|
|
Teoretické a metodické přístupy k určování makroekonomického přínosu primární prevence a podpory zdraví
Voleman, Jakub ; Chytil, Zdeněk (vedoucí práce) ; Kovanda, Lukáš (oponent)
Zdraví je jednou z nejpodstatnějších věcí v lidském životě a výrazně ovlivňuje jeho kvalitu. Prevence a podpora zdraví je tak důležitá jak pro jednotlivce, tak pro celou společnost. Tato práce analyzuje ekonomické přístupy k prevenci a podpoře zdraví. Hlavním cílem práce pak je analýza podpory zdraví ve vztahu k onemocnění kolorektálním karcinomem, nejedná se však o standardní analýzu efektivnosti preventivních screeningových programů, ale o analýzu budoucího vývoje stavu v unikátním prostředí České republiky. V závislosti na demografickém vývoji v České republice a na základě predikčních ARIMA modelů incidence a mortality v důsledku rakoviny tlustého střeva a konečníku vyčísluje zvyšující se náklady na léčbu tohoto onemocnění v letech 2024 a 2028. Práce dále dává doporučení ohledně možných výdajů na prevenci ve vztahu k tomuto onemocnění.
|
|
|
Negativní účinky radioterapie u pacientů s kolorektálním karcinomem
SYROVÁTKA, Radim
Nádorové onemocnění tlustého střeva a konečníku je jedním z nejčastějších onemocnění ve vyspělých zemích. Neustále dochází k nárůstu této diagnózy nejen v České republice, ale i v celém světě. V ohledu na toto onemocnění je důležitá informovanost, primární a sekundární prevence. Primární prevencí je myšlen zdravý životní styl zahrnující stravu s dostatkem vlákniny, fyzickou aktivitu a omezení či úplné vynechání alkoholu a cigaret. Sekundární prevence je screeningové vyšetření tlustého střeva a konečníku u rizikových pacientů a u jedinců starších 55 let. V dnešní době je možno si vybrat ze dvou metod, jednou z nich je test na skryté krvácení do stolice a druhou metodou je screeningová kolonoskopie. Obě metody jsou plně hrazeny pojišťovnou. Po průkazu onemocnění přesnými diagnostickými metodami pacient podstupuje radioterapeutickou léčbu. Nejčastěji se jedná o neoadjuvantní léčbu, v případě neoperabilního nádoru se jedná pouze o samostatnou kurativní radioterapii. Brachyterapie u kolorektálního karcinomu se v ČR téměř nevyužívá. Pokud je onemocnění v pokročilém stádiu a pacient v celkově špatném stavu, přistupuje se na paliativní léčbu. Prvním cílem této práce je popsání patologie tlustého střeva a konečníku, radioterapeutické léčby a negativních účinků radioterapie u pacientů s kolorektálním karcinomem. Tento cíl je zpracován v praktické části bakalářské práce. Druhým cílem je vyhodnocení dávek v kritických orgánech při radioterapii kolorektálního karcinomu v letech 2002 a 2013. V bakalářské práci je stanovena hypotéza: "Vlivem zdokonalení plánovacích systémů, verifikačních systémů a ozařovacích přístrojů došlo ke snížení negativních účinků v kritických orgánech při radioterapii kolorektálního karcinomu." Pro vyhodnocení dávek záření a posouzení hypotézy byl nutný sběr dat v Nemocnici České Budějovice, a.s. Soubor pacientů z roku 2002 činí 54 jedinců, kteří podstoupili kurativní radioterapii a 7 jedinců, kteří absolvovali paliativní léčbu. Soubor pacientů z roku 2013 čítá 69 jedinců léčených s kurativním záměrem a 12 jedinců léčených s paliativním záměrem. Tato získaná data nám poskytla informace, že mezi roky 2002 a 2013 klesla dávka na močový měchýř u pacientů při kurativní léčbě kolorektálního karcinomu. V případě paliativní léčby nedošlo k výraznému snížení dávky na tento kritický orgán.
|
|
|
Výživa a další faktory, které mají vliv na vznik a prevenci kolorektálního karcinomu.
