|
|
Management rizik ve vybraných zdravotnických zařízeních
JÍNOVÁ, Jana
Řízení rizik ve zdravotnictví se zabývá neustálým zvažováním možností výskytu nežádoucích situací a jejich prevencí. V tomto smyslu považuje zdravotnické zařízení vše, co je zdrojem nejistoty, za riziko, které je třeba úplně odstranit, eliminovat nebo alespoň snížit. Z mezinárodních studií vyplývá, že až 70 % nežádoucích událostí by se dalo předejít. Důvody ke sledování různých druhů nežádoucích událostí mohou být pro jednotlivá zdravotnická zařízení odlišné, ale u většiny nežádoucích událostí je jejich sledování podněcováno snahou o prevenci jejich následků na zdravotní stav pacientů.
|
|
|
Dlouhodobá péče o seniory
TESAŘOVÁ, Marie
Bakalářská práce se zabývá problematikou Dlouhodobé péče o seniory.Práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou. V teoretické části jsem seznámila čtenáře s pojmem stárnutí, stáří a jaké jeho druhy rozlišujeme. Dále jsem se zmínila o změnách ve stáří a druzích potřeb seniorů. Vzhledem k tématu byla potřeba zařadit do teoretické části i pojem dlouhodobá péče a jaké její druhy máme.V praktické části jsem metodou kvalitativního výzkumu zkoumala, jak jsou uživatelé dlouhodobé péče spokojeni s úrovní poskytované péče. Ke sběru dat jsem použila formu dotazování a rozhovory proběhly s deseti komunikačními partnery, kteří jsou momentálními uživateli dlouhodobé péče. Tyto uživatele jsem vybrala tzv. kvótním výběrem, jehož podstatou je stanovení si určitých kvót a následné vybrání vyhovujícího výzkumného souboru. Mými kvótami v tomto případě byl věk (uživatelé starší 65 let) a pohlaví, které bylo procentuálně stejně zastoupené v obou výzkumných souborech (3 ženy a 2 muži). Rozhovory trvaly v rozmezí 40 60 minut a byla zvolena technika polostrukturovaného interview. Otázky potřebné k získání dat byly rozděleny do čtyř hlavních okruhů. Výzkum byl prováděn v šesti zařízeních dlouhodobé péče, přičemž tři z nich byli sociálního systému a tři zdravotního. V rámci výzkumu byly stanoveny výzkumné otázky, které nás mají přiblížit ke spokojenosti uživatelů služeb. Cílem práce bylo srovnání sociálního systému péče o staré občany se systémem zdravotním. Dílčím cílem bylo zmapovat situaci seniorů v zařízeních, vyhodnotit jejich kvalitu péče a v závěru zhodnotit situaci, zda se sociální lůžka, která jsou součástí zdravotních zařízení, v případě zrušení dají nahradit lůžky následné či dlouhodobé péče.
|
|
|
Kultura bezpečí zdravotnického zařízení a bezpečnost pacienta
ŠTĚRBOVÁ, Denisa
Problematika kvality poskytované péče je v oblasti zdravotnictví tématem, kterému je věnováno neustále více pozornosti. V této oblasti je, a zřejmě i bude, neustále co zdokonalovat. Bezpečnost pacientů ve zdravotnických zařízeních je ovlivněna tzv. kulturou bezpečí. Výzkum byl proveden celkem v šesti zdravotnických zařízeních Jihočeského kraje z původně plánovaných sedmi. Zde mi nebyla poskytnuta data, zřejmě z důvodu dlouhodobé pracovní neschopnosti respondenta. Výzkum jsem zaměřila právě na oblast kvality poskytované péče a bezpečnost pacienta. V této problematice byla záměrně využita metoda smíšeného výzkumu (kvalitativně-kvantitativní). Cílem bylo zmapovat nejčastější příčiny vzniku nežádoucích událostí a na základě nich potom navrhnout možná opatření jako prevenci jejich vzniku. Pro tyto účely bylo stanoveno celkem pět výzkumných otázek. Výsledky byly zpracovány do tabulek, přičemž některé byly doplněny i grafickým znázorněním. V kapitole "diskuze" potom byly výsledky porovnány a podrobněji rozebrány.
