|
|
Od Descartovy mysli ke Kantovu rozumu
Dekastello, Petr ; Hill, James (vedoucí práce) ; Palkoska, Jan (oponent)
Primárním východiskem zkoumání je dílo R. Descarta Meditace o první filosofii a zkoumání pojmu chápavosti (intellectus) a jeho postavení v rámci mysli (mens) ve vztahu k myšlení (cogitatio). K tomu je třeba tematizovat a brát v úvahu také smyslové vnímání (sentio) a představivost (imaginatio), které zprostředkovávají chápavosti "materiál" k souzení. Cílem práce je ukázat, jakou má chápavost funkci v "rozumu" a předložit interpretaci, jakým způsobem se nám může jevit struktura mysli v závislosti na rozumu (ratio), a to v pojednání R. Descarta, jeho díle a odpovědích na námitky. Postavení a funkce chápavosti bude konkrétně zkoumána náčrtem logické struktury vzájemné závislosti uvedených hlavních pojmů, které jsou zásadní pro chápání podstaty lidské mysli. V závěru bude na prozkoumaných základech ukázáno, že systém "rozumu" R. Descarta lze chápat jako východisko transcendentálního pojetí rozumu u Kanta, které vede k idealistickému pojetí světa a vychází z apriorních forem myšlení. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Pojetí objektu jakožto komplexu percepcí u Davida Huma
Fršlínek, Jan ; Hill, James (vedoucí práce) ; Palkoska, Jan (oponent)
Práce pojednává o objektu (jakožto komplexu percepcí) a s daným tématem souvisejícími otázkami v kontextu filosofie Davida Huma, jak je obsažena především v první knize jeho díla Treatise of Human Nature a rovněž s přihlédnutím k dílům Enquiry Concerning Human Undestanding a An Abstract of A Treatise of Human Nature a dalším titulům primární a sekundární literatury. Tematizováno je v tomto kontextu tedy nejprve Humovo pojetí percepcí jako takové (a to na základě první kapitoly Treatisu, Of ideas, their origin, composition, connexion, abstraction etc.). Poté je v souvislosti s předchozím pojednáno i o Humově pojetí identity (především objektu-tělesa) a jeho koncepce individuace, resp. i stálosti a koherence. (a to na základě čtvrté kapitoly Of scepticism with regard to senses). Na konci práce jsou kontrastovány různé možné typy objektů, jež lze (dle autora této práce) chápat jako komplexy percepcí a poté je nabídnuto schéma hypotézy o individuaci tzv. materiálních těles (bodies) v prostoru.
|
|
|
The Theory of Descriptions: Bertrand Bertrand Russell's Road Towards Ontological Austerity
Soutor, Milan ; Palkoska, Jan (vedoucí práce) ; Zouhar, Marián (oponent) ; Landini, Gregory (oponent)
Centrálním rysem filosofie Bertranda Russella od roku 1905 po zbytek jeho kariéry je systematické uplatňování Occamovy břitvy za účelem maximální redukce ontologických závazků. Rok 1905 byl v tomto ohledu pro Russella zásadní, neboť v něm publikoval přelomovou stať "On Denoting". V této stati poprvé představil tzv. teorii deskripcí. Podle klasické interpretace Russellovy filosofie, kterou reprezentuje zejména stať W. V. O. Quina "Russell's Ontological Development" (1966), Russell v období před teorií deskripcí tíhl k přijetí tzv. "Meinongináských" ontologických závazků: jednak jde o ontologické závazky vůči koherentním a neaktuálním entitám jako je současný král Francie (posibilia), jednak jde o závazky vůči kontradiktorickým entitám jako je kulatý čtverec. Podle Quina se Russell nemohl osvobodit od nutnosti takové ontologické závazky přijmout, dokud neměl po ruce teorii deskripcí. Cílem této práce je tuto klasickou interpretaci, kterou v posledních letech někteří badatelé zpochybňují, potvrdit a vyložit, odkud se Meinongiánské ontologické závazky v Russellově filosofii před "On Denoting" braly. Prověření otázky Meinonginaismu u raného Russella se neobejde bez detailní rekonstrukce jeho sémantických teorií před "On Denoting". Práce se věnuje zejména výkladu a kritice předchůdkyně teorie deskripcí,...
