|
|
Problematika předčasného porodu v porodní asistenci
RUNTOVÁ, Petra
Předčasný porod je definován jako porod před 37. týdnem těhotenství. Je stálým a závažným problémem zdravotnictví a také příčinou mnoha perinatálních komplikací. Těhotné ženy, u kterých hrozí předčasný porod, bývají často dlouhodobě hospitalizovány. Samotná hospitalizace v nemocnici s sebou přináší různá úskalí. To se týká samotného prostředí, individuality jednotlivých žen, jejich přizpůsobení se cizímu prostředí, ostatním klientkám, provozu oddělení, ale také zdravotnickému personálu. Porodní asistentka poskytuje péči pomocí ošetřovatelského procesu, kdy pracuje s potřebami klientky. Důležitý je holistický pohled na ženu, porodní asistentka nesmí opomenout její fyzický stav, ale i psychiku, sociální podmínky, emociální stabilitu, sebeúctu, postavení v zaměstnání a v rodině. Cílem práce bylo zjistit, jaké jsou prioritní biopsychosociální problémy u žen dlouhodobě hospitalizovaných s hrozícím předčasným porodem. Byly položeny dvě výzkumné otázky: ?Jaké jsou prioritní problémy v oblasti biopsychosociální u dlouhodobě hospitalizovaných žen s hrozícím předčasným porodem?? ? Jak vnímají ženy s hrozícím předčasným porodem saturaci jejich potřeb při hospitalizaci ze strany porodních asistentek?? K výzkumu bylo zvoleno kvalitativní šetření pomocí nestandardizovaného rozhovoru, rozhovory byly anonymní a výzkumu se zúčastnilo osm žen hospitalizovaných na Oddělení rizikového a patologického těhotenství Gynekologicko-porodnické kliniky Fakultní nemocnice v Plzni. Na obě dvě výzkumné otázky byly nalezeny odpovědi. Jako nejčastější problém dotazované ženy uváděly strach, strach o nenarozené dítě a strach z budoucnosti. Ke zmírnění jejich strachu jim pak pomáhala dobrá komunikace s ošetřujícím personálem, dostatečné množství informací a také péče porodních asistentek. Tu respondentky hodnotily jako perfektní, výbornou, uváděly, že porodní asistentky jsou aktivní, mají o klientky zájem a snaží se jim pomáhat řešit jejich problémy. Dále pak z výzkumu vyplynulo, že velkým problémem je pro hospitalizované ženy celodenní ležení a s tím související omezení jejich aktivit. Volný čas na oddělení trávily především čtením, sledováním televize a surfováním na internetu. Nově by pak ženy uvítaly možnost v rámci oddělení absolvovat předporodní přípravu, protože právě hospitalizace jim znemožnila absolvovat některý z předporodních kurzů. Celkově ženy hodnotily péči porodních asistentek kladně, na práci a přístupu porodních asistentek by nic neměnily. Uváděly, že porodní asistentky jsou milé, hodné, starostlivé, vstřícné a empatické. Že se snaží klientkám pomáhat, vyzařují pozitivní energii a mají dobrou náladu, která se pak přenáší i na klientky. Respondentky dále kladně hodnotily i dostatečné množství informací, což je na oddělení podle nich samozřejmostí. A samozřejmostí je i milé a vstřícné chování porodních asistentek a jejich aktivní péče. Z výzkumného šetření tedy vyplynula potřeba vytvořit předporodní kurzy přímo pro klientky Oddělení rizikového a patologického těhotenství GPK FN v Plzni, kterým je doporučen při hospitalizaci z důvodu hrozícího předčasného porodu klidový režim. Dále pak může být toto výzkumné šetření využito jako zpětná vazba pro porodní asistentky pracující na tomto oddělení i na celé klinice a využito k dalšímu zkvalitňování péče o těhotné klientky.
