Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 164 záznamů.  začátekpředchozí79 - 88dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Efekt aplikace jemných organických vláken do kompozitů s cementovou matricí
Kavka, Lukáš ; Hela, Rudolf (oponent) ; Bodnárová, Lenka (vedoucí práce)
Bakalářská práce popisuje efekt použití jemných organických vláken do kompozitů s cementovou matricí. V teoretické části práce byl definován kompozitní materiál a popsány jeho jednotlivé složky. Následně byla provedena rešerše informací o organických vláknech se zaměřením na přírodní vlákna. Byly popsány základní parametry celulózových a polypropylenových vláken, efekt na vlastnosti cementových kompozitů a jejich konkrétní aplikace. V praktické části byl vytvořen referenční beton a 3 druhy betonu s přídavkem různých typů organických vláken. Byl zkoumán vliv přídavku vláken na vlastnosti čerstvého a ztvrdlého betonu. Dalším úkolem praktické části bylo sledování odolnosti celulózových vláken v kyselém a zásaditému prostředí, ve kterém byla celulózová vlákna uložena. Byl sledován vývoj pH roztoků v čase.
Ověřování možnosti využití recyklovaného autoskla jako náhrady křemičitého písku v polymerbetonových průmyslových podlahách
Šácha, Dominik ; Tesařík, Miroslav (oponent) ; Bodnárová, Lenka (vedoucí práce)
Cílem této diplomové práce je zjistit možnost náhrady písků v polymerbetonových podlahových systémech recyklovaným autosklem. Polymerbeton je tvořen pískem a epoxidovou pryskyřicí. Je používán v průmyslových epoxidových systémech. Průmyslové polymerbetonové podlahové systémy jsou novým typem podlah. Cílí na zákazníky s vysokými nároky na kvalitu a požadavky na krátkou pokládku. Polymerbetonové podlahy jsou 4-6 mm tenké. Jsou voděodolné, s pevnostmi v tlaku vyššími než 60 MPa a pevnostmi v tahu většími než 20 MPa. Nesprašují. Tato studie zahrnuje také návrh recyklačního procesu na výrobu mletého skla z autoskel. Tato diplomová práce byla vytvořena ve spolupráci s firmou Atemit, s.r.o.
Ověřování vlastností betonů s nanočásticemi
Pacltová, Klára ; Hela, Rudolf (oponent) ; Bodnárová, Lenka (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá posouzením vlivu přídavku uhlíkových nanočástic do cementových kompozitů. Teoretická část diplomové práce je zaměřena na rešerši informací o uhlíkových nanočásticích, přesněji o uhlíkových nanotrubičkách a grafen oxidu. Jsou zde shrnuty metody dispergace uhlíkových nanotrubiček a jejich vliv na cementové kompozity. Praktická část navazuje na rešerše z části teoretické. V první fázi byla ověřena správná technika dispergace grafen oxidu. Následně byly ověřeny účinky grafen oxidu na mechanické vlastnosti cementových malt. V závěrečné fázi diplomové práce byly poznatky získané z předchozí části ověřeny na betonových vzorcích.
Studium vlivu skladby kameniva na objemové změny a na mechanické vlastnosti vysokohodnotných betonů
Vobinušková, Kristýna ; Hela, Rudolf (oponent) ; Bodnárová, Lenka (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá objemovými změnami betonů během jejich zrání. Na tyto objemové změny jsou obecně více náchylné vysokopevnostní betony – HSC, které obsahují větší dávku pojivových složek. V teoretické části práce jsou popsány možné redukce objemových změn především u HSC, které jsou zaměřeny na složení betonu, zejména na druh a skladbu kameniva. Poté je také věnována pozornost na různé druhy cementů a jejich možnou náhradou příměsemi. Část teoretické práce popisuje druhy objemových změn, které mohou nastat. V experimentální části práce jsou dle získaných poznatků navrženy receptury HSC. Jsou použity různé druhy kameniva s plynulou i přetržitou křivkou zrnitosti a s různou maximální velikostí zrna kameniva. Část vzorku byla vyrobena pouze z CEM I 42,5 R a druhá část vzorku z CEM I 42,5 R za přídavku velmi jemně mletého vápence. V rámci praktické části práce byly sledovány objemové změny betonů s různým složením a také jejich mechanické vlastnosti po 7, 28 a 90 dnech. Konkrétně pevnost v tlaku, pevnost v tahu ohybem, pevnost povrchových vrstev betonu, nasákavost a vodotěsnost betonu. V závěru jsou uvedeny výsledky všech zkoušek.