|
|
|
Idealismus mezi Leibnizem a Berkeleym
Raboch, Filip ; Palkoska, Jan (vedoucí práce) ; Hill, James (oponent)
Zatímco Berkeleyho pozice v otázce materialismu světa je bezpochyby idealistická, Leibnizova pozice je poněkud problematická: v metafyzických textech se zdá být idealistou, zatímco v přírodněfilosofických a fyzikálních textech spíše dualistou v aristotelském smyslu. Leibniz dokonce chce být jak idealistou/fenomenalistou, tak realistou. Navíc se ve svých poznámkách k Berkeleymu vůči idealismu a odmítnutí matérie jasně vymezuje. Cílem této práce je zmapovat Leibnizovu idealistickou pozici, porovnat ji s Berkeleym a rozhodnout, zda Leibnizovy námitky vůči Berkeleymu jsou oprávněné, nebo zda jsou jejich pozice skutečně podobné.
|
|
|
Pozdně wittgensteinovská etika jako projasňování, kultivace a obohacování etických způsobů vidění
Rozen, David ; Kolman, Vojtěch (vedoucí práce) ; Palkoska, Jan (oponent)
Cílem práce je představit možnosti etiky v pozdně wittgensteinovském anti-fundacionalistickém rámci. V průběhu zkoumání budou představeny: (1) raně wittgensteinovská etika, (2) pozdně wittgensteinovský anti-fundacionalismus a (3) jeho důsledky pro analytickou meta-etiku - bude argumentováno (a) proti epistemologizaci etiky a (b) pro nutnost komplexnějšího chápání etiky, čímž budou překonány tradiční meta-etické spory realismu s anti-realismem a kognitivismu s non-kognitivismem -, což vyústí v (4) rozvinutí pozdně wittgensteinovské etiky. Etika bude představena jako spočívající v etických způsobech vidění světa, jejichž prostřednictvím vyvstávají rozličné fenomény jako eticky relevantní a pozdně wittgensteinovské etické zkoumání bude rozvinuto jako projasňování, kultivace a obohacování našich etických způsobů vidění v celkovém - částečně subjektivním a částečně intersubjektivním - kontextu řeči, životních forem a životních příběhů, z něhož vyvstávají. Klíčová slova Etika, meta-etika, Wittgentein, anti-fundacionalismus, pravda v etice, aspektové vidění, přehledné znázornění, etika jako projasňování, životní formy
|
|
|
Descartova mechanistická fyziologie a Harveyho objev krevního oběhu
Čejka, Vojtěch ; Hill, James (vedoucí práce) ; Palkoska, Jan (oponent)
Práce si klade za cíl ukázat, jakým způsobem mechanistická filosofie Reného Descarta dovolila tomuto filosofovi přijmout objev krevního oběhu Williama Harveyho a současně nedovolila přijmout jeho vysvětlení srdečního pohybu. V úvodní části zmiňujeme některé základní poznatky týkající se stavu přírodněfilosofického poznání ve druhé polovině 16. století, které úzce souvisejí s tématy práce. Stručně jsou také představeny osobnosti obou autorů, na které se práce zaměřuje. Druhá, historicky zaměřená část se zabývá Aristotelovými, Galénovými a Harveyho poznatky o úloze a pohybech srdce a krve v lidském těle. Jejím záměrem je popsat, jakým způsobem Harveyho spis De motu cordis z roku 1628 umožnil odpovědět na množící se problémy galénovského pojetí v 16. a na počátku 17. století. Třetí část předkládá výklad úvodních kapitol Descartova spisu Le Monde z roku 1633, v nichž čtenářům představuje základní poznatky své nové mechanistické filosofie. Mezi tyto poznatky spadají tři typy částic, vyplněnost světa, všudypřítomnost kruhových pohybů a vztah Boha, přírodních zákonů a pohybu ve světě. Ve čtvrté části se autor věnuje tématu, na němž se Descartes s Harveym neshodli, totiž pohybu srdce. Descartovo vysvětlení jako hlavní příčinu veškerých fyziologických funkcí spatřuje tzv. "oheň bez světla", který se v...
