Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Školní prázdniny z hlediska ročního chodu vybraných meteorologických parametrů
Střeštík, Jaroslav
Školní prázdniny u nás tradičně trvají od 1. července do 31. srpna. Je však otázka, zda je tento termín optimální. Z průběhu teplot vzduchu za více než 200 let vychází, že nejteplejší období roku trvá zhruba od poloviny června do poloviny srpna. Na druhé straně bývá v srpnu méně dešťů než v červnu. Vzhledem k tomu, že roční chod teplot v jednotlivých letech je dlouhodobému chodu bližší než je tomu u srážek, a s přihlédnutím k dalším podružným faktorům, vychází nejvhodnější termín školních prázdnin od 20. června. V tom případě by bylo účelné, aby prázdniny i následující školní rok začínaly vždy v kalendářní pondělí.
Možné korelace mezi geomagnetickou aktivitou a globální teplotou vzduchu
Střeštík, Jaroslav
Roční hodnoty indexů geomagnetické aktivity aa byly porovnány s průměrnými roční hodnotami globální teploty vzduchu za období 1850-2012. Přes velký rozptyl vychází kladná významná korelace. Ta však pouze odráží velmi podobnou dlouhodobou změnu obou sledovaných veličin, která nemusí mít společnou příčinu. Krátkodobější změny s periodami řádově roky či desetiletí jsou u obou veličin zcela jiné a vzájemná korelace je nulová. Při porovnání kratších úseků v délce jen několika desítek let, kde se dlouhodobá změna příliš neprojeví, vycházejí korelace různé. Významná korelace nalezená pro celé období tedy není perzistentní. Není tak prokázán žádný vliv geomagnetické aktivity na globální teplotu vzduchu v kratších časových dimenzích a nelze tedy využít odhadu možného budoucího průběhu geomagnetické aktivity k předpovědi globální teploty v budoucnosti. Při použití teplotních dat z jednotlivých stanic namísto teploty globální mohou vyjít korelace jiné, ale ani tyto nejsou perzistentní. Stejně tak při jakékoli jiné volbě kratších intervalů.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.