|
|
Možnosti využití kompetencí sestry pro komunitní péči v oblasti péče o zdraví v ČR
LUPÍŠKOVÁ, Šárka
Filozofie komunitní péče vychází z přesvědčení, že jedním z poslání kultivované společnosti je napomoci lidem, kteří kvůli nemoci nejsou schopni sami plně uspokojovat a naplňovat své běžné životní potřeby. Komunitní péče znamená poskytovat intervence a podporu na správné úrovni a ve správné podobě tak, aby klient dosáhl co největší úrovně nezávislosti, samostatnosti, soběstačnosti a kontroly nad svým životem. V současné době probíhají změny v systému zdravotní péče. Cílem komunitní péče je poskytovat péči v domácím prostředí a umožnit co nejdelší možné setrvání v komunitě. Hlavním úkolem komunitní péče je poskytování fyzických, psychologických, paliativních a duchovních služeb. Rodiny jsou hlavním článkem péče a základním kmenem spolupráce celého týmu komunitní péče. Komunitní tým je tvořen zdravotnickými a sociálními pracovníky, dobrovolníky z komunity, nemocnými nebo postiženými. Sestry jsou důležitými členy multidisciplinárního týmu. Účastní se hodnocení komunity a pomáhají zajišťovat komplexní péči o obyvatele. Výzkumné šetření probíhalo kombinací kvantitativního a kvalitativního šetření. Byly vytvořeny dotazníky pro sestry a pro laickou veřejnost a dále byl připraven rozhovor pro sestry. Výzkumný soubor tvořilo 153 respondentů z laické veřejnosti a 121 sester pracujících v různém typu zdravotnického zařízení v celé České republice. Rozhovoru se zúčastnilo 9 sester. V diplomové práci byly stanoveny dva cíle. Prvním cílem bylo zjistit, kde by mohly sestry pro komunitní péči uplatnit své kompetence dle daných legislativních rámců. Druhým cílem bylo zjistit, jaký pohled má laická veřejnost na práci sestry v komunitní péči. Na základě stanovených cílů jsem si postavila čtyři hypotézy. První hypotéza zní: Laická veřejnost má zájem o působení sester v oblasti komunitní péče. Druhá hypotéza zní: Sestry ve věku 36-45 mají zájem pracovat jako komunitní sestra. Třetí hypotéza zní: Zájem sester o práci komunitní sestry závisí na jejich dosaženém vzdělání. Čtvrtá hypotéza zní: Sestry pracující ve zdravotnictví 21-30 let, mají zájem o působení komunitní sestry v agenturách domácí péče. V rámci kvalitativního výzkumného šetření a na základě pěti výzkumných otázek je možné stanovit dvě hypotézy. První hypotéza zní: Sestry neznají pojem komunitní sestra. Druhá hypotéza zní: Sestry nemají zájem pracovat jako komunitní sestra. Komunitní ošetřovatelství má dlouhou historii. Základy komunitního ošetřovatelství najdeme ve Velké Británii. V České republice se nejedná o žádný nový objev, ale můžeme tvrdit, že dosud není v České republice žádný systém komunitního ošetřovatelství vytvořen.
|
|
|
Vliv nesprávné životosprávy na výskyt obezity u dětí školního věku
LUPÍŠKOVÁ, Šárka
Dětská obezita se stává velkým problémem nejen u nás, ale i ve všech vyspělých zemích světa. Světová zdravotnická organizace prohlásila obezitu za epidemii 21. století. K vzestupu prevalence nadváhy a obezity dochází nejenom v rozvinutých státech světa, ale v současnosti je zaznamenáván vzestup počtu obézních v oblasti jižní polokoule. Vzestupný trend je pozorován nejen u dospělé populace, ale zvláště rizikový je nárůst počtu obézních dětí. V České republice má přibližně devět procent dětí nadváhu, počet obézních dosahuje v současné době šest procent. Výjimkou nejsou ani čtyřleté a pětileté děti s 50 kilogramy. Úvodní teoretická část obsahuje zdravotní systém péče o dítě, jaká je edukační role sestry v primární péči, definici, příčinu, diagnostiku, zdravotní rizika a prevenci obezity u dětí. V závěru teoretické části jsme se zaměřili na roli školní sestry a na úlohu školní sestry v České Republice. Cílem bakalářské práce bylo zmapovat výskyt obezity u dětí školního věku na vybraných školách v Západočeském kraji. Stanovené cíle byly splněny. V souladu s cílem bakalářské práce jsem si stanovila dvě hypotézy. První hypotéza zněla, že stravovací návyky u dětí školního věku neodpovídají zásadám racionální výživy. Hypotéza nebyla potvrzena, neboť v našem souboru bylo malé procento žáků, kteří nedodržují zásady zdravého stravování. Druhá hypotéza zněla, že nedostatečná pohybová aktivita ovlivňuje výskyt obezity u dětí školního věku. Tato hypotéza se potvrdila. Žáci ve svém volném čase nemají žádný pohyb. Několik hodin denně tráví sledováním televize, hrají nebo pracují na PC. Výsledky výzkumu by měly sloužit jako edukační program pro žáky, pedagogy a setry v primární péči s cílem zlepšit životní styl dětí školního věku, vysvětlit jim důležitost správné životosprávy a pohybového režimu a zlepšit spolupráci v prevenci obezity a v oblasti životosprávy školních dětí.
|
host ::
RSS.