|
|
|
Současná skutečná realizace 10 kroků k úspěšnému kojení v nemocnici i v terénu
KREZLOVÁ, Lucie
Mateřské mléko je jedním z nejcennějších darů, kterým může matka své dítě obdařit. Proto je nejlepší volbou matky, své dítě kojit. Je ovšem velmi důležité, aby byly matky řádně poučeny a věděly o všech výhodách a správné technice kojení. Takto ucelené informace mohou dostat pouze při úzkostlivém dodržování metodických doporučení v péči o matky, v období od prenatálního až po postnatální. Porodní asistentka v této oblasti hraje významnou roli, neboť je s matkami ve velmi blízkém kontaktu. Věnuje se potřebám matky a dítěte, péči realizuje prostřednictvím ošetřovatelského procesu. Práce je zaměřena na metodická doporučení, která by měla vést k podpoře kojení donošených novorozenců. Prvním cílem práce bylo zmapovat, zda je v nemocnici realizováno 10 kroků k úspěšnému kojení. Druhým cílem bylo zjistit, zda je matkám po porodu umožněno přiložit dítě k prsu do hodiny po porodu. Třetím cílem bylo zmapovat, zda je v terénu realizováno 10 kroků k úspěšnému kojení. Čtvrtým cílem bylo zjistit, jakým způsobem je v terénu zajištěna edukace matek, týkající se realizace 10 kroků k úspěšnému kojení. Byly stanoveny hypotézy, které zněly takto: H1 ? Skutečná realizace 10 kroků k úspěšnému kojení v nemocnici odpovídá metodickému doporučení dle WHO/UNICEF. H2 ? Matkám je umožněno přiložit své dítě k prsu do hodiny po porodu. Obě hypotézy byly výzkumem potvrzeny. Dále byly položeny výzkumné otázky, které zněly takto: VO1 ? Odpovídá skutečná realizace 10 kroků k úspěšnému kojení v terénu metodickému doporučení dle WHO/UNICEF? VO2 ? Jaký je názor matek na realizaci 10 kroků k úspěšnému kojení v terénu? Obě dvě výzkumné otázky byly zodpovězeny. Kvantitativní výzkumná část práce byla zpracována formou dotazníkového šetření zaměřeného na matky po porodu, po dobu jejich pobytu na Gynekologicko-porodnické klinice ve Fakultní nemocnici v Plzni. Pro kvalitativní výzkumnou část práce byly zvoleny strukturované rozhovory, vedené v terénu s matkami, které byly šest měsíců po porodu. Z výsledků výzkumu vyplívá, že v nemocnici i v terénu je 10 kroků k úspěšnému kojení skutečně realizováno. Matkám je po porodu umožněno přiložení dítěte k prsu do hodiny po porodu. Pokud nedošlo do jedné hodiny po porodu k přiložení dítěte k prsu, dostaly matky adekvátní informace, jakým způsobem stimulovat a udržet laktaci. V terénu respondentky uváděly, že byly edukovány sestrou a pediatrem. Všechny dotazované respondentky v terénu se shodují v názoru, že realizace 10 kroků k úspěšnému kojení, je na dobré úrovni. Výsledky výzkumného šetření mohou být přínosem a motivací pro práci ošetřovatelského personálu na oddělení šestinedělí a roomingu. Výsledky tak mohou přispět ke zkvalitnění ošetřovatelské péče o kojící matky a novorozence. V terénu mohou být výsledky výzkumu použity pro zkvalitnění edukace matek o kojení, jak v těhotenských poradnách, tak i v předporodních kurzech. Výsledky práce by mohly sloužit k vypracování jednoduchého a uceleného manuálu, letáku či internetové stránky pro matky, které budou mít k dispozici u svého ošetřujícího gynekologa, v porodnici na ambulanci, na oddělení šestinedělí, nebo ve chvíli kdy budou již v domácí péči a budou mít přístup k internetu.
|
|
|
Spokojenost a pracovní chování
FRYDRYCHOVÁ, Václava
Bakalářská práce se snaží definovat pracovní spokojenost se vztahem k pracovnímu chování. Teoretická část se opírá o poznatky z odborné literatury. Součástí práce je i dotazníkové šetření, jehož cílem bylo zjištění celkové pracovní spokojenosti a nejdůležitějších faktorů, se vztahem k pracovnímu chování.
