|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Povaha toku modelových suspenzí
Kulaviak, Lukáš ; Večeř, Marek ; Růžička, Marek ; Drahoš, Jiří ; Hladil, Jindřich
Objetkem zájmu je testovat schopnost sedimentace suspenze (pevné částice v kapalině). Klíčovou veličinou je dynamická viskozita nosné kapaliny (voda-glycerol) a efektivní dynamická viskozita dvoufázové směsi. Testovaly se dva modelové systémy (z hlediska pevné fáze - skleněné a polystyrénové kuličky). Usazování bylo nahráváno na videokameru a fotografovány výsledné struktury depositu. Mimo toho se zkoušely také geologické materiály (vápencový, křemenný prach, jejich směs, atd.). Měřící aparaturou byl ponorný rotační viskozimetr Brookfield s vřeteny RVT a V7.
|
|
|
Viskozitní charakteristiky geologických suspenzí
Kulaviak, Lukáš ; Večeř, Marek ; Růžička, Marek ; Drahoš, Jiří ; Hladil, Jindřich
Zkoumanými systémy byly geologické suspenze - pomleté sedimentační horniny s různým chemickým složením (vápenec, křemen, atd.) dispergované v roztoku voda-glycerol. Zmíněný roztok je svou reologickou povahou newtonská kapalina. Pro měření reologie sedimentujících suspenzí je zapotřebí speciálních nástrojů. Měřící aparaturou byl ponorný viskozimetr Brookfield s lopatkovými vřeteny V-71 a V-72. Základní reologická data byla vynášena do tokových křivek a křivek efektivní viskozity. Získané výsledky poukazují na sedimentační povahu geologických směsí, jmenovitě na jistý druh laterální nestability.
|
|
|
Optické sondy a jejich přesnost měření
Vejražka, Jiří ; Večeř, Marek ; Orvalho, Sandra ; Sechet, P. ; Cartellier, A.
Pro experimentální měření ve vícefázových systémech kapalina-plyn jsou běžně používány tzv. optické sondy. Při měření se vyhodnocuje množství světla, které se odrazí od konce optického vlákna umístěného v místě měření. Ze získaných signálů je možné vyhodnotit dobu zdržení bublin, lokální zádrž, a lze též odhadnout velikost a rychlost bublin. V této studii jsou signály optické sondy porovnány s výsledky přímého pozorování rychloběžnou kamerou. Bylo zjištěno, že optická sonda pracuje dobře v případě velkých a rychle se pohybujících bublin. V případě malých a pomalých bublin se projevuje její intruzivní charakter a výsledky jejího měření použitelné nejsou. Na základě pohybové rovnice pro bubliny bylo potom odvozeno bezrozměrné kritérium pro minimální Weberovo číslo bublin, pro které je optická sonda použitelná.
|
|
| |
|
|
Tvar takzvaných elipsoidálních bublin stoupajících v kapalině
Wichterle, K. ; Smutná, K. ; Večeř, Marek
Vyhodnocením dlouhodobých záběrů na bubliny o objemech od 10 mm3 do 800 mm3, stoupající ve vodě a v roztocích glycerinu jsme vyhodnotili průměty bubliny a jejich oscilace. Ukazuje se, že poměr horizontálního a vertikálního rozměru bubliny, udávaný v literatuře je sice v podstatě správný, avšak díky kolébání bubliny je zcela nesprávné tento poměr interpretovat jako poměr poloos elipsoidu. Např. pro Eo = 5 vychází průměrný poměr horizontálního a vertikální-
|
|
|
Koncové efekty v rotační viskometrii za přítomnosti zdánlivého skluzu
Wein, Ondřej ; Večeř, Marek ; Havlica, Jaromír
Obecné metody zpracování primárních dat rotační viskozimetrie jsou testovány numerickou simulací primárního krouživého pohybu pseudoplastických kapalin v Couetteovském senzoru Z40 DIN podle ISO 3219 a v novém sensoru KK (Morseho kužel), navrženém pro rotační viskozimetrii za prítomnosti zdánlivého skluzu při stěnách. Je prezentována teorie těchto senzorů, zahrnující konverzi primárních dat na fluiditní a skluzové viskometrické materiálové funkce, včetně statistické analýzy jejich relevance. Zpracování dat, založené na koncepci lokální filtrace, je ilustrováno na několika příkladech vodných roztoků karboxymetylcelulozy Herkules a polysacharidu Welan.
|
host ::
RSS.