|
|
Spokojenost rodiček s ošetřovatelskou péčí na porodním sále
MAŠKOVÁ, Jitka
Ošetřovatelská péče má v péči o zdraví člověka nezastupitelné postavení. Charakteristickými znaky současného ošetřovatelství jsou individualizovaná péče a samostatná práce porodních asistentek zaměřená především na prevenci a podporu zdraví klientek. Uspokojování a neuspokojování potřeb klientek se odráží v jejich vědomí jako subjektivně pociťovaná spokojenost či nespokojenost s danou péčí. Proto je spokojenost klientek jedním z nejdůležitějších ukazatelů kvality poskytované ošetřovatelské péče. Snahou porodních asistentek je orientace na klientky. Nová koncepce zdravotnických služeb je vyhovět přání klientek a docílit tak jejich spokojenosti. Spokojenost klientek s ošetřovatelskou péčí je důležitou informací, která vypovídá o fungování jednotlivých oddělení ve zdravotnických zařízeních. {\clqq}Sdělení klientek jsou cenným ponaučením i důležitým motivujícím krokem pro zlepšování kvality péče``. Ošetřovatelství vidí klientku se všemi jejími negativními i pozitivními stránkami a proto klientčinu spokojenost chápeme jako jeden z prioritních cílů, který nesmí být opomíjen. Rodičky, které jsou spokojeny, mnohem více důvěřují lékařům a sestrám a také s nimi mnohem lépe spolupracují v průběhu porodu. Cílem této práce bylo zjistit, zda jsou rodičky spokojeny s ošetřovatelskou péčí na porodním sále. Byla stanovena hypotéza, která zní {\clqq}Rodičky jsou spokojeny s ošetřovatelskou péčí na porodním sále``. Hypotéza se měla potvrdit nebo vyvrátit na základě provedeného výzkumu. Byl zvolen kvantitativní výzkum s dotazníkovou formou. Dotazníky byly rozdány maminkám po fyziologickém porodu na oddělení šestinedělí v nemocnici v Českých Budějovicích, Táboře a Jindřichově Hradci. Pro výzkum byl použit soubor 145 správně vyplněných dotazníků. Výzkumem bylo zjištěno, že z celkového počtu dotazovaných maminek 145 (100 %), bylo 142 maminek (97,9 %) spokojeno s ošetřovatelskou péčí na porodním sále. Hypotéza tedy byla výzkumem potvrzena, rodičky jsou spokojeny s ošetřovatelskou péčí na porodním sále. Práce bude využita v rámci výuky na Jihočeské Univerzitě, publikována v odborných časopisech a na internetu. Naprostá většina rodiček byla spokojena s ošetřovatelskou péčí na porodním sále. To je velice potěšující výsledek této výzkumné práce. V minulém období bylo často rodičce přikazováno co má a co nemá dělat, a tím bylo omezováno možné pozitivní působení na průběh porodu. Dnešní moderní doba je již v mnohém jiná, více nakloněná změnám v ošetřovatelství a zdravotnictví vůbec. Otvírá se větší prostor pro spolupráci porodních asistentek s rodičkou. Tím se vytváří bezpečné prostředí, v němž se nejen rodičky ale i ošetřující personál cítí podstatně lépe.
