|
|
Sociální aspekty práce v sexbyznysu na území Jižních Čech
BÍLKOVÁ, Veronika
Diplomová práce pojednává o sociálních aspektech práce v sexbyznysu na území Jižních Čech. Zejména o životě osob, které poskytují placené sexuální služby. Práce popisuje příčiny práce v sexbyznysu, společenský kontext a náhled na sexuální pracovníky a především pracovnice. Identifikovaná témata jsou následně reflektována. Ve výzkumné části lze najít rozhovory se ženami, které na území Jižních Čech poskytují placené sexuální služby. Otevřené otázky které jim byly pokládány, poukazovaly na aspekty, které vykrystalizovaly v teoretické části. Ženy je buď vyvracely, anebo potvrzovaly. Části odpovědí jsou dohledatelné v textu.
|
|
| |
|
|
Postavení nevládních organizací v mezinárodním právu na příkladu Ruské federace
Laryšová, Nela ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Hofmannová, Mahulena (oponent) ; Trávníčková, Zuzana (oponent)
Název práce Postavení nevládních organizací v mezinárodním právu na příkladu Ruské federace Abstrakt Disertační práce se zabývá postavením nevládních organizací v mezinárodním právu. K tomu přistupuje ze dvou hledisek. První je mezinárodněprávní úprava činnosti nevládních organizací v mezinárodním systému. Za druhé se jedná otázku vlivu mezinárodního práva na právní úpravu nevládních organizací na vnitrostátní úrovni. Tyto dvě otázky jsou vzájemně provázané, jelikož bez dodržování požadavků mezinárodního práva na vnitrostátní úrovni nemohou být nevládní organizace aktivní ani na úrovni mezinárodní. Tuto tezi práce demonstruje na příkladu Ruské federace, která v posledních deseti letech přijala právní úpravu nevládních organizací, která výrazně omezuje jejich fungování i samotnou existenci. První část disertační práce se věnuje postavení a právní úpravě nevládních organizací v mezinárodním právu. Zabývá se samotnými nevládními organizacemi, jejich historickým vývojem a popisem oblastí, kterými se nevládní organizace v mezinárodním systému v současné době věnují. Dále přináší definici nevládních organizací a popisuje rozdíly, které je odlišují od dalších subjektů sdružovacího práva. Následně se zaměřuje přímo na právní úpravu nevládních organizací v mezinárodním právu a analyzuje různé způsoby jejich zapojení...
|
|
|
Meaningful Human Control in Autonomous Weapons
Rešlová, Petra ; Sassòli, Marco (vedoucí práce) ; Bílková, Veronika (oponent)
Smysluplná lidská kontrola v kontextu autonomních zbraní ABSTRAKT Výzkum autonomie v robotických systémech vzkvétá v mnoha oblastech, ale žádná z nich není považována za tak znepokojující jako vývoj smrtících autonomních zbraňových systémů, který vyvolává naléhavé otázky, jak právní, tak i etické. Diskuse zdůrazňují nezbytnost určité úrovně lidské kontroly. Pojem smysluplné lidské kontroly nad autonomními zbraněmi získal na popularitě, avšak samotný princip a jeho požadavky doposud nebyly definovány. Za tímto účelem tato práce analyzuje pojem smysluplné lidské kontroly a zkoumá jeho prvky. Cílem je objasnit určité otázky, jako například z jakých pramenů tato zásada vyvěrá a jak by měla být vnímána a začleněna do praxe Států. Práce se nejprve stručně věnuje definici a kategorizaci autonomních zbraní, a to za účelem poskytnutí úvodu do tématu. Zadruhé práce předkládá důvody, proč je nutné trvat na požadavku smysluplné lidské kontroly, a to zejména kvůli omezením současných a budoucích technologií, jako je rozpoznávání a klasifikace objektů, zkreslení nebo nepředvídatelnost. Následně se analýza zaměřuje na argumenty vyplývající z pravidel mezinárodního humanitárního práva, především co se týče principů rozlišování, proporcionality a preventivních opatření. Stručně je diskutována možnost přičítání individuální...