|
|
| |
|
|
Vzdělávání sester, implementace do praxe a efekt jeho výstupů
KOVÁŘOVÁ, Miroslava
Diplomová práce je rozdělena na část teoretickou a empirickou. Teoretická část práce se zabývá historickým vývojem ošetřovatelství a ošetřovatelským vzděláváním v České republice, dále pak legislativou, implementací ošetřovatelského vzdělání a osobností všeobecné sestry. Ke zpracování empirické části byla zvolena kombinace kvantitativního a kvalitativního výzkumného šetření. Pro kvantitativní šetření byla zvolena metoda dotazování prostřednictvím techniky dotazníku a pro kvalitativní část výzkumného šetření byla zvolena metoda dotazování, konkrétně technika polostrukturovaného rozhovoru s otevřenými otázkami. Pro kvantitativní šetření byly připraveny dva typy dotazníků, první pro všeobecné sestry z praxe a druhý pro pacienty, tedy laickou veřejnost v rámci Jihočeského kraje. Pro tuto část šetření bylo stanoveno šest hypotéz. Výsledky šetření byly zpracovány do grafů a tabulek. V kvantitativní části výzkumného šetření bylo ověřováno šest předem stanovených hypotéz: 1. Zájem sester o vzdělávání je odůvodněn spíše legislativním zaměřením než zájmem o kvalitnější ošetřovatelskou péči o pacienta. Z výsledků je patrné, že potřeba kreditů je pro sestry podstatnější, než zájem o kvalitnější ošetřovatelskou péči. První hypotéza byla potvrzena. 2. Výběr kurzů pro celoživotní vzdělávání je závislý na výši finančních nároků než zaměření se na poskytovanou péči. Z výzkumného šetření vyplynulo, že pro sestry je důležitější zajímavost vzdělávací akce než výše finančních nároků. Druhá hypotéza byla vyvrácena. 3. Motivujícím prvkem pro sestry k dalšímu vzdělání je systém vysokoškolského vzdělání než zvýšení kvality péče. Výsledky ukazují, že pro sestry je skutečně více motivující potřeba vysokoškolského vzdělání pro jejich kvalifikaci než zvýšení kvality péče. Třetí hypotéza byla potvrzena. 4. Implementace výstupu vzdělání není poměrná s aplikací v reálném prostředí. Výzkumné šetření nám ukázalo, že ve velké míře sestry nemají možnost zařadit výsledky svého vzdělávání do praxe. Čtvrtá hypotéza byla potvrzena. 5. Pacienti nerozlišují ošetřovatelskou péči poskytovanou kvalifikovanou sestrou a ostatními členy týmu. Z výzkumného šetření vyplynulo, že pacienti nepoznají, zda je ošetřuje kvalifikovaná sestra nebo jiný člen ošetřovatelského týmu. Pátá hypotéza byla potvrzena. 6. Pacienti nevnímají sestry podle vzdělání, ale podle uniformy. Výsledky ukazují, že pacienti se neorientují v ošetřovatelském personálu ani podle uniformy, ani podle vzdělání. Šestá hypotéza byla vyvrácena. Pro kvalitativní část výzkumného šetření bylo osloveno celkem 12 respondentů opět v rámci Jihočeského kraje. Rozhovory byly zaznamenány, následně přepsány a analyzovány. Získaná data byla kategorizována. Pro kvalitativní část výzkumného šetření byla stanovena Výzkumná otázka: Jaký je názor sester na implementaci vzdělání do praxe? Výzkumným šetřením bylo zjištěno, že sestry vesměs vysokoškolské vzdělání vítají, zejména z důvodu nástupu sester do praxe ve vyšším věku. Taktéž by bylo pro ně přínosné i celoživotní vzdělávání, které má ale nedostatky ve finanční stránce a není příliš podporováno zaměstnavateli. Problém v realizaci získaných vědomostí ze vzdělání vidí v nezájmu zaměstnavatele a ostatních členů ošetřovatelského týmu.
|
|
|
Zdravotnický asistent ? přínos pro kvalitu profesionálního ošetřovatelství
BROŽOVÁ, Miroslava
V diplomové práci jsme se zaměřili na postavení a na problematiku dodržování kompetencí zdravotnického asistenta. Přínos a uplatnění této profese v moderním profesionálním ošetřovatelství je nejednoznačný a v ošetřovatelské praxi problematický. Výzkumného šetření se účastnili sestry manažerky (staniční, vrchní), všeobecné sestry a zdravotničtí asistenti. Výzkumné šetření bylo realizováno v nemocnicích Středočeského kraje a Prahy se souhlasem hlavní sestry (náměstkyně ošetřovatelské péče). Diplomová práce je rozdělena na část teoretickou a empirickou. V empirické části jsme zvolili metodu kvantitativního výzkumného šetření. Ke sběru dat byla použita dotazníková metoda. Dotazníky byly anonymní. První soubor reprezentovaly sestry manažerky v počtu 90 (100 %) respondentů. Všeobecné sestry a zdravotničtí asistenti tvořili druhou výzkumnou skupinu v počtu 181 (100 %) respondentů. Prvním cílem práce bylo zjistit, jak jsou naplňovány a reálně uskutečňovány kompetence zdravotnických asistentů prostřednictvím zákonných norem. Výzkumným šetřením jsme dospěli k závěru, že zdravotnický asistent je pověřován nad rámec svých kompetencí. Po zpracování výsledků kvantitativního šetření byla první