|
|
Četnost a příčiny úrazů u dětí v přednemocniční neodkladné péči
MINAŘÍKOVÁ, Petra
Úrazy dětí jsou největším nepřítelem a nejčastější příčinou úmrtí dětí. Každému úrazu předchází určitá nebezpečná situace a vždy je možné jí zabránit. Zdravotnická záchranná služba poskytuje odbornou přednemocniční neodkladnou péči. Na základě teoretických znalostí i praktických zkušeností zdravotnického záchranáře v přednemocniční neodkladné péči byly stanoveny dva výzkumné cíle. Cílem č. 1 bylo zmapovat počet dětských úrazů na oblastním středisku České Budějovice v letech 2004 až 2008. Cílem č. 2 bylo zmapovat situace, při kterých dochází ke vzniku úrazů u dětí všech věkových kategorií. Byly stanoveny tři hypotézy. Hypotéza č. 1: {\clqq}Větší četnost úrazů je u dětí žijících ve městě než na vesnicích``, nebyla potvrzena. Hypotéza č. 2: {\clqq}Nejčastější příčinou úrazu u dětí do 6 let je pobyt v domácím prostředí při nepozornosti jejich rodičů``, byla potvrzena. Poslední stanovená hypotéza {\clqq}Nejčastějšími příčinami úrazů u dětí od 6 do 18 let jsou dopravní nehody a aktivní sporty``, byla potvrzena. Je efektivnější investovat do preventivních aktivit snižující počet a závažnost úrazů u dětí. Budeme-li se starat o prevenci úrazů, sníží se počet smrtelných úrazů.
|
|
|
Ošetřovatelská péče u dětí s průjmovým onemocněním
HEČKOVÁ, Šárka
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou ošetřovatelské péče u dětí s průjmovým onemocněním. Průjem se řadí na druhé místo nejčastějších onemocnění u dětí a bývá pro své závažné komplikace častým důvodem k hospitalizaci. Přijetí do nemocnice představuje vedle základního onemocnění velkou psychickou zátěž nejen pro dítě, ale pro celou rodinu. Jak tuto situaci dítě a rodiče zvládnou závisí ve velké míře také na ošetřovatelském personálu. V teoretické části práce najdete rozdělení a upřesnění nejčastějších příčin, příznaků a základní léčby průjmu. Na tuto teorii volně navazují nejčastější ošetřovatelské problémy, vzniklé při ošetřování dětí s průjmovým onemocněním. Řadíme mezi ně dehydrataci, bolest, porušenou kožní integritu, hypertermii, nechutenství, strach a úzkost. Prakticky jsou zde vysvětleny možné příčiny vzniku ošetřovatelských problémů a jejich následné řešení. V empirické části práce jsme se zabývali otázkou zda vede přítomnost doprovodu ke zkrácení doby hospitalizace. Za tímto účelem bylo zaznamenáno deset ošetřovatelských záznamů. V pěti záznamech je věnována pozornost dětem hospitalizovaných s doprovodem rodičů a dále je rozepsáno pět ošetřovatelských záznamů dětí hospitalizovaných bez doprovodu blízké osoby. Rozborem těchto ošetřovatelských záznamů vyplynuly následující hypotézy. Hypotéza 1 Soustavná péče maximálně dvou sester příznivě ovlivňuje adaptaci dítěte. Hypotéza 2 Přítomnost doprovodu u handicapovaného dítěte vede ke zkrácení doby hospitalizace. Hypotéza 3 Sestry mohou svou ošetřovatelskou péčí ovlivnit zkušenost dětí na celý život. Do ošetřovatelské péče patří také stanovení a řešení ošetřovatelských diagnóz. Z obsahové analýzy ošetřovatelské dokumentace hospitalizovaných dětí ve věku do deseti let vyplynuly nejčastější ošetřovatelské diagnózy, vyskytující se u dětí s průjmovým onemocněním. Předpokládaná hypotéza, že nejčastěji stanovenou ošetřovatelskou diagnózou je deficit tělesných tekutin, se potvrdila. Tento výsledek zahrnuje skutečnost, že potřeba tekutin je u kojenců a batolat podstatně vyšší než u staršího dítěte a dospělého člověka. Závěrem lze říci, že výsledky této práce poukazují na ošetřovatelské problémy, které sestry řeší při péči o děti s průjmovým onemocněním. Také mohou pomoci sestrám si uvědomit omyly, kterých se dopouštějí při ošetřování dětí s průjmovým onemocněním a tím zkvalitnit ošetřovatelskou péči o tyto děti.
