|
|
Důsledek změny druhového složení lesa na kvalitu opadu a z něj vznikající půdní organické hmoty
Roblíková, Věra ; Jandová, Kateřina (vedoucí práce) ; Bartuška, Martin (oponent)
Obměna druhového složení lesů následkem klimatické změny způsobí změnu množství a kvality opadu a potenciálně ovlivní obsah a stabilitu uhlíku uloženého v lesních půdách. Znalost biogeochemického cyklu uhlíku umožní navrhnout způsoby managementu lesů vedoucí k ukládání uhlíku v lesních půdách, což je jeden z možných nástrojů mitigace klimatické změny. Cílem této práce je shrnutí informací i) o změně druhového složení lesů mírného pásu Evropy a ČR, ii) o mezidruhových rozdílech v množství a kvalitě opadu a iii) o vlivu kvality opadu na stabilitu uhlíku v půdách. Závěrem navrhuji provedení diplomové práce, jejímž cílem bude observační a experimentální prozkoumání vlivu druhové obměny lesů ČR na zásoby a stabilitu uhlíku v půdě. Působením klimatické změny dojde k posunutí areálů druhů směrem na sever a do vyšších nadmořských výšek. Přestože se druhy významně neliší v produkci nadzemního opadu, liší se v kvalitě nadzemního i podzemního opadu a produkci podzemního opadu. Rychlost dekompozice opadu závisí na kvalitě opadu spojené s druhem stromu. Prostřednictvím působení na faunu ovlivňují druhy stromů množství uhlíku uloženého v minerálním horizontu. Není ale znám vliv kvality opadu na stabilitu uhlíku v minerálním horizontu - jak z hlediska podílů jednotlivých hustotních frakcí půdní organické hmoty, tak z...
|
|
|
Alelopatie vodních rostlin a její možné využití pro kontrolu vodního květu
Kolářová, Anna ; Jandová, Kateřina (vedoucí práce) ; Kučerová, Andrea (oponent)
Nadměrný nárůst fytoplanktonu a rozvoj vodního květu vedoucí k poškozování vodních ekosystémů dnes představuje stále častější problém. Jeho kontrolu umožňuje řada metod, z nichž se v poslední době hodně rozvíjí postupy využívající interakce živých organismů. Mezi ně se řadí i alelopatie vodních rostlin. Alelopatie je vztah mezi dvěma organismy, kdy jeden ovlivňuje druhý pomocí alelopaticky aktivních látek, které vylučuje do prostředí. Efekt těchto sekundárních metabolitů však závisí na řadě biotických a abiotických faktorů, což má důsledky i pro potenciál jejich využití ke kontrole vodního květu. Ač výsledky řady studií naznačují, že alelopatie dokáže ovlivnit společenstvo fytoplanktonu, její význam ve vodních ekosystémech stále není zcela jasný. Tato práce shrnuje poznatky o rozšíření alelopatie v rámci skupin vodních organismů, mechanismech působení alelochemikálií a vlivech klíčových faktorů na alelopatický efekt. Zároveň zhodnocuje možnosti využití alelopatie vodních rostlin ke kontrole vodního květu a uvádí přehled experimentálních metod, které lze ke studiu alelopatických interakcí využít.
|
|
|
Biomarkery n-alkany a GDGTs v jezerních sedimentech jako nástroj pro kvantitativní rekonstrukci klimatu
Machová, Tereza ; Tátosová, Jolana (vedoucí práce) ; Jandová, Kateřina (oponent)
Rešerše je rozdělena do dvou velkých podcelků, přičemž první se věnuje sedimentárním n- alkanům a druhý GDGTs. U n-alkanů je důležitá především délka uhlíkového řetězce a převažující sudost nebo lichost, podle které je možné rozpoznat zdrojový organismus. Problematická je ale vysoká druhová i mezidruhová variabilita délky řetězce spojena s enviromentálními podmínkami prostředí nebo rozdílné množství produkce n-alkyl lipidů. Jelikož se n-alkany skládají z uhlíků a vodíků, lze je zkoumat i z na základě jejich izotopového složení. Rostliny při tvorbě organických molekul diskriminují těžší stabilní izotopy uhlíku a vodíku, což ve výsledku vede k produkci ochuzenějších sloučenin. Pomocí δ13 C, lze například zjistit jaká byla dostupnost vody nebo jestli se jedná o C3 nebo C4 rostlinu, aplikovatelnost omezuje zeměpisná šířka lokality nebo bakteriální produkce n-alkenů. Analýza δ2 H C17 alkanů může odhalit evapotranspiraci jezera anebo hodnoty δ2 H jezerní vody, ale pro určení nutné znát zdroj vodíku jezerní vody a musíme mít dostatečné koncentrace daného n-alkanu. GDGTs analyzujeme především na základě jejich struktury, která se může měnit se změnou okolní teploty, což se jeví jako poměrně schopný klima-proxy. Pomocí různých výpočtů lze relativně přesně rekonstruovat povrchovou teplotu jezera, průměrnou...