|
|
|
Romské rodičky versus hospitalizace v nemocnici
BABKOVÁ, Lucie
Bakalářské práci se zabývám o problematice romských žen. Práci je rozdělena do dvou částí. První část je teoretická a druhou tvoří výzkum. V první teoretické části jsem se zabývala romskou společností od historie až po současnost. Zahrnuje romskou rodinu, vzdělání, bydlení, vztah Romů ke svému zdraví, atd{\dots}Závěrem teoretické části jsem se krátce zmínila o transkulturním ošetřovatelství, které by nám {\clqq}zdravotníkům`` mělo napomoci v přístupu romskému etniku. Výzkumnou část jsem prováděla pomocí dotazníků s 29 uzavřenými otázkami. Dotazníky byly rozdány 100 romským ženám v Jihočeském kraji. Vyplněných dotazníků se mi vrátilo 70 a s tímto vzorkem jsem pracovala. Odpovědi na otázky v dotaznících mi měly potvrdit či vyvrátit stanovené hypotézy. První hypotéza - Romské ženy zaujímají negativní postoj k delší hospitalizaci. Druhá hypotéza - Romské ženy odcházejí ještě před propuštěním z nemocnice z důvodu přežívajícího tradičního modelu romské rodiny. Na základě odpovědí získaných z dotazníků lze konstatovat, že se 1. ani 2. stanovená hypotéza této práce nepotvrdila. Romské ženy nemají negativní vztah k hospitalizaci, ani ke zdravotnickému personálu. Pokud nějaké výhrady k hospitalizaci mají, pak jen ty, že jim v nemocnici něco chybí (TV, výběr stravy, nemožnost kouření a jiné) . Druhou hypotézu vyvrátila skutečnost, že Romské ženy většinou odcházely po porodu z nemocnice až po propuštění lékařem (63 %). Pokud ženy i krátkodobě nemocnici opustily, informovaly o této skutečnosti zdravotnický personál. Nejčastější příčinou vedoucí k opuštění nemocnice byla starost o děti, které žena zanechala doma. Toto bylo v úzké souvislosti s věkem a s počtem již porozených dětí. Starší rodičky, mající již více dětí, častěji opouštěly nemocnici bez vědomí zdravotnického personálu či na reverz, než rodičky mladšího věku, které měly za sebou méně porodů a tudíž méně dětí zanechaly doma. Z popření i této druhé stanovené hypotézy lze usuzovat na slábnutí vlivu tradičního modelu romské rodiny.
|
|
|
Potřeba návštěvní služby porodní asistentky u matek v poporodním období
BRABENCOVÁ, Iveta
Porodní asistentky v návštěvní službě jsou specialistky na všechny problémy, které trápí ženy a jejich děti v šestinedělí. Komplexní péče porodních asistentek v domácím prostředí bezprostředně navazuje na péči nemocniční a poskytuje zdravotní služby, které se snaží zajistit včasnou odbornou pomoc. Dle zákona o zdravotním pojištění je hrazena péče v obvyklém rozsahu 1 návštěva porodní asistentky před porodem a 3 návštěvy porodní asistentky po porodu.
|
|
|
Chyby a omyly v poskytování ošetřovatelské péče
TOMANOVÁ, Dana
V této bakalářské práci se věnuji problematice chyb a omylů při poskytování ošetřovatelské péče. Cílem výzkumu bylo identifikovat nejčastější pochybení v práci sester, dále identifikovat nejčastěji udávaný faktor, který se stává příčinou pochybení sester v rámci ošetřovatelské péče a zjistit do jaké míry se laická veřejnost setkala s pochybením zdravotnických pracovníků. Pro získání potřebných dat jsme zvolily kvantitativní výzkum pomocí dotazníků. Stanovily jsme dva výzkumné soubory. Jedním byly sestry, které dálkově studují Zdravotně sociální fakultu v Českých Budějovicích a druhým výzkumným souborem byli respondenti široké veřejnosti z jihočeského kraje.
|
|
|
Specifika ošetřovatelské péče o onkologicky nemocné v terminálním stádiu
PFEFFEROVÁ, Eva
Terminální stádium je postupné a nevratné selhávání životně důležitých funkcí a orgánů s následkem smrti individua. Tento stav bývá časově ohraničen dobou několika hodin a dnů. I v tomto stádiu musí být věnována soustavná pozornost vyhledávání a uspokojování biologických, psychických, sociálních a spirituálních potřeb umírajícího pacienta. V současné době v ČR poskytují péči o pacienty s onkologickým onemocněním v terminálním stádiu především oddělení následné péče, onkologická oddělení a hospice.