Vlastnosti kompozitů s polymerní matricí a dlouhovláknovou výztuží
Kratochvílová, Denisa ; Prokeš,, Jan (oponent) ; Bodnárová, Lenka (vedoucí práce)
Jelikož mají FRP kompozity vysoké pevnosti v tahu ve směru vláken a dobré trvanlivosti, jsou stále častěji využívány na opravy, modernizaci a rekonstrukci betonových konstrukcí. V praxi však přichází riziko předčasného oddělování FRP výztuže od betonu. Tomu lze zabránit vhodným výběrem použitých vláken a matrice a vhodným tvarem výztuže. Vlastnostmi materiálů a soudržností FRP výztuže s betonem se zabývá i tato diplomová práce.
Sledování vlivu složení betonu na odolnost proti abrazi
Černá, Hana ; Novosad, Petr (oponent) ; Bodnárová, Lenka (vedoucí práce)
Tato diplomová práce je zaměřena na odolnost betonů proti abrazi s ohledem na použité suroviny pro jejich výrobu. V teoretické části práce jsou popsány příměsi, různé druhy kameniva a skladby kameniva, které ovlivňují odolnost betonu proti abrazi. V experimentální části bylo navrženo 15 různých receptur betonů třídy C30/37, S4. Do receptur byly vždy použity odlišné druhy kameniva – živcový štěrkopísek (Žabčice), biotický granodiorit (Olbramovice) a amfibolit (Želešice). Jemně mletý vápenec, mikrosilika, vysokoteplotní popílek a jemně mletá struska byly příměsi, které se přidávaly do navržených receptur. Byla stanovena konzistence metodou sednutí kužele a objemová hmotnost čerstvého betonu. V zatvrdlém stavu byla stanovena objemová hmotnost betonu, pevnost v tlaku, pevnost v tahu ohybem, pevnost v tahu povrchových vrstev, vodotěsnost, nasákavost betonu a odolnost proti obrusu metodou podle Böhma a metodou širokého kola. Vyrobená zkušební tělesa byla zkoušena po 7, 28 a 90 dnech zrání.
Studium vlastností cementových kompozitů s rozptýlenou výztuží z anorganických vláken
Gottwaldová, Aneta ; Novosad, Petr (oponent) ; Bodnárová, Lenka (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá studiem vlastností cementových kompozitů s rozptýlenou výztuží ze skleněných a čedičových anorganických vláken. Práce obsahuje část teoretickou a část experimentální. Teoretická část se věnuje informacím o skleněných a čedičových vláknech, jejich trvanlivosti a použití. V experimentální části byly sledovány vlastnosti cementových kompozitů s čedičovými a se skleněnými vlákny. Vlákna byla vystavena agresivnímu prostředí. Byly porovnávány vlastnosti kompozitů s referenčními vlákny bez působení agresivního prostředí a s vlákny ovlivněnými agresivním prostředím. Vlastnosti cementových kompozitů s vlákny byly sledovány po 28 a 90 dnech. Na vzorcích byly stanoveny pevnosti v tlaku, pevnosti v tahu za ohybu, pevnosti v příčném tahu, pevnost povrchových vrstev betonu v tahu. Byla provedena dokumentace pomocí skenovacího elektronového mikroskopu (SEM).