BENEŠOVÁ, Lucie
Název mé bakalářské práce zní Výživa a další faktory, které mají vliv na vznik a prevenci kolorektálního karcinomu. V teoretické části bakalářské práce jsem se zaměřila na vysvětlení pojmu kolorektální karcinom, na jeho epidemiologii, dále pak na výživu i další rizikové faktory, které mají vliv na vznik, nebo naopak prevenci tohoto onemocnění. Do teoretické části jsem zahrnula informace o screeningovém testu na okultní krvácení. V části praktické jsem zodpověděla stanovené cíle. Cíle jsem měla zvolené dva. Prvním cílem bylo zjistit informovanost respondentů o prevenci v podobě výživy, která slouží k omezení výskytu kolorektálního karcinomu. Druhý cíl se zaměřoval na zhodnocení chování podle znalostí, které respondenti mají. Výzkumné otázky tedy byly stanoveny takto: "Jaká je informovanost lidí o výživě, která slouží k prevenci kolorektálního karcinomu?" a "Chovají se podle znalostí, které mají?". Pro výzkumnou část byla použita metoda kvalitativního výzkumu, konkrétně polostrukturovaný rozhovor. Rozhovoru se zúčastnilo deset mužů nad 45 let. Pět z nich bylo z ambulance paní doktorky MUDr. Ilony Pasekové. Jedná se o muže, kteří mají ke kolorektálnímu karcinomu genetickou predispozici. U většiny z těchto respondentů se již problémy s tímto onemocněním vyskytly. Ostatních pět respondentů bylo bez predispozic. Po zjištění informací, na které jsem se respondentů ptala, jsem chtěla tyto dvě skupiny porovnávat i mezi sebou. Chtěla jsem zjistit, zda se lidé, kteří mají genetickou predispozici, o toto onemocnění zajímají více. Zda si sami zjišťují informace, které by mohly sloužit k prevenci či léčbě rakoviny tlustého střeva a konečníku. Všichni dotazovaní byli velice vstřícní a ochotní odpovídat na otázky, na které jsem se ptala. Sběr dat byl prováděn od ledna 2014 do března 2014. Z výsledků této práce vyplývá, že informovanost o kolorektálním karcinomu a jeho prevenci je nedostatečná. Informovanost o potravinách, které mohou sloužit jako prevence proti kolorektálnímu karcinomu je ještě výrazně nižší a to i u rizikových skupin respondentů. Při zjištění této informace jsem se respondentů ptala celkově na jejich stravovací návyky a také životní styl. Dále jsem se tázala na kolorektální screening, zda vůbec respondent ví, že se nějaký screening v České republice provádí. Z výsledků vyplynulo, že někteří, i když nemají informace o potravinách, které mohou sloužit k prevenci proti kolorektálnímu karcinomu, se stravují podle zásad zdravé výživy. A tím splňují i podmínky, které podle odborníků mohou sloužit jako prevence tohoto onemocnění. Při otázání na potraviny, které mohou sloužit k prevenci, respondenti nejvíce zmiňovali brokolici, košťáloviny a zelí. Naopak za potraviny podněcující vznik tohoto onemocnění respondenti povětšinou uváděli uzeniny a červené maso. Jeden respondent uvedl jako prevenci žraločí chrupavku. Toto tvrzení mne velice překvapilo, proto jsem hledala na internetu informace o žraločí chrupavce a k mému překvapení jsem zjistila, že se respondent nezmýlil, že toto tvrzení vážně existuje a to na internetu na stránkách doplňků výživy s obsahem žraločí chrupavky. Žraloci podle tohoto tvrzení nikdy nedostanou rakovinu. Proto je jejich chrupavka zkoumána a také se z ní vyrábí různé preparáty, ve kterých je obsažena. Dále jsem chtěla porovnávat dvě skupiny respondentů. Ty s genetickými predispozicemi jsem porovnávala s těmi bez nich. Po provedení rozhovorů se porovnání jeví zcela zbytečné. V obou skupinách jsem zjistila respondenty, kteří se stravují podle zásad zdravé výživy a stejně tak ty, kteří se stravují jinak a životosprávu nedodržují. Zjistila jsem, že rizikovost chování nesouvisí s predispozicí ke kolorektálnímu karcinomu. U respondentů s predispozicí záleží vždy jen na osobním rozhodnutí, zda své stravovací návyky a celý životní styl dodržují, případně změní či nikoli.
|
|
|
Úloha sestry v prevenci kolorektálního karcinomu v ordinaci praktického lékaře pro dospělé.