|
|
|
"Sinking Islands" and the United Nations Security Council
Bruner, Tomáš ; Hynek, Nikola (vedoucí práce) ; Bílková, Veronika (oponent) ; Karlas, Jan (oponent)
Vybrané malé rozvíjející se ostrovní státy (dále jen jako "SIDS"), například Tuvalu či Kiribati, bývají často nesprávně nazývány "potápějícími se ostrovy", neboť jejich nejvyšší body leží pouze několik metrů nad hladinou moře. Vzrůst hladiny moří způsobuje, že se jejich teritorium mění na neobyvatelné území pomalu mizející pod mořskou hladinou. Zhoršování životních podmínek způsobuje vnitřní přesidlování, migraci a další problémy. SIDS opakovaně upozornily na svou situaci Radu bezpečnosti OSN, a to mj. při jednáních v letech 2007, 2011, 2015, 2018 a 2019. Požadovaly, aby Rada bezpečnosti jejich situaci řešila jako možné bezpečnostní riziko a zajistila spravedlivější rozdělení environmentálních rizik a nákladů. V průběhu jednání Rady bezpečnosti se různé státy snažily interpretovat a re-interpretovat mandát Rady způsobem, který by vyhovoval jejich zájmům. Zástupci SIDS navrhovali, aby Rada rozhodovala na základě principů distributivní spravedlnosti, a tudíž zajišťovala rovné sdílení environmentálních rizik, břemen a hrozeb. Rychle se rozvíjející státy takovémuto návrhu oponovaly. Implicitně předpokládaly, že rozhodování Rady bezpečnosti by mělo být postaveno na principech komutativní spravedlnosti, to znamená, že by Rada měla rozhodovat pouze v přesně vymezených situacích, kdy dochází k porušení pravidel...
|
|
|
Jurisdikce nad zločiny podle mezinárodního práva a případ Rohingů
Malina, Václav ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Honusková, Věra (oponent)
Jurisdikce nad zločiny podle mezinárodního práva a případ Rohingů Abstrakt Tato diplomová práce pojednává o situaci menšiny Rohingů v Myanmaru, a to ve vztahu ke dvěma soudním řízením, která byla zahájena v posledních letech před Mezinárodním trestním soudem a Mezinárodním soudním dvorem. Práce zkoumá, zda došlo k naplnění znaků skutkové podstaty zločinu genocidy a vybraných zločinů proti lidskosti, konkrétně zločinů deportace, perzekuce a jiných nelidských činů. Po shrnutí historického vývoje moderního Myanmaru a postavení Rohingů v myanmarské společnosti práce identifikuje jednotlivé znaky skutkových podstat vybraných zločinů podle mezinárodního práva, které byly pro práci zvoleny na základě zmíněných probíhajících řízení. Dále jsou autorem zhodnocena dosavadní rozhodnutí obou soudních institucí a podrobena kritice na základě sekundární literatury. V rámci popisu možností obou soudů je přiblížena i otázka odpovědnosti státu za porušení závazků v mezinárodním právu a postavení obětí v mezinárodním trestním procesu. V závěru práce autor nejen hodnotí šance žalobců i obětí na úspěch, ale zároveň hledá význam mezinárodního (trestního) práva v 21. století. Na základě ověřených zpráv z několika zdrojů dochází autor v práci k závěru, že všechny uvedené zločiny byly vůči Rohingům spáchány. Obě mezinárodní...
|
|
|
The position of guarantees of non-repetition within transitional justice
Hůlová, Eliška ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Balaš, Vladimír (oponent)
Postavení záruk neopakování v rámci tranzitivní spravedlnosti Abstrakt Záruky neopakování (ZN) v rámci tranzitivní spravedlnosti (TS) představují opatření, jejichž cílem je zabránit opakování rozsáhlého porušování lidských práv. Vedle spravedlnosti, pravdy a reparací tak tvoří jeden ze čtyř pilířů TS. Od zbývajících pilířů se však ZN liší tím, že se zaměřují především na budoucnost a představují spíše účel, jehož je možné docílit prostřednictvím neomezené řady opatření. ZN tedy plní zejména preventivní funkci TS. Přestože je neopakování minulých zločinů vnímáno jako jeden z hlavních cílů TS, ZN jsou nedostatečné prozkoumány a kolem této problematiky panuje mnoho nejasností. Tato práce si klade za cíl přispět ke konceptualizaci ZN v rámci TS. Za tímto účelem práce nejprve zkoumá původ a normativní základy ZN jakožto povinnosti kladené na státy v důsledku hromadného a systematického porušování lidských práv. Tato analýza se zprvu zaměřuje na úpravu ZN v oblasti odpovědnosti států v mezinárodním právu a následně na vývoj tohoto konceptu v rámci mezinárodního práva lidských práv a TS. Jelikož ZN mohou být pojímány jednak jako součást reparací a jednak jako samostatný pilíř TS, vysvětluje tato kapitola i z čeho obě pojetí vyplývají. Následně se práce zabývá otázkou, jak je možné povinnost přijetí ZN splnit....