|
|
|
Skrytá podstata skutečnosti - Humovské pojetí
Fršlínek, Jan ; Palkoska, Jan (vedoucí práce) ; Hill, James (oponent)
Tato práce pojednává o problematice skryté podstaty věcí a skutečnosti v kontextu filosofie Davida Huma. Je v ní tematizováno zda věcem, které vnímáme, a které jsou chápány jako percepce, může (v rámci Humova pojetí skutečnosti) odpovídat něco, co leží za nimi - tedy skrytá podstata. První část práce je věnována zkoumání filosofie Davida Huma. V její druhé části jsou pak na humovském půdorysu vystavěny samostatné úvahy o skryté podstatě a její povaze. Výchozím bodem zkoumání jsou tři vybraná pojetí substance, tak jak jsou prezentována v knize Treatise of Human Nature. Prizmatem Humovy kritiky je představena koncepce Johna Locka a koncepce peripatetická. Poté je především představena interpretace New Hume, v jejímž rámci Hume předpokládá skryté entity za empirickou skutečností. Na tomto základě jsou následně vystavěny dvě samostatné úvahy o skryté podstatě a její povaze, která je dále popisována (a to nepřímým způsobem). Na závěr je představen vlastní návrh pojetí skryté podstaty, který má charakter čisté aproximace, jíž jsou schopné naše omezené a nedokonalé schopnosti.
|
|
|
Jaké je to být vědomý? Možnosti poznání subjektivního charakteru zkušenosti
Kožíšek, Jakub ; Hill, James (vedoucí práce) ; Palkoska, Jan (oponent)
V článku What is it like to be a bat? definuje Thomas Nagel vědomí pomocí subjektivního charakteru zkušenosti. Organismus je vědomý, pokud existuje něco, co je jako být tímto organismem. Věda však svět popisuje objektivně, z perspektivy osoby třetí, pročež při pokusech zkoumat vědomí selhává, neboť subjektivní charakter zkušenosti ze své podstaty zcela opomíjí. Přesto Nagel v závěru článku navrhuje vznik objektivní fenomenologie, jejímž cílem by bylo subjektivitu vědomí popsat. Otázka, již si ve své diplomové práce položím, zní, zda a případně do jaké míry je takovou metodou heterofenomenologie Daniela Dennetta. Klíčová slova: Nagel, Dennett, vědomí, subjektivní charakter zkušenosti, heterofenomenologie.
|
|
|
Structure and Simplicity in Leibniz
Veselský, Matěj ; Palkoska, Jan (vedoucí práce) ; Hill, James (oponent)
Předkládaná práce má za cíl vykázat Leibnizův monadický systém jako nejjednodušší pojatelnou strukturu. K tomuto účelu využívá jak současnou literaturu zaobírající se formální ontologií a její logikou, sémantikou a povahou reference, tak Leibnizovy vlastní texty s odpovídající sekundární literaturou včetně článků přesahující textově interpretační otázky směrem k diskuzím o současných formulacích jednoho ze stěžejních Leibnizovských principů: principu identity nerozlišených. Výklad postupuje ve třech krocích: (i) kritickým vyrovnáváním se se současnými přístupy rozvíjí pojmy struktury, determinace a reference, (ii) užívaje těchto pojmů k interpretaci Leibnizova principu identity nerozlišených, osvětluje vztahy ontologie a sémantiky, (iii) s pomocí osvojených vhledů pojednává vztah zrcadlení konstituující monadickou strukturu v návaznosti na jeho reprezentaci a) v Leibnizových vlastních časoprostorových ilustracích a b) ve formálních modelech Leibnizových interpretů. Nahlížejíce, že nejjednodušší pojatelná struktura, jež je strukturou monadickou, není bezezbytku vyjádřitelná ani v časoprostorových zobrazeních, ani ve formálních systémech, jsouc sama mezí vnější determinace, můžeme lépe ocenit jak ústřední úlohu zrcadlové struktury v kontextu Leibnizova filosofického projektu, tak strukturní limity...
|
|
|
Deismus v Anglii: Christianity As Old As the Creation Matthewa Tindala
Šolcová, Ludmila ; Hill, James (vedoucí práce) ; Palkoska, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje fenoménu anglického deismu na přelomu 17. a 18. století z perspektivy jeho odmítnutí autority vnějšího zjevení. Deismus lze stručně definovat jako pokus vystavit náboženství pouze na základě zjevení vnitřního, tedy rozumového poznání. Jsou zde představeny historické okolnosti vzniku tohoto hnutí a na konkrétním příkladu spisu Christianity as Old as the Creation (1730) myslitele Matthewa Tindala je pak proveden rozbor vztahu mezi vnějším a vnitřním zjevením. Vnější zjevení má být podle Tindala podrobeno tomu vnitřnímu. Tindal tuto tezi vyvozuje z dokonalosti rozumového náboženství, k němuž již není třeba nic dodávat. Jeho argumentační postup je v tomto ohledu vykázán jako problematický a vyžadující revizi.
|
host ::
RSS.