|
|
Občané o ekonomické situaci svých domácností – duben až květen 2023
Čadová, Naděžda
V rámci svého šetření, které CVVM realizovalo v období od konce března do druhé poloviny května 2023, se zaměřilo na otázku, jak lidé vnímají současnou socioekonomickou situaci svých domácností. Konkrétně se dotázaní vyjadřovali k tomu, zda je pro ně obtížné vyjít s příjmy, zda se jejich domácnost v posledním roce ocitla v obtížné finanční situaci a zda svoji domácnost považují za bohatou či naopak chudou. Dále se pak šetření podrobněji věnovalo tomu, na které potřeby mají domácnosti ve svém rozpočtu dostatek peněz a na které nikoli.\n\nVětšina občanů (53 %) v aktuálním šetření uvedla, že jejich domácnosti vychází s příjmy snadno, naproti tomu téměř polovina (46 %) uvedla, že vychází s příjmy obtížně. Ve velmi obtížné finanční situaci se v průběhu posledních 12 měsíců podle získaných vyjádření ocitla více než pětina (21 %) domácností. Sedm desetin (70 %) českých občanů považuje svoji domácnost za „ani bohatou, ani chudou“. Pětina lidí (20 %) se domnívá, že jejich domácnost je chudá. Na druhé straně za bohatou svoji domácnost označila desetina (10 %) respondentů.
|
|
|
Veřejnost o svých obavách, pocitu bezpečnosti a spokojenosti s policií – listopad a prosinec 2022
Čadová, Naděžda
60 % českých občanů pociťuje nějaké obavy, 40 % se ničeho neobává. Obavy nejčastěji budí válka (32 %), dále respondenti uváděli strach ze zdražování (19 %), ze zhoršení životní úrovně (15 %) a obavy o vlastní zdraví (14 %). Oproti šetření z roku 2021 došlo k výraznému poklesu obav z onemocnění COVID-19 (o 30 procentních bodů) i o své blízké a příbuzné (o 6 procentních bodů). Nejvíce naopak narostly již zmíněné obavy z války (o 21 procentních bodů) a ze zdražování (o 14 procentních bodů).\n\nPocit bezpečí v místě bydliště má více než devět desetin dotázaných, v ČR pak více čtyři pětiny. V aktuálním výzkumu podíl těch, kteří se cítí bezpečně v ČR, velmi mírně poklesl (v porovnání s červnem 2021 o 5 procentních bod). Spokojenost s činností policie jak na republikové, tak místní úrovni vyjádřily více než tři čtvrtiny oslovených a je tak nejvyšší od začátku sledování, tedy od roku 2002.
|
|
|
Občané o ekonomické situaci svých domácností –září až listopad 2022
Čadová, Naděžda
V rámci svého šetření, které CVVM realizovalo v období od začátku září do začátku listopadu 2022, se zaměřilo na otázku, jak lidé vnímají současnou socioekonomickou situaci svých domácností. Konkrétně se dotázaní vyjadřovali k tomu, zda je pro ně obtížné vyjít s příjmy. Dále se pak šetření podrobněji věnovalo tomu, na které potřeby mají domácnosti ve svém rozpočtu dostatek peněz a na které nikoli.\nPodle aktuálních výsledků převažují ti, kteří vycházejí se svými příjmy obtížně (52 %) nad těmi, kteří s příjmy vychází snadno (47 %). Ve srovnání s posledním šetřením z období květen až červen 2022 došlo ke zvýšení (o 7 procentních bodů) podílu těch, kteří uvádějí, že se svými příjmy vychází obtížně (součet odpovědí „velmi obtížně“, „obtížně“ a „spíše obtížně“) a naopak poklesl (o 6 procentních bodů) podíl těch, kteří se svým příjmem vycházejí snadno (součet odpovědí „velmi snadno“, „snadno“ a „spíše snadno“).\nMíra subjektivní deprivace v různých oblastech spotřeby je nejnižší u základních životních potřeb jako je jídlo, oblečení a běžné potřeby pro domácnost (6 % občanů uvedlo, že má jejich domácnost problém s jejich uspokojením) a nejvyšší u luxusního zboží, když čtyři pětiny (80 %) domácností podle svých slov na toto zboží nemají.
|
|
|
Češi a spoření na důchod – listopad/prosinec 2021
Čadová, Naděžda
V rámci svého pravidelného výzkumu realizovaného na přelomu listopadu a prosince 2021 CVVM SOÚ AV ČR dotazovalo občany České republiky na téma finančního zajištění ve stáří. Otázky byly zaměřeny nejen na subjektivní obavu z budoucího nedostatku ekonomických zdrojů či důvěru v zaopatření státem, ale také na faktickou přípravu v podobě investic a úspor.\n
|
|
|
Nový typ koronaviru – očkování a testování – listopad/prosinec 2021
Čadová, Naděžda
Ochotu nechat se naočkovat proti onemocnění COVID-19 vyjádřila v našem průzkumu více než desetina (12 %) dotázaných občanů, negativní postoj zaujala více než pětina (21 %) a necelé dvě třetiny (63 %) oslovených měly v době konání výzkumu za sebou alespoň první dávku očkování. Zbylá 4 % občanů pak stále váhají Respondenti, kteří se chtějí nechat očkovat, případně už naočkovaní jsou, jako nejčastější důvod svého rozhodnutí uváděli, že chtějí zůstat zdraví, ochránit se před onemocněním COVID-19, z něhož mají obavy, nebo že chtějí zamezit závažnému průběhu tohoto onemocnění. Dotázaní, kteří se podle svých slov očkovat proti onemocnění COVID-19 nechtějí, jako nejčastější důvod uváděli nedůvěru k účinnosti vakcíny a k tomu, že očkování funguje nebo nedůvěru k očkování jako takovému či nedůvěru obecně (bez bližší specifikace). Hodnocení dosavadního průběhu očkování bylo na přelomu listopadu a prosince 2021 poměrně nejednoznačné, když za dobrý ho označily necelé dvě pětiny (37 %) populace, podle asi třetiny (34 %) je to „tak napůl“ a pětina (20 %) ho hodnotí negativně. Zbývajících 9 % dotázaných nevědělo, jak průběh očkování zhodnotit. Téměř čtyři pětiny české veřejnosti (79 %) se na přelomu listopadu a prosince 2021 domnívaly, že testování by mělo zůstat i nadále pro všechny občany hrazené ze zdravotního pojištění.
