Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Accreting black holes via X-ray polarimetry
Mikušincová, Romana ; Svoboda, Jiří (vedoucí práce) ; Matt, Giorgio (oponent)
Rotace černé díry je klíčovým parametrem, který nám poskytuje informaci o zformování a růstu černé díry. V této práci jsme nasimulovali pozorování pro plánovanou rentgenovou polarimetrickou misi IXPE (Imaging X-ray Polarime- try Explorer) s cílem studovat robustnost měření rotace a sklonu černé díry po- mocí rentgenové polarimetrie. K nasimulování polarizačních spekter jsme použili víceteplotní model termálního záření z akrečního disku. Pro případ maximálně rotující černé díry (a = 0.998) jsme byli schopni získat správnou hodnotu spinu i inklinace s velkou přesností (∆a ≤ 0.2 pro spin a ∆θ ≤ 15 deg pro inklinaci). Pro méně rotující černé díry byl parametr rotace určen správně, ale s velkou mírou nejistoty. Sklon je určen stejně dobře pro jakoukoli hodnotu spinu. Naším závěrem je, že polarimetrická měření budou užitečná pro nezávislá měření ro- tace černých děr, která mohou být porovnána s metodami spektrálního fitování a časové analýzy. Proto budou rentgenové polarimetrické mise velmi přínosné. 1
X-ray spectroscopy of polar-scattered Seyfert 1 galaxies
Mikušincová, Romana ; Svoboda, Jiří (vedoucí práce) ; Horák, Jiří (oponent)
V rámci práce byla provedena spektrální re-analýza galaxie Fairall 51, která představuje pozoruhodný objekt, protože se opticky jedná o Seyfer- tovu galaxii typu 1, avšak ve svém spektru vykazuje velmi silnou polarizaci. Tato vlastnost není pro Seyfertove galaxie typu 1 typickou, a proto je možné, že Fairall 51 představuje hraniční objekt mezi Seyfertovými galaxiemi typu 1 a 2. Studium její spektra nám přináší detailnější informace o aktivních galaktických jádrech a jejich vnitřní struktuře. V rámci práce jsme provedli re-analýzu dvou archivních pozorování aktivní galaxie Fairall 51, a to pozorování uskutečněné v září 2005 av březnu 2006 prostřednictvím evropské družice XMM-Newton a novější data (celkem čtyři pozorování) byly získány pomocí japonské družice Suzaku v září 2013. Z analýzy těchto pozorování vyplývá, že v jádru studované aktivní galaxie jsou minimálně dva nebo tři ionizované absorbéry. Na základě spektrální vari- ability bylo možné určit vzdálenost proměnného absorbéru, která byla odhadnuta na 3 až 60 světelných dnů od centrální černé díry, což implikuje, že Absorbér se nachází v oblasti vzniku širokých spektrálních čar. 1

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.