývoj svázán regulativy, které determinují radikálnější architektonické či urbanistické změny, v oblastech bývalého Sovětského svazu je současná podoba sídlištních celků výsledkem shora neřízených architektonických i urbanistických zásahů. Byť se v mnoha případech jedná o expanzivní projevy hraničící s „lidovou tvořivostí“, lze na jejich příkladech sledovat funkční urbanistické principy „městskosti“. Ty mohou představovat potenciál pro budoucí náhled na potenciál rozvoje sídlišť i v České republice. Práce bude konkrétně tematizovat proces užívání sídlištních částí měst u nás a v ekonomicky málo výkonných státech, konkrétně v Moldávii a v Gruzii. Po rozpadu Sovětského svazu sice nový ekonomický systém rozrušil původní urbanistickou strukturu tzv. mikrorajonu, ale s rozvojem drobného individualismu soukromého sektoru se proměnila i podoba sídlištního města. Celkový ekonomický kolaps a absence prostorových regulací začala v sídlištích nabízet přístupnou variantu bydlení i místa k podnikání. Začínají se objevovat kiosky a postupně se rozrůstající partery „městského“ typu. Současně vznikají nové představěné ulice reagující na prostorové rezervy a vzdálenosti, stejně tak se objevují vertikální ulice uvnitř domů. Stavba samotná už není pouze místem pro bydlení, ale mnohé byty jsou využívány jako kanceláře i malé provozovny. Rozvíjí se služby a celková hodnota diverzity prostředí začíná rapidně narůstat. Charakteristická monotónnost sídlištních celků se začíná vytrácet a přetváří se v síť sledující pohyb a potřeby obyvatel. Na periferii tak vznikají svébytné části města.
|
|
|
Měření zpomalení osobních automobilů při brzdění motorem
Bejčková, Jana ; Sedlák, Jaroslav (oponent) ; Bradáč, Albert (vedoucí práce)
Předkládaná diplomová práce se zabývá měřením zpomalování osobních automobilů při brzdění motorem z různých výchozích rychlostí při zařazených určitých rychlostních stupňů u vybraného vzorku vozidel. Skládá se z teoretické části, ve které jsou vymezena odborná východiska, vysvětleny vybrané jízdní parametry včetně uvedení způsobu jejich měření a další související skutečnosti z oblasti konstrukčních vlastností vozidel, dále z návrhu vlastní metodiky měření, kde je podán celkový plán realizace měření, informace o jeho průběhu a popis práce s decelerometrem, dále z vlastního měření zpomalení vozidel, jehož součástí je interpretace dílčích naměřených hodnot a z konečného vyhodnocení všech provedených měření a patřičného vyvození závěrů.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Měření zpomalení nákladních automobilů do 12 tun při brzdění motorem
Kašparová, Hana ; Sedlák, Jaroslav (oponent) ; Bradáč, Albert (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá brzdnými účinky motoru nákladních vozidel. Teoretická část čtenáře seznamuje se základní konstrukcí nákladních vozidel, přibližuje stavbu nejčastěji používaného motoru a vymezuje definice faktorů majících podstatný vliv na brzdění motorem. V praktické části se čtenář seznámí s technikou používanou při realizovaném měření a popisem jednotlivých vozidel vybraných pro realizaci měření. Výsledkem praktické části jsou hodnoty získané měřením včetně jejich interpretace obsažené v závěru.
|
|
|
Městská knihovna, Lausanne
Jašek, Jiří ; Sedlák, Jaroslav (oponent) ; Koleček, Ivan (vedoucí práce)
Hlavním téma při navrhování knihovny v Lausanne bylo prostředí, ve kterém se knihovna nachází. Město se poměrně prudce svažuje od jezera Lac Léman a díky tomu se nabízejí zajímavé pohledy na jezero z mnoha míst ve městě. V tomto systému, kdy jsou pohledy orientovány jižním směrem k jezeru, se nachází území, které se svou strukturou liší od zbytku města. Údolí, ve kterém protékala říčka Flon bylo v 19. století zasypáno a na rovné ploše vzikly průmyslové objekty s racionální strukturou, kterou procházela žleznice.
|
|
|
Městská knihovna, Lausanne
Markov, Daniel ; Sedlák, Jaroslav (oponent) ; Koleček, Ivan (vedoucí práce)
Tématem diplomové práce je návrh nové Městské knihovny v Lausanne v území platformy Sévelin. Práce navazuje na před diplomní projekt, v němž byl řešen totožný stavební program na dvou různých parcelách. Jedna z nich - parcela na platformě Sévelin - se stala předmětem hlubšího návrhu. Kromě samotné budovy knihovny jsem se zabýval jejím širším okolím a návrhem zastávky nadzemní dráhy. Ta je hmotově s knihovnou spojena v jeden celek a vytváří tak nové provozní, prostorové a vizuální vztahy.
|
host ::
RSS.