|
|
Uspokojování potřeb dítěte v zařízení typu jesle
KLABOUCHOVÁ, Lea
Bakalářská práce je zaměřena na uspokojování biologických a psychických potřeb dětí ve zdravotnickém zařízení typu jesle. Jesle patří mezi zvláštní zdravotnická zařízení, podle § 38 zákona č. 20/1996 Sb., pečující o všestranný rozvoj dětí. V 90 letech došlo k jejich hromadnému rušení a nyní navštěvuje jesle asi 1% dětí do 3 let věku. V současné době se problematika náhradní péče o dítě do 3 let dostává do popředí. Náplní bakalářské práce bylo zjistit, zda má dítě ve zdravotnickém zařízení typu jesle uspokojeny biologické a psychické potřeby. Ke zpracování bakalářské práce byl použit kvalitativní výzkum. Při výzkumu byla použita analýza dokumentů, metody pozorování a rozhovoru se sestrami v zařízení a s rodiči pozorovaných dětí. Výzkum probíhal v jeslích E. Pittera v Českých Budějovicích, které patří pod organizaci Jeslová a azylová zařízení České Budějovice, příspěvková organizace. Výzkumný vzorek tvořilo 8 dětí, které toto zařízení denně navštěvovaly Ze získaných informací byly vytvořeny kazuistiky, které jsou součástí výzkumné části práce.
|
|
|
Spokojenost s ošetřovatelskou péčí na dětském oddělení z pohledu osoby doprovázející dítě
MRÁZOVÁ, Iveta
Sledování spokojenosti je jedním z indikátorů kvality poskytnuté péče. Kvalita je v poslední době velmi diskutovaným tématem a mnoho zdravotnických zařízení používá jako indikátor kvality právě názor svých klientů na poskytnutou péči. Tento názor mohou zdravotnická zařízení použít jako určitou zpětnou vazbu pro svůj personál. Cílem mé práce je zmapovat spokojenost s poskytnutou ošetřovatelskou péčí z pohledu doprovázející osoby na dětském oddělení. K tomuto cíli jsem stanovila tři hypotézy. První hypotézou je, že osoby doprovázející dítě jsou spokojeny s kvalitou ošetřovatelské péče, druhá hypotéza je, že osoby doprovázející dítě jsou spokojeny s komunikací se sestrami na dětském oddělení a třetí hypotéza je, že osoby doprovázející dítě nejsou spokojeny s kvalitou provozního vybavení dětského oddělení. Výzkumný soubor tvořily doprovázející osoby dětí na Dětském oddělení Nemocnice Český Krumlov, a.s. Konkrétně to byly osoby, které byly hospitalizovány společně s dětmi na oddělení. Výzkum byl proveden metodou dotazování, technikou dotazníku na Dětském oddělení Nemocnice Český Krumlov, a.s. Výzkum probíhal v měsíci lednu, únoru a březnu. K dispozici jsem měla 69 vyplněných dotazníků. Vyhodnocením výsledků jsem došla k závěru, že osoby doprovázející dítě byly spokojeny s poskytnutou péčí, tím jsem potvrdila hypotézu 1, dále byly spokojeny i s komunikací, čímž jsem potvrdila hypotézu 2 a byly i spokojeny s vybavením oddělení, čímž jsem nepotvrdila hypotézu 3. Tyto výsledky budou poskytnuty managementu Nemocnice Český Krumlov, a.s., zejména hlavní sestře Nemocnice, primářovi a vrchní sestře Dětského oddělení. Výsledky mohou posloužit jako zpětná vazba pro ošetřovatelský personál Dětského oddělení, jako určité ohodnocení jejich smysluplné práce.