Využití nanotechnologií, zejména CNT, v silikátových kompozitech
Jarolím, Tomáš ; Bodnárová, Lenka (oponent) ; Martinec,, Petr (oponent) ; Kalina,, Michal (oponent) ; Hela, Rudolf (vedoucí práce)
Tématem disertační práce byla problematika nanomateriálů a jejich implementace do silikátových kompozitů. Teoretická část práce byla věnována popisu typů uhlíkových nanotrubiček (CNT), jejich vlastností, syntéze, způsobu dispergace, nanotoxicitě a vlivu adice CNT na vlastnosti silikátových kompozitů. Praktická část byla rozdělena na 5 etap. První etapy byly věnovány výběru vhodných CNT a povrchově aktivních látek. V další etapě experimentu bylo stanoveno optimální nastavení ultrazvukového kavitátoru (amplituda, čas, množství dodané vnější energie). Součástí studia nastavení UZ kavitátoru byl i vliv okolního vodného prostředí (změna pH) na povrchové napětí a distribuci částic v disperzi, dále byl sledován vliv dodané vnější energie na poškození stěn CNT v disperzi na TEM. Po optimalizaci vstupních parametrů dispergace byly připraveny cementové pasty s a bez dávky CNT, na nichž byly sledovány hydratační teploty a hydratační teplo a viskozita cementových past. V následující etapě byly připraveny zkušební tělesa z cementové malty, které byly zkoušeny na pevnostní charakteristiky. Poslední etapou byla výroba betonů, jež byly podrobeny sérii zkoušek: pevnost v tlaku, pevnost v tahu ohybem, statický modul pružnosti, dynamický modul pružnosti, pevnost v příčném tahu, hloubka průsaku tlakovou vodou, odolnost proti chemickým rozmrazovacím látkám (CHRL) a mrazuvzdornosti. Zkušební tělesa s dávkou CNT vykazovaly vyšší pevnostní charakteristiky a vyšší odolnost proti průsaku tlakovou vodou, CHRL a působení mrazu. Výsledkem disertační práce je ucelená studie výroby disperze s uhlíkovými nanotrubičkami a její implementace do betonu, včetně ověření vlivu CNT na vlastnosti betonu.
Optimalizace složení dřevoplastových kompozitů s ohledem na jejich využití ve stavebnictví
Benešová, Anna ; Pospíšil,, Ladislav (oponent) ; Ďurica,, Tibor (oponent) ; Bodnárová, Lenka (oponent) ; Vaněrek, Jan (vedoucí práce)
Dřevoplastový kompozit je poměrně nový materiál kombinující rozmělněnou dřevní hmotu a termoplastový polymer. Tento materiál se využívá především jako alternativa masivního rostlého dřeva v oblasti exteriérových nenosných prvků, jelikož dosahuje přívětivějších vlastností z hlediska základní životnosti při minimálních požadavcích na údržbu. Surovinové složení i způsob zpracování kompozitu umožňují významně modifikovat vlastnosti konečného produktu dalšími látkami s pozitivním vlivem na některou z charakteristik kompozitu. Výzkum a vývoj v této oblasti se zaměřuje především na uplatnění takových modifikujících přísad a příměsí, které buď zvýší odolnost materiálu vůči povětrnostním vlivům, nebo umožní aplikaci druhotných surovin, jelikož významný podíl surovinové směsi je získáván z neobnovitelných zdrojů. Předkládaná disertační práce se zabývá posouzením vlivu modifikace dřevoplastového kompozitu separátně na dvou úrovních. První z nich je modifikace matrice recyklovaným polymerem, druhá modifikací plniva odpadní částicovou příměsí. U obou typů modifikace bylo provedeno stanovení primárních charakteristik spojených s hlavním způsobem aplikace a také předpokládané odolnosti nepříznivým podmínkám.
Aplikace čedičových vláken v cementových kompozitech
Kolková, Kristína ; Hela, Rudolf (oponent) ; Bodnárová, Lenka (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá problematikou použití čedičových vláken v cementových kompozitech a skládá se z rešeršní teoretické a experimentální části. V teoretické části jsou popsány vlastnosti čedičových vláken, technologie výroby a chování čerstvého i ztvrdlého betonu při přídavku těchto vláken. Je uveden příklad použití čedičových vláken v praxi při rekonstrukci mostní konstrukce. Teoretická část se dále zabývá dalšími možnostmi využití výrobků z taveného čediče. V experimentální části bylo ověřováno chování čerstvého a ztvrdlého betonu o přídavku 3, 10 a 20 kg.m-3 krátkých čedičových vláken. Tyto receptury byly následně porovnány s referenční směsí z prostého betonu. V čerstvém stavu byla stanovena a porovnána konzistence sednutím kužele, obsah vzduchu v čerstvém betonu a objemová hmotnost. Ve ztvrdlém stavu na vzorcích stáří 28 dnů byla stanovena a porovnána objemová hmotnost, pevnost v tahu ohybem, pevnost v tlaku a pevnost v příčném tahu. Přítomnost vláken v cementovém kompozitu byla dokumentována pomocí rastrovacího elektronového mikroskopu.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 164 záznamů.   začátekpředchozí79 - 88dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
1 BODNÁROVÁ, Lucie
6 Bodnárová, L.
2 Bodnárová, Lada
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.