|
|
Problematika ošetřování nemocných s kompartment syndromem při poranění bérce
WICHTOVÁ, Zdeňka
Kompartment syndrom je syndrom klinických příznaků, které vznikají zvýšením tlaku v uzavřeném anatomickém prostoru. Po určitou dobu je toto zvýšení tlaku vyrovnáváno poddajností fascie. Když se tento mechanismus vyčerpá, dochází k rozvoji lokální ischemie a nastává kompartment syndrom. Léčba směřuje k záchraně končetiny a nemocného. Role sestry je pečlivě sledovat jeho celkový stav, klinické příznaky kompartment syndromu, provádět pomocná vyšetření, asistovat při měření intrafasciálního tlaku v postižené části těla a účastnit se náročného léčení vzniklé komplikace. Sestra je s nemocným ve stálém kontaktu, edukuje ho a dodává mu psychické podpory a o všech změnách informuje lékaře. Cílem bakalářské práce bylo zjistit znalosti sester o příčinách, které způsobují kompartment syndrom při poranění bérce. Dalším vytyčeným cílem bylo, zda sestry mají znalosti o specifikách ošetřovatelské péče u nemocných s kompartment syndromem při poranění bérce. Byly stanoveny tři hypotézy. H1: Sestry mají znalosti o příčinách způsobující kompartment syndrom při poranění bérce. Tato hypotéza byla potvrzena. H2: Sestry neumí včas rozpoznat nástup kompartment syndromu při poranění bérce. Hypotéza byla vyvrácena. H3: Sestry mají znalosti o specificích ošetřovatelské péče u nemocných s kompartment syndromem při poranění bérce. Hypotéza byla potvrzena. Provedený výzkum byl zpracován kvantitativním způsobem. Údaje, které byly nezbytné k dosažení cílů a hypotéz, byly získány metodou dotazování a sběr dat byl proveden technikou dotazníku, který byl anonymní a jeho vyplnění bylo dobrovolné. Byl prováděn v Nemocnici České Budějovice na Oddělení úrazové a plastické chirurgie a Ortopedickém oddělení. Výsledky výzkumu mohou sloužit ke zprostředkování zjištěných informací zdravotnickým pracovníkům v praxi nebo na odborných seminářích.
|
|
|
Role vojenských sester při poskytování ošetřovatelské péče u vojáků a civilistů v zahraničních misích
KRATOŠKOVÁ, Tereza
Byly stanoveny dva cíle: C1: Zjistit, jak ranění a nemocní civilisté vnímají účast žen ve vojenské ošetřovatelské péči v zahraničních misích K-FOR na území Kosova. C2: Zjistit, jak ranění a nemocní vojáci vnímají ošetřovatelskou péči poskytovanou sestrami {--} ženami během zahraničních misí K-FOR. Tyto cíle byly splněny. Byly stanoveny tři výzkumné otázky: 1. Vnímají ranění a nemocní civilní obyvatelé rozdíl v poskytování ošetřovatelské péče mezi mužem a ženou? 2. Respektují poskytovatelé péče potřebu víry u místních obyvatel na území Kosova? 3. Vnímají ranění a nemocní vojáci rozdíl v poskytování ošetřovatelské péče mezi mužem a ženou? K dosažení cílů a výzkumných odpovědí byla využita metoda dotazování technikou nestandardizovaného rozhovoru. Na výzkumné šetření bylo vybráno celkem šest skupin raněných a nemocných, kteří byli ošetřováni vojenskou zdravotnickou službou na území Kosova a to : První skupina byli vojáci Armády České Republiky {--} 7 mužů, druhá skupina byly vojákyně {--} 5 žen. Do třetí skupiny patřili muži vojenského zdravotnického personálu {--} 7 mužů, čtvrtá skupina byla tvořena vojákyněmi zdravotnického personálu {--} 5 žen. Poslední dvě skupiny dotazovaného souboru bylo 5 mužů a 5 žen z místního obyvatelstva. Na základě analýzy odpovědí byly k výzkumným otázkám stanoveny hypotézy. H1: Ranění a nemocní civilní obyvatelé vnímají rozdíl v poskytování ošetřovatelské péče mezi mužem a ženou. H2: Poskytovatelé péče respektují potřebu víry u místních obyvatel na území Kosova. Na závěr vyplynula hypotéza a to ze třetí výzkumné otázky a to H3: Ranění a nemocní vojáci vnímají rozdíl v poskytování ošetřovatelské péče mezi mužem a ženou. Výsledky této práce je možné využít při vojenských přípravách pro jednotky vyjíždějící do zahraničních misí, ale i jako studijní materiál při přednáškách a prezentacích. Zodpoví se tím plno nevyřčených otázek a může přispět ke zlepšení ošetřovatelské péče poskytované na zahraničních misích.