|
|
|
Počátky přípravy hry na klavír
DAVIDOVÁ, Veronika
Bakalářská práce je rozdělena do čtyř kapitol, ve kterých rozebírá aspekty, které mají v počátcích přípravy hry na klavír důležitou roli. První kapitola se zabývá hudební ontogenezi člověka v jednotlivých vývojových obdobích od prenatálního období až po období adolescence. Druhá zmiňuje hlavní účastníky pedagogického procesu. Dítě, pedagoga a rodiče, který má nezastupitelnou úlohu v pedagogickém procesu. Třetí část práce stručně nastíní psychologii hudebních schopností, problematiku vloh a schopností, vrozených a získaných dispozic a nakonec i poruchy těchto schopností a příčiny jejich vzniku. Poslední kapitola se zmíní o rozvoji hudebnosti, hudebního vnímání a tvořivosti u dětí. Do práce je zařazena vlastní osobní zkušenost s klavírní přípravou dětí v mladším školním věku.
|
|
|
Aktivity českých rodin v sobotu a v neděli - závislost na ročním období.
HOLÁ, Věra
Ve své bakalářské práci se zabývám aktivitami českých rodin v sobotu a v neděli v závislosti na ročním období. Teoretická část práce shrnuje dosavadní poznatky k tomuto tématu z literatury a jiných pramenů. Hlavní náplní druhé části práce je analýza údajů získaných průzkumem v rodinách s použitím metod {--} dotazníku, rozhovoru, pozorování. Zjištěné údaje jsou sumarizovány do tabulek a znázorněny v podobě grafu. Ze srovnání víkendových aktivit matek a otců jednoznačně vyplynulo, že matky věnují dítěti a péči o domácnost podstatně více času. Muži {--} otcové se v mnohem větší míře věnují odpočinkovým a zájmovým aktivitám. Celkově převládá pasivní způsob trávení volného času. Na základě těchto výsledků jsou v závěru formulována doporučení.
|
|
|
Dětská tvořivost
HYBRANTOVÁ, Jana
Kresba, malba i modelování patří mezi typické projevy a způsoby vyjadřování dítěte. Pomocí výtvarného projevu dítěte lze pozorovat příležitost emocionálního, intelektuálního, fyzického, perceptivního, estetického, sociálního a kreativního růstu. Předmětem mého zkoumání je v této práci kreativita {--} tvořivost. Práce pojednává o otázkách psychologie tvořivosti a výkladu základních pojmů této vědní disciplíny. Na tento blok je navázáno charakteristikou jednotlivých stádií dětské výtvarné tvorby a charakteristikou vývojových stádií tvořivých činností v dětství. V závěru práce jsou uvedeny různé výtvarné techniky pro rozvoj tvořivosti dítěte využité v arteterapeutickém procesu s dětmi, které při volnočasových aktivitách navštěvují výtvarné hodiny. Je zachycen začátek a průběh arteterapeutického působení a charakterizován výtvarný projev vybraných dětí z otevřené skupiny.Kresba, malba i modelování patří mezi typické projevy a způsoby vyjadřování dítěte. Pomocí výtvarného projevu dítěte lze pozorovat příležitost emocionálního, intelektuálního, fyzického, perceptivního, estetického, sociálního a kreativního růstu. Předmětem mého zkoumání je v této práci kreativita {--} tvořivost. Práce pojednává o otázkách psychologie tvořivosti a výkladu základních pojmů této vědní disciplíny. Na tento blok je navázáno charakteristikou jednotlivých stádií dětské výtvarné tvorby a charakteristikou vývojových stádií tvořivých činností v dětství. V závěru práce jsou uvedeny různé výtvarné techniky pro rozvoj tvořivosti dítěte využité v arteterapeutickém procesu s dětmi, které při volnočasových aktivitách navštěvují výtvarné hodiny. Je zachycen začátek a průběh arteterapeutického působení a charakterizován výtvarný projev vybraných dětí z otevřené skupiny.
