|
|
Atomový zákon a jeho uplatnění pro významné zdroje ionizujícího záření (skiagrafické pracoviště)
MAŠKOVÁ, Zuzana
Ve své práci jsem se zabývala Atomovým zákonem a jeho uplatněním pro významný zdroj ionizujícího záření na skiagrafickém pracovišti. Rozpracovala jsem konkrétní požadavky související legislativy za účelem získání povolení Státního úřadu pro jadernou bezpečnost k používání významného zdroje ionizujícího záření, konkrétně skiagrafického zařízení na lékařských pracovištích. Dále jsem zpracovala konkrétní povinnosti držitele povolení a požadavky na zajištění radiační ochrany pacientů a obsluhujícího personálu. Cílem práce je usnadnit žadatelům o {\clqq}povolení k nakládání s významnými zdroji ionizujícího záření`` orientaci v současné legislativě. Poskytnout informace, jakým způsobem postupovat při zpracování dokumentace, požadované pro jednotlivé povolované činnosti a jak eliminovat případné nedostatky nebo závady, které se nejčastěji vyskytují při kontrolách SÚJB.
|
|
|
Sledování a porovnání radiační zátěže pacienta a lékaře při vyšetření mozkových tepen jednoprojekčním a dvojprojekčním přístrojem pro DSA
SLAVÍKOVÁ, Jana
V experimentální části se zabývám měřením radiační zátěže personálu i pacientů při angiografickém vyšetření mozkových tepen.Jednak srovnávám naměřené hodnoty při použití jednoprojekčního a dvojprojekčního přístroje pro DSA a sleduji radiační zátěž pacientů. Měření bylo prováděno na přístroji Siemens Axiom Artis Biplane na radiodiagnostickém oddělení nemocnice Na Homolce. Pro výpočet dávky je v této práci zvolen program Effdose version. Dále se v experimentální části zabývám srovnáním naměřených hodnot lékařů během angiografického vyšetření na radiodiagnostickém oddělení v českobudějovické nemocnici na přístroji Polystar a v nemocnici Na Homolce v Praze na přístroji Axiom Artis Biplane. K tomu účelu byly použity elektronické osobní dozimetry EPD Mk2 od firmy Siemens. Všechny výsledky jsem zpracovala pro přehlednost do grafů. V závěru práce jsou popsány návrhy a opatření ke snížení radiační zátěže v praxi, které jsou při těchto angiografických vyšetřeních nezbytné.
|
|
|
RADIAČNÍ OCHRANA PACIENTŮ PŘI UŽITÍ SVAZKU S MODULOVANOU INTENZITOU (ImRT) {--} DOZIMETRICKÉ OVĚŘOVÁNÍ PLÁNŮ.
KLEČKOVÁ, Naděžda
V současné době stále více radioterapeutických pracovišť používá svazky s modulovanou intenzitou (ImRT) k léčbě pacientů. Radioterapie s modulovanou intenzitou (intensity-modulated ra{$\neg$}diation therapy, ImRT) využívá modulace intenzity fotonového svazku napříč ozařo{$\neg$}vaným polem. Takto je možné dosáhnout lepší konformity dávky než je tomu při konvenční radioterapii. Použití svazků ImRT umožní eskalovat dávku v cílovém objemu při stejném zatížení zdravých tkání při konvenční radioterapii, nebo při dodání stejné dávky je možné snížit toxicitu léčby ionizujícím zářením. Tato skutečnost přináší nutnost rozšířit systém jakosti na celý řetězec dodání dávky pacientovi, zahrnující lineární urychlovač s vícelamelovým kolimátorem (MLC {--} Multileaf collimator), plánovací systém (TPS {--} Treatment planning system), elektronický portálový zobrazovací systém (EPID {--} Electronic portal imaging device) a další. Na zabezpečování jakosti se podílí jak systém pravidelných zkoušek zajišťovaný držiteli povolení, tak i nezávislé ověřování prostřednictvím Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (dále SÚJB). Cílem této práce je nalezení optimálního a efektivního způsobu ověřování plánů, stanovit kritéria pro hodnocení naměřených výsledků, podat přehled všech aspektů zajištění radiační ochrany pacientů léčených ionizujícím zářením s využitím svazků ImRT. Rutinním dozimetrickým ověřováním plánů bude zajištěn mimo jiné jeden z principů radiační ochrany, a to optimalizace.
|
|
|
Stanovování uhlíku - 14 v plynných výpustech z jaderné elektrárny Temelín a jeho distribuce v životním prostředí
VALÁŠEK, Michal
Tato práce pojednává o monitorování radiouhlíku v plynných výpustech jaderné elektrárny Temelín a jeho distribuci v životním prostředí. Čtenář by měl získat ucelenou představu o úrovni monitorování radiouhlíku ve ventilačních komínech jaderné elektrárny Temelín a v životním prostředí v jejím okolí. Práce je členěna na několik částí. V úvodní části je čtenář seznámen se základními informacemi z oblasti fyziky, chemie a radiobiologie vztahujícími se k problematice radiouhlíku. Je zde popsán vznik radiouhlíku ve VVER reaktoru, cesty uvolňování do životního prostředí a koloběh uhlíku v přírodě. Dále je zde popsán způsob monitorování radiouhlíku ve ventilačních komínech jaderné elektrárny Temelín a v jejím okolí a souhrn platné legislativy České republiky vztahující se k radiační ochraně. Následující části se zabývají cíly práce, hypotézami a použitou metodikou. Výsledky jsou interpretovány formou tabulek a grafů. Diskuze výsledků je provedena v následující části. V závěru práce jsou shrnuty získané poznatky.
