|
|
Konceptuální román Albertse Belse
Císařová, Svatava ; Lemeškin, Ilja (vedoucí práce) ; Štoll, Pavel (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá analýzou žánru konceptuálního románu lotyšského spisovatele Albertse Belse, jmenovitě pak románů Vyšetřovatel (1967), Klec (1972), Hlas volajícího (1973) a Nespavost (1987), jež byly přeloženy do češtiny. Autorka věnuje pozornost především doposud nepřeloženému dílu Lidé ve člunech (Cilvēki laivās, 1987), které je považováno za jeden z vrcholů Belsovy tvorby. Vybrané úryvky, které autorka sama přeložila, svou tematikou a zpracováním vystihují podstatu autorova sdělení a jeho uměleckého a myšlenkového přínosu lotyšské literatuře a kultuře. Autorka se věnuje literárním interpretacím vybraných děl s ohledem na dobový kontext jejich vzniku. Neboť témata jako člověk a národ, čas a proud historie, všelidské hodnoty a hlavně morální úpadek jedince i společnosti na pozadí politicko-kulturního vývoje Lotyšska se stávají ústředními tématy Belsových konceptuálních románů. Jejich konceptualita spočívá především v koncentrovaném uměleckém sdělení, v němž Bels vyjadřuje své filozofické myšlenky ukryté v podtextu svých děl.
|
|
|
Ženská božstva v lotyšské mytologii a folkloru
Obuszáková, Markéta ; Štoll, Pavel (vedoucí práce) ; Lemeškin, Ilja (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na analýzu zobrazení ženských božstev v lotyšském folkloru a mytologii. Hlavní pozornost je věnována ústřední bohyni osudu Laimě a dalším bohyním, jež mají co do činění s lidským osudem, Dēkle a Kārtě. Dále se zde zabýváme zvláštními bohyněmi, takzvanými Matkami, které se v lotyšském folkloru hojně vyskytují. Božstva jsou sledována zejména z funkčního hlediska, a to na základě jak folklorního materiálu (lotyšských lidových písní zvaných dainy, národních pohádek, pověstí a pověr), tak na základě dosavadních lotyšských folkloristických a mytologických bádání.
|
|
|
Psychologická próza Reginy Ezery
Říhová, Monika ; Lemeškin, Ilja (vedoucí práce) ; Štoll, Pavel (oponent)
Diplomová práce se zabývá psychologickou prózou Regīny Ezery. V první kapitole je přiblížena spisovatelčina osobnost. Kapitola také nastiňuje stav lotyšské literatury v období od obnovení sovětské okupace na konci 2. světové války do 90. let 20. století. Následující kapitoly se věnují analýze konkrétních Ezeřiných děl. Jedná se o tři díla, která byla přeložena do češtiny (Studna, Aka, 1972, Léto dlouhé jeden den, Vasara bija tikai vienu dienu, 1974, Člověk potřebuje psa, Cilvēkam vajag suni, 1975), a několik děl, jež dosud do češtiny přeložena nebyla (Podzemní ohně, Zemdegas, 1977, Dračí vejce, Pūķa ola, 1995, několik krátkých próz z díla Fenomén Princezny, Princeses Fenomens, 1985, především tzv. zoologické novely a tzv. bláznivé historky). Shrnuty jsou také hlavní rysy děl analyzovaných v této diplomové práci. Čtvrtá kapitola obsahuje překlad povídky Srpen, měsíc jablek, Augusts, ābolu mēness, z povídkové knihy Fenomén Princezny. Překlad je dílem autorky diplomové práce. V závěrečné kapitole jsou shrnuty hlavní rysy analyzovaných děl.
