|
|
Systematic evaluation of the fossil wood record from the Ohře rift area with a focus on the volcanic bodies of the České středohoří and Doupovské hory Mts.
Koutecký, Vít ; Sakala, Jakub (vedoucí práce) ; Gryc, Vladimír (oponent) ; Klusek, Marzena (oponent)
Předkládaná práce je koncipována jako pojednání k souboru přiložených vědeckých publikací a představuje výsledek několikaletého výzkumu fosilních dřev pocházejících z vulkanických hornin paleogénu Českého středohoří a Doupovských hor. Po krátkém uvedení do problematiky následuje seznámení s použitou metodikou, stručnou geologickou charakteristikou a historií výzkumu fosilních dřev zájmové oblasti. Výsledky jsou prezentovány dle jednotlivých lokalit, kdy za obecnou charakteristikou lokality následuje systematické zhodnocení fosilních dřev. Ve studovaném materiálu se podařilo identifikovat dřeva 3 jehličnanů ze 2 čeledí: Glyptostroboxylon rudolphii, Taxodioxylon gypsaceum (oba Cupressaceae s.l.) a Pinuxylon parryoides (Pinaceae) a 17 listnáčů z 9 čeledí: Cinnamomoxylon seemanianum (Lauraceae), Platanoxylon bohemicum, Platanoxylon sp. (oba Platanaceae), Ulmoxylon marchesonii, Ulmoxylon cf. kersonianum, ?Ulmoxylon sp. (všechny Ulmaceae), Quercoxylon böckhianum, Castanoxylon bavaricum, Lithocarpoxylon sp. (všechny Fagaceae), Eucaryoxylon crystallophorum (Juglandaceae), Alnus tschemrylica (Betulaceae), Grewioxylon ortenburgense, cf. Grewioxylon ortenburgense (oba Malvaceae s.l.), Paradiospyroxylon kvacekii (Ebenaceae), Fraxinoxylon cf. prambachense (Oleaceae) a dva neidentifikovatelné vzorky označené...
|
|
| |
|
|
Vliv stálezelenosti vs. opadavosti u rostlin v teplých obdobích vyšších zeměpisných šířek na strukturu dřeva: případová studie ze svrchní křídy ostrova James Ross (Antarktický poloostrov)
Chernomorets, Oleksandra ; Sakala, Jakub (vedoucí práce) ; Gryc, Vladimír (oponent)
Změny prostředí v důsledku globálního oteplovaní a jejich následky jsou podstatnou a široce studovanou otázkou. Křídové polární ekosystémy nemají v dnešní době obdobu. Proto takové ekosystémy představují unikátní možnost pro studium extrémních prostředí a organizmů se specifickými adaptacemi na ně. Příslušné ekosystémy mohou mít klíčový význam pro pochopení možných budoucích změn na naší planetě. Diplomová práce se věnuje otázce strategie adaptace suchozemských rostlin v období pozdní křídy: stálezeleností a opadavostí. Studovaný materiál pochází z oblasti Brandy Bay a Crame Col na ostrově Jamese Rosse u Antarktického poloostrova a byl sbírán v souvislém sledu profilů od souvrství Kotick Point po souvrství Santa Marta (cenonam až kampán). Ze studovaných 55 vzorků fosilních dřev bylo vybráno a systematicky popsáno pět typických taxonů jehličnanů pro dané geologické období a oblast: Agathoxylon kellerense, Agathoxylon antarcticus, Araucarioxylon chapmanae, Podocarpoxylon multiparenchymatosum a Phoroxylon sp. Agathoxylon kellerense (vzorek číslo AN34) byl vybrán pro detailní analýzu a zjištění strategie adaptace jehličnanů na základě anatomické stavby letokruhů. Metodou stanovení strategie adaptace rostliny (procentuální zmenšení buněk; procentuální zastoupení letního dřeva; RMI; náklon CSDM křivky)...
|
|
|
Vliv stálezelenosti vs. opadavosti u rostlin v teplých obdobích vyšších zeměpisných šířek na strukturu dřeva: případová studie ze svrchní křídy ostrova James Ross (Antarktický poloostrov)
Chernomorets, Oleksandra ; Sakala, Jakub (vedoucí práce) ; Gryc, Vladimír (oponent)
Změny prostředí v důsledku globálního oteplovaní a jejich následky jsou podstatnou a široce studovanou otázkou. Křídové polární ekosystémy nemají v dnešní době obdobu. Proto takové ekosystémy představují unikátní možnost pro studium extrémních prostředí a organizmů se specifickými adaptacemi na ně. Příslušné ekosystémy mohou mít klíčový význam pro pochopení možných budoucích změn na naší planetě. Diplomová práce se věnuje otázce strategie adaptace suchozemských rostlin v období pozdní křídy: stálezeleností a opadavostí. Studovaný materiál pochází z oblasti Brandy Bay a Crame Col na ostrově Jamese Rosse u Antarktického poloostrova a byl sbírán v souvislém sledu profilů od souvrství Kotick Point po souvrství Santa Marta (cenonam až kampán). Ze studovaných 55 vzorků fosilních dřev bylo vybráno a systematicky popsáno pět typických taxonů jehličnanů pro dané geologické období a oblast: Agathoxylon kellerense, Agathoxylon antarcticus, Araucarioxylon chapmanae, Podocarpoxylon multiparenchymatosum a Phoroxylon sp. Agathoxylon kellerense (vzorek číslo AN34) byl vybrán pro detailní analýzu a zjištění strategie adaptace jehličnanů na základě anatomické stavby letokruhů. Metodou stanovení strategie adaptace rostliny (procentuální zmenšení buněk; procentuální zastoupení letního dřeva; RMI; náklon CSDM křivky)...
