|
|
Když hep hep není hop hop: folklorní kulturní dědictví v kontextu politické korektnosti
Uhlíková, Lucie ; Pavlicová, M.
Příspěvek na příkladu lidových písní zapsaných na území dnešní České republiky zhruba od počátku 19. století do 70. let 20. století ukazuje, jak bylo v minulosti nakládáno s písňovými texty, které se v daném historickém nevyhovovaly dobovým společenským konvencím, estetickým i etickým ideálům i vlasteneckým cílům. Pokud byly vůbec takové písně zapsány, pak byl jejich text upravován, některé jeho části byly vypuštěny, jiné změněny. Tato situace trvala od počátku 19. století do pádů komunistické totality v roce 1989. Dnes se autentické znění folklorních textů a dalších dobových pramenů může jevit jako bezproblémová záležitost. Jednou ze složek tradice je ale také sociální paměť a s ní spojené kulturní stereotypy – ustálené představy, které mají lidé sami o sobě a o příslušnících odlišných skupin. Ti „druzí“ mohou být příslušníci jiného etnika či náboženství, odlišné sociální vrstvy apod. Jejich obraz ve folkloru představuje poměrně složitý komplex obecných představ, ideologických názorů, hodnotících postojů a historických zkušeností. Příspěvek na příkladu tzv. fenoménu cizosti, který je v českých lidových písních spojen především s negativním obrazem příslušníků židovské minority, ukazuje, že ztráta historického kontextu může znamenat, že dnes mohou být na veřejnosti prezentovány písně a tance, jejichž antisemitský motiv těm, kteří je interpretují, nemusí být vůbec zřejmý.
|
|
|
Lidové písně z hlediska tematického
KOLÁŘOVÁ, Kateřina
Cílem této bakalářské práce je poskytnout podrobný přehled o tématech vyskytujících se v českých lidových písních včetně četnosti jejich výskytu. Východisko pro formulování poznatků tvoří analýza, jíž byly podrobeny písně obsažené v Jindřichově přepracovaném vydání sbírky Nápěvy písní národních v Čechách, za kterou stál básník Karel Jaromír Erben a skladatel J. P. Michael Martinovský. Praktické části předchází část teoretická, v níž jsou formulovány základní poznatky k problematice lidové kultury, podrobněji pak k lidové písni.
|
|
|
Jazykový obraz čerta v českých lidových pohádkách
KOLÁŘOVÁ, Evelína
Tato práce z oboru etnolingvistiky si jako svůj předmět zájmu vybrala žánr české lidové pohádky. Na základě Drdova souboru České pohádky (1985) analyzuje nahlížení českých rodilých mluvčí na postavu čerta a představuje jeho jazykový obraz v českých lidových pohádkách, zejména v pojetí Jana Drdy. V teoretické části se práce věnuje termínům z oblastí etnolingvistiky, sociologie i literární vědy. Práce zde rovněž předkládá své metodologické ukotvení v rámci lingvistického bádání. Praktická část práce je věnována korpusu excerpcí utříděných do sémantických skupin a podskupin. Tento korpus je následně doplněn o fazetově uspořádané tabulky atributů.
|
|
|
Analysis of the novel Dracula
DOLEŽALOVÁ, Michaela
V roce 1897 Bram Stoker vydal své gotické dílo Drákula, které se stalo okamžitým fenoménem své doby. Dílo bylo vydáno koncem 19. století, jehož společnost obklopovalo mnoho strachu a úzkostí z neznámého. Cílem mé bakalářské práce bylo analyzovat toto dílu s bližším zaměřením na hraběte Drákulu a jeho domovinu Transylvánii.
|
|
| |
|
|
Stereotypové vnímání atributů vybraných pohádkových bytostí u českých dětí
TANCEROVÁ, Kristýna
Bakalářská práce se zabývá stereotypním vnímání atributů vybraných pohádkových bytostí u českých dětí. Jsou zde rozebrány pojmy stereotyp a folklor. Dále se práce věnuje vybraným pohádkovým bytostem - konkrétně princezně a čarodějnici. Tyto postavy jsou definovány dle toho, jak je uvedeno v českých slovnících. Kromě toho jsou představeny na dílech konkrétních autorů vycházejících z lidové slovesnosti. Praktická část vychází z dotazníkového šetření, které podává informace o ustáleném vnímání vlastností, činností a stavů spojených s pohádkovými bytostmi, a to tak, jak jsou uloženy v mentalitě českých dětí na základě jejich znalostí českých pohádek.
|
|
|
Práce v dětském folklorním souboru s dětmi předškolního věku
BOŽOVSKÁ, Kristýna
Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Cílem práce je poukázat na možnosti využití lidového folkloru při práci s předškolními dětmi. V teoretické části se věnuji základnímu představení jihočeského a západočeského folkloru s důrazem na folklor blaťácký, jeho sběratelům a možnostem v edukačním procesu. V praktické části popíši práci s dětmi předškolního věku v rámci dětského souboru Javoráček. Zkušenosti získané z práce ve folklorním souboru přenesu k vytvoření integrovaného celku s názvem "Malí muzikanti", který se pokusím realizovat s dětmi předškolního věku v mateřské škole.
|
|
| |
|
|
Hory prádla
Gogolová, Eliška ; Sedlák, Michal (vedoucí práce) ; Vačkář, Adam (oponent)
Bakalářská práce Hory prádla si bere za cíl detailněji prozkoumat trojí vztah člověka, krajiny a textilu, jejich významy a vzájemné ovlivňování. Prostřednictvím jednotlivých kapitol věnovaných textilnímu umění, respektu k tradici jako kulturnímu odkazu minulosti a přetrvávajících hodnot pro současnou společnost, působení krajiny na konání člověka a vlastní výtvarné interpretaci Hor prádla se mimo jiné snaží o vykreslení osobního vztahu k suknu. Práce sleduje fenomén postupného návratu textilního média do současného českého umění a prostřednictvím tvorby konkrétních umělců hledá v měkkém materiálu jejich společného jmenovatele i rozdílné uchopení tohoto oboru. Rozhovory s designérkou Terezou Rosalii Kladošovou a výtvarnicí Danielou Mikuláškovou poodkrývají motivace osobností tvořících s textilním médiem v užitém i volném umění a zároveň odkazují k otázce nutnosti hranice mezi těmito dvěma uměleckými formami. Způsob uchopení tradice navázané na konkrétní kraj nebo krajinu se v praktické části obrací k osobnímu prožitku z daného místa. Vzhledem k použití modrotiskové techniky ve výtvarné části této práce je její nedílnou součástí také podrobnější představení tohoto negativního indigového tisku od jeho historie po současné využití modrotisku v umění a designu. Ve spolupráci s modrotiskovou dílnou ve...
|
|
| |
host ::
RSS.