|
|
|
Specifika ošetřovatelské péče u pacienta s leukémií
KAFKOVÁ, Zuzana
Onkohematologiecké oddělení poskytuje komplexní péči o nemocné s nádorovými chorobami krvetvorného systému. Zásadou na těchto odděleních je důležitost dodržování standardů ošetřovatelských postupů.V teoretické části je popsána anatomie a fyziologie krvetvorného systému, popisuje základní dělení leukémii, diagnostikou a léčbou. Je zde popsán přehled ošetřovatelských postupů včetně psychologického přístupu k pacientům. Praktická část je zaměřena na metodiku výzkumu, výsledky rozhovoru a zúčastněného pozorování na interním oddělení intermediální péče v nemocnici České Budějovice, a.s.
|
|
|
Ošetřovatelská péče o kolostomii na nechirurgických ošetřovacích jednotkách
DOČEKAL, Adam
V bakalářské práci jsem se zabýval znalostmi sester pracujících na nechirurgickém oddělení. Respondenty výzkumu byly sestry interního oddělení v Nemocnici České Budějovice a Nemocnici Jihlava. Téma jsem si vybral, protože se z vlastní zkušenosti domnívám, že sestry pracující na tomto oddělení, nejsou správně teoreticky a prakticky vybaveny k ošetřování kolostomika. V České republice žije aktivním životem a zcela nezávisle asi osm tisíc stomiků různého věku a povolání. Nemocní s tímto postižením mohou být hospitalizovaní i na interním oddělení. Je proto velmi důležité, aby sestry věděly, jak postupovat a zbytečně netraumatizovaly pacienty/klienty.
|
|
|
Čínský pacient v českém zdravotnictví
SCHOLZ, Pavel
Téma této diplomové práce je: "Čínský pacient v českém zdravotnictví". Čína s přibližně 1,3 miliardami občanů patří mezi největší země světa. Migrace a turistika obyvatel Čínské lidové republiky a Čínské republiky směrem do středoevropského regionu, je rok od roku vyšší. Souběžně s nárůstem počtu příslušníků čínské minoritní skupiny v ČR, stoupá i počet poskytované zdravotní péče této minoritní skupině obyvatel. Odlišné pojetí zdraví a nemoci, má výrazný vliv na přístup a vnímání pacienta / klienta z odlišné kultury, ať už z profesionálního pohledu, tak i z pohledu pacienta/klienta. Zdravotnický personál by si měl být vědom hlavních odlišností v chování příslušníků minoritních skupin svého obyvatelstva, a to nejen v souvislosti s poskytovanou zdravotní péčí. Tato výzkumná práce, je zpracována pomocí metod kvalitativního výzkumu. Výzkumným cílem této práce bylo zpracovat zvláštnosti ošetřovatelské péče, které si příslušníci čínské menšiny přejí respektovat. Sběr dat byl proveden pomocí polostruktorovaného rozhovoru u příslušníků čínské minoritní skupiny v ČR. Obsah otázek použitého polostrukturovaného rozhovoru, vychází zejména z koncepčních ošetřovatelských modelů M. Gordonové, M. Leiningerové, a modelu J. Gigerové - R. Davidhizerové. K dosažení cíle bylo stanoveno pět výzkumných otázek. Výsledky výzkumu jsou zpracovány pomocí kazuistik a mírně modifikovaného přístupu rámcové analýzy dle Ritchieho a Spencera. Mezi hlavní výsledky řadíme zjištěné zvláštnosti ošetřovatelské péče v oblasti odběrů krve, sdělování lékařské diagnózy obzvláště rodině, obav ze závislosti na lécích a také bolest a její řešení. Mezi další výsledky patří také popis toho, jak vnímají