Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 7 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Biometrie a růst jesetera malého (Acipenser ruthenus) v České republice
Prokeš, Miroslav ; Baruš, Vlastimil ; Peňáz, Milan ; Baránek, V. ; Ošanec, J. ; Šutovský, I.
U dvou vzorků jesetera malého (Acipenser ruthenus Linnaeus, 1758) z umělého chovu z České republiky (původ z Ruska) a ze Slovenské republiky (původ ze slovenského úseku Dunaje) byla provedena biometrická srovnávací analýza. Analyzovaní jedinci se nelišili v rámci maximo-minimálního rozmezí hodnot meristických parametrů prezentovaných pro druh jeseter malý, ale průkazně se lišili v průměrných hodnotách meristických a metrických znaků. Na základě výsledků vícerozměrné analýzy (UPGMA) byla zjištěna dobrá shlukovatelnost vzorků jesetera malého z ČR se vzorky jiných populací jesetera malého. Na základě výsledků analýzy hlavních komponent (PCA) byla zjištěna afinita analyzovaných vzorků jesetera malého ke vzorkům tzv. bestěra, tj. hybrida Huso huso x A. ruthenus. V rámci analýzy výsledků srovnávacího chovu juvenilních jedinců jesetera malého a jesetera sibiřského (Acipenser baerii) byl zjištěn v identických experimentálních podmínkách průkazně intenzívnější růst u jesetera sibiřského.
Druhová determinace násad síhů
Prokeš, Miroslav ; Baruš, Vlastimil ; Peňáz, Milan ; Kubišta, O. ; Melichar, M. ; Špinar, M.
Na základě výsledků reprodukční biologie, rané ontogeneze a morfometrie síha marény (Coregonus maraena), síha peledi (C. peled) a jejich recipročních hybridů je od roku 1970 do současnosti podána charakteristika vývoje umělé reprodukce a změn morfometrických parametrů parentálních druhů v důsledku umělé hybridizace. Na příkladu populací obou akvakulturních druhů síhů současně chovaných v oblasti Českomoravské vrchoviny jsou uvedeny determinační charakteristiky jiker, volných embryí (eleuterembryí) a juvenilních jedinců. Za nejdůležitější determinační znaky jsou považovány: velikost jiker, počet myotomů, velikost embryí v době vylíhnutí, počet žaberních tyčinek, postavení úst, výška těla, počet paprsků a velikost řitní ploutve. Současné populace síha marény se morfometricky významně neliší od stavu před rokem 1970, populace síha peledi se liší od stavu po introdukci (1970).
Vliv fragmentace příčnými stavbami a znečištění říčky Hané na druhovou diverzitu společenstva ryb
Prokeš, Miroslav ; Baruš, Vlastimil
V říčce Hané bylo zjištěno 23 druhů ryb, systematicky řazených do 6 čeledí (Salmonidae, Thymallidae, Esocidae, Cyprinidae, Balitoridae, Percidae). Na jednotlivých lokalitách kolísal počet zjištěných druhů v rozmezí od 0 do 14. K přirozenému znovuzasídlování v červnu vytráveného toku docházelo aktivní migrací ryb pouze ve spodní části řeky do vzdálenosti 8,4 km od ústí řeky Moravy a dále v místech vyústění přítoků.
Fáze "ontogeneze" Mušovské nádrže VD Nové Mlýny - těžba ryb a kondiční parametry cejnka malého
Baruš, Vlastimil ; Peňáz, Milan ; Prokeš, Miroslav
V Mušovské nádrži (revír Dyje 7) byly analyzovány úlovky kapra obecného a délko-hmotnostní vztah u cejnka malého (1981-2001). Výsledky dokumentují, že nádrž je ve fázi stabilizované produkce.
Společenstvo ryb a populace mřenky mramorované (Barbatula barbatula) v říčce Hané
Prokeš, Miroslav ; Baruš, Vlastimil ; Peňáz, Milan ; Koubková, B. ; Gelnar, M.
V příspěvku jsou presentovány ekologické parametry společenstva ryb a populace mřenky mramorované. Celkově bylo v říčcě Hané zjištěno 25 rybích druhů ze 7 čeledí. Ve zdrojnicích Velké Hané a Malé Hané bylo zjištěno 5 a 7 druhů. Index druhové diverzity (H') rybího společenstva byl v rozmezí 0,00 - 1,96, početnost byla 89,0-22754,8 (průměr = 3874,5) jedinců/ha a biomasa byla 1,87 - 599,1 (průměr = 115,07) kg/ha. Na pěti lokalitách ve střední a dolní části toku Hané (z celkového počtu 20 lokalit) se ryby nevyskytovaly. Mřenka mramorovaná byla zjištěna v celém podélném profilu toku ve společenstvu salmonidů i cyprinidů v abundanci 12,7 - 18260,7 (průměr = 2452,8) jedinců/ha a biomase 0,04 - 58,8 (průměr = 10,27) kg/ha. Druhová hmotnostní dominace (D) byla 0,31 - 15,00% (průměr = 4,96%). Mřenka mramorovaná je vhodným druhem v daném toku říčky Hané pro výzkum biologie a ekologie vícebuněčných parazitů ryb.
Těžké kovy v parazito-hostitelských systémech: tasemnice vs. ryba
Baruš, Vlastimil ; Tenora, F. ; Prokeš, Miroslav ; Peňáz, Milan
U dvou parazito-hostitelských systémů (tesemnice vs. ryba) byly analyzovány koncentrace těžkých kovů. U systému Ligula intestinalis vs. cejn velký (Abramis brama), cejnek malý (Blicca bjoerkna) a plotice obecná (Rutilus rutilus) byly v biomase plerocerkoidů zjištěny průměrné koncentrace Pb v rozmezí 3,20-4,51, Cd 0,21-0,31, Cr 1,13-3,16 mg/kg ve 100% sušiny. Podle hodnot podílu parazit akumuloval 12,5-18,9 krát více Pb, 2,3-3,0 krát více Cd a 4,4-14,1 krát více Cr, než ve svalovině hostitelů.
Druhová diverzita ryb přítoků říčky Hané
Prokeš, Miroslav ; Baruš, Vlastimil ; Peňáz, Milan ; Koubková, B. ; Gelnar, M.
V předloženém příspěvku jsou uvedeny základní ekologické parametry společenstva ryb Brodeckého potoka (BP) a Rostěnického potoka (RP). V BP se vyskytovalo 18 druhů ryb, v RP 11 druhů ryb a v celém systému říčky Hané 30 druhů ryb. Index druhové diverzity ryb (H´) v BP kolísal v rozmezí od 0,3358 do 1,7161, abundance byla 14359-66818 jedinců ryb.ha-1 a biomasa byla 51,6-576,6 kg.ha-1. Mřenka mramorovaná (Barbatula barbatula) se vyskytovala v RP pouze na lokalitách, kde se nenacházely dravé druhy ryb (štika obecná Esox lucius, candát obecný Sander lucioperca a okoun říční Perca fluviatilis). Dominance mřenky mramorované byla na jednotlivých lokalitách 3,72-94,06% a biomasa byla 18,84-53,1 6 kg.ha-1. Index druhové diverzity ryb v RP kolísal od 0,7496 do 1,7268, abundance byla 4490-14578 jedinců ryb.ha-1 a biomasa byla 72,1-961,1 kg.ha-1. Mřenka mramorovaná se vyskytovala pouze v místě vyústění RP do říčky Hané v dominanci 3,79% a biomase 3,9 kg.ha-1.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.