Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Creep of oak dowel: various loading and environmental conditions
Hasníková, Hana ; Kunecký, Jiří ; Hataj, M.
For research of timber joints, the crucial role in force distribution inside the joint is played by distribution and variability of stiffness of the dowels. Not only the instant stiffness, but the one that we can encounter after some longer period. Also, this value and its statistical distribution is influenced by many other factors, however, humidity and temperature are in timber (oak) dowels of utmost importance. In the work results of a creep experiment made using a special testing rig is presented. It has been found, that biggest changes in creep behavior are in case if very humid conditions are present, and, also, that cycling the temperature in high humidity conditions can produce about 104% of the original instantaneous displacement. The result is not surprising, however, new insights are made thanks to relatively high number of samples and ability to produce some statistics. Another outcome is relation of dowel stiffness in time to the level of applied stress, which is quantified in the article.
Výzkum dřevěných kolíkových spojovacích prostředků
Kunecký, Jiří ; Hasníková, Hana ; Hataj, M. ; Milch, J. ; Tyrová, M. ; Suchomelová, P.
Součástí historických krovových soustav jsou tesařské spoje, z nichž některé jsou zajištěny dřevěnými spojovacími prostředky. Původně dřevěný kolík spíše zajišťoval polohu prvků ve spoji než by primárně přenášel zatížení (např. rybinové spoje). V některých spojích však mezi jednotlivými konstrukčními prvky může síly také přenášet, a jeho působení tak má přímý vliv na tuhost i únosnost celé konstrukce. Tento typ spojovacích prostředků je možné využít i v současnosti, při rekonstrukcích, výstavbě nových dřevostaveb nebo pro výrobu jednotlivých dřevěných konstrukčních prvků (např. panelů). Současné technické normy však spojům s dřevěnými spojovacími prostředky nepředepisují dostatečný výpočetní postup, navíc chybí i komplexní model porušení v různých směrech k vláknům. Článek představuje aktuální projekt, který má ambici tuto mezeru vyplnit.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.