příslušníci čínské minoritní skupiny české ošetřovatelství a sestru jako poskytovatelku odborné ošetřovatelské péče. Na základě výsledků práce jsou navrženy hypotézy, určené k dalšímu výzkumnému využití. Tato práce i výsledky jsou určeny primárně odborné ošetřovatelské veřejnosti. Výsledky této práce mohou sloužit jak pro studijní účely, tak i pro přímé poskytování ošetřovatelské péče ve zdravotnických zařízeních v ČR. Jedním z výstupů této práce, je také návrh standardu ošetřovatelské péče u příslušníků čínské minoritní skupiny žijící v ČR, a dále také informační sumář pro sestry o transkulturních specifikách čínského pacienta / klienta v českém zdravotnictví.
|
|
|
Co je povolené a co je zakázané při ošetřování vyznavače islámu
NORKOVÁ, Jiřina
Pro diplomovou práci jsem zvolila téma: Co je povolené a co je zakázané při ošetřování vyznavače islámu. Vybrala jsem si ho, protože je tato problematika velice zajímavá a v dnešní době aktuální. Na území naší republiky totiž došlo v posledních letech k velkým změnám z hlediska skladby obyvatel. Navýšil se počet cizinců různých kultur, náboženského vyznání a zvyklostí, čímž se zvýšila potřeba multikulturního/transkulturního ošetřovatelství. Proto bylo nutné zjistit, zda jsme připraveni i na klienty vyznávající islám, jejichž počet na našem území také stále narůstá a nejedná se pouze o turisty či cizince, ale také o české konvertity. Pro náročnost a obsáhlost tématu byla teoretická část rozdělena do tří částí. Úvod byl zaměřen na základní informace o multikulturním ošetřovatelství. Zde byl kladen důraz na transkulturní model ošetřovatelské péče Gigerové a Davidhizarové, využitý jak pro speciální část teorie, tak ve výzkumné části pro tvorbu procesuálního standardu. Druhá část byla zaměřena na obecné informace o islámu, a to na historii vzniku náboženství, jeho historii na našem území a na základy islámu. Speciální a nejobsáhlejší část byla věnována specifikům péče o tyto klienty, jako bylo stravování, hygiena, rodinný život, problematika život zachraňujících výkonů či problematika smrti. Dále bylo provedeno ošetřovatelské zhodnocení na základě výše uvedeného modelu. Pro empirickou část byly stanoveny čtyři cíle, a to zjistit znalosti sester o dané problematice, zjistit podmínky nemocnic z hlediska poskytované péče o vyznavače islámu. Dále pak zjistit, zda je postoj zdravotníků ovlivněný předsudky vůči vyznavačům islámu a nakonec vytvořit standard péče o klienty vyznávající islám. Cíle vznikly na předpokladu, že sestry kraje jihomoravského mají větší znalosti než sestry kraje jihočeského a stejně tak, že jsou podmínky jejich nemocnic více přizpůsobeny k péči o vyznavače islámu. Dalším předpokladem bylo, že postoj sester k ošetřování vyznavače islámu je ovlivněn předsudky. A také, že vypracování standardu péče o vyznavače islámu, považují sestry za přínos pro poskytování komplexní ošetřovatelské péče těmto klientům. Výzkum byl realizován v kraji jihočeském a jihomoravském pomocí dotazníků určených sestrám. Na základě výsledků lze říci, že byly cíle práce splněny, první tři hypotézy se nepotvrdily a hypotéza týkající se přínosu standardu péče se potvrdila.
