|
|
Způsoby vitrifikace vysoceaktivních odpadů, vznikajících při přepracování vyhořelého jaderného paliva
Machová, Pavlína ; Goliáš, Viktor (vedoucí práce) ; Jelínek, Emil (oponent)
Práce shrnuje obecné pojmy týkající se vitrifikace vysoceaktivních odpadů. Popisuje jednostupňový a dvoustupňový princip vitrifikace a vitrifikaci metodou "Studený kelímek". Jsou zde shrnuty přednosti a nedostatky těchto metod. V práci jsou uvedeny konkrétní vitrifikační zařízení ve světě. S tím je spojena obecná charakteristika používaných skel pro imobilizaci vysoceaktivních odpadů. Většina zemí používá skla borosilikátová, pouze v Rusku jsou používána skla fosfátová. Je zde uveden rozsah složení těchto skel a srovnání jejich typických vlastností. Práce je zakončena ukázkou chemického složení některých konečných produktů vitrifikace.
|
|
| |
|
|
Léčivé radioaktivní minerální prameny v oblasti Skalná - Bad Brambach
Turnová, Štěpánka ; Goliáš, Viktor (vedoucí práce) ; Vylita, Tomáš (oponent)
V letech 2016-2018 proběhl radiohydrogeochemický průzkum východní části smrčinského plutonu mezi Skalnou - Plesnou - Bad Brambach. Cílem tohoto průzkumu bylo vyhledávání a podrobný průzkum možného výskytu vod s objemovou aktivitou vyšší než 1500 Bq/l. Tato hodnota je dána lázeňským zákonem č. 164/2001 Sb., kdy vody nad 1500 Bq/l jsou již klasifikovány jako radioaktivní (radonové) minerální vody. Nejvýznamnější oblasti je Plesná - jih, kde bylo objeveno několik pramenů přesahujících hodnotu 5000 Bq/l. Nejvýznamnější je pramen "Břetislav - Radonka", který se nachází 1 km jihozápadně od nádraží Plesná, s aktivitou okolo 12,5 kBq/l 222 Rn a průtokem okolo 2,5 l/min. Je to nejaktivnější povrchový vývěr radonové minerální vody na území ČR. Další významná pramenní oblast je severně od Skalné. Tyto prameny objevila před téměř 60 lety Dr. Marie Zukriegelová. Hlavní pramen této oblasti byl pojmenován po jeho objevitelce - pramen "Marie Z" při aktivitě 5800 Bq/l 222 Rn. Dále se výzkum zaměřil i na historický radioaktivní vodovod, který v minulém století přiváděl vodu do Skalné. V obou větvích tohoto vodovodu byly nalezeny významné přítoky radioaktivní vody. Nejvýznamnější je pramen "Pod skalou" západně od Skalné, s nejvyšší naměřenou aktivitou 7950 Bq/l a průtokem okolo 1,5 l/min. Všechny výše uvedené oblasti...
|
|
|
Porovnání oxyhumolitu sokolovské pánve s materiály používanými v lázeňství a alternativní medicíně a jeho možné využití v těchto oborech
Dúcka, Barbora ; Rojík, Petr (vedoucí práce) ; Goliáš, Viktor (oponent)
Tato práce se zabývá stručnou charakteristikou tří materiálů, oxihumolitu a sapropelitu ze sokolovské pánve, které jsou srovnávány s františkolázeňskou slatinou. Místa odběru vzorků jsou stručně geograficky a geologicky popsány, včetně geneze ložisek. Materiály jsou konkrétně charakterizovány několika analýzami. Na základě výsledků těchto analýz jsou vlastnosti všech tří materiálů porovnávány. Větší pozornost se věnuje porovnání obsahu síry, huminových kyselin a teplodržnosti. Část práce je věnována popisu peloidů vůbec, jak se dělí a jak působí na lidský organismus. Velice stručně je pojednáno o historii využívání peloidů. Zkoumá se možnost použít oxihumolitu a sapropelitu při výrobě přírodních kosmetických produktů nebo použití v balneologii jako náhrada za nativní a zejména za regenerovanou slatinu.
|
|
| |
|
|
Radioaktivita stavebních materiálů
Kocíková, Pavla ; Goliáš, Viktor (vedoucí práce) ; Třískala, Zdeněk (oponent)
Práce se zabývá problematikou radioaktivity stavebních materiálů. V úvodu pojednává o postoji k radioaktivitě z obecného i legislativního hlediska a o jejím původu a rozdělení. Zmiňuje stručně jednotky aktivity. Dále se zabývá problematikou radioaktivity ve stavebních materiálech samotných, problematikou vznikajícího radonu a emanací stavebních materiálů. Druhá polovina práce je věnována extrémním případům využití nevhodných stavebních surovin ve stavebnictví v historii České republiky, a to konkrétně: domům v Jáchymově, pórobetonu vyráběného v Poříčí u Trutnova a montovaným domům START. Závěrečná část je věnována sytému hodnocení obsahu přírodních radionuklidů ve stavebních materiálech dle platné legislativy a stručně popisuje postup výrobců a dovozců stavebních materiálů při překročení limitních hodnot.
