|
|
Posouzení malé mechanizace pro zpracování a kultivaci půdy dle zvolených exploatačních ukazatelů.
PAVELA, Josef
První část bakalářské práce je vypracována formou literární rešerše, která se zabývá základními informacemi o složení půdy, významem půdy v zemědělství a metodami jejího zpracování. Navazuje přehled a popis energetických prostředků, strojů a nářadí pro základní zpracování půdy, pro přípravu půdy před setím a sázení a pro kultivací půdy, používaných v oblasti tzv. malé mechanizace. Literární rešerše je zakončena analýzou exploatačních, ekonomických a environmentálních ukazatelů. Druhá část práce je vypracována metodickou formou. Metodika se zabývá měřením provozním zkoušek, tj. měřením časových snímků vybraných rotačních kypřičů. Práce dokládá výsledky měření u vybraných strojů MOUNTFIELD MS 16 IN a VARI IV GLOBAL a porovnává je. Závěr práce přináší vyhodnocení výsledků, kterých bylo měřením dosaženo.
|
|
|
Vyšetřování chlamydií v urogenitálním traktu
BENDOVÁ, Radka
Tématem práce je vyšetřování chlamydií v urogenitálním traktu metodou kultivace. Cílem práce bylo vyzkoušet kultivační metodiku diagnostiky Chlamydia trachomatis na tkáňových kulturách, zhodnotit výsledky podle jednotlivých kritérií za určité období a výsledky porovnat s literárními údaji. Laboratoř virologie v Nemocnici České Budějovice, a.s. je na přípravu tkáňových kultur zařízená a pro tuto metodu používají neobyčejnou linii buněk BGM. Ve světě se téměř nepoužívá. Na tomto pracovišti se tato linie osvědčila a používají ji již od roku 1985, kdy ji dostali. Práce informuje o současném stavu chlamydií, jejich klasifikaci podle fylogenetických a genomových analýz bakterií, o jejich výskytu, růstovém cyklu a množení. Dále se práce věnuje chlamydiálním infekcím rozdělené na oční a urogenitální infekce a jejich léčbě. Přehled současného stavu problematiky je ukončen metodami průkazu, přímý a nepřímý průkaz. V přímém průkazu jsou popsány tkáňové kultury, jejich příprava a kultivace. Tuto metodu jsem ověřovala v praktické části mé bakalářské práce. V rámci této bakalářské práce mi byly poskytnuty vzorky z urogenitálního traktu, které jsem hodnotila třemi kategoriemi: pozitivní, negativní a nelze hodnotit (= vzorky byly přerostlé bakteriemi nebo kvasinkami a nebylo možné je vyhodnotit). Byly to povětšinou stěry z uretry a cervixu (u žen) nebo jen z uretry (u mužů). Celkový počet vyšetřovaných vzorků bylo 159 za období od 18.10. do 5.12. roku 2011. Chlamydie rostou na tkáňových kulturách 48hodin a poté se barví modifikovaným barvením dle Macchiavella. Vzorků barvených touto technikou bylo vyhodnoceno 127 (79,9%) z celkového počtu. Nejednoznačné vzorky se dále barvily monoklonální protilátkou proti Chlamydia trachomatis. Touto technikou bylo barveno 32 vzorků (20,1%) z celkového počtu. Vzorky jsem hodnotila také podle věku. Neobvykle vysoká byla pozitivita (42,2%) u starších žen ve věku 26-46 let, kam spadalo i největší množství vzorků (54,2%) žen z celkového počtu. Šlo většinou o pacientky, které měly gynekologické potíže, nikdy nebyly vyšetřeny a léčeny a nebo měly chronickou infekci, která se léčí velmi obtížně a má sklony recidivovat. U mužů bylo také největší množství vzorků (56,1%) z celkového počtu řazeno do věku 26-46 let, ale pouze 13% bylo pozitivních. Rozdíl je daný velikostí souboru a také tím, že u mužů se méně často projevuje chronická infekce.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Blastocystis u domácího ptactva
HRDLIČKOVÁ, Jaroslava
V jednom anonymním domácím chovu jsme v roce 2010 odebírali vzorky trusu pro parazitologické vyšetření na přítomnost prvoků rodu Blastocystis. Celkem bylo vyšetřeno 55 vzorků (z toho po 10 vzorcích trusu od slepic, kachen a hus a 25 od holubů). Vzorky byly kultivovány v médiu dle Dobell-Leidlaw a následně mikroskopovány. Tento postup však vedl k nízké záchytnosti, pouze dva vzorky byly pozitivní na Blastocystis (od slepice a holuba), proto byla následně použita PCR a nested-PCR se specifickými primery pro spolehlivější detekci Blastocystis. Vzorky pro tyto reakce již nebyly odebírány z výše zmíněného chovu, ale byla využita sbírka vzorků z Parazitologického ústavu AV ČR, kde byla již DNA ze vzorků trusu slepic, kachen a holubů vyizolovaná. Výsledky klasické i nested-PCR byly ověřeny elektroforézou a sekvenací. Získané sekvence ptačích kmenů byly analyzovány fylogenetickými metodami a zařazeny do podtypu 7.
|
|
| |
host ::
RSS.