|
|
Využití písně jako didaktického prostředku v hodinách dějepisu
Reitinger, Tomáš ; Havlůjová, Hana (vedoucí práce) ; Kofránková, Václava (oponent)
Využívání hudby ve výuce dějepisu přináší nové možnosti práce s nezanedbatelnou skupinou hudebních historických pramenů i novodobých písňových zpracování dějinných událostí. Tato diplomová práce popisuje problematiku použití písní jako didaktického prostředku a shrnuje vhodné způsoby a metody. Metodicky práce vychází z výzkumu pomocí komparace, jazykové analýzy a statistiky. Práce si klade za cíl shrnout možnosti použití písní ve výuce dějepisu (jak zvolit vhodné písně) a unést příklady písní, i jak vypadají lekce s použitím hudby. Dalšími cíli je nastínit možnosti vyšší efektivity výuky pomocí moderních přístupů a otevřít českou výuku dějepisu novým metodám ve výuce dějepisu, které již jsou v zahraničí používány. Výsledkem diplomové práce je zjištění, že písně jednoznačně přispívají efektivitě pedagogovy snahy tím, že výuka je pro žáky zábavnější. Zábavnost hodiny se mimo jiné pojí s efektivitou výuky a pedagogovým cílem je, aby vyučování bylo co nejefektivnější. Dalším důležitým přínosem je možnost skrze dobře připravené lekce s písněmi modernizovat výuku a aplikovat aktualizované metody ke snazšímu dosahování klíčových kompetencí a cílů.
|
|
| |
|
|
Proměny otakarského mýtu v galerii národních dějin
Kofránková, Václava ; Čornej, Petr (vedoucí práce) ; Galandauer, Jan (oponent) ; Žemlička, Josef (oponent)
Politické i myš l enkové přemety 20. století ovlivnily nejen vztah k dějinám j a ko c e lku, ale i z á j em o dějiny osobností a událostí. Životopisy velkých králů sice stále nacházely své čtenáře, ale příklon k hospodářským a sociálním dějinám začal pos tupně otupovat tradiční starší výklad dějin. Přesto se životní osudy slavných osobností stále stávaly přemětem politické a rgument a c e. Staré nacionální zášti, které působily v době bojů o státní právo, se draly na povrch i v období první republiky a před druhou světovou válkou. Své velké syntézy českých dějin tehdy vydali Václav Novotný (posmrtně zve ř e jněný spis Rozmach české moci za Přemysla II. Otakara, 1937) a Jos ef Šusta (,Soumrak Přemyslovců a jejich dědictví, 1935). Snaha o nezatížené hodnocení minulosti ani nesporné kvality obou vědců nemohly zastřít j i s t ou nedůvěru k něme ckým sous edům. Obr ana Přemysla Otakara 11. před názory něme ckých historiků v sobě často skrývá prot iněme cký tón, který oba autory vracel do dob polemik z př e lomu 19. a 20. století.
|
|
| |
host ::
RSS.