|
| |
|
|
Vývoj, současný stav a efektivita ochranného pásma stupně I B přírodních léčivých zdrojů lázeňského místa Karlovy Vary
Maljanovská, Hana ; Datel, Josef (vedoucí práce) ; Hrkal, Zbyněk (oponent)
Vývoj, současný stav a efektivita ochranného pásma stupně I B přírodních léčivých zdrojů lázeňského místa Karlovy Vary První část bakalářské práce obsahuje základní teoretické poznatky a vysvětluje pojmy této problematiky, jako jsou geologické a hydrogeologické poměry v Západočeském kraji. Tyto poznatky jsou nezbytnou součástí pro efektivní stanovení ochranných pásem přírodních léčivých zdrojů v Karlových Varech. Stěžejní část práce se zabývá ochranným pásmem stupně I B, popisuje historii a mapuje současný stav zájmového území. Cílem práce je sumarizace nabytých znalostí o této problematice, navržení podpůrných činností k udržení dobrého stavu ochranného pásma stupně I B a zhodnocení aktuálního stavu včetně pohledu do blízké budoucnosti.
|
|
| |
|
|
Vodohospodářská problematika Aralského jezera
Chupík, Jan ; Hrkal, Zbyněk (vedoucí práce) ; Datel, Josef (oponent)
Tato práce se v úvodu zabývá přehledem původních přírodních poměrů Aralského jezera. Pozornost je proto věnována klimatickým poměrům, morfologii, hydrogeologii i využití tamní krajiny. Protože oblast střední Asie byla historicky zaklíněna mezi tři říše, je na místě přiblížit i historicko-politický vývoj regionu. Těžiště práce pak spočívá v analýze příčin hydrologických změn, kdy má vysychání Aralského jezera katastrofický dopad na ekosystém i lidskou společnost v regionu. Návrat stavu Aralského jezera do situace před šedesáti lety je bohužel nereálný, ale přesto jsou uskutečňována různá nápravná opatření, která mají za cíl situaci v rámci možností co nejvíce zlepšit. Děje se tak i prostřednictvím různých mezinárodních projektů. Nastíněna je tudíž i vize budoucího vývoje regionu v okolí Aralského jezera. Ve světě existují i analogické případy, z nichž asi nejznámější je Mrtvé moře. Práce dochází k závěru, že alespoň trochu reálnou naději na záchranu má bohužel jen severní část Aralského jezera, kdežto pro jižní část je nejspíše navždy ztracena.
|
|
|
Problematika farmak v podzemních vodách
Šrot, Martin ; Hrkal, Zbyněk (vedoucí práce) ; Datel, Josef (oponent)
Hlavním cílem diplomové práce bylo sledování koncentrací vybraných druhů léčiv v životním prostředí v okolí obce Horní Beřkovice. Jako prostředek k dosažení tohoto cíle slouží monitoring obsahů některých léčiv v povrchových a podzemních vodách lokality Horní Beřkovice. Monitorovací síť je schopna detekovat průchod znečištění od zdroje znečištění, přes čistírnu odpadních vod, nesaturovanou zónu, kolektor až po možného uživatele znečištěné podzemní vody. Práce vychází z terénních dat projektu TAČR. Ve své diplomové práci jsem analyzoval data z šesti odběrů na lokalitě Horní Beřkovice z hlediska obsahu sledovaných léčiv, případně jejich reziduí v povrchových a podzemních vodách. Výsledky byly porovnány z ČOV v povodí Želivky. Klíčová slova: podzemní vody, povrchové vody, čistírna odpadních vod, léčiva, kontaminace
|
|
|
Vyhodnocení monitoringu důlních vod v okolí zatopeného dolu Turkaňk
Prylová, Kristýna ; Datel, Josef (vedoucí práce) ; Hrkal, Zbyněk (oponent)
Kutná Hora a její okolí je od středověku významným územím, kde probíhala těžba polymetalických rud. Těžba zde trvala do 90. let 20. století a v průběhu historie byla několikrát přerušena. Poslední novodobá těžba probíhala na dole Turkaňk, který byl znovu otevřen v roce 1950. V roce 1991 zde byla ukončena těžba i provozní čerpání důlních vod. Důl se do roku 2001 zatápěl přítoky podzemních a srážkových vod a důlní vody se výrazně nabohacovaly rudními prvky a sloučeninami rozpouštěním sekundárních minerálů, které vznikly oxidací v otevřeném dole. V roce 2001 došlo k havarijní situaci způsobené přetokem důlních vod do dědičné štoly 14 pomocníků. Důlní vody volně odtékaly štolou do toku Beránka, kterou kontaminovaly. Následně byla zprovozněna čistírna důlních vod v areálu bývalé úpravny rud a bylo započato čerpání důlních vod z jámy za účelem snížení hladiny v Turkaňské jámě a následného čištění důlních vod. V současné době je čistírna důlních vod v provozu s optimalizovanou kapacitou čerpání a hladina důlních vod je udržována pod přelivovou hranou do štoly 14 pomocníků. Těžba rud probíhala v krystalinickém masivu vrchu Kaňku, na který v severozápadním až jihovýchodním okolí nasedají křídové a kvartérní zvodnělé sedimenty, které jsou potenciálně ohrožené únikem kontaminovaných důlních vod. Z tohoto...
