|
|
Sestra a její péče o vlastní zdraví, vliv na péči o nemocné.
LUKEŠOVÁ, Renata
Tato práce byla zvolena z prostého důvodu. Chtěly jsme upozornit na zdraví sester, které je ohrožováno mnoha rizikovými faktory souvisejícími s touto profesí. Máme tím na mysli každodenní kontakt s různými toxickými látkami, nemocemi, léky, zářením a dalšími negativními vlivy. Mnozí lidé si rizika a náročnost tohoto povolání neuvědomují. Proto je třeba na tyto problémy sestry upozornit a motivovat je k jejich předcházení. Kromě tohoto cíle bylo v našem zájmu také objasnit názor pacientů na tuto profesi. Zajímalo nás, jak o našem povolání smýšlí laická veřejnost a jak pacienti reagují na sestru, která o ně pečuje i přesto, že se necítí dobře. Název této práce zní: Sestra a její péče o vlastní zdraví, vliv na péči o nemocné. Byly stanoveny tři cíle a čtyři hypotézy. Prvním cílem bylo zjistit, jak ovlivňuje zdravotní stav sester v Nemocnici Tábor a.s. péči o nemocné. Druhým cílem bylo zjistit, jak sestry v Nemocnici Tábor a.s. vzhledem ke své profesi pečují o své zdraví a třetí cíl zní: Zjistit názor pacientů v Nemocnici Tábor a.s. na sestry pracující i s lehkým onemocněním. Na základě těchto cílů byly stanoveny čtyři hypotézy. Sestry v Nemocnici v Tábor a.s. se v péči o nemocné nenechají ovlivnit svými zdravotními problémy. Sestry v Nemocnici v Tábor a.s. znají způsoby, jak posílit svůj zdravotní stav. Pacienti v Nemocnici v Tábor a.s. považují za nevhodné, aby sestry, trpící byť jen lehkým onemocněním, vykonávaly své zaměstnání. Pacienti v Nemocnici v Tábor a.s. považují práci sestry za nenahraditelnou. Výzkum byl proveden pomocí dotazníků u dvou výzkumných souborů, jimiž byly sestry a pacienti v Nemocnici Tábor a.s. Na základě výsledků výzkumu byly potvrzeny všechny uvedené hypotézy a tudíž i stanovené cíle. Tato profese ohrožuje nejen fyzické zdraví sester, ale i psychické. Proto je třeba sestry poučit o správné manipulaci s pacienty a s dalšími riziky, které skýtá tato profese. Též by měly brát ohled na správnou životosprávu. Tím máme na mysli dostatečný spánek, zdravou výživu, prevenci syndromu vyhoření, a také předcházení různým onemocněním za pomoci preventivních prohlídek atd. Tuto práci bychom mimo jiné také rády publikovaly v odborných sesterských časopisech.
|
|
|
Míra ošetřovatelské zátěže na Oddělení následné péče v Nemocnici České Budějovice
SCHAFFELHOFEROVÁ, Lucie
Abstrakt Povolání sestry patří mezi nejodpovědnější, nejnamáhavější a zároveň nejhumánnější profese. Sestra vyhledává, pojmenovává problémy pacientů a společně s ostatními zdravotnickými pracovníky nacházejí vhodná řešení. Avšak pozornost je třeba věnovat i sestrám samotným, neboť v současné době dochází ke stálému nárůstu požadavků na sesterské povolání, což má za následek zvýšenou negativní zátěž, kterou pociťují nejen sestry ale všichni zaměstnanci zdravotnických zařízení. V teoretické části této práce jsou obsaženy poznatky o českobudějovické nemocnici, dále jsou zde zahrnuty obecné informace o sesterském povolání, jako jsou např. kompetence sester, vzdělávání nebo registrace sester. Následující část je věnována psychické a fyzické zátěži. Teoretická část končí kapitolou o motivaci. Výzkum byl prováděn podle Metody kvantifikace ošetřovatelské péče na Oddělení následné péče v Nemocnici České Budějovice. Cílem mé práce bylo zjistit míru ošetřovatelské zátěže a následný výkon sester a zjistit chybějící počet ošetřovatelského personálu na 2. oddělení následné péče Nemocnice České Budějovice, a. s. Stanovené hypotézy byly tři. Hypotéza 1 potvrzuje, že zátěž sester na 2. oddělení následné péče stanice B v Nemocnici České Budějovice, a. s. je min. 500 min./jednu sestru. Hypotéza 2 potvrzuje, že výkon sester na 2. oddělení následné péče stanice B v Nemocnici České Budějovice, a. s. je min. 130%. A hypotéza 3 potvrdila, že na ranní osmihodinové směně je na 2. oddělení následné péče stanice B v Nemocnici České Budějovice, a. s. min. o 3 členy ošetřujícího personálu méně. Výsledky výzkumu ukazují, že sestry na oddělení následné péče jsou výrazně přetěžovány. Výsledky výzkumu jsem poskytla náměstkyni pro ošetřovatelskou péči českobudějovické nemocnice jako nástroj k optimalizaci personálního zabezpečení.