|
|
|
Spolupráce rodinných příslušníků se zdravotnickým personálem v péči o seniory v DS
SLADKÁ, Iveta
Abstract Stáří je nevyhnutelnou součástí života každého živého tvora. Je to konečná časová etapa života, ve které dochází k mnoha změnám, se kterými se člověk musí vyrovnat. Mění se vzhled, člověku přibývají vrásky, vlasy šedivějí a řídnou, dochází k úbytku svalové síly, k poruchám paměti. Ke změnám dochází i ve sféře psychické a sociální. Starý člověk je citově labilnější, mění se i jeho osobnost. Charakteristické rysy osobnosti získávají na intenzitě. Síla vztahů k blízkým lidem se ve stáří většinou nijak nemění a význam rodiny s věkem naopak znovu stoupá. V širší rodině zastává starý člověk obvykle i nadále důležitou roli rodiče, prarodiče, popřípadě prababičky a pradědečka. Stejně tak jako má starý člověk nezastupitelnou roli v rodině, hraje i rodina nezastupitelnou roli v životě i v péči o starého člověka. Dříve bylo běžné, že se děti staraly o své staré rodiče, v současnosti se spíše preferuje soběstačnost, nezávislost a ekonomický zisk. Pro mnoho rodin je v dnešní době jednodušší zajistit svým stárnoucím členům odbornou péči, než svůj život přizpůsobit jejich potřebám. Opustit svůj dům, svůj byt znamená pro staré lidi rozloučit se s minulostí, se vším, co dosud tvořilo jejich život. Vstup do zařízení sociální péče je vážnou situací. Zaměstnanci těchto zařízení, ale i rodina si pak musí uvědomit, že tato změna je pro starého člověka psychicky náročná, a musí mu velmi pozorně pomáhat při překonávání tohoto těžkého období. Cílem práce bylo zjistit, zda se rodinní příslušníci snaží zapojit do ošetřovatelské péče o seniora, a zda spolupracují se zdravotnickým personálem. K těmto cílům byly stanoveny dvě hypotézy. Rodinní příslušníci se aktivně zapojují do ošetřovatelské péče o seniora v DD (H1) a (H2) rodinní příslušníci spolupracují se zdravotnickým personálem v ošetřovatelské péči o seniora v DD. Ke zpracování praktické části bakalářské práce na téma {\clqq} Spolupráce rodinných příslušníků se zdravotnickým personálem v péči o seniora v DD`` byl použit kvantitativní výzkum. Jako technika sběru dat byla použita metoda dotazování. Výzkumný soubor tvořili náhodně vybraní senioři a zdravotnický personál z DD Máj a DD ÚSP Hvízdal v Českých Budějovicích, DD Mistra Křišťana v Prachaticích a v DD na Hluboké nad Vltavou. Bylo rozdáno 80 dotazníků klientům DD a 100 dotazníků pro zdravotnický personál DD. Dotazníky byly anonymní a obsahovali 17 otázek pro seniory a 13 otázek pro zdravotnický personál. Výsledky ukazují, že 55 klientů jejich rodina navštěvuje, z těchto 55 respondentů jich 67,3% napsalo, že se jejich rodina při návštěvách zapojuje do péče o ně. 40,3% sester uvedlo, že se rodina zapojuje do péče o klienta a 33,3% sester uvedlo, že se rodina do péče zapojuje jen někdy. 40,3% sester potvrzuje, že rodina aktivně vyhledává spolupráci se zdravotníky a 75,7% odpovědí klientů potvrzuje, že ve většině případů rodina spolupracuje se zdravotnickým personálem. Obě hypotézy byly potvrzeny. Výsledky výzkumu mohou posloužit nejenom rodinám při jejich nelehké roli pečovatele o seniora, ale i těm rodinám, které se do péče o seniora nezapojují a zvýšit tak jejich zájem o péči o klienta. Zároveň bych chtěla apelovat i na zdravotnický personál a povzbudit ho k aktivnímu vyhledávání spolupráce s rodinou. .