|
|
|
Trofická struktura a interakce ve společenstvech ryb v říčním prostředí
Dalecká, Kateřina ; Horká, Petra (vedoucí práce) ; Jandová, Kateřina (oponent)
Cílem mé práce bylo popsat trofické vztahy ve společenstvech ryb v antropogenně ovlivněném říčním prostředí. Dosavadní studie naznačují, že v prostředí antropogenně ovlivněných řek převládají na prostředí nespecializované, eurytopní druhy ryb nad druhy reofilními. Reofilní druhy ryb mají složitější životní cyklus zahrnující například specifické nároky na habitat, složitější migrační strategie, vyžadují specifický třecí substrát a jsou obvykle i potravně více specializované než druhy eurytopní. Naopak eurytopní druhy bez specifických nároků na prostředí se dokáží lépe adaptovat na podmínky antropogenně ovlivněného prostředí řek, ve kterých následně převládají nad druhy reofilními. Ve své práci jsem chtěla ověřit předpoklad, že eurytopní, méně specializované druhy ryb budou mít širší trofickou niku a budou se nacházet na vyšší trofické pozici než druhy reofilní, což je může dále zvýhodňovat v kompetici s reofilními druhy. Ve své práci jsem vyhodnotila šířku izotopové niky (SEAc, TA), trofickou pozici (TP) a překryv trofických nik u těchto ekologických skupin ryb pomocí stabilních izotopů 15 N a 13 C a softwaru SIBER (Stable Isotopes Bayesian Ellipses in R). Výsledky naznačují, že eurytopní druhy ryb mají širší trofickou niku než druhy reofilní (Adj. p < 0.05), předpoklad, že mají eurytopní vyšší...
|
|
|
Trofická struktura společenstev ryb v antropogenně ovlivněných řekách
Dostál, David ; Horká, Petra (vedoucí práce) ; Jandová, Kateřina (oponent)
Využití stabilních izotopů pro hodnocení trofické struktury společenstev nabývá v posledních dekádách na popularitě a stává se tak stále více používaným nástrojem užívaným k výzkumu trofických pozic a potravních nik. V této práci jsou shrnuty základní principy, které se při práci se stabilními izotopy využívají, představeny mechanismy výměny tkání, izotopového routingu a diskriminačního faktoru, jejichž zanedbání může vést až ke znehodnocení nabytých poznatků. Dále jsou v práci představeny základní metody využití stabilních izotopů, jejich výhody a nevýhody, matematické modely zpracování dat a jejich uvedení do praxe pomocí praktické části, ve kterém bylo zkoumáno trofické postavení a niky kaprovitých ryb v antropogenně ovlivněných řekách.
|
|
|
Interpretace stabilních izotopů uhlíku v archivech jezerních sedimentů
Lánová, Zuzana ; Tátosová, Jolana (vedoucí práce) ; Jandová, Kateřina (oponent)
Jezerní sedimenty jsou tvořeny směsí terestrického rostlinného materiálu, primární produkcí jezerního planktonu a mikrobiální biomasy jezera. Všechny tyto skupiny organismů diskriminují během fixace C-substrátu a/nebo jeho následné asimilace v určité míře těžší a stabilnější 13 C uhlík, což se odráží v obsahu 13 C v jejich biomase a následně i v sedimentech. Důvodem diskriminace v těchto enzymaticky řízených biochemických reakcích je kinetická frakcionace kontrolovaná vazebnou energií chemických látek. Izotopový podpis obsažený v organické hmotě jezerních sedimentů může ovlivnit intenzita fotosyntézy, vznik anoxické zóny umožňující aktivitu metanogenních a metanotrofních bakterií, úživnost jezera nebo také hydrologická izolace (dlouhé období sucha). Klíčová slova: Paleolimnologie, izotopy uhlíku, diskriminační procesy, jezerní sedimenty
|
|
|
Etické aspekty ultimate frisbee
Jandová, Kateřina ; Parry Martínková, Irena (vedoucí práce) ; Slepičková, Irena (oponent)
Název: Etické aspekty ultimate frisbee Cíle: Cílem práce je představení mladého kolektivního sportu ultimate frisbee z hlediska jeho etických aspektů. Práce je tematicky rozdělená na dvě části. První část se věnuje obecnému úvodu do problematiky etiky sportu a fair play, s čímž je nedílně spjatá tematika sportovních rozhodčích, která je v práci také obsažena. Druhá část je zaměřená na ultimate frisbee. V první řadě je zde představeno ultimate frisbee z hlediska historie, pravidel a jeho pojetí Spirit of the Game. Dále se práce věnuje srovnání ultimate frisbee a ostatních kolektivních sportů z hlediska etiky. Metodologie: Základní metody a postupy práce jsou popsané v kapitole metodologie. Klíčová slova: Ultimate frisbee, Spirit of the Game, etika sportu, hodnoty ve sportu, rozhodčí