|
|
|
Informovanost sester o možných způsobech komunikace se sluchově postiženými pacienty
PRCHALOVÁ, Jitka
V bakalářské práci jsme se zabývali informovaností sester o možnostech komunikace se sluchově postiženými pacienty. V teoretické části uvádíme rozdělení sluchově postižených pacientů, zásady komunikace s nimi, dotýkáme se i problematiky tlumočníků a na závěr této části jsou uvedeny zajímavé informace. Tato práce by mohla sloužit jako edukační materiál pro sestry i laickou veřejnost a na základě výsledků výzkumu by se dal zpracovat projekt na realizaci kurzů znakové řeči v nemocnici.
|
|
|
Nároky kladené na sestru při komunikaci s pacientem s afázií
VIDENSKÁ, Magdalena
Afázie je definována jako systémové narušení řeči, které vzniká při organických poškozeních mozku a v různých úrovních zasahuje organizaci řeči. Nastává následkem poškození dominantní hemisféry mozku při nádorech, úrazech, náhlých mozkových příhodách, při krvácení do mozku, zánětech mozku apod. Afázie může postihnout pacienty všech věkových kategorií. Komunikace s afatickým pacientem je složitá a nároky kladené na sestru vysoké. Ve své práci jsem se pokusila navrhnout náhradní způsob komunikace, který by komunikaci afatického pacienta se svým okolím usnadnil a zkvalitnil. Vycházela jsem z metodické příručky Mgr. Kubové {\clqq}Piktogramy``, která se zabývá používáním komunikačního obrázkového systému {--} piktogramů ke vzdělávání a k rozvoji sociálních komunikativních dovedností dětí i dospělých s mentálním či vícenásobným postižením a používá se v mnoha západních zemích. Já jsem se rozhodla tyto piktogramy poskytnout sestrám a afatickým pacientům. Cílem bylo pomoci afatickému pacientovi vyjádřit své pocity a potřeby. Pomocí piktogramů jsem se snažila postihnout nejdůležitější a nejčastější základní lidské potřeby {--} potřebu vyprazdňování, bolest, chlad, žízeň atd. Po asi 3 měsíčním používání piktogramů jsem sestrám dala dotazník, ve kterém vyjádřily svůj názor na používání piktogramů a na jejich přínos afatickému pacientovi. Výzkum byl kvantitativní, pro sběr dat jsem zvolila metodu dotazníku. Získané informace jsou zpracovány ve formě tabulek a grafů. Výzkumným souborem byly zdravotní sestry, které pracují s afatickými pacienty a které při komunikaci s afatickým pacientem používaly piktogramy. Výzkum probíhal v Nemocnici České Budějovice a.s., na Nervovém oddělení a na Oddělení následné péče. Dále byly piktogramy používány v Charitní ošetřovatelské službě při městské charitě České Budějovice v rámci domácí péče. Nejlepších výsledků dosáhly piktogramy jednoznačně v agentuře domácí péče. Dále v praxi by je doporučilo používat 87,5 % sester. Sestry při vyplňování dotazníků čerpaly nejen z vlastních zkušeností s používáním piktogramů, ale i ze zkušeností rodinných příslušníků, kteří se o své blízké starají celý den a mohou tedy lépe určit, zda se jim piktogramy osvědčily nebo ne. Z výsledků vyplývá, že piktogramy byly v ošetřovatelské péči o afatického pacienta v domácím prostředí využity. Věřím, že piktogramy najdou v komunikaci s afatickým pacientem, a nejen s ním, své pevné místo a budou efektivně využívány, i přesto, že pro sestru je používání piktogramů časově náročnější a vyžaduje od ní jistou dávku trpělivosti. Odměnou jí je kvalitnější ošetřovatelská péče a o něco spokojenější pacient.