|
|
|
Vznik státu cestou odtržení (secese) od existujícího státu
Bílý, Adam ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Faix, Martin (oponent)
Vznik státu cestou odtržení (secese) od existujícího státu Tato práce se pokouší zmapovat současné teoretické přístupy ke státní secesi, jakož i prozkoumat přístup mezinárodního práva k této problematice. Práce je rozdělena do dvou hlavních částí. První, teoretická část sestává ze čtyř kapitol a pokrývá základní definici a další aspekty státu, jako jsou prvky státnosti, vznik státu, teorie uznávání státu, de facto a de jure státy, státní sukcesi v mezinárodním právu, atd. Poté se posouvá k úvodu tématu secese jako takové. Nabízí několik definic secese, dělí secesi na typy, poskytuje krátkou historii secese a rozebírá koncepty, jako právo národů na sebeurčení nebo princip územní celistvosti. Poté práce pokrývá řadu takzvaných explanatorních teorií secese. Explanatorní teorie se pokouší popsat různé prvky, jež ovlivňují secesi. Poslední kapitola první části popisuje tři takzvané normativní teorie secese. Normativní teorie se, na rozdíl od explanatorních teorií, pokouší definovat, za jakých okolností může být secese považována za ospravedlnitelnou. Druhá část této práce je rozdělena do tří kapitol. Každá kapitola je případovou studií určité secese. První popsanou secesí je secese Kosova. Zvláštní pozornost je věnována poradnímu posudku Mezinárodního soudního dvora k vyhlášení nezávislosti Kosova. Poté...
|
|
|
Vybrané instituty Úmluvy Rady Evropy o prevenci a potírání náslí na ženách a domácího násilí ve světle mezinárodní praxe
Vlasák, Jan ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Honusková, Věra (oponent)
Vybrané instituty Úmluvy Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí ve světle mezinárodní praxe Tato práce rozebírá Úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí (Istanbulské úmluvy), přičemž se zaměřuje na mezinárodní praxi a pozoruje dopady Istanbulské úmluvy ve státech, které ji v současné době již ratifikovaly. Práce se zabývá tématy upravenými Istanbulskou úmluvou, která bývají v našem prostředí podrobována kritice a označována za kontroverzní. Cílem práce je posoudit, zda je tato kritika oprávněná a ratifikace Istanbulské úmluvy může způsobit některé jí vytýkané následky, nebo zda lze takovou kritiku vyvrátit, a to na základě zhodnocení mezinárodní praxe. Zkoumanými okruhy jsou přidaná hodnota Istanbulské úmluvy, její hodnotová neutrálnost a konečně její možné dopady v oblasti migračního práva. V rámci prvního okruhu je rozebrána jednak pozice Istanbulské úmluvy v rámci obdobných lidskoprávních mezinárodních smluv a obecně úprava tématu násilí na ženách a domácího násilí v oblasti mezinárodního práva. Dále se práce zabývá závazky plynoucími z ratifikace Istanbulské úmluvy a jejich dopady v zemích, které již tuto úmluvu přijaly a aplikují ji. Ve druhém okruhu jsou zkoumána ideová východiska Istanbulské úmluvy, konkrétně zda je či není...
|
|
|
Mezinárodní terorismus a lidská práva
Gurská, Zuzana ; Šturma, Pavel (vedoucí práce) ; Bílková, Veronika (oponent)
Shrnutí: Mezinárodní terorismus a lidská práva Klíčová slova: mezinárodní terorismus, protiteroristická opatření, lidská práva Práce se v první částí soustředí na pojmy mezinárodní terorismus a lidská práva a na tři aspekty jejich vzájemného vztahu: bezprostřední dopad teroristických útoků na lidská práva přímých obětí a potažmo celé společnosti a aspekty spojené se zpětnou odezvou, kdy jednak dochází k porušování práv podezřelých osob v rámci represivních opatření, jednak k omezování práv a svobod nás všech v kontextu protiteroristické prevence. Řada států zpřísnila stávající a zavedla nová protiteroristická opatření a posílila pra- vomoci ozbrojených a policejních složek státní moci na úkor mezinárodně garantovaných lidských práv s poukazem na nutný "trade-off" mezi osobními právy a svobodami a národní bezpečností. Nicméně v mezinárodním právu existují flexibilní instituty umožňující realizovat represivní i preventivní protiopatření a současně nekompromitovat zaručená lidská práva. Druhá část práce se zabývá těmito flexibilními instituty, kterými jsou limitace a derogace lidských práv. Uvádí nutné podmínky jejich aplikace, v případě omezení lidských práv jde o dodržení základních principů legality a legitimity, rovnosti a nediskriminace, nezbytnosti a proporcionality, v případě derogace lidských práv se...
|
host ::
RSS.