|
| |
|
|
VLIV PROSTŘEDÍ NA CHOVÁNÍ TELAT
HAISOVÁ, Dita
Cílem práce bylo sledovat na základě videozáznamů pořízených v Zemědělském družstvu Krásná Hora nad Vltavou 6 různých typů venkovních individuálních bud a na základě rozdílného chování telat vyhodnotit vhodnost různých typů bud pro chov telat v mléčném období. Sledování proběhlo v zimním a letním období, byl použit záznam v programu Avi Windows Media Player s délkou intervalu 1 minuty. Sledovány byly jalovičky Českého strakatého skotu. Délka pobytu telat ve venkovních individuálních boudách byla od 83 ? 87 dní. Účelem sledování bylo vyhodnotit délku pobytu telat uvnitř jednotlivých venkovních individuálních bud a délku pobytu venku. V každé boudě bylo nainstalováno čidlo, které informovalo o hodnotách vnitřních teplot a relativních vlhkostí vzduchu v časovém intervalu 15 minut. Vzhledem k tomu, že mikroklima by mělo při různých klimatických podmínkách vytvářet optimální prostředí pro telata, byla kritériem spokojenosti welfare délka pobytu uvnitř boudy. Průměrná venkovní teplota za sledované zimní období klesla na -2,54°C. V tomto období byla v jednotlivých VIB naměřena vnitřní průměrná teplota od -0,04°C do -1,43°C. Za sledované letní období byla zaznamenána průměrná denní teplota 19,79°C. Letní průměrné teploty v jednotlivých VIB byly od 21,14°C do 22,27°C. Z těchto údajů byly zjištěny statisticky nevýznamné teplotní rozdíly (P ? 0,05) mezi jednotlivými VIB jak v zimním tak i v letním období. Průměrné relativní mikroklimatické vlhkosti v zimním období u jednotlivých VIB dosahovaly rozmezí hodnot od 79,57% do 86,76% a v letním období od 59,59% do 63,55%. Za zimní období při hodnocení ukazatelů mikroklimatických relativních vlhkostí mezi jednotlivými VIB byl zjištěn statisticky významný rozdíl (P? 0,05) (1:2, 2:3,2:4,2:5,2:6). V zimním období byla délka pobytu telat uvnitř VIB v rozmezích od 73,96% - 88,96% sledovaného času. Rozdíly mezi délkami pobytu telat uvnitř VIB byly statisticky průkazné (P ? 0,05 až P ? 0,001). Za letní období byla délka pobytu telat uvnitř bud v rozpětí od 65,68% - 80,85% sledovaného času. Rozdíly mezi délkami pobytu v letním období byly signifikantní (P? 0,05 až P?0,001). Celkem za sledované období byla nejlépe hodnocena dřevěná bouda ZD Krásná Hora nad Vltavou.
|
|
| |
|
|
ZJIŠTĚNÍ EKOLOGICKÝCH NÁROKŮ VYBRANÝCH PLANKTONNÍCH ŘAS A SINIC Z ŘÁDU NOSTOCALES. SVĚTELNÁ A TEPLOTNÍ OPTIMA PRO DOMINANTNÍ DRUHY VODNÍCH KVĚTŮ RYBNÍKŮ A PŘEHRAD V ČESKÉ REPUBLICE.
KOHELOVÁ, Hana
Práce je zaměřena na sinicové vodní květy. Pojednává o složení vodních květů v České republice, o příčinách vzniku, důsledcích života a zániku vodního květu a o možnostech jak jej limitovat. Také obsahuje kapitolu o vlastnostech sinic, které je zvýhodňují vůči jiným organismům v planktonu i vůči jiným sinicím. Je zde také obecný popis rybníků a vodárenských nádrží a popis lokalit (rybníky Svět a Rod, nádrž Římov {--} Jihočeský kraj,odkud pocházely druhy testované v provedeném pokusu. Pokus měl za úkol zjistit optimální teploty a ozáření pro růst sedmi kmenů sinic a jednoho druhu zelené řasy. Byl proveden metodou zkřížených gradientů teploty a světla (KVÍDEROVÁ a LUKAVSKÝ, 2001). Získaná data o růstu jednotlivých kmenů v různých kombinacích teploty a intenzity světla byla vyhodnocena v programu Statistika (ANONIMUS,1996). Valence každého kmene má své maximální a minimální hodnoty, v jejich středu se nachází optimum pro růst. Grafy zobrazující valence a optimum kmenů pro teplotu a světlo byly vytvořeny v programu Microsoft Excel. Podrobnosti mezi teplotními a světelnými nároky jednotlivých kmenů byly testovány PCA metodou v programu CANOCO 4.5 a CANODRAW (TER BRAAK a ŠMILAUER, 1998). Výsledkem jsou konkrétní hodnoty srovnatelné s podobnými laboratorními výsledky.
