|
|
Studium vlivu flubendazolu na buňky glioblastoma multiforme in vitro a in vivo
Vítovcová, Barbora ; Rudolf, Emil (vedoucí práce) ; Slaninová, Iva (oponent) ; Jendelová, Pavla (oponent)
Studium vlivu flubendazolu na buňky glioblastoma multiforme in vitro a in vivo Glioblastoma multiforme (GBM) je nejčastější a nejagresivnější primární nádor mozku u dospělých. Současná terapeutická strategie tohoto onemocnění je nedostatečná a prognóza pacientů je nepříznivá, proto existuje intenzivní snaha o vylepšení terapeutických možností GBM. Výzkumy se zaměřují především na identifikaci nových potenciálních cílů terapie nebo na optimalizaci již existujících léčebných strategií u GBM. Hojně diskutovaným přístupem k terapii GBM je zacílení na mikrotubuly, které patří mezi základní přístupy k léčbě nádorového bujení. Pro tento účel by bylo možné využít již v běžné praxi využívaná chemoterapeutika nebo také léčiva původně určená pro jinou indikaci, jako je např. flubendazol (FLU), původně humánní i veterinární anthelmintikum. FLU již v předchozích studiích demonstroval inhibiční účinek na buňky rozličných solidních tumorů i hematologických malignit specifickou interakcí s mikrotubuly. Cílem této práce bylo otestovat inhibiční účinek FLU na různých in vitro a in vivo GBM modelových systémech. Studium účinku FLU bylo prováděno in vitro za využití stabilizovaných GBM buněčných linií (A172, T98G a U118MG) a GBM primárních kultur odvozených ze vzorků získaných od pacientů operovaných ve Fakultní nemocnici...
|
|
| |
|
|
Úloha proteinázami aktivovatelného receptoru - 2 (PAR-2) v patogenezi lidských onemocnění
Matěj, Radoslav ; Mandys, Václav (vedoucí práce) ; Fakan, František (oponent) ; Ehrmann, Jiří (oponent) ; Rudolf, Emil (oponent)
Vyhodnocení změny exprese PAR-2 v zánětlivé lézi - Zvířecí model experimentálně vyvolané akutní pankreatitidy. V naší práci Jsme demonstrovali signifikantní zvýšení exprese aktivovaného receptoru PAR-2 nejen na cévních strukturách ale také na epiteliálních elementech výstelky pankreatických acinárních a duktálních struktur v průběhu akutní léze pankreatu. Také jsme jako první prokázali přítomnost tohoto receptoru v endokrinní části pankreatické tkáně - Langerhansových ostrůvcích. Výsledky naší práce dokládají význam role receptoru aktivovaného prostřednictvím trypsinu v indukci (a vývoji) a v regeneraci (a hojení) procesu akutní pankreatitidy. Navíc je pravděpodobné, že změny v expresi PAR-2 v epitelové výstelce acinů exokrinní části pankreatu mají vztah i k některým dalším morfologicky pozorovaným z měnám jako jsou například vakuolizace cytoplazmy a nekróza epitelíí a v pozdějších fázích i reparace pankreatické tkáně. Zároveň je zřejmé, že aktivace PAR-2 se uplatňuj e j iž v počátečných fázích vývoje akutní pankreatitidy. Naše výsledky jsou tedy plně v souladu s novým trendem komplexního pojetí akutní pankreat itidy jako složité souhry mnoha účinných signálních faktorů , které nejen modifikují rozsah a charakter postižení pankreatické tkáně, ale uplatňují se i na úrovni celého organismu. Naše práce rovněž...
|
|
|
Canonical and non-canonical signalling triggered by activated TRAIL receptors in human cells
Nahácka, Zuzana ; Anděra, Ladislav (vedoucí práce) ; Rudolf, Emil (oponent) ; Vondráček, Jan (oponent)
TRAIL ligand spouští apoptózu interakcí se svými dvěma pro-apoptotickými receptory TRAIL- R1 (DR4) a TRAIL-R2 (DR5). Jeho schopnost indukovat apoptózu nezávisle na statusu p53 a selektivně zabíjet rakovinné buňky in vitro a in vivo zapříčinila, že tento ligand patřící do rodiny cytokinů TNF se jevil atraktivním cílem výzkumu terapie nádorových onemocnění. Avšak rezistence mnoha primárních nádorových buněk, neuspokojivý výsledek klinických testů a nedávné studie, které ukazují protichůdné výsledky a to konkrétně, že TRAIL může za specifických podmínek podporovat místo toho, aby inhiboval progresi nádorů, vyvolaly v oblasti výzkumu signalizace indukované ligandem TRAIL nové množství otázek, které je potřeba zodpovědet. Ačkoliv jsou oba receptory DR4 a DR5 rovnoměrne exprimovány, různé typy nádorů vykazují preferenci pro jeden nebo druhý z receptorů. Relativní účast signalizace DR4 a DR5 indukované TRAIL ligandem je málo známá. Abychom analyzovali signalizaci ligandu TRAIL specifickou pro jednotlivé receptory, připravili jsme trimerizované varianty rekombinantního lidského ligandu TRAIL, značené pomocí Strep-tag, s vysokou afinitou pro receptory DR4 nebo DR5. Zjistila jsem, že narozdíl od pankreatických rakovinových buňek PANC-1 rezistentních k apoptóze indukované ligandem TRAIL, probíhá tvorba...