|
|
|
Očekávání uživatelů domova pro seniory od poskytovaných služeb
KVASNIČKOVÁ, Markéta
Domov pro seniory je pobytové zařízení, které zabezpečuje svým uživatelům celodenní komplexní péči. Rozsah základních činností, které jsou uživatelům v rámci zařízení poskytovány, stanovuje zákon č.108/2006 Sb., o sociálních službách.Potřeby jsou součástí života každého člověka. V období stáří dochází k tomu, že se potřeby mění. Cílem práce bylo zjistit, jaké jsou podobnosti a rozdíly v očekávání uživatelů domova pro seniory od poskytovaných služeb. K dosažení výzkumného záměru byla použita strategie kvalitativního výzkumu a zvolena metoda dotazování, pomocí techniky polostrukturovaného rozhovoru.Výzkumný soubor tvořili čtyři uživatelé žijící v Domově pro seniory Chýnov, p.o. První dílčí výzkumná otázka se zabývala tím, jaká očekávání mají uživatelé v oblasti uspokojování biologických potřeb ve vztahu k nabízené službě. Dotazovaní jsou s ubytováním spokojeni. Pouze jednomu z respondentů se nelíbí ubytování z důvodu toho, že není sám na jednolůžkovém pokoji. Se stravou jsou respondenti spokojeni.Respondentům se v domově pro seniory spí dobře. Jednoho z respondentů vyrušuje během spánku brzké vstávání spolubydlícího.V oblasti hygieny potřebují dva dotazovaní dopomoc personálu. Jeden respondent trpí inkontinencí moči. Tři respondenti používají při chůzi kompenzační pomůcku. Jednomu z účastníků výzkumu vadí při chůzi mokrá podlaha, která velice klouže. Ostatní dotazovaní nevidí v zařízení žádné překážky, které by jim zhoršovali pohyb. Mezi nejčastější zdravotní problémy patří především onemocnění pohybového systému. Se zdravotní péčí jsou dotazovaní velice spokojeni. Druhá dílčí výzkumná otázka se zabývala tím, jaká očekávání mají uživatelé v oblasti uspokojování psychických potřeb ve vztahu k nabízené službě.Do domova pro seniory přišli dva respondenti z domácího prostředí a ostatní z nějaké pobytové sociální služby. Všichni respondenti by doporučili ostatním lidem pobyt v domově pro seniory. Z odpovědí respondentů lze usuzovat, že personál respektuje jejich soukromí a intimitu.Informace o dění v zařízení si zjišťují respondenti nejčastěji na nástěnce nebo se ptají sester. Jeden z respondentů uvedl, že neví kde si má informace obstarat. Na otázku o tom, jak se respondenti cítí v domově pro seniory, někteří odpověděli, že se cítí dobře a bezpečně a jiní berou pobyt v zařízení jako nutnost. Třetí dílčí výzkumná otázka se zabývala tím, jaká očekávání mají uživatelé v oblasti uspokojování sociálních potřeb ve vztahu k nabízené službě. Personál se chová k uživatelům slušně. Jeden z respondentů měl před časem konflikt s jednou sestrou.Všichni účastníci výzkumu navázali nějaká nová přátelství. Všichni respondenti se shodli, že společenských akcí je v zařízení dostatek. Mezi zájmy ve volném čase patří poslech rádia, četba knih, luštění křížovek či dívání se na televizi. Čtvrtá dílčí výzkumná otázka se zabývala tím, jaká očekávání mají uživatelé v oblasti uspokojování spirituálních potřeb ve vztahu k nabízené službě. Všichni kromě jednoho respondenta vědí, že se v domově pro seniory konají bohoslužby. Jeden respondent vypovídá, že uspokojování duchovních potřeb v zařízení je tabu.Pouze jeden z dotazovaných navštěvuje pravidelně bohoslužby v zařízení.Z odpovědí respondentů lze usuzovat, že nejčastější přání je, aby jim sloužilo zdraví, co nejdéle. Jeden z respondentů si přeje samostatný pokoj. Jeden účastník výzkumu se zamýšlí nad smrtí a sděluje, že jeho přáním je jeden den usnout a už se neprobudit.
|
|
|
Motivační činitelé ke sportovní činnosti u dětí florbalového oddílu
JIROUŠEK, Jaroslav
Bakalářská práce je zaměřena na motivační činitele ke sportovní činnosti u dětí florbalového oddílu FBC Český Krumlov. Cílem práce je zjistit, co děti nejvíce motivuje ke sportovní činnosti, co jim přináší největší prožitek ze hry a proč u tohoto sportu zůstávají. Tato bakalářská práce se zaměřuje na děti druhého stupně základních škol ve věku 10 až 15 let. V teoretické části se práce zabývá florbalem, historií tohoto sportu a základní charakteristikou, dále charakteristikou období dospívání, pojmem motivace a psychologií sportu. Praktická část je vytvořena na základě dotazníkového šetření, kdy dotazníky byly podkladem pro grafickou část. Výsledky dotazníku vypovídají o motivačních činitelích u dětí florbalového oddílu a jsou podkladem pro doporučení trenérům, jaké motivační klima pro tyto děti zvolit ke zlepšení jejich výkonů a radosti ze hry.
|
|
|
Adaptace seniorů v domově pro seniory.