|
|
|
Hra předškolního dítěte
VONDRÁČKOVÁ, Šárka
Bakalářská práce se zabývá problematikou hry v životě předškolního dítěte. Teoretická část je založena na obecných náhledech a postojích, podložených odbornou literaturou, jež se vztahují k charakteristice hry, jejímu významu a k diagnostickým a výchovným možnostem. Součástí této části je rovněž vývojová charakteristika předškolního věku z hlediska her a hraček. Výzkumná (praktická) část zjišťuje vnímání hry předškolního dítěte pedagogem, dále rodičem a současně i mnou, jako nezávislým pozorovatelem výzkumného vzorku dětí předškolního věku. Dále obsahuje porovnání pohledů rodičů, předškolních pedagogů a nezávislého pozorovatele. Součástí práce jsou závěry pro praxi.
|
|
|
Sexuální zneužívání dětí
DUDLÍČKOVÁ, Vendula
Diplomová práce se zabývá problematikou sexuálního zneužívání dětí. Práce je rozdělena do devíti kapitol a k nim jsou přiřazeny podkapitoly. V první části se věnuji pojmu sexuálního zneužívání dětí. V druhé části se zaměřuji na problém sexuálního zneužívánní dětí v rodině. V třetí části práce se zabývám pojmem komerční sexualizované násilí na dětech. Čvrtou částí jsem se zaměřila na obět sexuálního zneužívání a pátou na pachatele. V šesté části popisuji následky sexuálního zneužívání a v následné sedmé kapitole nahlížím na terapii. Velký význam kladu na osmou kapitolu, která se věnuje prevenci sexuálního zneužívání. Devátou část uzavírám trestními činy souvisejícími s mravnostní trestnou činností.
|
|
|
Potřeba návštěvní služby sester primární péče u dětských pacientů
ZAVADILOVÁ, Adéla
Návštěvní služba patří mezi zákonem stanovené činnosti sestry pracující v pediatrické ambulanci. Při návštěvní službě má sestra možnost získat mnoho cenných informací o rodině a o prostředí, ve kterém dítě vyrůstá. Sestra může poradit rodičům v oblasti prevence nemocí a úrazů u dětí a dát jim rady v oblasti výživy, hygieny nebo výchovy. Zároveň pro rodiče může být návštěva velkým přínosem, neboť zde mají dostatek času na dotazy ohledně prevence nebo výchovy svých dětí. Vzhledem k tomu, že žádná zdravotní pojišťovna tuto činnost sestrám neproplácí, sestry provádějí návštěvní službu pouze u novorozence jako první návštěvu od propuštění z porodnice, která zdravotními pojišťovnami proplacena je. Jen malé procento sester provádí podle výsledků výzkumu návštěvní službu {\clqq}ve volném čase`` nebo v nejnutnějších případech. Ve většině případů provádí návštěvní službu lékař sám. Tento problém lze vyřešit nejspíše dohodou mezi pediatrickými ambulancemi a pojišťovnami o proplácení návštěvní služby sestrám nebo by tento problém mělo řešit ministerstvo zdravotnictví zavedením do rámcového vzdělávacího programu obor komunitní dětská sestra,která by zastala návštěvní službu sester v primární péči.