hypotéza, zdravotničtí asistenti jsou vedeni k dodržování kompetencí, vyvrácena. Druhým cílem bylo zmapovat postavení zdravotnických asistentů v současném profesionálním ošetřovatelství. Ve výzkumném šetření jsme si stanovili hypotézu, kompetence zdravotnického asistenta přispívají k efektivnímu poskytování ošetřovatelské péče v rámci zdravotnického týmu. Z výsledků vyplynulo, že zdravotnický asistent je plnohodnotným členem zdravotnického týmu a stanovená hypotéza byla potvrzena. Posledním cílem diplomové práce bylo zjistit názory managementu na využití a zapojení této nelékařské profese pro poskytování kvalitní ošetřovatelské péče. Třetí hypotéza výzkumného šetření, management upřednostňuje všeobecné sestry před zdravotnickými asistenty, se též potvrdila. Zjištěné výsledky potvrzují současný stav uvedené problematiky. Zjištěné výsledky budou poskytnuty zdravotnickým zařízením k případné sebereflexi a zlepšení ošetřovatelských činností v praxi
|
|
|
Prevence úrazů u pacientů ve zdravotnických zařízeních
KUBÁTOVÁ, Aneta
Tato práce se zabývá prevencí úrazů u pacientů ve zdravotnických zařízeních, a přestože se jednotlivá zařízení snaží o zajištění bezpečného prostředí, stále se během ošetřovatelské praxe setkáme s úrazy pacientů, které jsou nejčastěji způsobeny pádem pacienta, vznikem požáru během hospitalizace a poraněním elektrickým proudem. Výzkumné šetření ukázalo, že se sestry ve zdravotnických zařízeních touto prevencí zabývají, ale také vyšly najevo nedostatky, jako například nedostatečné znalosti sester v přehodnocování rizika pádu pacienta a v údajích, které by měl obsahovat formulář o mimořádné události.
|
|
|
Strategická analýza a kvalita poskytované zdravotní péče Masarykovy městské nemocnice v Jilemnici
Jiřičková, Veronika ; Střítecký, Rudolf (vedoucí práce) ; Lešetický, Ondřej (oponent)
Cílem této diplomové práce je zpracování strategické analýzy Masarykovy městské nemocnice v Jilemnici a zhodnocení kvality poskytované péče v tomto zdravotnickém zařízení. Masarykova městská nemocnice v Jilemnici se nachází v regionu Krkonoš v Libereckém kraji a je největší organizací zřizovanou městem Jilemnice. Odvětví zdravotnictví se v regionu vyvíjí poměrně dynamicky a je tak zřejmé, že ačkoliv je nemocnice neziskovou organizací zřizovanou městem, působí v jistém tržním prostředí, a to zejména díky poměrně viditelnému konkurenčnímu boji mezi nemocnicemi v jejím okolí. Jedná se o zařízení, nabízející komplexní akutní zdravotní péči, provozující šest lůžkových oddělení a další oborná ambulantní pracoviště.
|
|
|
Využití role sestry-rozhodovatelky v praxi v souvislosti s poskytováním kvalitní ošetřovatelské péče
STEHLÍKOVÁ, Jaroslava
Diplomová práce se snaží nastínit, v jakém rozsahu je využívána rozhodovací role sester a jaké hlavní faktory ovlivňují sesterské rozhodování. Rozhodováním naplňuje sestra svou rozhodovací roli, přičemž efektivita tohoto rozhodnutí významným způsobem zasahuje do výsledné kvality poskytované ošetřovatelské péče. Výzkumem bylo zjištěno, že sestry svou rozhodovací roli využívají v nedostatečné míře, a proto je potřeba znovu zdůraznit smysl a účel samotného rozhodování. Tohoto úkolu se mohou ujmout sestry z ošetřovatelského managementu. Sestry manažerky mohou dále přispět tím, že budou efektivněji než doposud obhajovat kompetence sester. Z faktorů, které sestry potřebují pro efektivní rozhodování, je potřeba zaměřit se zejména na vzdělávání. Je nezbytné umožnit sestrám rozšiřování vědomostí, protože tak získají teoretické znalosti (např. o rozhodování), které uplatní v péči o pacienta/klienta.
|
|
|
Teologická inspirace pro kvalitní ošetřovatelskou domácí péči
BERKIOVÁ, Kateřina Adriana
Práce se zabývá celostním pojetím komplexní domácí ošetřovatelské péče. Nejprve jsou popsány jednotlivé charakteristické aspekty domácí péče, kdo péči poskytuje, v jakém rozsahu, jakými zásadami se přitom musí řídit, pozornost je věnována zejména potřebám klientů a správné komunikaci s nimi. Protože domácí péči často zajišťují charitní církevní organizace, je pojednáno také o Charitě České republiky. Poslední kapitola první části se zabývá častým problémem pracovníků v pomáhajících profesích, sy dromem vyhoření. Pro kvalitní provádění zdravotní a sociální péče byly ve společnosti vypracovány standardy kvality, které jsou při poskytování péče závazné a pomocí nichž se dá kvalita poskytnuté péče hodnotit. Naší otázkou je, jak může teologie přispět kvalitě domácí péče. Pro naplňování určitých prvků kvality jsou v této práci nabídnuty teologické impulsy, které mohou pomoci při poskytování kvalitní holistické domácí péče klientům.
|
host ::
RSS.