|
|
Importance of fungal decomposition of wood in the ecosystems of natural forests
Štercová, Lucie ; Baldrian, Petr (vedoucí práce) ; Kolařík, Miroslav (oponent)
Rozklad organických částí představuje důležitou součást globálního cyklu uhlíku a ovlivňuje jeho světové změny prostřednictvím uvolňování CO2. V temperátních lesích představuje mrtvé dřevo velký zásobník uhlíku, jeho množství a rozklad je klíčovým pro biodiversitu afungování ekosystémů. Houby jsou všudypřítomní mocní rozkladači ve všech terestrických ekosystémech. Jejich schopnost rozkládat všechny součásti dřeva, halvně lignocelulózu, je vysoce důležitá. Bez hub by rozklad dřeva a uvolňování zadržovaných živin zpátky do nutričních cyklů nebyl možný. Zatímco se většina studií soustředila na odhad rychlosti tlení dřeva, stale hlubší poznání o mikrobiálních dekompozičních procesech a diverzitě saproxylických druhů a jejich interakcí je potřeba. Houby jsou stále nedostatečně zastoupeny ve studijích mrtvého dřeva. Tato studie měla dva hlavní cíle. Prvním bylo popsat houbovou komunitu na ležícím mrtvém dřevě Fagus sylvatica a Abies alba v přírodním lese Salajka v České republice, pro reflexi změn substrátu během různých tříd tlení a k propojení enzymových aktivit se složením houbového společenstva a jejich popsaných ecofyziologijí. A druhý cíl byl popsat houbové komunity na stojících a ležících mrtvých kmenech Fagus sylvatica, Picea abies a Abies alba, v přírodním lese Žofín, v České republice, k určení...
|
|
|
Ekologie hub, asociovaných s tlejícím dřevem v ekosystémech přirozených lesů
Zrůstová, Petra ; Baldrian, Petr (vedoucí práce) ; Konopásek, Ivo (oponent)
Tlející dřevo hraje důležitou roli v lesním ekosystému z hlediska koloběhu uhlíku a živin, regenerace lesa a uchování biodiverzity. Poskytuje prostorové niky a potravní zdroje značnému množství hub, bakterií, bezobratlých a dalším organismům. Ligninocelulóza dřeva představuje velmi odolný a obtížně rozložitelný materiál, jehož dekompozice se účastní hlavně vláknité houby. Složení houbového společenstva se mění v průběhu dekompozice, ale vztah mezi kvalitativními vlastnostmi substrátu a společenstvem dekompozitorů není zdaleka objasněn. Tato práce je zaměřena na komplexní popis houbového společenstva tlejícího dřeva vzhledem k druhu stromu, stádiu rozkladu, objemu a fyzikálně-chemickým vlastnostem dřeva jako je pH, obsah uhlíku a dusíku. Pro charakterizaci houbového společenstva byly použity sekvenační metody nové generace - 454- pyrosekvenování a sekvenování na platformě Illumina MiSeq. Druh stromu, objem dřeva (větve, kmeny) a délka tlení byly hlavními proměnnými vysvětlujícími rozdíly ve složení společenstev. Počáteční kolonizace houbami byla rychlejší u větví nežli u kmenů - svědčily o tom vyšší hodnoty enzymových aktivit a vyšší obsah houbové biomasy. Se změnou společenstva hub v průběhu dekompozice se měnily i fyzikálně-chemické vlastnosti dřeva a hodnoty enzymových aktivit. Se stoupajícím...
|
|
|
Enzymové aktivity a molekulární charakterizace hub v tlejícím dřevu
KONAROVSKÁ, Kristýna
Tlející dřevo je nezbytnou součástí lesního ekosystému. Hraje důležitou roli z hlediska koloběhu uhlíku a živin, obnovy lesa a uchování jeho biodiverzity. Dřevní hmota představuje dobře odolný a obtížně rozložitelný materiál. Některé houby mají díky produkci extracelulárních enzymů výborné možnosti lignocelulózu degradovat. Právě těmto enzymům a charakterizaci jejich houbových producentů v tlejícím dřevu se zabývá předkládaná bakalářská práce. Cílem je popsat faktory, které ovlivňují složení a funkci společenstva hub v mrtvém dřevu. U vzorků odebraných z větví a kmenů dvou rozdílných druhů stromů, jedlí a buků, bylo s využitím chemického markeru ergosterolu popsáno množství biomasy hub a zastoupení jednotlivých druhů hub bylo popsáno na základě jejich molekulární charakteristiky. Dále byly analyzovány aktivity enzymů, které dřevo rozkládají. Hlavní zkoumanou proměnnou byl původ vzorku, tj. že vzorky byly odebrány z jiných druhů dřevin (jedle stříbrná a buk evropský) a že pocházeli buď z větví, nebo z kmenů. Díky tomu bylo možné vzorky seřadit do čtyř skupin a porovnávat rozdíly mezi nimi. Zkoumaným objektem se tedy staly vzorky z jedlových větví (FWD-T), vzorky z bukových jedlí (FWD-B) vzorky z jedlových kmenů (CWD-T) a vzorky z bukových kmenů (CWD-B). Analýzy potvrdily vyšší potenciální aktivitu enzymů u vzorků odebraných z větví a to zejména u endocelulázy, exocelulázy, endoxylanázy, N-acetylglukosaminidázy a glukosidázy. Vzorky větví měly také signifikantně vyšší pH. Analýza specifického markeru ergosterolu potvrdila více houbové biomasy u vzorků větví nežli u vzorků kmenů. Dále na úrovni houbových kmenů nebyla prokázána preference Ascomycet či Basidiomycet pro druh stromu či pro kmeny, nebo větve. Vyšší hodnoty aktivity enzymů společně s houbovou biomasou a nižším pH dokládají více produkovaných houbových enzymů ve větvích v porovnání s kmeny. Houby zde silně ovlivňují substrát díky svému aktivnímu metabolizmu. Vyšší hodnoty biomasy souvisí s rychlejší kolonizací větví houbami, která je zapříčiněna větším rozdílem průměru povrchu vůči objemu. Kolonizace větví je na rozdíl od kmenů pro houby rychlejší a snadnější. Větve ve výsledku podléhají rychlejšímu rozkladu.
|
host ::
RSS.