|
|
|
Problematika ošetřovatelské péče u klienta s apalickým syndromem
DRÁBKOVÁ, Kateřina
Práce se zabývá Problematikou ošetřovatelské péče u klienta s apalickým syndromem. Byly stanoveny čtyři hypotézy. První hypotéza předpokládá, že sestry poskytují klientům péči zaměřenou spíše na léčení vzniklých komplikací. Po zhodnocení výsledků zaměřených na ošetřovatelskou péči bylo zjištěno, že některé sestry znají správné ošetřovatelské postupy a některé ne. Z toho vyplývá, že klientům je někdy poskytována péče správná a jindy ne. Hypotéza 1 byla tedy potvrzena. Další tří hypotézy byly zformulovány na předpokladu, že sestry nemají informace o koncepci BS, nevědí o možnosti jejího využití u klientů s AS a nepoužívají tuto koncepci při péči o klienty s AS. Výsledky týkající se problematiky koncepce BS byly však velmi pozitivní. Sestry koncepci znají a při péči o klienty s AS ji používají. Hypotézy 2,3,4 nebyly potvrzeny.
|
|
|
Ošetřovatelská péče a výživa u nedonošeného dítěte
LONGÍNOVÁ, Ilona
OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE A VÝŽIVA U NEDONOŠENÉHO DÍTĚTE Novorozenec není malý dospělý člověk, novorozenec je zcela bezbranný tvor vyžadující komplexní péči k zajištění zdravých podmínek k životu. Vyžaduje lásku, něhu a oddanost po celých 24 hodin denně. Bakalářská práce je na téma {\clqq}Ošetřovatelská péče a výživa nedonošence``. V teoretické části popisuji rozdíl mezi fyziologickým a rizikovým novorozencem, zásady ošetřování na intermediárním oddělení, problematiku výživy ,příznivý vliv kojení a mateřského mléka nejen u těchto dětí. Dále zdůrazňuji důležité aspekty v samotné péči uspokojující základní potřeby dítěte. Cíl práce: Vlastní práce si klade za cíl, zjistit jak dalece jsou matky rizikových novorozenců, hospitalizovaných na intermediárních jednotkách v Jindřichově Hradci a v Českých Budějovicích poučené o vhodné péči a výživě u svých dětí. Jak jsou vyzbrojeny znalostmi a uměním pečovat o své děti před odchodem z nemocnice. Eventuelně odhalit a poukázat na nedostatky , kterých se personál dopouští, aby bylo možné zjednat nápravu a zvýšit kvalitu péče. Hypotézy: Byly stanoveny dvě kladné hypotézy, které se přímo vztahují k daným cílům. 1/ Matky hospitalizované na intermediárních odděleních pro novorozence v Jindřichově Hradci a v Českých Budějovicích jsou poučené o správné výživě dítěte. 2/ Matky hospitalizované na intermediárních odděleních pro novorozence v Jindřichově Hradci a v Českých Budějovicích jsou poučené o vhodné péči uspokojující potřeby dítěte. Sběr dat: Výzkum byl prováděn, jak již bylo uvedeno výše, na intermediárních odděleních v Jindřichově Hradci a v Českých Budějovicích. Pro kvantitativní sběr dat byl zvolen dotazník. Na každém oddělení bylo rozdáno 22 dotazníků a výzkumný soubor v závěru tvořilo celkem 37 matek hospitalizovaných dětí. Kladené otázky v dotazníku byly zaměřené především na informovanost matek o péči a výživě dětí doplněné identifikačními údaji. Získané informace byly následně zpracovány a vyhodnoceny. Výsledky byly vloženy do grafů. Pro lepší názornost byl zvolen výsečový graf. V diskusi jsou výsledky z výzkumu vyhodnoceny a konfrontovány s hypotézami. Závěr: Ošetřovatelská péče a výživa nedonošence, to je téma zahrnující mnoho problémů po stránce medicínské, psychické a také sociální. Důležité a nezaměnitelné postavení v péči o nedonošené dítě zastává dětská sestra. Se svými odbornými znalostmi je schopna vytvořit takový způsob práce, který reaguje pozitivně na potřeby dítěte. Nezastupitelnou roli zde hraje i její edukační činnost s rodinou dítěte. Výzkumem bylo zjištěno, že informovanost matek ovlivňuje věk matek, jejich zájem o informace, zdroje informací a především edukace zdravotnickým personálem na intermediárních jednotkách v Jindřichově Hradci a v Českých Budějovicích, kde jsou společně se svými dětmi hospitalizovány. Celkově jsou výsledky výzkumu velmi dobré.