|
|
|
Ošetřovatelské vizity a jejich důležitosti z pohledu sestry a pacienta
BENISKOVÁ, Lucie
Abstrakt Ošetřovatelské vizity a jejich důležitosti z pohledu sestry a pacienta. Tato práce je rozdělena na teoretickou část a praktickou část. Teoretická část obsahuje tři hlavní kapitoly. V první kapitole je popsáno ošetřovatelství jako vědní obor, druhá kapitola zahrnuje ošetřovatelský proces v souvislosti s ošetřovatelskou vizitou a třetí kapitola je věnována ošetřovatelské vizitě. Ošetřovatelské vizity jsou velmi důležité pro zajištění kvalitní ošetřovatelské péče. Dávají pacientovi prostor dozvědět se více o své nemoci, o následných vyšetřeních, ošetřovatelských postupech, rehabilitaci, atd. Sestra a pacient jsou spolu v neustálém kontaktu, a proto jsou sesterské vizity významné jak pro sestry, tak pro klienty. Praktická část je zaměřena na ošetřovatelské vizity. Cílem této bakalářské práce bylo zjistit provádění ošetřovatelských vizit na standardních odděleních Nemocnice Písek a.s., vyzkoumat jejich důležitost pro sestru a klienta a zjistit názory pacientů na tyto vizity. Byly stanovené tyto hypotézy: hypotéza č.1 Ošetřovatelské vizity se běžně na odděleních neprovádí, hypotéza č. 2 Ošetřovatelské vizity nepovažují sestry za důležité a hypotéza č. 3 Pacienti/klienti nejsou dostatečně informováni o ošetřovatelských vizitách. Výzkumný soubor pro dotazníkové šetření tvořily sestry pracující a pacienti hospitalizovaní na standardních odděleních (chirurgické, interní, ortopedické, gynekologicko-porodnické, urologické a neurologické) v Nemocnici Písek a.s. Celkem 84 sester a 138 pacientů. Technika sběru dat probíhala pomocí dvou dotazníků {--} pro sestry a pacienty na standardních odděleních Nemocnice Písek a.s. . Dotazník pro sestry obsahoval 19 otázek a pro pacienty 15 otázek. Ze zjištěných výsledků z výzkumu vyplývá, že hypotéza 1 se potvrdila (ošetřovatelské vizity se běžně na standardních odděleních Nemocnice Písek a.s. neprovádí), hypotéza 2 se nepotvrdila (sestry a pacienti považují tyto vizity za důležité) a hypotéza 3 se potvrdila (většina pacientů nezná pojem sesterská vizita a nikdy se s ním nestkali).
|
|
|
Zajištění intimity pacienta na standardním oddělení, ARO, JIP
ŠVAGROVÁ, Soňa
Zajištění intimity pacienta na standardním oddělení, ARO, JIP Abstrakt V dnešní době stále více ustupuje důstojnost a intimita při léčení a ošetřování pacientů do pozadí. Problematika zajištění intimity je na každém oddělení odlišná. Bakalářská práce na téma {\clqq}Zajištění intimity pacienta na standardním oddělení, ARO, JIP`` má za cíl zmapování znalostí sester v oblasti intimity a jejího dodržování na různých typech oddělení. Při mnoha činnostech, které sestra provádí vstupuje do intimní zóny pacienta a dochází k narušení jeho intimity. Proto jsme chtěli zjistit, zda mají sestry v této problematice dostatek znalostí. Pacienti se mnohdy nemohou bránit, jejich ochrana přechází na zdravotníky, kteří svým chováním, by měli respektovat nemocné v jakékoli situaci a stavu. Musí udělat vše pro to, aby jeho intimita byla narušena minimálně a nebo vůbec. Z tohoto důvodu jsme si položili otázky: Zda sestry dostatečně zachovávají intimitu pacientů a zda sestry z ARO a JIP dodržují zásady intimity více, než sestry ze standardního oddělení? Výzkumný soubor tvořili sestry pracující na odděleních ARO, JIP a standardu chirurgických oborů v Nemocnici České Budějovice a Český Krumlov a. s.. Jako metoda výzkumu byl zvolen dotazník. Hypotéza č.1, že sestry mají dostatečné informace v oblasti intimity, byla na základě výsledků znalostí potvrzena. Hypotéza č. 2, že sestry nedostatečně zachovávají intimitu pacientů se bohužel potvrdila. Hypotéza č.3 , že sestry které pracují na oddělení ARO, JIP dodržují zásady zajištění intimity více, než sestry pracující na standardních odděleních se nepotvrdila. Z výsledku výzkumu vyplývá, že na všech typech odděleních nedodržují dostatečně při ošetřování nemocných zásady zajištění intimity. Na základě provedeného výzkumu by nemocnice, které nemají ještě vyhotoven vnitřní předpis (směrnici) k této problematice, by měli toto nařízení zpracovat a to například formou {\clqq}Desatera soukromí pacientů`` a věnovat pozornost dodržování zásad na ochranu intimity pacientů. Je potřeba, aby právě zde sestry uplatnili roli obhájkyně práv pacientů.
