Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Přechod na nízkouhlíkovou energetiku v EU: Britský koncept
Kotík, Jan ; Bič, Josef (vedoucí práce) ; Němcová, Ingeborg (oponent)
Tato magisterská práce řeší problematiku přechodu na nízkouhlíkovou energetiku v rámci EU na příkladu Spojeného království Velké Británie a Severního Irska. Zvolené téma je rozdělené do tří částí. Nejdříve je představen energetický sektor v Evropské unii v kontextu enviromentální cílů, institucionálního rámce, mezinárodní Pařížské dohody a faktorů při tvorbě cen za elektřinu. Druhá část této práce se zaměřuje na britský koncept přechodu na nízkouhlíkovou energetiku a následuje podobnou linku jako část první. Třetí část poté používá data a informace z prvních dvou kapitol pro vytvoření komplexního obrazu. Ve třetí části je ukázána shoda britského konceptu s unijními politikami, co znamená Pařížská dohoda pro britský model, jaké jsou dopady na cenu elektřiny v britském modelu a jaké hlavní výzvy čekají britskou energetiku. Přínosem této práce je srovnání statistických údajů o energetice v EU a v UK, stejně jako jako propojení významu mezinárodního dění (Pařížská dohoda), regionálních priorit (EU), národní politické reprezentace a národních zájmových skupin pro tvorbu energetické politiky v UK.
Priority českého předsednictví v Radě EU: Případová studie
Kotík, Jan ; Zemanová, Štěpánka (vedoucí práce) ; Kuchařová, Alžběta (oponent)
V 21. století vzrůstal význam agendy energetiky pro celou Evropskou unii. Evropská unie se snažila reagovat na energetické krize aktivně, vytvořila Evropskou bezpečnostní strategii. V ní se zabývala i otázkou energetické bezpečnosti a ochrany klimatu. České předsednictví v roce 2009 si jako jednu ze svých priorit zvolilo energetiku a vneslo do evropského fóra tři dílčí témata -- podporu jaderné energie, rozšiřování evropské politiky sousedství v podobě Východního partnerství a debatu o Jižním koridoru a jeho páteřním projektu plynovodu Nabucco. Cílem této bakalářské práce je zodpovědět, zdali Česká republika prosazovala agendou energetiky své vlastní národní zájmy, nebo sledovala zájmy Evropské unie. Strukturu práce tvoří tři části. V první se pojednává o institutu předsednictví v Evropské unii a jsou blíže specifikovány jeho funkce, možnosti prosazování agendy a hodnocení předsednictví. Druhá část se zabývá evropskou energetickou politikou a vnitřními vlivy působící na výběr priority energetiky pro české předsednictví. V závěrečné kapitole jsou analyzovány plnění funkcí českého předsednictví v oblasti energetiky a v neposlední řadě je české předsednictví zhodnoceno dle kritérií z první kapitoly.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.