ČANIGOVÁ PROROKOVÁ, Martina
Bakalářská práce se věnuje adaptací seniorů v Domově pro seniory. Teoreticky popisuje stáří, změny, které toto období doprovází. Je zde několik kapitol, které popisují význam rodiny pro seniora, potřeby a komunikaci se seniory. Kapitola o sociálních služebách nám nabízí pohled na možnosti využití sociálních služeb a popisuje sociální službu, která je hlavním bodem práce a to Domov pro seniory. Nejhlavnějším bodem práce je adaptace obecně, adaptace na stáří a proces adaptace seniora v domově pro seniory. Bakalářská práce obsahuje 5 kazuistik vybraných klientů domova pro seniory, které nám nabízí různé příběhy klientů a jejích přizpůsobení se pobytu v zařízení. V závěru je shrnuta adaptace, která je u klientů různá a činitele, které vedou k úspěchu, či neúspěchu adaptace.
|
|
|
Naplňování fyziologických potřeb dítěte v mateřské škole
SOUPÍROVÁ, Michaela
Bakalářská práce se zabývá významem naplňování fyziologických potřeb dítěte v mateřské škole. Teoretická část je zaměřena na popis potřeb dítěte z pohledu psychologů, dětských lékařů a pedagogů. Uvádí podmínky vzdělávání obsažené v Rámcovém vzdělávacím programu pro předškolní vzdělávání. Upozorňuje na význam efektivní komunikace jako základního nástroje v naplňování fyziologických potřeb dítěte v mateřské škole. Připomíná důsledky nenaplňování potřeb dítěte v mateřské škole. Praktická část je zaměřena na vysledování použití efektivní komunikace učitelkou a nepedagogickým personálem v souvislosti s naplňováním fyziologických potřeb dítěte v režimu dne mateřské školy.
|
|
|
Eticko-psychologické kontexty vztahu sociálního pracovníka a klienta
SÝKOROVÁ, Eva
Práce reflektuje vztah sociálního pracovníka a klienta v eticko-psychologických kontextech a zprostředkovává porozumění jeho významu. Informuje o podmínkách vytváření optimálního vztahu mezi sociálním pracovníkem a klientem, ale i o rizicích, které mohou vzájemný vztah narušovat, zejména o riziku moci. V práci je charakterizován sociální pracovník, klient a jejich vztah z hlediska profesní etiky. Má-li být etická úvaha kompetentní, musí zahrnovat i psychologické poznatky jako jsou lidské potřeby, pohnutky a motivace jednání. V závěru práce jsou formulována etická východiska, která by měl sociální pracovník ve vztahu ke klientovi zohlednit. Jedná se o lidskou důstojnost, respekt, autonomii, odpovědnost, závislost a zranitelnost.
|
|
|
Režim dne dítěte předškolního věku po příchodu z MŠ domů, a to z pohledu rodičů.
VESELÁ, Veronika
Bakalářská práce na téma "Režim dne dítěte předškolního věku po příchodu z mateřské školy domů, a to z pohledu rodičů" se v teoretické části zabývá v obecné rovině specifiky a potřebami dítěte předškolního věku. V užším pojetí rozebírá režim dne, rituály a aktuální změny životního stylu. Cílem práce bylo zmapovat režim dne dětí z pohledů rodičů, zda mají potřebný pravidelný denní řád, jak vypadá a co ho ovlivňuje. Pro splnění vytyčeného cíle bylo využito kvalitativního výzkumného šetření, konkrétně metody polostrukturovaného rozhovoru. Všechny rozhovory s rodiči byly absolvovány v jižních Čechách. Z uskutečněných rozhovorů vyplývá, že se rodiče o režim snaží, ale dětem chybí přítomnost prarodičů, každodenní hry s otci, nadměrně sledují televizi a navštěvují větší počet zájmových kroužků.
|
|
|
Adaptace dětí předškolního věku na škole v přírodě
NOVÁKOVÁ, Ivana
Cílem této práce je zjistit, jak probíhá adaptace dětí předškolního věku při pobytu na škole v přírodě. Diagnostikovat vzniklé potíže, které mohou nastat a ovlivňovat chování dětí. Zaměřit se na to, jak těmto problémům předcházet, či je alespoň eliminovat. Teoretická část představuje prostředí školy v přírodě s vymezením hlavního přínosu tohoto typu zařízení. Další část je věnována stručné charakteristice předškolního období a jeho vývojovým specifikům. Závěr je zaměřen na adaptační proces, jeho formy, potíže a činitele, kteří jej ovlivňují. V praktické části bylo provedeno výzkumné šetření pro určení nejčastějších potíží adaptace při delším pobytu mimo domov, stanovení jak jim předcházet, či je alespoň eliminovat. Použita byla metoda rozhovoru a analýza záznamů pořízených z téměř ročního pozorování dětí na škole v přírodě.
|
host ::
RSS.