|
|
|
Prospektivní studie: Vliv BMI, komorbidity a podávání antibiotik na hojení laparotomických ran u žen
CIMLOVÁ, Ivana
ABSTRACT Na konci 20. století zasáhl rychlý rozvoj poznatků i gynekologickou operativu. Stále přichází nové návrhy diagnostických i léčebných postupů, vyvíjejí se velká množství stále účinnějších léků, lékaři jsou postaveni před řešení úkolů vyplývajících z negativního působení zevního prostředí na člověka moderní doby. V některých oblastech se péče o ženy a matky za posledních dvacet let zcela změnila, v klasické gynekologii se změnil způsob diagnostiky a klasifikace (např. zánětlivých onemocnění), do rutinní praxe byly zavedeny nové operační techniky. V této práci se zabýváme klasickou gynekologickou operativou - chirurgickou léčbou, která nabízí pouze invazivní způsob operace. Sledujeme hojení operačních ran po provedených abdominálních laparotomiích. Cílem práce bylo zjistit a porovnat hojení operační rány po laparotomických operacích u žen s rozdílným BMI {--} indexem a zjistit během hospitalizace, zda jsou ženy s vyšším BMI - indexem (25,0-29,9) po laparotomických operacích léčeny antibiotiky. Stanoveny byly tři hypotézy. Hypotéza jedna zní: {\clqq} U žen s BMI v normě (18,4-24,9) se operační rána hojí per primam``. Podle výsledků se hypotéza jedna zcela nepotvrdila. I když se jednoznačná převaha žen v této skupině hojila primárně, objevily se zde i ženy se sekundárním hojením operační rány. Hypotéza dva zní: {\clqq}U žen s BMI {--} indexem vyšším (25,0-29,9) a vysokým ( vyšším, nebo rovno 30,0 ) se operační rána hojí per sekundam``. Z výsledků znázorněných v grafech vyplývá, že i druhá hypotéza byla vyvrácena, pouze sekundární hojení u žen ve skupinách s BMI vyšším a vysokým nenastalo, nicméně jde o pozitivní výsledek. Hypotéza 3 zní: {\clqq} Ženy s BMI {--} indexem vyšším (25,0-29,9) a vysokým ( vyšším, nebo rovno 30,0 ) jsou během hospitalizace léčeny antibiotiky``. Tato hypotéza byla potvrzena. Kvantitativní výzkum byl proveden pomocí metody shromažďování dat obsahovou analýzou z lékařské dokumentace u sta náhodně vybraných pacientek v období srpen 2006 až listopad 2006. Shromažďování dat probíhalo v archívu Nemocnice České Budějovice, a. s. Tímto výzkumem bylo zjištěno a porovnáno hojení operačních ran u žen s odlišným BMI - indexem. Tato práce nás přivedla k závěru, že ženy s BMI indexem v normě mají celkově méně komplikovaný pooperační průběh, než ženy s vyšším, či vysokým BMI {--} indexem. Proto je třeba věnovat pozornost narůstající obezitě a s ní spojených komplikací a to nejen ze zdravotních důvodů. Výsledky výzkumu mohou pomoci k rozšíření znalostí zdravotníků v oblasti péče o ránu po laparotomických operacích a dále by mohly být podkladem pro další studium této problematiky. Práce může být využita v rámci výuky na Jihočeské Univerzitě, publikována v odborných časopisech a na internetu.
|
|
| |
host ::
RSS.