|
|
|
Historie vzniku folklórního souboru Skejušan. interpretace repertoáru souboru
Malinová, Irina ; Chlaňová, Tereza (vedoucí práce) ; Lemeškin, Ilja (oponent)
Tato rigorózní práce si klade za cíl analyzovat motivaci vzniku, historii a umělecký vývoj souboru Skejušan , který reprezentuje rusínskou kulturu. Práce charakterizuje multikulturní prostředí Rusínů žijících v Čechách, definuje vliv prostředí, v němž v současné době pobývají, na jejich kulturu a život a sleduje historickou cestu přenosu tradic a zvyků při stěhování prapředků a předků dnešních Skejušanů. Dalším cílem práce je charakteristika činnosti unikátního, v České republice jediného rusínského souboru Skejušan, zachycení a popsání jeho činnosti, národních zvyků a tradic, které soubor prezentuje, popsání autentických skejušských krojů. Součástí práce je i porovnání odlišných a analogických prvků mezi skejušským folklorem a folklorem jiných národů. Za jeden z důležitých výstupů práce považuji vytvoření rusínsko-českého slovníku na základě repertoáru souboru.
|
|
|
Hlavní motivy v litevské literatuře devadesátých let 20. století. Analýza a srovnání dvou pohledů.
Adamová, Jevgenija ; Montvilaite-Sabaitiene, Geda (vedoucí práce) ; Lemeškin, Ilja (oponent)
(česky) Předmětem této práce je srovnání dvou děl litevských autorů z devadesátých let dvacátého století. Jmenovitě se jedná o Šumění pokácených stromů Grigorije Kanoviče a Skleněnou zemi Vandy Juknaitė. Metodologicky se pohybujeme v rámci komparatistiky, v procesu porovnávání dojde ke srovnání jevů, jako jsou jazyk a styl děl, symbolika jejich názvů a opakující se motivy. Dále srovnáváme pohled na dějiny a odraz dějin a reálií v těchto dílech. Po stručném ale detailním seznámení s autory a díly postupně objevujeme prvky a rysy obou děl srovnáváme je a konfrontujeme spolu navzájem a snažíme se proniknout do jejich vnímání světa a otázek příznačných pro dobu napsání děl. Významným přínosem práce je rovněž překlad Skleněné země Vandy Juknaitė do češtiny a překladatelské poznámky zaobírající se myšlenkovým a jazykovým světem tohoto díla.
|
|
|
Lotyšské hnutí "dievturība"
Vacíková, Michala ; Lemeškin, Ilja (vedoucí práce) ; Štoll, Pavel (oponent)
Tato diplomová práce si klade za cíl zpracovat historii vzniku a působení náboženského hnutí dievturība v meziválečném Lotyšsku. Jeho činnost byla přerušena na začátku sovětské okupace v roce 1940, poté bylo obnoveno v exilu, především ve Spojených státech, kde jeho přívrženci vybudovali významné lotyšské kulturní centrum. Pokračuje i v nezávislém Lotyšsku po roce 1990, kde se sbory dievturisů dodnes snaží dostat se do povědomí širší veřejnosti. Práce se dále zabývá nástinem počátků myšlenek tohoto hnutí, jeho kontakty s folklorními skupinami, vztahem jeho vyznavačů k politice a k médiím a především významem dievturīby pro utváření moderní lotyšské kultury a společnosti. Pozornost je věnována především zakladateli hnutí Ernestsi Brastiņšovi, jeho životu, myšlenkám a plánům spojeným hlavně se snahou o obnovu národní duchovní kultury. V práci je dále vyčleněn prostor pro názory kritiků učení tohoto hnutí a pro objasnění konceptu starolotyšského náboženství, z nějž dievturība do jisté míry vychází. Zvláštní pozornost je věnována pojetí trojice božstev Dievs - Laime - Māra. Dievturība je zasazena do širšího kontextu pobaltského a novopohanského hnutí a s ním spojeného proudu New Age. Své ohlasy našlo toto hnutí i v lotyšské literatuře, především v mytologizující próze Jānise Veselise, jejíž vrchol...