|
|
|
Kritické zhodnocení popsaných zkřemenělých dřev z třeboňské pánve (jižní Čechy) a zpracování nových nálezů
Venclová, Sandra ; Sakala, Jakub (vedoucí práce) ; Gryc, Vladimír (oponent)
VENCLOVÁ, S. (2018): Kritické zhodnocení popsaných zkřemenělých dřev z třeboňské pánve (jižní Čechy) a zpracování nových nálezů [Re-evaluation of the published silicified woods from the Třeboň Basin (South Bohemia) and systematical description of new finds. Mgr. Thesis, in Czech.] - 92 pp., Faculty of Science, Charles University, Prague, Czech Republic. Abstrakt: V práci jsou zkoumána zkřemenělá dřeva, pocházející ze tří lokalit v třeboňské pánvi. Dřeva byla zkoumána pomocí mikroskopických výbrusů. Byl zjištěn jeden kus jehličnaté dřeviny, zatím přiřazen k taxodioidnímu typu jehličnanu. Všechny zbylé zkoumané dřeviny patří k listnatým dřevinám, pravděpodobně se jedná o rod Paraphyllanthoxylon. Pomocí PCA analýzy byla zkoumána vzájemná podobnost jednotlivých dřev a podobnost s příbuznými druhy. Pravděpodobně se jedná o nový druh rodu Paraphyllanthoxylon. Paleontologické stáří zkřemenělých dřev nebylo zatím s jistotou stanoveno. Byla diskutována příslušnost zkřemenělých dřev k lipnickému souvrství. Klíčová slova: jihočeské pánve, lipnické souvrství, Paraphyllanthoxylon, zkřemenělé dřevo
|
|
| |
|
|
Vliv nadmořské výšky na sezónní růst stromů v ekotonu horní hranice lesa
Kašpar, Jakub ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Gryc, Vladimír (oponent)
RESUMÉ Tato práce se zabývá vlivem teplotních poměrů na intra-anuální růst smrku ztepitélo (Picea Abies (L.) Karsten) na alpínské hranici lesa v Krkonoších ve vegetačních sezónách 2011 a 2012. Monitoring probíhal na dvou lokalitách na jižním svahu Luční hory. První lokalita se nacházela v nadmořské výšce 1310 m n. m., přibližně na horní hranici zapojeného lesa, druhá pak v nadmořské výšce 1450 m n. m., ve stromových skupinkách nad horní hranicí lesa. Mezi lokalitami byl pozorován poměrně vysoký vertikální teplotní gradient jak u teplot vzduchu (1,2 - 1,7 řC), tak u teplot půdy v hloubce 10 cm (0,8 - 1,2 řC). Teplotní rozdíl mezi lokalitami se pak projevil v nižším pozorovaném přírůstu na výše položené lokalitě. Pozorované počátky kambiální aktivity se pohybovaly od 26. 4. do 21. 5. Začátek kambiální aktivity je ovlivněn množstvím sněhové pokrývky akumulované na lokalitách v průběhu zimy a s tím souvisejícím datem jejího odtátí, teplotami půdy a teplotami v přízemní vrstvě atmosféry. Délka kambiální aktivity se pohybovala mezi 55 - 77 dny, přičemž její délka byla nižší na výše položené lokalitě. Diferenciace buněk nastala bezprostředně po počátku kambiální aktivity a trvala od 111 do 132 dní. V porovnání sledovaných růstových sezón vyšla lépe růstová sezóna 2012, ve které byl průměrný přírůst stromů vyšší na...
|
|
|
Floristické asociace miocenních rašelinišť na základě studia fuzitových klastů
Fischlová, Kateřina ; Sakala, Jakub (vedoucí práce) ; Gryc, Vladimír (oponent)
Diplomová práce se zabývá systematickou studií mikroskopických vzorků fuzitů odebíraných ze střední lávky hlavní hnědouhelné sloje lomu Bílina a jejich následným tafonomickým zhodnocením. Úvodní část je zaměřena na všeobecnou charakteristiku mostecké pánve jako takové, její geologickou pozici, sedimentární výplň s ohledem na stavbu hlavní hnědouhelné sloje. Následující část je věnována detailnějšímu popisu dřevěného uhlí ("fuzitu"), které vzniká při požárech v pravěkých lesních a močálových porostech. Poslední a zároveň nejdůležitější částí této diplomové práce je samotné systematické určení mnou odebraných vzorků a jejich tafonomické zhodnocení.
|
|
| |
host ::
RSS.