|
|
|
Organizace pro děti v krizové situaci ve městě Zlín
CHUDÁRKOVÁ, Alice
Bakalářská práce se zabývá krizovými situacemi v životě dětí a mládeže a organizacemi, které jim v těchto situacích pomáhají. Dílčím cílem bylo zmapování nejčastěji se vyskytujících krizových situací a zjištění, zda zlínské děti vědí, kam se v případě nouze obrátit. Při práci jsem využila metod kvantitativních i kvalitativních. Zvolenou technikou u kvantitativního výzkumu byl dotazník pro děti a mládež, u kvalitativního výzkumu u odborných pracovníků jednotlivých organizací jsem použila techniku polostandardizovaného rozhovoru. Výzkumem byla potvrzena hypotéza předpokládající, že děti a mládež ve městě Zlín jsou nedostatečně informováni o možnostech pomoci v případě krizové situace. Sociální pracovníci upozorňují, že je důležitá primární prevence {--} preventivní programy ve školách, na ulicích a v nízkoprahových zařízeních. Organizace ve Zlíně nabízí celou řadu primárních i sekundárních preventivních programů. Od volnočasových aktivit přes přednášky ve školách až po psychologické poradenství. Ty umožňují dětem získat větší rozhled, pokud jde o jejich práva a povinnosti, a získat jistotu pro případ, že se ocitnou v těžce řešitelné životní situaci. Výsledky výzkumu prokázaly, že zde ještě existuje značný prostor pro edukaci žáků základních škol v tomto směru. Zpracované výsledky byly předány odborným pracovníkům organizací, s nimiž byl veden rozhovor, a dále budou sloužit jako zpětná vazba pro jejich práci. Bakalářská práce může sloužit k přehodnocení efektivnosti programů pro žáky základních škol a může vést ke zvýšení počtu přednášek pořádaných pro žáky ve školách.
|
|
|
Kriminalita a delkvence mládeže na základních školách v okrese Klatovy
BLÁHOVÁ, Václava
Diplomová práce se zabývá kriminalitou a delikvencí mládeže na základních školách Klatovska. V teoretické části je stručně popisován zákon č. 218/2003 Sb., o soudnictví ve věcech mládeže a dále vnitřní i vnější faktory, které by mohly mít vliv na sociálně patologické chování mladého jedince. Studie zpracovává současnou strukturu kriminality mládeže v České Republice, vývojové tendence dané problematiky v období několika posledních let a okrajově je srovnává v rámci Evropské Unie. Možnosti intervence v práci s rizikovou mládeží v resortu školství, policie a soudnictví pojednává další kapitola. Cílem celé práce je zmapování výskytu spíše bagatelní kriminality a delikvence mládeže na základních školách Klatovska z hlediska genderu, protože se domnívám, že tento ukazatel se jednoznačně podílí na struktuře sociálně patologického chování mládeže. Výzkumem bylo zjišťováno povědomí mládeže o odpovědnosti za své činy a také to, kterých činů a deliktů se nejvíce dopouštějí. Ke sběru dat byl použit anonymní dotazník s 32ti uzavřenými, polootevřenými a otevřenými otázkami, který byl předložen 303 respondentům na 5ti základních školách, a to v 7., 8. a 9. ročnících. Z celkového počtu žáků bylo 49% dívek a 51% chlapců. Školy byly záměrně vybrány tak, aby splňovaly zadání diplomové práce, tedy byla zohledněna otázka genderu. Cílem dotazníku bylo zjistit, jakého sociálně patologického jednání se žáci na základních školách dopouštějí a na základě tohoto zjištění vyvodit závěr, zda intervence v oblasti práce s rizikovou mládeží je na Klatovsku dostatečná. Výsledky vlastního výzkumu v některých oblastech korespondovaly s daty přístupnými u kurátora pro mládež. Zejména se potvrdilo, že často dochází k řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění a konzumaci alkoholu. Dotazníkovým šetřením byla prokázána neznalost věkové hranice odpovědnosti za své činy, ascendence drobných krádeží, agresivita vůči spolužákům a konzumace ilegálních drog. Z výzkumu lze vyvodit závěr, že intervence a práce s takto ohroženou mládeží je na Klatovsku v oblasti protidrogové prevence a terapie nedostatečná, stejně jako prevence drobných krádeží, konzumace alkoholu, šikany a řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění. K eliminaci tohoto patologického jednání zřejmě dojde, pokud bude zajištěn bližší kontakt mezi žáky škol a preventisty, popřípadě dalších složek, jako je Policie ČR, protidrogoví koordinátoři a sociální pracovníci.