TETÍKOVÁ, Hana
Současný stav: Česká republika patří mezi státy s vysokým výskytem kolorektálního karcinomu. Teoretická část práce obsahuje základní informace o karcinomu tlustého střeva a konečníku. Zabývá se jeho příčinami, příznaky i léčbou. Podrobněji je rozpracována prevence kolorektálního karcinomu, primární, sekundární i terciární. Důkladně zpracována je zde i role sestry v této prevenci v ordinaci praktického lékaře pro dospělé. Cíle: Hlavním záměrem práce bylo zjistit informovanost pacientů o prevenci kolorektálního karcinomu a zároveň zmapovat úlohu sestry v této prevenci v ordinaci praktického lékaře pro dospělé. Metodika: Byly zvoleny dvě metody výzkumného šetření, kvantitativní a kvalitativní. Získaná data byla dána do datové matice, vyhodnocena pomocí kontingenčních tabulek a pro statistické testování byl zvolen jednovýběrový t test, dvouvýběrový t test a chí kvadrát test. Druhou použitou metodou výzkumného šetření byl kvalitativní výzkum, kde sběr dat probíhal na základě strukturovaného rozhovoru. Rozhovory byly písemně zaznamenány. Analýzou rozhovorů metodou otevřeného kódování vznikly čtyři kategorie: Primární prevence kolorektálního karcinomu, Sekundární prevence kolorektálního karcinomu, Imunochemický test na okultní krvácení a Terciární prevence kolorektálního karcinomu. Výzkumný soubor: První výzkumný soubor se skládal z pacientů, kterým bylo 50 a více let věku. Druhý výzkumný soubor tvořilo pět sester pracujících v ordinaci praktického lékaře pro dospělé. Výsledky: Prvním cílem práce bylo zjistit informovanost pacientů o prevenci kolorektálního karcinomu. Pro splnění prvního cíle výzkumné práce byly stanoveny čtyři hypotézy. První hypotéza zněla: "Pacienti jsou informovaní o prevenci kolorektálního karcinomu." V testu dosažená hladina významnosti byla 48,1 %, tudíž hypotéza 1 byla potvrzena. U informování pacientů o primární prevenci jsme zjistili rezervy. Pacienti jsou informováni hlavně o sekundární prevenci. Výzkum prokázal, že ve screeningu kolorektálního karcinomu nejsou podchyceni pacienti, kteří navštěvují praktického lékaře jen velmi sporadicky. Proto je dobře, že od ledna 2014 se spouští projekt adresného zvaní cílové populace pro screening kolorektálního karcinomu. Druhá hypotéza předpokládala, že "Informovanost respondentů o prevenci kolorektálního karcinomu se neliší podle pohlaví." Dosažená hladina významnosti byla 2,2 %, tudíž hypotéza 2 se zamítá a platí, že informovanost respondentů se liší dle pohlaví. Výsledky výzkumu prokázaly lepší informovanost žen než mužů. Například více žen je přesvědčeno, že kouření má vliv na vznik onemocnění kolorektálního karcinomu. Třetí hypotéza měla potvrdit či vyvrátit tvrzení: "Ve městě i na vesnici je stejná informovanost o prevenci kolorektálního karcinomu." Dosažená hladina významnosti byla 1,2 %, a proto se hypotéza 3 zamítá. Výzkum prokázal větší informovanost pacientů žijících ve městě. Poslední čtvrtá hypotéza zněla: "Pacienti mají informace o prevenci kolorektálního karcinomu z ordinace praktického lékaře pro dospělé." Dosažená hladina významnosti byla 88,6 %, proto výsledky výzkumu nám potvrzují správnost hypotézy 4. Respondenti jsou informováni o prevenci kolorektálního karcinomu v ordinaci praktického lékaře. Druhým cílem práce bylo zmapovat úlohu sestry v prevenci kolorektálního karcinomu v ordinaci praktického lékaře pro dospělé. Ke splnění cíle jsme si stanovili výzkumnou otázku: "Jakou úlohu má sestra v prevenci kolorektálního karcinomu v ordinaci praktického lékaře pro dospělé?" Sestra má nezastupitelnou a velmi specifickou úlohu v této prevenci.
|
|
| |
|
|
Radioterapie kolorektálního karcinomu a porovnání informovanosti nelékařského zdravotnického personálu a laické veřejnosti
VOCHYÁNOVÁ, Aneta
Bakalářská práce obsahuje v teoretické části obecné poznatky o kolorektálním karcinomu. Kolorektální karcinom je civilizační onemocnění a patří mezi nejčastější onkologické diagnózy ve vyspělých zemích. Incidence nádorů v České republice i v ostatních zemích stále narůstá. Potíže se objevují až při pokročilém onemocnění, proto je zde důležitá prevence. Ta je rozdělena na dvě části, primární a sekundární. Primární prevence zahrnuje zdravý životní styl. Patří sem pravidelný pohyb a vyvážená strava bohatá na vlákninu. Sekundární prevence zahrnuje screening bezpříznakových jedinců. V ČR jsou od roku 2000 pravidelně celoplošně sledováni přímí příbuzní nemocných a rizikoví jedinci (lidé nad 50 let věku). Do preventivních vyšetření patří hemokult, kolonoskopie, sigmoideoskopie, popř. virtuální CT