|
|
Sociální sítě z hlediska teorie dohledu
Janda, Martin ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Fišer, Josef (oponent)
Práce se zabývá obecným trendem rozšiřování dohledu, který stále více prostupuje do každodenního života a jehož objektem se dnes nevyhnutelně stává každý z nás. Na příkladě online sociální sítě Facebook tak text poukazuje na jeho všudypřítomnost a zároveň skryté techniky, jimiž jsou od uživatelů ve velkém získávány informace. Tato data produkovaná samotnými uživateli skrze sociální sítě mají dnes stále rostoucí cenu, což je ukázáno na fenoménu spotřebitelského dohledu. Data shromažďovaná v databázích automaticky produkují virtuální obraz jednotlivce, který ho v úkonech uskutečněných v prostředí kyberprostoru v mnoha případech zcela zastupuje. Důsledkem tak může být například diskriminace jedince či personalizace internetového prostředí a nerovný přístup k produktům a informacím. Představení asambláže dohledu ukazuje, že moderní dohled je oproti minulosti decentralizovaný jev, který nemá jediný zdroj, a jejímž objektem se stává každý, kdo se na internetu pohybuje. K uchopení problematiky byla použita studia dohledu (v originále Surveillance Studies), jejichž hlavním představitelem je kanadský sociolog David Lyon. Struktura práce zhruba kopíruje vývoj tohoto vědního oboru. Práce ukazuje, jaké místo v sociálních vědách zastává panoptikon jakožto hlavní koncept teorie dohledu v době moderních...
|
|
|
Sociální sítě z hlediska teorie dohledu
Janda, Martin ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Fišer, Josef (oponent)
Práce se zabývá obecným trendem rozšiřování dohledu, který stále více prostupuje do každodenního života a jehož objektem se dnes nevyhnutelně stává každý z nás. Na příkladě online sociální sítě Facebook tak text poukazuje na jeho všudypřítomnost a zároveň skryté techniky, jimiž jsou od uživatelů ve velkém získávány informace. Tato data produkovaná samotnými uživateli skrze sociální sítě mají dnes stále rostoucí cenu, což je ukázáno na fenoménu spotřebitelského dohledu. Data shromažďovaná v databázích automaticky produkují virtuální obraz jednotlivce, který ho v úkonech uskutečněných v prostředí kyberprostoru v mnoha případech zcela zastupuje. Důsledkem tak může být například diskriminace jedince či personalizace internetového prostředí a nerovný přístup k produktům a informacím. Představení asambláže dohledu ukazuje, že moderní dohled je oproti minulosti decentralizovaný jev, který nemá jediný zdroj, a jejímž objektem se stává každý, kdo se na internetu pohybuje. K uchopení problematiky byla použita studia dohledu (v originále Surveillance Studies), jejichž hlavním představitelem je kanadský sociolog David Lyon. Struktura práce zhruba kopíruje vývoj tohoto vědního oboru. Práce ukazuje, jaké místo v sociálních vědách zastává panoptikon jakožto hlavní koncept teorie dohledu v době moderních...
|
host ::
RSS.