Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Rozsivky kvartérních sedimentů Komořanského jezera
Poštulková, Anna ; Rajdlová, Hana (vedoucí práce) ; Houfková, Petra (oponent)
Rozsivky jsou skupinou jednobuněčných fototrofních organismů, jejichž křemičité schránky zachované v sedimentu mají široké uplatnění v paleolimnologickém výzkumu. Mezi nejbohatší uloženiny na našem území obsahující kvartérní rozsivky patří sedimenty bývalého Komořanského jezera. Tato dnes již zaniklá lokalita je zkoumána v rešeršní i praktické části práce. Rešeršní část práce je věnována charakteristice rozsivek a lokalitě Komořanské jezero. Problematika rozsivek je nahlížena z paleontologického úhlu pohledu, a proto je zvláštní pozornost věnována morfologii schránky, jejich ekologii a využití v geologických vědách. Avšak pro úplnou představu o této rozmanité skupině nejsou vynechány ani nové poznatky o jejich systematice či evoluci. Jádrem práce je shrnutí dostupné literatury o Komořanském jezeru se zvláštním důrazem na výzkum populací rozsivek. V praktické části pak byly ze tří vzorků z profilu PK-1-W izolovány schránky rozsivek, bylo vytvořeno 18 trvalých preparátů a 6 z nich bylo použito pro určování taxonů pod mikroskopem. Bylo nalezeno 47 taxonů rozsivek, z nichž 7 nebylo obsaženo ve výzkumu Řehákové (1986). Byla vytvořena synonymika nalezených taxonů v porovnání s popisy v Řehákové (1986). Z pořízených snímků bylo sestaveno 6 taxonomických tabulí. Klíčová slova: rozsivky, Bacillariophyceae,...
Ošetřovatelská péče o zemřelého - teorie a praxe
HOUFKOVÁ, Petra
Název mé bakalářské práce je Ošetřovatelská péče o zemřelého. Toto téma jsem si vybrala, abych se přesvědčila, že zdravotní sestry k mrtvému tělu přistupují s úctou a řádnou pietou. Práce je rozdělena na dvě části, část teoretickou a praktickou. V teoretické části popisuji smrt z historického hlediska, ošetřovatelskou péči o mrtvé tělo a je zde i zmínka o jednotlivých fázích umírání. V neposlední řadě nejsou opomenuti ani samotní pozůstalí, pro které je ztráta blízkého člověka nejtěžší životní situací. Cílem mé práce je zjistit, jak sestry přistupují k péči o zemřelého a jaké pocity mívají při manipulaci s mrtvým tělem. Na základě těchto cílů jsem si položila následující hypotézy. Hypotéza 1: Sestry při péči o zemřelého dodržují etický přístup. Hypotéza 2: Manipulaci s mrtvým tělem sestry nevnímají jako pozitivní součást ošetřovatelské péče. Vždyť moderní ošetřovatelství nás vede k hlubšímu zamyšlení a možnosti zkvalitňování etického přístupu a vyjadřování důstojnosti k zemřelému.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.