|
|
Onomatopoia v české dětské literatuře
Bartošová, Helena ; Lehečková, Eva (vedoucí práce) ; Adam, Robert (oponent)
(česky) Onomatopoia jsou v české jazykovědné literatuře nejčastěji dávána do souvislosti s dětskou literaturou, případně řečí orientovanou na dítě. Tato práce nahlíží na zvukomalebná citoslovce z hlediska jejich funkce v obou výše naznačených oblastech a přidává i další možné pohledy na tyto jazykové prostředky. Práce teoreticky shrnuje poznatky o zvukomalebných citoslovcích v základních českých lingvistických příručkách a článcích, jež se problematikou zabývají. Pro porovnání představuje i ve světě častěji uplatňovanou lingvistickou disciplínu zvukového symbolismu a některé jeho konkrétní aspekty, např. jeho typologii a vybrané gramatické jevy pozorované v českých zvukomalebných citoslovcích. Následně uvádí základní kontext vývoje dětské řeči a přináší možná vysvětlení pro existenci zvukově symbolických prostředků v řeči orientované na dítě. Představen je i široký význam konkrétních českých jazykových výrazů dítěte z případové studie. Mapovány jsou korespondence konkrétních onomatopoických výrazů získaných jednak z případové studie česky hovořícího dítěte v jednoslovném období, a za druhé ze vzorku dětské literatury zúženého na období od 1 do 3 let věku dítěte. Naznačeny jsou posuny významů, některé gramatické jevy a kontextové projevy, připojeny jsou i poznámky ke grafickému záznamu.
|
|
|
Předložky v psané češtině českých neslyšících
Bartošová, Helena ; Macurová, Alena (vedoucí práce) ; Šůchová, Lucie (oponent)
Hlavním tématem bakalářské práce je problematika předložek v psané češtině českých neslyšících. V teoretické části práce jsem vymezila pojetí předložek v českém jazyce a blíže jsem se zaměřovala na třídu lokalizace, konkrétně na předložky vedle, na, nad, pod, před a mezi. Na příkladech vět z českého jazyka, českého znakového jazyka a znakované češtiny jsem předvedla vyjadřování prostorových vztahů. Zaměřila jsem se na chyby v používání předložek v psaných textech amerických neslyšících a českých neslyšících a zjistila jsem, že v obou případech mají značné problémy v jejich užívání. Následně jsem porovnávala učebnice češtiny pro žáky s vadou sluchu a učebnice češtiny pro cizince. Praktická část práce přináší nové informace o stavu psané češtiny žáků s vadou sluchu a může být základním materiálem pro bližší analýzu tohoto tématu, která by dosažené výsledky mého zkoumání prohloubila. Zde jsem zpracovala výsledky dvou výzkumů, pro které mi byli informanty žáci sedmé, osmé a deváté třídy základní školy pro sluchově postižené v Praze-Radlicích. První výzkum byl zaměřený na tvoření gramaticky správných tvarů podstatných jmen následujících po předložkách a druhý se soustředil na znalost sémantiky výše uvedených předložek. Z výsledků prvního výzkumu vyplynulo, že žáci z mého vzorku nevědí, s jakými pády se výše...
|
host ::
RSS.