|
|
Stabilita půdní organické hmoty
Heldesová, Michaela ; Doskočil, Leoš (oponent) ; Kalina, Michal (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce shrnuje dostupné informace o současném výzkumu stability půdní organické hmoty a rozděluje je do dvou logických celků. Prvním jsou environmentální a fyzikálně chemické faktory, včetně činnosti člověka, které ovlivňují stabilitu, resp. rozklad půdní organické hmoty. Druhá část shrnuje metody vhodné pro studium organické hmoty v půdě. Zde je pozornost věnována akumulaci organických látek do specifických zásob, způsobům extrakce organických sloučenin a využití kvantitativních i kvalitativních analytických metod při popisu jednotlivých charakteristik půdní organické hmoty.
|
|
| |
|
|
Stav půdního organického uhlíku vybraných stanovišť rekultivovaných ploch Velké podkrušnohorské výsypky
KOBESOVÁ, Martina
Hlavním cílem diplomové práce bylo zhodnotit stav půdního organického uhlíku u nově utvářených půd Velké podkrušnohorské výsypky na Sokolovsku a získané informace posoudit v návaznosti na fyzikálně chemické vlastnosti půd. Dalším cílem bylo určit vztah mezi stabilní a labilní frakcí půdního organického uhlíku. V pevných vzorcích půdy bylo měřeno množství půdního uhlíku (stabilní frakce) a byl provedený rozbor základních fyzikálně chemických parametrů půdy. Největší koncentrace půdního uhlíku byla naměřena v porostu olše lepkavé a modřínu opadavém. Ve vodním výluhu bylo měřeno množství půdního uhlíku (labilní frakce). Nejvyšší hodnoty byly naměřeny v porostu břízy bělokoré a olše lepkavé. Na základě zjištěných dat byl určený podíl labilní frakce ze stabilní frakce a byla provedena korelace labilní a stabilní frakce. Bylo zjištěno, že kvalitnější půdy se nacházejí u listnatých porostů, avšak dochází k vyplavování organického uhlíku. Z fyzikálních vlastností byla zjišťována objemová hmotnost a hrubozrnná frakce půdy, které byly využity pro výpočet zásoby půdního organického uhlíku. Nejvyšší hodnota byla naměřena v listnatých porostech u lípy srdčité, v jehličnatých porostech u modřínu opadavého. Zásoby půdního organického uhlíku byly převedeny na kódy dle kategorií land cover a byla vytvořena tématická mapa. Bylo zjištěno, že mnohem vhodnější pro lesnickou rekultivaci jsou listnaté porosty, neboť se vyznačují rychlejším počátečním růstem, snadno rozložitelným opadem a stabilnější formou humusu. Listnaté porosty se také vyznačují vyvinutějším půdním substrátem, který je však stále nestabilní.
|
|
| |
|
|
Dynamika půdního uhlíku a vybraných půdních charakteristik v subpovodích modelového území Stropnice
BODLÁK, Lubomír
Práce byla zaměřena na popsání změn v půdní organické hmotě na modelových dílčích povodích zájmového území Stropnicka, charakteristických rozdílnou skladbou biotopů a rozdílným zemědělským a lesním managementem. Dílčími cíli práce bylo: 1) odhadnout vazbu mezi využitím území, změnami půdního prostředí a odtokem látek z povodí. 2) Experimentálně ověřit vliv vodního režimu na procesy ztráty uhlíku a dalších látek z půdy v průběhu a mezi vegetačními sezónami.
|
|
|
Procesy sequestrace půdního uhlíku na rekultivovaných plochách Velké podkrušnohorské výsypky
KOBESOVÁ, Martina
Hlavním cílem bakalářské práce bylo na základě odebraných vzorků z daných lokalit zjistit procesy sequestrace půdního uhlíku na rekultivovaných plochách Velké podkrušnohorské výsypky a výsledky zhodnotit v návaznosti na fyzikálně chemické vlastnosti půd. V odebraných vzorcích bylo měřeno množství půdního uhlíku a byl proveden rozbor základních fyzikálně chemických parametrů půdy. Největší koncentrace půdního uhlíku byla naměřena v olšových porostech.