kolonoskopie. Diagnostika CRC zahrnuje celkovou anamnézu pacienta, klinické a laboratorní vyšetření, radiodiagnostické zobrazovací techniky, ultrasonografii a kolonoskopii. Léčba se odvíjí od TNM klasifikace. Základní metodou je chirurgická léčba, která je doplňována onkologickou léčbou (chemoterapie, radioterapie, biologická léčba). V této práci je více rozvedena léčba zářením (radioterapie). V praktické části práce je popsán algoritmus léčby na onkologickém oddělení Nemocnice České Budějovice a.s., pro tuto část byly využity poznatky z praxe. Jedná se o týmovou práci, do níž je zapojena řada radiologických asistentů a fyziků, radiologických lékařů, chirurgů, gastroenterologů, psychologů ad. Dále byla využita data z tohoto oddělení pro porovnání nejčastěji užívaných poloh, technik a modalit léčby. Bylo porovnáno 118 pacientů, kteří prošli léčbou zářením v roce 2012 v této nemocnici. Na oddělení se nejčastěji využívá supinační poloha pro její reprodukovatelnost. Běžně se užívá technika BOX. Technika T se používá při překážce v léčbě technikou BOX. Lékaři v roce 2012 často využívali kombinací léčebných modalit radioterapie, chirurgie a chemoterapie. K bakalářské práci byl dále vytvořen dotazník zaměřený na informovanost nelékařských zdravotnických pracovníků a laické veřejnosti. Byl vyplněn 230 respondenty, 119 zdravotníky a 111 laiky. Informovanost obou skupin o kolorektálním karcinomu (CRC) není na předpokládané úrovni. Pojem kolorektální karcinom znalo 95 % zdravotníků a 37,8 % laiků. Polovina laiků neznala odpověď na otázku: ?Jakým potravinám byste se měli vyhýbat v rámci prevence kolorektálního karcinomu??. Ze zdravotnických pracovníků 27,4 % také neznalo tuto odpověď. Z dotazovaných uvedlo nejvíce osob za potraviny: červené maso a uzeniny. Pouze malé procento (8 % zdravotníků, 14,3 % laiků) uvedlo, že je důležité přijímat stravu s vyšším podílem vlákniny. V rámci primární prevence hraje vláknina nezastupitelnou roli. Proto byl očekáván v této oblasti lepší výsledek. Z řad laiků mnoho dotazovaných neznalo odpovědi ohledně preventivního vyšetření a léčby CRC. Odpovědi zdravotníků byly uspokojující, avšak s přihlédnutím na jejich vzdělání byly očekávány lepší výsledky. Veřejnost by měla být více informována v oblasti této problematiky. Informace by se měli dostávat k občanům formou přednášek, edukačních materiálů v čekárnách lékařů, časopisů, novin nebo formou televizního vysílání. Takovým způsobem by se měla dostat existence této nemoci do podvědomí veřejnosti a tak zvýšit zájem pro získávání informací. Nejdůležitější je v této problematice prevence. Pokud se lidé začínají zajímat o tuto nemoc, až je to aktuální u nich samotných nebo v jejich okolí, je většinou pozdě.
|
|
| |
|
|
Radioterapie kolorektálního karcinomu
MAJERČÁKOVÁ, Iva
Podle WHO je každý rok na celém světě evidováno okolo 940 000 nových případů, z toho na tento nádor asi polovina pacientů zemře a to převážně díky pozdnímu příchodu. Paradoxem ovšem zůstává, že do povědomí většiny lidí se tumor dostal jako poměrně nevýznamné onemocnění, které není časté a dá se snadno léčit. Tato diagnóza tvoří zhruba 10 % všech evidovaných malignit a je jednou z nejčastějších příčin úmrtí na nádorová onemocnění na celém světě. Česká republika patří na přední místo v Evropě jak v incidenci, tak v mortalitě. Prevence tak závažného onemocnění je v ČR značně nedostačující a neefektivní.
|
|
| |
|
|
Vyšetření střev výpočetní tomografií, užití, výhody a nevýhody této metody
SMOLÁKOVÁ, Eva
V předložené práci se autorka snaží podat ucelený obraz o CT vyšetření střev na svém pracovišti. Zavedení multidetektorové výpočetní tomografie znamenalo výrazný posun prostorového rozlišení v ose Z a urychlení akvizice dat bez významnějšího zvýšení dávky záření. Všechny tyto výhody multidetektorové výpočetní tomografie se výrazně promítly i do zobrazení střev. CT enterografie a CT kolografie odsouvají do pozadí klasické metody jako jsou enteroklýza a irigografie. Možnost posoudit současně stav střev i okolních orgánů je nespornou výhodou tohoto vyšetření, která jej v diagnostickém algoritmu posouvá do přední linie. Na našem pracovišti pozorujeme od roku 2003 postupný úbytek vyšetření tenkého střeva pomocí enteroklýzy a nárůst počtu CT vyšetření. Limitací počítačové tomografie je radiační zátěž , nitrožilní podání jodové kontrastní látky a především nemožnost odběru histologických vzorků. S příchodem nových technologií očekáváme zmírnění výše uvedených nevýhod, zejména snížení radiační zátěže a zmenšení diskomfortu nemocných při přípravě k vyšetření.
|
host ::
RSS.