|
|
|
Vliv ošetřovatelské péče na průběh hospitalizace klienta s diagnózou MRSA
ŠTVERÁKOVÁ, Martina
Bakalářská práce mapuje vliv ošetřovatelské péče na průběh hospitalizace klienta s diagnózou MRSA. Z výsledků šetření vyplynulo, že nemocní s MRSA hospitalizovaní v izolaci jsou o důvodu izolace a o pravidlech ošetřovatelské péčw v ní poskytované ve 100 % informováni zdravotnickým personálem, a že tato pravidla a opatření vnímají pozitivně, jako potřebná opatření k prevenci přenosu nemocí. Cíl práce byl splněn, hypotéza byla potvrzena.
|
|
|
Specifika ošetřování reprezentantů církve - církevních hodnostářů
ŠEVČÍKOVÁ, Kateřina
Tématem naší práce byla Specifika ošetřování reprezentantů církve - církevních hodnostářů. Stanovili jsme si tři cíle: 1. Vymezit daná specifika při ošetřování církevních představitelů různých náboženských směrů., 2. Popsat denní režim církevních představitelů různých náboženských směrů., 3. Zjistit, do jaké míry jsou církevní představitelé různých náboženských směrů spokojeni s poskytovanou ošetřovatelskou péčí. Práci jsme rozdělili na teoretickou a praktickou část. V teoretické části se mohou sestry, ale i širší veřejnost, seznámit se základními informacemi o pěti náboženstvích, s jejichž zástupci se můžeme v našich nemocnicích setkat: římskokatolictví, protestantství, pravoslaví, judaismus, islám. V rámci naší práce se zabýváme také specifiky ošetřování řádových sester. Kapitoly jsou přehledně členěny, v úvodu vždy zmiňujeme krátkou světovou historii daného náboženství, poté historii v Čechách, následuje stručná filozofie a důležitá dogmata dané víry. Na konci každé kapitoly uvádíme denní režim církevního hodnostáře a specifika jeho ošetřování. V praktické části pak diskutujeme o výsledcích našeho výzkumu. K získání dat jsme použili dvě metody. Metodou dotazníku jsme zjišťovali úroveň znalostí sester o výše uvedených náboženstvích a jejich názor na potřebu specifického přístupu při ošetřování církevních hodnostářů. Úroveň jejich znalostí byla uspokojivá. Hypotéza, ve které jsme předpokládali, že zdravotní pracovníci ošetřující církevní představitele různých náboženských směrů nepředpokládají zásadní rozdíly při jejich ošetřování v porovnání s ostatními klienty, se nám po statistickém zpracování nepotvrdila. K získání dat od církevních hodnostářů jsme použili metodu standardizovaného rozhovoru. Po vyhodnocení takto získaných informací se nám potvrdila následující hypotéza: Církevní představitelé různých náboženských směrů jsou spokojeni s poskytovanou ošetřovatelskou péčí. Na základě výsledků tohoto výzkumu jsme doporučili zařadit téma specifika ošetřování církevních hodnostářů v rámci předmětů multikulturního ošetřovatelství (pro zdravotnické asistenty, sestry bakalářky i sestry magistry), dále zařadit toto téma i do programu odborných konferencí, rekvalifikačních kurzů či vzdělávacích seminářů, aby i sestry, které ještě neměly v učebním programu multikulturní ošetřovatelství, měly možnost se s tímto nově diskutovaným tématem seznámit. Bylo by rovněž vhodné, kdyby vzdělávací instituce více využívaly nabídek židovských obcí či islámských nadací, které aktivně nabízejí zájemcům přednášky a bližší seznámení s daným náboženstvím a také se naučily přitažlivou formou motivovat sestry, aby měly zájem dozvědět se nové informace o náboženstvích a tak získaly širší všeobecný přehled, který je pro erudovanou sestru nezbytností.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.