|
|
|
Lotyšsko mezi Německem a Ruskem v románu M. Zariņše Kalendář kapelníka Kociňše
Chlupáčová, Edita ; Štoll, Pavel (vedoucí práce) ; Lemeškin, Ilja (oponent)
Předmětem práce je analýza románu M. Zariņše Kalendář kapelníka Kociņše jakožto dynamické struktury, kde neustále probíhá proces značení a význam se konstituuje pohybem. Sledovaný pohyb se odehrává na ose román - kalendář a na ose autor jako spisovatel - autor jako producent, a vzniká tak zcizovací efekt, v jehož pojetí se práce opírá o B. Brechta, jehož koncepci dále rozpracovali W. Benjamin a R. Barthes. Sémioticky chápaný zcizovací efekt umožňuje určit groteskní povahu románu jako hypersignifikaci, tj. přetížení významem, a číst román jako otevřený text, který poukazuje k tomu, jak je udělán. Z fungování zcizovacího efektu také vyplývá politický apel textu, spočívající v přechodu od soupeření a individualismu ke sdílení a kolektivismu.
|
|
|
Litevská gramatika Daniela Kleina a její souvislost a srovnání s českou gramatikou Vavřince Benedikta z Nudožer
Fojtíková, Olga ; Lemeškin, Ilja (vedoucí práce) ; Marvan, Jiří (oponent)
Diplomová práce podává ucelené srovnání dvou významných jazykovědných děl 17. století, české gramatiky Vavřince Benedikta z Nudožer Grammaticae Bohemicae Ad Leges Naturalis Methodi Conformatae, & Notis numerisq illustratae ac distinctae, Libri duo a první tištěné litevské gramatiky Daniela Kleina Grammatica Litvanica. Do nastíněného historického rámce zasazuje gramatikářskou tradici v Českých zemích i na Malé Litvě, představuje Kleinovy a Benediktovy předchůdce a poskytuje podrobné biografie obou srovnávaných autorů. Ve vlastním srovnání se zaměřuje na předmluvy obou děl a hlavní jazykovědnou část. Příloha obsahuje české překlady předmluv k oběma gramatikám.
|
|
|
Deportace na Sibiř v lotyšské memoárové literatuře
Kočnarová, Markéta ; Štoll, Pavel (vedoucí práce) ; Lemeškin, Ilja (oponent)
Předmětem bakalářské práce "Deportace Lotyšů na Sibiř v lotyšské memoárové literatuře" je komparace zpracování historické zkušenosti ve třech lotyšských memoárech na základě několika různých kritérií a zasazení této problematiky do kontextu lotyšských dějin. První kapitola představuje stěžejní události lotyšského státu v období jeho první republiky a seznamuje čtenáře s fenoménem kolektivizace, gulagu a deportací na území SSSR. Druhá kapitola uvádí do problematiky lotyšské memoárové literatury, v rámci které představuje jednotlivé autory a jejich memoáry. Mezi analyzované knihy patří "V plesových střevíčkách sibiřským sněhem" od Sandry Kalniete, "Ukradené dětství" od Ilmárse Šaltse a "Děti ze zemljanky" od Andry Manfelde. Ve třetí kapitole jsou tyto memoáry srovnávány na základě dvou témat: zpracování dnu deportace a cesty na Sibiř a ztvárnění role matky. Čtvrtá kapitola se věnuje vztahu memoárů k dokumentární a k umělecké literatuře.
|
|
|
Postava Velnse v lotyšském folkloru
Vaverová, Naďa ; Štoll, Pavel (vedoucí práce) ; Lemeškin, Ilja (oponent)
Práce se zaměřuje na Velnse jakožto postavu lotyšského folkloru, neopomíjí však ani Velnsovy kořeny v souvztažnosti k příbuzným mytologickým rámcům stejně jako nastínění jeho aktivní působnosti na poli literatury. Za pomoci Aarne-Thompsonova pohádkového indexu jsou vymezeny syžety, v nichž Velns vystupuje, a v souvislosti s místem výskytu je provedena typologizace zkoumané postavy. Po doplnění o další charakterové vlastnosti je postava Velnse umístěna do balto-slovanského kontextu a v každém z pojednaných prostředí jsou vybrány vhodné ekvivalenty. Na základě těchto ekvivalentů se vytváří celistvý obraz a jsou zkoumány varianty přiblížení k prostředí českému, kde byly nalezeny dva potenciální ekvivalenty - prvním je český čert, druhým by pak byl v některých případech možný, ač zřejmě méně častý vodník.
|
host ::
RSS.