|
|
|
Biologická charakteristika buněk kolorektálního karcinomu v modelech in vitro a její využití při individualizaci terapie
John, Stanislav ; Rudolf, Emil (vedoucí práce) ; Ćwiertka, Karel (oponent) ; Kiss, Igor (oponent)
Zhoubné nádory patří celosvětově na druhé místo mezi příčinami úmrtí hned po kardiovaskulárních onemocněních. Trend se ale zvláště v rozvinutých zemích (dle Světové zdravotnické organizace, WHO - World Health Organization) vyrovnává, v některých oblastech se dokonce diagnóza zhoubného novotvaru dostala již na místo první.(Ferlay 2012) Protože se rakovina stala ve dvacátém století závažným celosvětovým socioekonomickým problémem, patří její výzkum ve spolupráci s Mezinárodní agenturou k výzkumu rakoviny (IARC - International Agency for Research on Cancer) k prioritám WHO. (Mendis 2014) Incidence stále roste, a to jak relativně, tak absolutně, což je dáno, mimo jiné, celkovým stárnutím populace a zvyšováním průměrného věku obyvatel. Protože se k hlavním prognostickým faktorům výskytu nádorových onemocnění řadí věk, mají tak lidé větší šanci se nádorového onemocnění "dožít". Zlepšily se i možnosti diagnostiky, a tak je mnoho nádorů odhaleno již v časných stádiích, což zpětně zlepšuje možnosti a úspěšnost léčby. K tomu přispívá i zavedení některých screeningových vyšetření do běžné zdravotní praxe (např. mamografie, prostatický specifický antigen, test okultního krvácení nebo koloskopie) a s tím spojená osvěta v běžné populaci. (Dušek et al. 2005; Mendis 2014) V neposlední řadě se za posledních 15 až...
|
|
|
Canonical and non-canonical signalling triggered by activated TRAIL receptors in human cells
Nahácka, Zuzana ; Anděra, Ladislav (vedoucí práce) ; Rudolf, Emil (oponent) ; Vondráček, Jan (oponent)
TRAIL ligand spouští apoptózu interakcí se svými dvěma pro-apoptotickými receptory TRAIL- R1 (DR4) a TRAIL-R2 (DR5). Jeho schopnost indukovat apoptózu nezávisle na statusu p53 a selektivně zabíjet rakovinné buňky in vitro a in vivo zapříčinila, že tento ligand patřící do rodiny cytokinů TNF se jevil atraktivním cílem výzkumu terapie nádorových onemocnění. Avšak rezistence mnoha primárních nádorových buněk, neuspokojivý výsledek klinických testů a nedávné studie, které ukazují protichůdné výsledky a to konkrétně, že TRAIL může za specifických podmínek podporovat místo toho, aby inhiboval progresi nádorů, vyvolaly v oblasti výzkumu signalizace indukované ligandem TRAIL nové množství otázek, které je potřeba zodpovědet. Ačkoliv jsou oba receptory DR4 a DR5 rovnoměrne exprimovány, různé typy nádorů vykazují preferenci pro jeden nebo druhý z receptorů. Relativní účast signalizace DR4 a DR5 indukované TRAIL ligandem je málo známá. Abychom analyzovali signalizaci ligandu TRAIL specifickou pro jednotlivé receptory, připravili jsme trimerizované varianty rekombinantního lidského ligandu TRAIL, značené pomocí Strep-tag, s vysokou afinitou pro receptory DR4 nebo DR5. Zjistila jsem, že narozdíl od pankreatických rakovinových buňek PANC-1 rezistentních k apoptóze indukované ligandem TRAIL, probíhá tvorba...
|
|
|
Analysis of Growth-inhibitory Mechanism of Flubendazole in Malignant Melanoma Cells
Čáňová, Kristýna ; Rudolf, Emil (vedoucí práce) ; Slaninová, Iva (oponent) ; Mandys, Václav (oponent)
Analýza růstově inhibičních mechanismů flubendazolu u buněk maligního melanomu Maligní kožní melanom je ve svém pokročilém stádiu vysoce agresivním nádorovým onemocněním, často chemorezistentním na většinu současných terapeutických strategií. V současné době se výzkumy zaměřují na identifikaci nových cílů v maligních melanocytech či se snaží využít tzv. nových indikací již schválených léčiv, a to prostřednictvím přístupů nazývaných "drug repurposing". Tato práce se zabývá ověřováním růstově inhibičních vlastností jednoho takového léčiva - flubendazolu (FLU) - široce využívaného anthelmintika patřícího do rodiny benzimidazolových derivátů. Toto léčivo specificky interaguje s β-tubulinem, což následně vede k poškození struktury a funkce mikrotubulů v ovlivněných buňkách. Několik členů benzimidazolové rodiny (včetně FLU) již prokázalo růstově-inhibiční potenciál u nádorových buněk odvozených z nádorů prsu, tlustého střeva, krve a nervového systému. Protinádorové vlastnosti FLU u maligního melanomu však ještě do této doby nebyly ověřovány. Cytotoxicita FLU byla testována u tří linií lidského maligního melanomu představující odlišné molekulární subtypy (A-375, BOWES a RPMI-7951) během 72 hodin pomocí WST-1 a x-CELLigence testů. Na základě jednotlivých hodnot IC50 získaných z jednotlivých buněčných linií byla pro...