|
|
|
Sulfidická mineralizace v okolí bílinského zlomu
Markes, Jan ; Zachariáš, Jiří (vedoucí práce) ; Goliáš, Viktor (oponent)
Neoidní sulfidická mineralizace vyskytující se v terciérních sedimentech Lomu Bílina v lokalitě bílinského zlomu je hydrotermálního původu. Mineralizace je vázána na zlomové systémy oháreckého riftu. Teplota krystalizačních fluid se pohybovala kolem 50řC. Mineralizace bílinského zlomu je dosti jednotvárná, většinou se vyskytuje markazit bez stopových příměsí, dále čistý pyrit. Byly ale také zaznamenány zóny s obsahy stopových příměsí, především arsenu a niklu. Obsahy As obohacených růstových zón kolísaly od 0,2 - 5,4 hm. %, Ni bohaté zóny se pohybovaly v rozmezí 1,6-5,9 hm. %. Růstové zóny v agregátech se zvýšeným obsahem As a Ni byly velmi tenké, přínos fluid obohacených As a Ni zřejmě probíhal ve velmi krátkých časových periodách. Ve vzorcích markazitu byly dále nalezeny pórovité zóny mikroinkluzí jílových minerálů. Tyto zóny zvýšeného obsahu Al a Si kopírovaly růstové zóny jednotlivých krystalů. Disulfidy se na lokalitě vyskytují v hojném množství a to jak rozptýlené v uhelné sloji, tak vázané na tektonickou zónu bílinského zlomu. Pyrit a markazit rozptýlený v uhelné sloji geneticky nesouvisí se sulfidy vázanými na bílinský zlom.
|
|
| |
|
|
Izotopy olova a olovo 210 v recentních galenitech dolnoslezské pánve
Čurda, Michal ; Goliáš, Viktor (vedoucí práce) ; Plášil, Jakub (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá izotopickým složením olova a olovem 210 v recentních galenitech z hořících odvalů po těžbě černého uhlí v dolnoslezské pánvi. Studovanými lokalitami byly odvaly v Radvanicích, Markoušovicích a Rybníčku, odkud byly k dispozici vzorky galenitů, uhlí a vypálených hornin. Pro stanovení izotopového složení byla použita hmotnostní spektrometrie s indukčně vázanou plasmou (ICP - MS). Hmotnostní aktivita 210 Pb v galenitech byla změřena na gama - spektrometru SILAR a vliv radioaktivity na krystalové mřížky galenitů byl stanoven pomocí modifikovaného Williamson - Hallova grafu, který byl zhotoven z pořízených rentgenometrických dat. Hodnoty izotopových poměrů v galenitech se pohybovaly pro 207 Pb/206 Pb = 0,8402 až 0,8435 a pro 208 Pb/206 Pb = 2,0663 až 2,0836. Průměrné hodnoty v uhlí byly naměřeny pro 207 Pb/206 Pb = 0,8312 a 208 Pb/206 Pb = 2,0421. Na základě těchto izotopových poměrů bylo zjištěno, že při hoření uhlí a následné krystalizaci galenitů z horkých plynů nedochází k izotopové frakcionaci. Hmotnostní aktivita 210 Pb se v galenitech pohybovala od 135 ± 9 Bq/g do 714 ± 22 Bq/g. Radioaktivita galenitů způsobuje vznik mikrodeformací v krystalové struktuře, která se projevuje zvýšeným mikronapětím v krystalové mřížce. Míra tohoto napětí je závislá na době, po kterou...
|
|
|
Vazba stříbra na polymetalických ložiscích blanické brázdy a porovnání s podobnými ložisky ve světě
Kuchyňová, Markéta ; Zachariáš, Jiří (vedoucí práce) ; Goliáš, Viktor (oponent)
Blanická brázda je cca 200 km dlouhá zlomová struktura SSV-JJZ směru táhnoucí se od Českého Brodu až k povodí Dunaje v Rakousku. Zrudnění je vázáno na zlomové struktury blanické brázdy, dominantní polymetalická Ag-Pb-Zn±Cu mineralizace se vyskytuje po celé její délce. Další významná mineralizace je zlátá mineralizace (Roudný, Dobrá Voda) a uranová mineralizace (Okrouhlá Radouň). Historické stříbronosné revíry těžené již od středověku jsou Stříbrná Skalice-Střímělice, Ratibořické Hory-Stará Vožice a Rudolfov. V této práci je popsána geologie a mineralogie Ag-ložisek blanické brázdy a porovnání s ostatními modely hydrotermálních Ag-ložisek, jako jsou ložiska pětiprvkové Ag-Ni-Co-Bi- As formace či ložiska typu Mississippi Valley. Stříbro v rudnině blanické brázdy není vázáno na galenit a sfalerit, jak se v minulosti myslelo, ale na Ag-tetraedrit a další minerály stříbra. Stříbro v tetraedritu je produkcem retrográdní výměnné reakce, která probíhala během chladnutí v již pevném stavu. Hodnoty Ag v tetraedritu a Ag-Sb-S fázích umožňují, za použítí minerálního termometru, určit teplotu vzniku mineralizace, která se pohybuje mezi 200 a 300 řC. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.