|
|
|
Aktuální problematika soudnictví ve věcech mládeže
BANIAROVÁ, Petra
Tato práce se zabývá problematikou soudnictví ve věcech mládeže, se zaměřením na kriminalitu dětí mladších 15 let a specifika soudního řízení při spáchání činu jinak trestného. V teoretické části je nastíněn vývoj soudnictví ve věcech mládeže v České republice a související zákony, dále specifika soudnictví u dětí mladších 15 let, spolupráce organizací působících v rámci dané problematiky a aktuálně diskutovaná témata jako snížení hranice trestní odpovědnosti, vývoj kriminality dětí v České republice či hodnocení zákona o soudnictví ve věcech mládeže po několikaletém fungování v praxi. Práce s dětmi, jakožto pachateli činů jinak trestných, vyžaduje vzhledem k jejich věku a psychické nevyzrálosti specifické postupy, které mají směřovat k napravení pachatele a k předcházení vzniku dalších problémů. Zároveň je cílem rychlé řešení situace, co nejmenší traumatizace dítěte a ochrana jeho práv. Do tohoto procesu je tedy zapojena celá řada institucí, jako orgán sociálně-právní ochrany dětí, policie, soudy pro mládež, či Probační a mediační služba. Cílem práce bylo zjistit postoje kurátorů pro mládež k dané problematice, zejména fungování zákona v praxi, jeho přínos a případné nedostatky. Na základě výpovědí respondentů následně vytvořit náměty na změnu platné právní úpravy. Výzkum byl v návaznosti na stanovené cíle proveden formou strukturovaného rozhovoru s otevřenými otázkami. Respondenty byli pracovníci odborů sociálně-právní ochrany dětí při obecných úřadech, kurátoři pro mládež. Otázky byly zaměřeny na fungování zákona v praxi z pohledu kurátorů, na přínos tohoto zákona, jeho nedostatky a na názory kurátorů na některá specifika soudního řízení u dětí mladších 15 let. Po zpracování získaných dat z rozhovorů bylo vytvořeno několik námětů na změnu zákona o soudnictví ve věcech mládeže, přispívajících ke zvýšení efektivity práce s delikventní mládeží.
|
|
|
Práva dětí v ústavní péči
KREJSOVÁ, Petra
Má diplomová práce má název Práva dětí v ústavní péči. Skládá se z teoretické a praktické části. V teoretické části jsou rozebrány pojmy právo, dítě, část je věnována charakteristice Úmluvy o právech dítěte či Výboru pro práva dítěte. Metodou pro výzkum se stal řízený rozhovor (částečně standardizovaná metoda) vedený pomocí dotazníku vytvořeného profesorem Gary Meltonem a jeho týmem v Jižní Karolíně ve státě Columbia. Dotazník obsahuje identifikační otázky (věk, pohlaví, třída), čtyři obecné otázky, jež se týkají pojmového vyjádření práva a dvanáct situací, kde dítě přiznává práva či nikoliv. Dotazník byl rozšířen o doplňující otázky pro děti (vytvořený prof. Dunovským a doc. Kovaříkem), o 15 otázek vymezujících pojmové chápání {\clq}qdobrého občana``. Dále byla pro výzkum použita metoda dotazování (technika dotazník). Výzkumný soubor tvořilo celkem 80 dětí a 20 zaměstnanců. V práci byly stanoveny dva cíle. Cíl 1: cílem práce je zjištění, zda děti mají svá práva. Cíl 2: Cílem práce je ověření, zda v ústavních zařízeních jsou dodržována dětská práva. Byla stanovena jedna hypotéza. H1: Právní povědomí dětí z dětských domovů je na nižší úrovni než právní povědomí dětí z běžné základní školy. Domnívám se, že cíle byly splněny. Hypotéza nebyla potvrzena.
