|
| |
|
|
Názory české veřejnosti na stav důchodového systému ČR – listopad/prosinec 2021
Spurný, Martin
V prosinci 2021 byly do pravidelného výzkumu CVVM Naše společnost zařazeny otázky týkající se důchodového systému v České republice. Nejprve dotázaní hodnotili potřebu změny důchodového systému. Dále se respondenti vyjadřovali, která vybraná opatření by v rámci důchodového systému podpořili a která by naopak zamítli. V poslední otázce hodnotili, do jaké míry si myslí, že peníze na sociálním pojištění pokrývají výdaje v důchodovém systému.
|
|
|
Veřejné mínění o vzdělávání – Sekundární analýza
Tabery, Paulína ; Hanzlová, Radka ; Spurný, Martin
Předkládaná závěrečná zpráva je první ze sedmi výzkumných zpráv vytvořených v rámci projektu Veřejnost(i), vzdělávání a vzdělávací politika: hodnoty, postoje, argumentace\na zkušenosti (zkrácený název Veřejné mínění o vzdělávání). Projekt si klade za cíl zmapovat názory různých veřejností (aktérů) na opatření vzdělávací politiky, přičemž předpokládá, že tyto názory jsou propojeny s širšími postoji ke vzdělávání a hodnotami, které ve vztahu ke vzdělávání aktéři zastávají. V předložené zprávě jsou nejdříve představeny její cíle, následuje přehled výzkumů v oblasti vzdělávání, které se týkají názorů veřejnosti (důležitých aktérů) na vzdělávání a vzdělávací politiku, a to zejména těch, které jsou prováděny pravidelně, u nichž lze případně získat primární datové soubory k další analýze. Poté následuje představení a sumarizace podstatných věcných zjištění z šetření. Kromě základních zjištění, která již byla uvedena i v původních závěrečných zprávách, jsou představeny také další analýzy, které mají za cíl především hlouběji testovat použité otázky z hlediska měření jednotlivých teoretických konceptů. Součástí zprávy jsou dvě přílohy: seznam proměnných a tabulková příloha. Seznam proměnných slouží jako praktická příručka pro ty, kteří chtějí s daty dále pracovat, vytvářet dotazovací nástroje, případně zadávat nebo realizovat výzkumy. Tabulková příloha podává ucelenou informaci o tříděních druhého stupně podle základních sociodemografických proměnných a poskytuje tak přehled o rozložení odpovědí v jednotlivých podskupinách, které nebylo účelné podrobně popisovat v textu závěrečné zprávy.\n\n
|
|
|
Důvěra v evropské a mezinárodní instituce – červenec 2021
Spurný, Martin
V rámci červencového šetření pokládalo CVVM sadu otázek týkající se důvěry občanů mezinárodním organizacím (EU, NATO, OSN) a institucím Evropské unie. Evropské unii v současné době důvěřuje o málo více než polovina (52 %) českých občanů a přibližně dvě pětiny (41 %) jí nedůvěřují. Důvěru OSN a NATO vyjadřuje přibližně stejný, nadpoloviční podíl českých občanů (OSN 53 %, NATO 54 %) a přibližně třetina občanů k nim pociťuje nedůvěru (NATO 34 %, OSN 33 %).
|
|
|
Česká veřejnost o zdravotnictví – červen 2021
Spurný, Martin
V červnu 2021 byl do pravidelného výzkumu CVVM Naše společnost zařazen blok otázek týkající se zdravotnictví. V jeho rámci byla zjišťována celková spokojenost občanů se zdravotním systémem v ČR a rovněž jejich názory na problematičnost jednotlivých oblastí zdravotnictví, jako je například financování veřejného zdravotnictví, hospodaření v oblasti léků či fungování pojišťoven.
|
|
|
Občané o ekonomické situaci svých domácností – červen 2021
Spurný, Martin
V rámci svého červnového šetření CVVM zkoumalo, jak lidé vnímají současnou socioekonomickou situaci svých domácností. Dotázaní se vyjadřovali k tomu, zda je pro ně obtížné vyjít s příjmy a zda svoji domácnost považují za bohatou či naopak chudou. Dále se pak šetření podrobněji věnovalo tomu, na které potřeby mají domácnosti ve svém rozpočtu dostatek peněz a na které nikoli.
|
|
|
Veřejnost o svých obavách a bezpečnostních rizicích pro Českou republiku – červen 2021
Spurný, Martin
Za velkou bezpečnostní hrozbu pro Českou republiku nadpoloviční většina občanů považuje teroristy (53 %), mezinárodní organizovaný zločin (51 %), necelá polovina uprchlíky z jiných zemí (47 %), více než dvě pětiny radikální náboženská hnutí (42 %). Téměř dvě pětiny občanů pokládají za velkou hrozbu cizí zpravodajské služby (38 %), krajní pravici i krajní levici téměř čtvrtina (24 %) a necelá pětina pak cizince žijící v ČR (18 %). Narostl podíl, těch, kteří považují za bezpečnostní hrozbu Rusko (o 20 procentních bodů od listopadu 2018) a těch, kteří považují za hrozbu cizí zpravodajské služby (o 10 procentních bodů od listopadu 2019), a to pravděpodobně v kontextu po letošním odhalení útoku ruské vojenské rozvědky GRU na našem území ve Vrběticích v říjnu 2014.
|
|
| |
|
|
Veřejnost o očkování proti onemocnění COVID-19 - Naše společnost - speciál – duben 2021
Spurný, Martin
Centrum pro výzkum veřejného mínění se ve svém speciálním výzkumu podrobněji zaměřilo na téma očkování proti onemocnění COVID-19. Většina české veřejnosti (59 %) se plánuje naočkovat v rámci probíhajícího dobrovolného očkování. Téměř dvě pětiny (38 %) českých občanů uvedly, že se „rozhodně nechají“ očkovat a zhruba jedna pětina (21 %) uvedla, že se „spíše nechá“ očkovat. Přibližně sedmina (14 %) uvedla, že „spíše nenechá“, o málo více než desetina (12 %) uvedla, že se naočkovat „rozhodně nenechá“. Desetina (10 %) respondentů uvedla, že už je naočkována, což odpovídá situaci v době výzkumu.
|
|
|
Činnost československé rozvědky v Peru v období normalizace
Spurný, Martin ; Vávra, Martin (vedoucí práce) ; Německý, Marek (oponent)
Diplomová práce se zabývá aktivitami československé rozvědky v Peru v letech 1970- 1989. Hlavním cílem práce je podrobný popis a analýza archivních dokumentů. Práce je rozdělena na teoretickou a empirickou část. Teoretická část popisuje kontext a historii komunistických bezpečnostních služeb. V teoretické části je také definováno použití diskurzivní analýzy a zvláštní pozornost je věnována komunistické ideologii. Empirická část je dále rozdělena na dvě části. První část se zaměřuje na popis hierarchie rozvědky, popis její činnosti, politického kontextu a úlohy dalších tajných služeb. Druhá část se zaměřuje na zkoumání argumentačních strategií a označování sociálních aktérů pomocí diskurzivní analýzy. V závěru práce jsou zodpovězeny výzkumné otázky týkající se činnosti a jazyka konkrétního pracoviště československé zpravodajské služby.
|
host ::
RSS.