|
|
|
Ochrana pracovníků, obyvatel a životního prostředí při těžbě a zpracování uranové rudy
PILECKÁ, Eliška
V České republice se uran dobýval v Jáchymově (do roku 1967), v okolí Příbrami (1948- 1991), v Okrouhlé Radouni v jižních Čechách (1972- 1990), u Vítkova v západních Čechách (do roku 1991), v Zadním Chodově (do roku 1992), na Dyleni (do roku 1994), v Hamru a Křižanech poblíž Stráže pod Ralskem (do roku 1990), v Zálesí v Rychlebských horách a v mnohých dalších lokalitách. Těžba uranu v nemalé míře ovlivnila zdraví a kvalitu života horníků i jejich rodinných příslušníků a dodnes do jisté míry ovlivňuje kvalitu života obyvatel hornických oblastí. Uranový průmysl ale především zanechal nenapravitelné změny na krajině a dodnes pozůstatky po těžbě uranové rudy ve značné míře ovlivňují kvalitu životního prostředí. Proto je i nadále nutné věnovat této problematice naši pozornost. V současné době je evidováno na území České republiky 3768 starých zátěží uranového průmyslu, z toho 2523 hlavních důlních děl, které je nutno sledovat a pravidelně kontrolovat. Jako staré zátěže jsou přitom označovány negativní vlivy již zlikvidované těžební nebo úpravárenské činnosti na životní prostředí, nebo jinak ohrožující veřejné zájmy. Podle charakteru negativního projevu se pak může jednat o zátěže báňské, to znamená negativní vliv důlního díla na stabilitu povrchu, a zátěže ekologické, to znamená negativní vliv na životní prostředí. Otázka uranového průmyslu je podle mého názoru široké veřejnosti velmi málo objasněna. Jedním důvodem může být to, že v dobách největšího rozkvětu uranového průmyslu v České republice byly veškeré informace související s výzkumem, těžbou, či zpracováním uranové rudy přísně tajné. Druhým důvodem může být i to, že neexistuje žádný ucelený zdroj informací použitelný jak pro studijní účely, tak pro informovanost široké veřejnosti. Tato práce by proto měla takový zdroj informací poskytovat.
|
|
|
Poranění hrudní a bederní páteře - postavení jednotlivých zobrazovacích metod v diagnostice a terapii
DOLEŽALOVÁ, Martina
Tato práce informuje o poranění hrudní a bederní páteře se zaměřením na práci radiologického asistenta. Poranění páteře patří mezi nejzávažnější poranění a jejich incidence stále stoupá. K diagnostice těchto poranění se používají radiologické zobrazovací metody jako skiagrafie, počítačová tomografie a magnetická rezonance, která provádí právě radiologický asistent. Pokud jsou tato poranění léčena operativně, setkává se s nimi radiologický asistent i na operačních sálech. Zde obsluhuje skiaskopické přístroje a pomáhá tak operatérovi s navigací výkonu. Je důležité, aby radiologický asistent správně ovládal postupy při všech výkonech které provádí a dbal na radiační ochranu. Důsledkem nekvalitně odvedené práce radiologického asistenta může být špatné nebo pozdní stanovení diagnózy a zvýšená radiační zátěž pro pacienta a v případě terapeutických výkonů i pro přítomný zdravotnický personál. V práci dále rozebírám soubor pacientů hospitalizovaných od 1.1.2006 do 31.12.2006 na neurochirurgickém oddělení Fakultní nemocnice v Hradci Králové s diagnózou zlomenina hrudního nebo bederního obratle. Soubor čítá 84 pacientů ( 48 žen a 36 mužů ). Uvádím věkovou charakteristiku souboru, četnost postižení jednotlivých obratlů hrudní a bederní páteře, procentuální zastoupení jednotlivých terapeutických metod. Hlavně se však věnuji radiologickým metodám, kterými byli tito pacienti vyšetřováni a chybám, které jsme v jejich zhotovení zaznamenali.
|
|
|
Asimilace časoprostorového rozložení radionuklidů v časné fázi radiační nehody
Hofman, Radek ; Šmídl, Václav
Příspěvek pojednává o využití data asimilačních metod v časné fází radiační nehody. V případě úniku radioaktivních škodlivin do ovzduší se utvoří radioaktivní vlečka postupující nad terénem. Uniklé radionuklidy představují zdravotní riziko. Pro plánování a nastolení co nejefektivnějších protiopatření je nutná znalost budoucího časoprostorového vývoje distribuce radionuklidů v prostředí. Předpovědi se tvoří pomocí numerických disperzních modelů. Tyto modely mají mnoho vstupů a jejich výstupem je předpověd radiační situace pomocí radiologických veličin. Přesné hodnoty vstupních parametrů jsou často neznámé. To je dáno náhodným charakterem turbuletních procesů v atmosféře, nedostatkem informací o nehodě a zdrojovém členu atd. Subjektivní (expertní) volba vstupních parametrů může vyústit v chybné předpovědi na jejichž základě není možno plánovat efektivní protiopatření.
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.