|
|
|
Vývoj vztahu dítěte a dobrovolníka v Programu Pět P
NOHEJLOVÁ, Pavla
Problematika vztahu dítěte a dobrovolníka v programu Pět P je velmi citlivou oblastí. Dosud nebyl v České republice proveden výzkum, který by se zabýval vývojem vztahu dobrovolníka a dítěte. Práce zkoumá vývoj vztahu dítěte a dobrovolníka na základě mapování změn v osmi dimenzích vztahu dle teorie Hindeho (1988). V teoretické části se práce nejprve zabývá programem Pět P jako takovým, jeho stručnou historií, principy a přínosy. Dále je v teoretické části pojednáno o vztazích obecně a vztahu dítěte a dobrovolníka v programu Pět P a jeho vývoji. Cílem práce je zmapovat vývoj vztahu dítěte a dobrovolníka v programu Pět P na základě změn ve výše jmenovaných osmi dimenzích vztahu. V praktické části bylo použito metody dotazování, techniky strukturovaného rozhovoru s otevřenými otázkami, metoda zúčastněného pozorování a analýzy dokumentů. Výzkumný soubor tvořilo 15 respondentů (5 dobrovolníků, 5 dětí, 5 zákonných zástupců dětí). Výzkum probíhal v regionálním centru programu Pět P ve městě Písek. Výsledky práce tvoří analýzy rozhovorů vedených s dobrovolníky, dětmi a zákonnými zástupci po prvních třech měsících a po deseti měsících vztahu, dále pozorování na třech společných akcích u každé dvojice, analýzy zápisů ze supervizí a zápisků ze schůzek. Z výsledků vyplynuly dvě hypotézy. První z nich zní: Vztah dítěte a dobrovolníka v programu Pět P se vyvíjí v osmi dimenzích dle teorie Hindeho (1988). Druhá hypotéza zní: Každý vztah dítěte a dobrovolníka v programu Pět P se vyvíjí jiným způsobem. Práce obsahuje také doporučení pro praxi zvláště začínajícím koordinátorům programu Pět P. Tato doporučení se týkají příkladů otázek, pomocí kterých je možné zjišťovat změny v jednotlivých dimenzích vztahu a lépe tak sledovat, jakým způsobem se vztah vyvíjí. Práce může být užitečná jak koordinátorům, kteří v programu Pět P začínají, tak i těm koordinátorům, kteří již mají dlouhodobější zkušenosti s prací s dvojicemi v programu.
|
|
|
ZKUŠENOSTI DĚTÍ S DIAGNOSTIKOU A TIŠENÍM BOLESTI PŘI HOSPITALIZACI NA DĚTSKÝCH ODDĚLENÍCH
ZELLEROVÁ, Kateřina
Diplomová práce {\clqq}Zkušenosti dětí s hodnocením a tišením bolesti při hospitalizaci na dětských odděleních`` se věnuje tématu dětské bolesti a jejího řešení. Tato problematika je hlavním tématem teoretické i praktické části práce, které se obě zaměřují na skupinu dětí v předškolním a školním věku. Teoretická část práce popisuje současný stav problematiky, psychologii dítěte v předškolním a školním věku i bolest jako takovou i její specifika u dětí. Je jasné, že bolest u dítěte má své odlišnosti nejen v diagnostice a léčbě. Dítě reaguje jinak i při prožívání bolesti, a také se velmi uplatňují mýty, které přetrvávají o bolesti u dětí i v dnešní době. Je nutné si uvědomit, že dítě není zmenšenina dospělého a proto se musí péče o něj lišit. Zároveň však je třeba brát dítě jako celistvou bytost, která prožívá bolest, a hodnotit ji vždy objektivně na základě škál a dalších objektivních metod zvolených vhodně podle věku dítěte. Výzkumná část práce je zaměřena na rozhovory s dětmi hospitalizovanými na dětských odděleních na téma jejich bolesti a rozhovory se sestrami. Porovnává informace získané z obou skupin respondentů a hledá odpovědi na otázky prožívání bolesti dítětem, hodnocení sestrou a léčbě. Z výsledků tohoto výzkumu vyplynulo, že děti vnímají rozdíly v hodnocení a tišení bolesti v domácím prostředí a v nemocnici, hlavně ve změně osoby, na kterou se mají obracet a dále v používání nefarmakologických metod, které jsou matkou využívány doma více. Co se týká frekvence a způsobu hodnocení bolesti, děti si nejsou vědomy pravidelnosti hodnocení, ani neznají škály, které sestry uváděly jako nejčastěji používané. Léčba bolesti v nemocnicích je hlavně farmakologická. Děti však při podávání léku ne vždy dostávají informaci o účinku léku. Zároveň tato část práce hledá možnosti a potřebu vzniku standardu pro hodnocení a tišení bolesti u dětí i nejdůležitější součásti, které by tento standard měl obsahovat. V souvislosti s tím je v práci vytvořen návrh standardu ošetřovatelské péče u dítěte s bolestí, který je součástí příloh.
|
host ::
RSS.