|
|
|
Vnímání práv dětmi s lehkým mentálním postižením
HOLENDOVÁ, Jana
Diplomová práce má název ,,Vnímání práv dětmi s lehkým mentálním postižením`` a skládá se z teoretické a praktické části. V první části teorie se zabývám charakteristikou mentální retardace, její příčinou vzniku, rozebírám klasifikaci, historii, vzdělávání těchto dětí a vztahy s okolím. Druhá kapitola je zaměřena na významné dokumenty týkající se práv dětí a osob s mentálním postižením. Třetí kapitola se soustřeďuje na výzkumy práv dětí na Zdravotně sociální fakultě Jihočeské univerzity. Na teorii navazuji praktickou částí, kde jsou uvedeny výsledky s následnou diskusí s autory. Výzkum byl prováděn metodou řízeného rozhovoru (částečně standardizovaná metoda), vedený pomocí dotazníku, který byl vytvořen profesorem Gary Meltonem a jeho týmem v Jižní Karolíně ve státě Columbia. Pomocí této a nově také metodiky A. Saporitiho probíhají v České republice od roku 1999 výzkumy právního povědomí u dětí školního věku, dětí romských a dětí v ústavní péči. U dětí s mentálním postižením zatím výzkum právního povědomí a vnímání práv proveden nebyl. Dotazník obsahuje identifikační otázky (věk, pohlaví, třída) a dvanáct modelových situací, ve kterých jedinec práva přiznává či nepřiznává. Rozhovory byly provedeny u 116 respondentů ze tří speciálních škol (Havlíčkův Brod, Třeboň, Soběslav). Pro zajímavost jsem porovnávala s výzkumem Mgr. Jany Stejskalové z roku 2005. V práci byl stanoven jeden cíl a hypotéza. Cílem práce bylo zjištění vnímání práv dětmi s lehkým mentálním postižením. Cíl byl splněn. Hypotéza práce zněla: H1 Se zvyšujícím se vzděláním rodičů se zvyšuje i právní povědomí jejich dětí s lehkým mentálním postižením. Hypotéza potvrzena nebyla.
|
|
|
Současný stav a možnosti řešení dětského kuřáctví
VÁVROVÁ, Eva
Práci jsem rozdělila do části teoretické a praktické. V teoretické části jsou obsaženy informace o historii kouření, o látkách obsažených v cigaretě a jsou zde uvedeny účinky kouření na děti, dospělou populaci, těhotné ženy i reprodukci. V další kapitolách je řešena problematika zákonů a kouření, je zde uvedena teorie vzniku závislosti a možná léčba. V závěru teoretické části je podrobně popsána problematika kouření dětí a mládeže. Obsahuje preventivní programy, ochranu dětí před kouřením a důvody, které vedou mládež k prvním pokusům a následnému kuřáctví.
|
|
|
Vliv rodinného prostředí na vznik a rozvoj poruch chování u dětí.
ZAVADILOVÁ, Dita
Poruchy chování se vymykají z přiměřeného chování v určitém věku a v určitém sociokulturním prostředí. Jedinec s poruchami chování porušuje určité normy chování (morální nebo právní normy). Příčiny mohou být vrozené (dědičné), které jsou méně závažné či důsledkem výchovy (vlivy vrstevníků, rodiny, party), kdy mladý člověk tak napodobuje své okolí. Poruchy chování lze obecně charakterizovat jako odchylku v oblasti socializace, kdy jedinec není schopen respektovat běžné normy chování na úrovni odpovídající jeho věku.
|
|
|
Bezpečná hřiště v Táboře.
KUNCLOVÁ, Romana
Tato práce se zabývá bezpečností dětských hřišť v Táboře. Od roku 2002 probíhá Program optimalizace dětských hřišť na území města. Podle harmonogramu jsou dětská hřiště rekonstruována tak, aby požadavky na bezpečnost odpovídaly platným normám ČSN 1176 a ČSN 1177. Úkolem této práce je zmapování technického stavu vybavení dětských hřišť a zjištění informovanosti veřejnosti o bezpečnosti herních prvků.
|
host ::
RSS.