|
|
|
Srovnání indukce a regulace autofagocytózy v proliferujících a senescentních nádorových buňkách
Pešina, František ; Anděra, Ladislav (vedoucí práce) ; Rudolf, Emil (oponent)
Autofagie, senescence a apoptóza jsou velmi těsně propojené děje, které společně určují osud buňky v reakci na rozličné stresy. Existuje množství důkazů podporujících tezi, že senescentní buňky jsou na autofagii vysoce závislé a tento proces v nich probíhá intenzivněji, než v nesenescentních buňkách. Autofagie může do určité míry kompenzovat zvýšené energetické a metabolické nároky senescentních buněk a též pomáhá odstraňovat toxické produkty jako jsou oxidované proteiny, proteinové agregáty a poškozené organely, vznikající jako důsledek přetíženého metabolismu některých senescentních buněk. Navíc některé studie prokázaly nezbytnost autofagie i pro samotné navození senescentního fenotypu. Stejně tak však existují i studie se zdánlivě protichůdnými výsledky, které tvrdí, že zvýšená autofagie naopak brání navození buněčné senescence. Vztah autofagie k apoptóze je podobně dvojaký. Neporušená schopnost autofagie je pro buňku nezbytná, přičemž mírně zvýšená autofagie má na buňku stále spíše pozitivní dopady. V případě velmi silně zvýšené až excesivní autofagie však může dojít ke kritické degradaci komponent důležitých pro další fungování buňky a to může vést až ke spuštění některého z programů buněčné smrti. V první části této práce jsme se zaměřili na porovnání autofagické odpovědi mezi proliferujícími...
|
|
|
Účinky seleničitanu sodného na buňky lidského kolorektálního karcinomu s odlišným p53 genotypem
Králová, Věra ; Rudolf, Emil (vedoucí práce) ; Skálová, Lenka (oponent) ; Hofmanová, Jiřina (oponent)
SOUHRN Kolorektální karcinom (CRC) představuje jedno z nejčastějších nádorových onemocnění, spojené navíc se značnou mortalitou. Velká pozornost se věnuje možnostem prevence vzniku CRC nejrůznějšími faktory vnějšího prostředí. Z výsledků řady epidemiologických a klinických studií vyplývá, že zvýšení hladin selenu v organismu koreluje se snížením rizika vzniku a rozvoje nádorových onemocnění včetně CRC. Rovněž v případě pokusných zvířat a v modelech in vitro prokázaly sloučeniny selenu schopnost inhibovat proliferaci nádorových buněk a indukovat buněčnou smrt. Cílem této práce bylo prozkoumat antiproliferační účinky seleničitanu sodného v modelu kolorektálního karcinomu in vitro, konkrétně u dvou modelových linií lidského kolorektálního karcinomu HCT 116 lišících se přítomností funkčního genu pro p53 protein. Z výsledků práce vyplývá, že seleničitan sodný v koncentracích 2,5 µM - 10 µM inhiboval proliferaci a indukoval buněčnou smrt buněk HCT 116 v závislosti na koncentraci a době působení. Seleničitan sodný dále blokoval buněčný cyklus buněk HCT 116 v S/G2-M fázích, indukoval produkci superoxidu v mitochondriích, poškození DNA, expresi proteinu p53 a buněčnou smrt za účasti kaspáz. Buněčná smrt způsobená seleničitanem je u těchto buněk doprovázena autofagií. Buňky linie HCT 116-p53KO, neobsahující funkční...
|
|
|
Studium vlivu inositol hexafosfátu na apoptózu buněčných linií izolovaných z kolorektálního karcinomu
Hašková, Pavlína ; Šimůnek, Tomáš (vedoucí práce) ; Rudolf, Emil (oponent)
Úvod: Apoptóza - programovaná buněčná smrt se významně podílí na udržení tkáňové homeostázy. Její narušení vede k nádorovým onemocněním. Inositolhexafosfát (IP6) je přirozeně se vyskytující látka, která je přítomna v luštěninách, obilovinách a semenech. IP6 a jeho méně fosforylované formy jsou také přítomny ve většině buněk savců, kde asistují na regulaci různých důležitých buněčných funkcí (včetně regulace buněčného cyklu) Metody: Tato práce se zabývala studiem vlivu IP6 na apoptózu buněk izolovaných z kolorektálního karcinomu metodou in vitro stanovení enzymové aktivity kaspázy 3 v buněčném extraktu. Výsledky: Pomocí Studentova t-testu bylo prokázáno, že IP6 statisticky významně ovlivňuje apoptózu buněk izolovaných z kolorektálního karcinomu.
|
host ::
RSS.