|
|
|
Nový typ koronaviru – zájem, obavy a očekávání české veřejnosti – listopad/prosinec 2021
Čadová, Naděžda
Centrum pro výzkum veřejného mínění se ve svém výzkumu realizovaném v druhé polovině listopadu a v první polovině prosince 2021 opět zaměřilo na koronavirovou krizi. Konkrétně jsme sledovali zájem občanů o situaci kolem šíření koronaviru, míru obav v souvislosti s šířením koronaviru, očekávání dalšího vývoje této situace a postoje k opatřením proti šíření koronaviru. Více než dvě třetiny (69 %) českých občanů starších 15 let se na přelomu listopadu a prosince 2021 velmi či spíše zajímaly o vývoj situace okolo šíření nového typu koronaviru, který způsobuje onemocnění COVID-19.\nNejvíce se čeští občané obávali omezení zdravotní péče o pacienty s jiným onemocněním, než je COVID-19, a o zdraví svých blízkých, když tyto obavy vyslovily přibližně čtyři pětiny dotázaných.
|
|
| |
|
|
Česká veřejnost o globálních problémech – červenec 2021
Čadová, Naděžda
Za nejzávažnější globální problémy považují občané České republiky hromadění odpadů, znečišťování pitné vody, ovzduší a oceánů a pronikání škodlivých látek z okolí do rostlin a živočichů. Jako vůbec nejpalčivější globální problémy se jeví hromadění odpadů a znečišťování pitné vody, které jako „velmi závažný“ či „dosti závažný“ problém označilo více než devět z deseti dotázaných (shodně 92 %). Hodnocení závažnosti globálních problémů souvisí se zájmem o stav životního prostředí v ČR.\nV porovnání s předchozím šetřením z roku 2020 nedošlo k žádným statisticky významným změnám, pouze provoz jaderných elektráren považuje za velmi nebo dosti závažný problém o 5 procentní body více respondentů.
|
|
|
Členství České republiky v Evropské unii očima veřejnosti – červenec 20211
Čadová, Naděžda
Spokojenost s členstvím ČR v Evropské unii vyjadřuje o málo více než třetina (34 %) českých občanů, neutrální postoj „ani spokojen, ani nespokojen“ zastávají bezmála dvě pětiny (38 %) a čtvrtina dotázaných (25 %) je nespokojena.\nPřibližně tři pětiny veřejnosti si myslí, že evropská integrace je prospěšná v oblasti obrany (60 %), ekologie (59 %), hospodářství (57 %) a kultury (56 %). Nejméně často hodnotila česká veřejnost evropskou integraci jako prospěšnou v oblasti politiky, kterou takto vnímá jen o málo více než třetina (34 %) dotázaných, a naopak více než polovina (51 %) je přesvědčena o její škodlivosti. V postojích české veřejnosti k posilování či oslabování integrace je nejčastější názor, že míra integrace Evropské unie by měla do budoucna zůstat přibližně stejná jako v současnosti.
|
|
|
Nový typ koronaviru – zájem, očekávání a očkování – červenec 2021
Čadová, Naděžda
Téměř tři čtvrtiny (74 %) českých občanů starších 15 let se na začátku července 2021 velmi či spíše zajímaly o vývoj situace okolo šíření nového typu koronaviru, který způsobuje onemocnění COVID-19 Co se týče dalšího vývoje situace ohledně šíření koronaviru v České republice, zde byla česká veřejnost spíše pesimistická. Konkrétně zlepšení stávající situace očekávala více než čtvrtina občanů (27 %), další více než čtvrtina (26 %) očekávala stagnaci současné situace a dvě pětiny (40 %) se obávaly zhoršení. V aktuálním výzkumu jsou čeští občané nejoptimističtější ve vztahu k vývoji situace ohledně šíření koronaviru v České republice, o něco málo menší optimismus projevili ve vztahu k vývoji v Evropě a nejméně optimističtí jsou pak v očekáváních dalšího vývoje ve světě, kde zhoršení aktuální situace očekává nadpoloviční většina veřejnosti. Největší část českých občanů na úrovni asi dvou třetin (66 %) hodnotí to, co český stát dělá proti šíření koronaviru, jako přiměřené, více než desetina (12 %) to pokládá za nedostatečné a 15 % to označuje za přehnané.\nOchotu nechat se naočkovat proti onemocnění COVID-19 vyjádřila v našem průzkumu přibližně pětina (22 %) dotázaných občanů, negativní postoj k očkování zaujala necelá čtvrtina (24 %) oslovených a polovina (50 %) občanů pak již byla naočkována alespoň první dávkou. Zbylá 4 % občanů pak stále váhají.
|
host ::
RSS.