|
|
| |
|
|
Přístroje pro měření teplot
HORELICA, Josef
Práce se zabývá teoretickým popisem, praktickým zapojením přístrojů pro měření teploty a jejich principem fungování při měření teploty. Jsou zde vysvětleny základní pojmy jako je teplota, teplotní stupnice a její měření. Dále jsou uvedeny základní senzory, které se v přístrojích používají. Část práce tvoří obrazová prezentace, kde je uveden souhrnný přehled senzorů a jejich aplikace v přístrojích pro měření teploty. Cílem je poskytnout ucelený přehled pro orientaci v této problematice.
|
|
| |
|
|
Vliv vybraných abiotických faktorů na křídelní polymorfismus hladinatky pobřežní (Microvelia reticulata Burmeister, 1835)
ČERMÁKOVÁ, Táňa
Křídelní polymorfismus semiakvatických ploštic ovlivňují environmentální faktory, jako jsou teplota, fotoperioda, populační hustota nebo vysychání stanoviště. Určitou roli hraje v křídelním polymorfismu dalších generací také dědičnost. Mnoho observačních studií naznačuje, že klíčovým efektem je teplota, avšak laboratorní pokusy tuto hypotézu často nepotvrzují. Hlavním cílem práce bylo popsat vliv abiotických faktorů (fotoperioda, teplota a stálost stanoviště) na křídelní polymorfismus hladinatky Microvelia reticulata, doplňkově též bruslařky Gerris lacustris. Dílčí cíle zahrnovaly popis vlivu zmíněných abiotických faktorů na mortalitu jedinců a délku larválního vývoje. Jedinci obou druhů byli chováni v kombinacích dvou úrovní teploty, fotoperiody a stálosti stanoviště (celkem tedy v osmi tzv. treatmentech) od prvního instaru do dospělosti. Všichni dospělci hladinatky pobřežní se vyvinuli jako apterní, tedy nebyla zaznamenána žádná odpověď křídelního polymorfismu na různé environmentální podmínky. Pravděpodobný je proto hlavní vliv dědičnosti. Bruslařky obecné se vyvinulo do dospělého stádia pouze deset jedinců, nebylo tedy možné určit vliv abiotických faktorů na křídelní polymorfismus, mortalitu a délku vývoje u tohoto druhu. Mortalitu jedinců hladinatky pobřežní průkazně ovlivnil typ substrátu. Na vlhkém filtračním papíru přežilo pouze 3,5% jedinců, kdežto ve vodním prostředí 80,5%. Oba zbývající faktory (teplota, fotoperioda) neměly vliv na celkovou mortalitu jedinců. Celkový počet přeživších samců a samic se nelišil, nelze tedy konstatovat sexuálně závislou mortalitu. Stejně tak se nelišila celková doba vývoje mezi pohlavími. Z environmentálních faktorů má na délku vývoje významný vliv teplota, jejíž zvýšení zkracuje délku vývoje jedinců M. reticulata. V každém treatmentu se nejrychleji vyvíjeli nymfy druhého instaru a nejpomaleji nymfy pátého instaru. Vzhledem k tomu, že nebyl nalezen vliv abiotických faktorů na křídelní polymorfismus hladinatky pobřežní, bylo by vhodné v dalších výzkumech zkoumat vliv dědičnosti na vývoj křídel u tohoto druhu.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.