|
|
|
Diverzita půdních mikroorganismů ve vztahu k biodegradaci polymerů
Hušek, Pavel ; Jandová, Kateřina (vedoucí práce) ; Innemanová, Petra (oponent)
Polymerní materiály nabyli ve 20. století obrovského významu a nahradili spoustu užívaných materiálů. S tím je ovšem spojený obrovský nárůst plastového odpadu, který se stal problémem a vyžaduje řešení. Jedním z možných řešení je výroba tzv. biodegradabilních plastů. Biodegradabilní plasty by v přírodě měli samovolně podléhat degradaci a nezvyšovat tak objem plastového odpadu. Nicméně jejich degradace je často pouze částečná a dynamika polymerní biodegradace není ještě zcela objasněná. V této práci se věnujeme biodegradabilitě polyuretanu v ekologicky relevantním prostředí polní půdy. Text práce je rozdělen do dvou částí. Literární přehled se zabývá mechanismy biodegradace polymerních materiálů a metodám, které se nejčastěji používají pro charakteristiku mikrobiálních společenstev. Druhá část obsahuje vlastní laboratorní projekt, ve kterém se snažíme vyhodnotit vliv biodegradace polyuretanu na půdní společenstva. Předpokladem je, že se účastní především společenstva hub a bakterií a pomocí enzymaticky katalyzované hydrolýzy rozloží polyuretanovou pěnu. Klíčová slova: Biodegradace, polyuretan, půda, mikrobiální společenstva, PLFA
|
|
|
Dynamika rozpustné půdní organické hmoty v závislosti na činnosti mravenců v jehličnatém lese mírného pásma
Vacířová, Anna ; Jandová, Kateřina (vedoucí práce) ; Cepáková, Šárka (oponent)
4 Abstrakt Půdní organická hmota je největší zásobárnou uhlíku v terestrických ekosystémech a její funkčně důležitou složkou je rozpuštěná organická hmota. Její složení a změny tohoto složení v průběhu vegetační sezóny ovlivňují vegetaci, činnost organismů v půdě i formaci půdní organické hmoty. Lokální biologické hotspoty jako jsou např. mraveniště vytvářejí prostorovou heterogenitu složení půdního roztoku. V této práci jsem analyzovala studenovodní (CWE) a horkovodní (HWE) půdní extrakty, které jsem odebrala v různých vzdálenostech od mraveniště, ve třech půdních horizontech (O, A, B) třikrát během jedné vegetační sezóny. Měřila jsem obsah uhlíku(C), dusíku(N), poměr C:N a parametr SUVA 254 a SUVA280. Obsah labilního C a N se měnil se vzdáleností od mraveniště. Obsah C i N se vzdáleností od mraveniště v O horizontu roste, v A a B horizontu klesá. Poměr C:N byl nejvyšší v A horizontu, ale rozdíly během sezóny nebyly tak výrazné. Nejmenší obsah C a N byl v dubnu, nejvyšší naopak v červenci. Parametr SUVA v O a B horizontu se vzdáleností od mraveniště klesal, v A horizontu naopak stoupal. Mravenci mají vliv nejen na množství ale i na kvalitu DOM, zároveň vytvářejí heterogenitu distribuce DOM v okolí mraveniště. Klíčová slova: půdní organická hmota, lesní půdy, DOM, uhlík, dusík, SUVA, mravenci
|
|
|
Trofická struktura a interakce ve společenstvech ryb v říčním prostředí
Dalecká, Kateřina ; Horká, Petra (vedoucí práce) ; Jandová, Kateřina (oponent)
Cílem mé práce bylo popsat trofické vztahy ve společenstvech ryb v antropogenně ovlivněném říčním prostředí. Dosavadní studie naznačují, že v prostředí antropogenně ovlivněných řek převládají na prostředí nespecializované, eurytopní druhy ryb nad druhy reofilními. Reofilní druhy ryb mají složitější životní cyklus zahrnující například specifické nároky na habitat, složitější migrační strategie, vyžadují specifický třecí substrát a jsou obvykle i potravně více specializované než druhy eurytopní. Naopak eurytopní druhy bez specifických nároků na prostředí se dokáží lépe adaptovat na podmínky antropogenně ovlivněného prostředí řek, ve kterých následně převládají nad druhy reofilními. Ve své práci jsem chtěla ověřit předpoklad, že eurytopní, méně specializované druhy ryb budou mít širší trofickou niku a budou se nacházet na vyšší trofické pozici než druhy reofilní, což je může dále zvýhodňovat v kompetici s reofilními druhy. Ve své práci jsem vyhodnotila šířku izotopové niky (SEAc, TA), trofickou pozici (TP) a překryv trofických nik u těchto ekologických skupin ryb pomocí stabilních izotopů 15 N a 13 C a softwaru SIBER (Stable Isotopes Bayesian Ellipses in R). Výsledky naznačují, že eurytopní druhy ryb mají širší trofickou niku než druhy reofilní (Adj. p < 0.05), předpoklad, že mají eurytopní vyšší...
|
host ::
RSS.