|
|
|
Stav minerální půdní zásoby vybraných profilů Stropnicka
KOTOUSOVÁ, Zdeňka
Moje práce je zaměřena na změnu v obsahu organického půdního uhlíku a bazických kationtů ve vztahu ke změnám využití území a zemědělskému managementu vybraných zájmových míst Stropnicka. Za sledované období 2001 a 2007 došlo k výraznému poklesu půdní organické hmoty. K největšímu poklesu došlo v lesním ekosystému ve všech zkoumaných povodích. Na trvalých travních porostech byl také zaznamenán pokles obsahu organického půdního uhlíku, ale bylo to již podstatně méně než v lesích. Na orné půdě se naopak ukazuje mírné zvýšení. Dále bylo sledováno také pH půdního výluhu. Největší změna se ukázala v lesích. Zde došlo k největšímu zvýšení pH na území Paseckého potoka. V ostatních povodích, vyjma Veverského potoka, také došlo ke zvýšení pH. Naopak je tomu na trvalých travních porostech a orné půdě, zde dochází ke snížení pH. V půdní minerální zásobě, zejména bazických půdních kationtů, nedošlo mezi roky 2001 a 2007 k statisticky výrazným posunům. Výjimkou je významný pokles sodíku. Navrhla jsem kroky vedoucí k setrvalému způsobu hospodaření v zemědělských podhorských oblastech. Doporučila jsem navýšení dodávaných statkových hnojiv do orné půdy, optimalizaci dobytčích jednotek na výměru pastviny a postupný převod lesních společenstev na listnaté případně smíšené porosty podle vegetačních stupňů.
|
|
|
Systém hodnocení půdních organických látek na základě frakcionace dle stupně hydrofilních vlastností a charakterizací frakcí využitím diferenční termické analýzy
STROSSER, Eduard
Současné metody hodnocení půdních organických látek nedostatečně charakterizují jejich stabilitu či labilitu. Cílem práce je navrhnout metodu hodnocení stability půdních organických látek. Odzkoušeny byly čtyři odlišné metody z nichž dvě jsou založeny na chemickém principu a dvě na mikrobiologickém. První metoda je založena na sekvenční frakcionaci půdní organické hmoty systémem rozpouštědel se vzrůstající polaritou, druhá využívá k rozdělení frakcí půdní organické hmoty oxidovadlo s různou oxidační silou. Ve třetí metodě je organická hmota odbourávána mikroorganismy v anaerobním prostředí, stejně jako u čtvrté metody, ale tato navíc využívá aparaturu pro měření vyprodukovaného plynu. Ukázalo se, že metoda sekvenční extrakce není vhodná pro praktické použití, z obou chemických metod je výhodnější postupná oxidace. Z metody postupné oxidace i obou anaerobních metod vyplývá, že k rozkladu nejdůležitější části půdní organické hmoty dochází velmi rychle, resp. již při použití slabého oxidovadla. Tato frakce je pro hodnocení rozložitelnosti nejdůležitější a je pro jednotlivé půdy charakteristická. Po rozložení této části SOM se její zbytek rozkládá pomalu a lineárně nebo použité mikroorganismy nejsou schopny ji již dále rozkládat.
|
|
|
Vliv eroze na kvalitu půdy
HOSNEDL, Pavel
Eroze v současné době představuje celosvětový problém. Ve své práci jsem se zaměřil na zkoumání jejího vlivu na kvalitu půdy, zejména pak na obsah humusu, který je často užíván jako jedno z kritérií při posuzování kvality půdy. Součástí práce je návrh na sledování změn obsahu humusu v čase a v závislosti na managementu a sklonitosti. Bakalářská práce byla zpracována formou literárního přehledu, v němž jsem udělal průřez toho, jaké výzkumy v této oblasti již byly provedeny.
|
|
| |
host ::
RSS.