|
|
|
Dosavadní poznatky o minerálních vodách v oblasti Bad Brambach - Skalná
Turnová, Štěpánka ; Goliáš, Viktor (vedoucí práce) ; Hrkal, Zbyněk (oponent)
Tato práce shrnuje poznatky o mineralních vodách v okolí Skalná - Bad Brambach. Ve městě Bad Brambach jsou radonové lázně, které zde funguji od roku 1912. Pramen Wettinquelle je jeden z nejsilnějších radonových pramenů na světě. V okolí Skalné se nachází anomální množství uranu, které se tu ovšem vyskytuje v tak malých částečkách, že je netěžitelné. Radon je produktem rozpadové řady U238. Ve zkoumané oblasti se nachází i NPR Soos, který je známý mofetami, ale nachází se zde i takzvaný křemelinový štít, což je vyschlé slané jezero obsahující rozsivky. Oblast Nového Kostela, je oblast s nejčastějším výskytem zemětřesení v České republice. Několik zemětřesných rojů bylo zaznamenáno i zdejším obyvatelstvem. Poslední zaznamenaná zemětřesná aktivita byla v roce 2011. Nachází se zde i několik dalších lázeňských měst- Františkovy lázně, Mariánské lázně, Karlovy Vary a další radonové lázně, které už jsou ale trochu dále, Jáchymov.
|
|
| |
|
|
Vliv srážek na mělké jímání minerálních vod
Hlaváčová, Michaela ; Hrkal, Zbyněk (vedoucí práce) ; Procházka, Vladimír (oponent)
Tato práce se zabývá vlivem srážek na mělké záchyty minerálních pramenů pro zájmové území Františkovy Lázně. Práce byla zpracována na základě poskytnutých dat ze společnosti Lázně Františkovy Lázně a.s.. Byly studovány vzájemné vztahy vydatností pramenů, úhrn srážek, atmosférický tlak a obsah volného CO2. Tyto vztahy byly sledovány na šesti pramenech - František, Luční, Nový, Solný, Železnatý a Žofie. Srážky byly porovnávány s vydatností jednotlivých pramenů. Byl prokázán roční sezónní cyklus u tří zdrojů (František, Železnatý a Žofie). Retence na srážky byla určena pro zdroje František, Solný, Železnatý a Žofie. Vzhledem k více jak půlročnímu zpoždění se nedá klasifikovat, že by srážky měly zásadní vliv na dotaci minerálních pramenů. Sestupný trend pro volný CO2 byl nalezen u všech zkoumaných zdrojů. Pomocí korelačního koeficientu byl nalezen nepříliš významný nepřímý vztah mezi hodnotami atmosférického tlaku a volného CO2.
|
|
|
Problematika zasakování odpadních vod do malých povodí
Pleskotová, Nikola ; Hrkal, Zbyněk (vedoucí práce) ; Datel, Josef (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá studiem vsakování odpadních vod se zaměřením na zájmovou lokalitu v Řevničově a související obecnou problematiku, jako jsou například chemické změny, kolmatace horninového prostředí, ale i nepříznivá legislativa v ČR. Jednotlivé kapitoly kromě důkladného přiblížení charakteristik sledované oblasti popisují zkušenosti s tímto tématem v Čechách, ale především jinde ve světě. Hlavní část práce se zaměřuje na posouzení kvalitativního a kvantitativního dopadu infiltrace odpadních vod do horninového prostředí. Tyto dopady jsou vyvozeny ze sledování změn jakosti podzemní vody na síti monitorovacích vrtů na experimentálním povodí Řevničov. Přirozená atenuace horninového prostředí má značný vliv na výsledné složení kontaminovaných vod, které je porovnáno s příslušnými zákonnými limity pro podzemní a pitné vody. Dále se uskutečnilo několik stopovacích zkoušek, které mají prokázat předpokládané proudění odpadní vody do monitorovacího vrtu PR. Získaná data upřesňují situaci na zájmové lokalitě, popřípadě mohou sloužit jako poučení pro případné další studie zabývající se obdobnou tématikou. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.