|
|
Aplikace spotřební funkce na ČR
Poncar, Jaroslav ; Hušek, Roman (vedoucí práce) ; Formánek, Tomáš (oponent)
Spotřební funkce je standardním nástrojem kvantitativní ekonomické analýzy při zkoumání vztahů mezi spotřebními výdaji a důchodem, případně dalšími ovlivňujícími faktory, kterými jsou likvidní aktiva, úroková míra či různé demografické a sociální faktory. V práci jsou představeny nejčastěji používané postupy v ekonometrické analýze spotřební funkce. Pozornost je věnována hypotéze absolutního důchodu, relativního důchodu, životního cyklu, permanentního důchodu, racionálních očekávání a spotřební funkci na principu modelu korekce chyby. Dále je posouzena vhodnost jednotlivých modelů pro současnou ekonomickou situaci v České republice. Následně je navržen a otestován empirický model funkce spotřeby pro Českou republiku. Dále jsou provedeny a porovnány odhady jednotlivých modelů spotřební funkce pro období před a po hospodářské krizi z let 2008 a 2009. Na závěr je provedena krátkodobá predikce vývoje spotřeby českých domácností.
|
|
|
Analýza vývoje spotřeby domácností v závislosti na výši daně z přidané hodnoty
Čížek, Pavel ; Janíčko, Martin (vedoucí práce) ; Chytilová, Helena (oponent)
Neustálý růst výdajů veřejného sektoru vytváří ve vyspělých ekonomikách tlak na příjmovou stranu veřejných rozpočtů. Primárním zdrojem těchto rozpočtů jsou daně. Nabízí se tak otázka jaký daňový instrument zvolit, tak aby bylo splněno kritérium vysoké efektivity výběru zdrojů pro veřejné rozpočty a zároveň, tak aby se minimalizoval negativní dopad na soukromý sektor a domácnosti. Jako obecně nejefektivnější daň se většinově považuje daň ze spotřeby. Jaký ale skutečný dopad této daně v krátkém a dlouhém období? Cílem této práce je analýza vlivu daně z přidané hodnoty (DPH) na spotřební výdaje domácností v krátkém a dlouhém období. V první fázi testuji krátkodobý efekt DPH na spotřební výdaje domácností na čtvrtletních panelových datech pro země Visegrádské čtyřky, přičemž je pozornost směřována hlavně na Českou republiku a Slovensko. Následně konstruuji širší datový soubor 14 zemí EU, na kterých testuji dlouhodobý efekt. K testování využívám mnoha odhadových metod pro panelová data, přičemž zohledňuji dynamickou povahu těchto dat.
|
|
| |
|
|
Analýza spotřeby v ČR 1996 - 2008
Kyncl, Jan ; Tichý, Filip (vedoucí práce) ; Ráčková, Adéla (oponent)
Práce se snaží vysvětlit spotřební závislosti v ČR pomocí známého tvaru makroekonomické keynesiánské spotřební funkce. V první části jsou shrnuty základní poznatky teorie lineárních regresních modelů a způsoby jejich odhadu. Dále teoretická stránka ekonomické, statistické a ekonometrické verifikace modelu. V druhé části jsou teoretické znalosti využity v praxi na reálných datech z národních účtů ČR. Je sestaven vhodný regresní model spotřeby a proveden jeho odhad a verifikace.
|
|
|
Vliv úrokových sazeb Evropské centrální banky na spotřebu v zemích Eurozóny
Glykner, Daniel ; Mandel, Martin (vedoucí práce) ; Chytilová, Helena (oponent)
Tato práce se nejprve věnuje základním definicím spotřební funkce. Přináší přehled hlavních teoretických přístupů ke spotřebě a také přehled a diskusi významných studií, které byly na téma spotřeby provedeny. Důraz je kladen především na práce věnující se vlivu úrokové míry na spotřebu. Dále obsahuje stručné shrnutí kontextu, týkajícího se současných a potenciálních členských zemí eurozóny, fungování ECB a provádění společné měnové politiky. Následuje diskuse hypotézy o možném asymetrickém dopadu úrokové sazby na spotřebu v jednotlivých zemích, její rozvedení a zdůvodnění na základě zadluženosti, bohatství, atd. Empiricky jsou testovány hypotézy na historických datech jednotlivých zemí: transmise mezi úrokovými sazbami centrálních bank (později ECB) a sazbami tržními, korelační analýza změn spotřeby a centrálních úrokových sazeb v jednotlivých zemích, korelace s jejich meziročními změnami. Dále odhadujeme spotřební funkce s použitím modelů časových řad a alternativním testováním různých proměnných v regresních rovnicích. Provádíme diskusi použitých metod a výsledků analýzy; vliv úrokové míry na spotřebu se zdá být malý a typ vztahu se napříč eurozónou příliš neliší. Nakonec nastiňujeme možné implikace získaných výsledků vzhledem k budoucímu fungování eurozóny a související aktivitě ECB.
|
host ::
RSS.