|
|
|
Management rizik ošetřovatelské péče
HANZLOVÁ, Eliška
Cílem naší práce bylo zmapovat proces identifikace, hodnocení a provádění činností k prevenci nebo k řízení ošetřovatelských bezpečnostních rizik v organizacích poskytujících akutní lůžkovou péči na území České republiky z pohledu vrcholného managementu ošetřovatelství. Naše práce se ubírala směrem kvantitativního výzkumu. Pro sběr dat jsme využily nestandardizovaný dotazník, vytvořený pouze pro účely této práce. Dotazník byl distribuován vrcholným představitelům ošetřovatelského managementu (hlavní sestry/náměstek pro ošetřovatelskou péči) výše specifikovaných zdravotnických zařízení. Výzkum jsme realizovaly v období od února do dubna 2008 a pro vyhodnocení výsledků jsme využily 110 dotazníků. Pro účely naší práce jsme si stanovily šest hypotéz. Hypotéza číslo 1, že nemocnice vytvářejí podmínky pro rozvoj bezpečné organizační kultury, se nám potvrdila. Jako velmi důležité v budoucnu více hovořit o tomto tématu, odnaučit se strachu z trestu za přiznání chyby a přijmout fakt, že chyby děláme všichni, proto musíme minimalizovat jejich výskyt i následky a hlavně se z nich učit. Hypotéza číslo 2 uvádějící, že nemocnice sledují rizikové faktory pro vznik mimořádných událostí, se nám také potvrdila. Negativním zjištěním bylo potvrzení třetí hypotézy říkající, že nemocnice odhalují konkrétní rizika ošetřovatelské péče až v návaznosti na realizaci následků rizika. Odhalení malého využívání proaktivní strategie nás vedlo k podrobnějšímu popisu metody FMEA. Hypotéza číslo 4, že nemocnice mají vytvořený postup pro případ vzniku mimořádné událostí, a hypotéza číslo 5, že ošetřovatelský personál povinně sleduje a hlásí minimálně 3 druhy mimořádných událostí, vyskytujících se v souvislosti s poskytováním ošetřovatelské péče, se nám také potvrdily. Hypotéza, číslo 6, která prezentovala, že nemocnice nezapojují pacienty/klienty do prevence pochybení zdravotnických pracovníků, byla výsledky také potvrzena, ale milým zjištěním bylo, že 47,3 % respondentů uvádělo, že se u nich tato možnost využívá. Naším návrhem je zapojit prevenci pochybení do ošetřovatelského procesu, ať již prostřednictvím konkrétních ošetřovatelských diagnóz, nebo plošnou edukací pacientů/klientů. Jako návrh možného obsahu edukace jsme přeložily a upravily dokument SPEAK UP do české verze s názvem 7P.
|
|
|
Kvalita ošetřovatelské péče z pohledu pacientů se stomií
VLČKOVÁ, Veronika
Člověk se stomií je zdravotně postižený občan, který má dočasně nebo trvale vyvedený dutý orgán na povrch těla. Nejčastěji se jedná o tlusté střevo, tenké střevo nebo močové cesty. Dochází tak k neovládatelnému vyprazdňování střevního obsahu nebo moči nepřirozenou cestou s nutností používání stomických pomůcek. V oblasti stomií je nejdůležitějším faktorem informovanost a to nejen samotného nemocného, ale i sester. Dostatečná edukace klienta a schopnost sestry pečovat o stomii je základem kvalitní ošetřovatelské péče. Cílem práce bylo zjistit do jaké míry jsou stomici informováni o způsobu ošetřování stomií a jak jsou spokojeni s kvalitou poskytované ošetřovatelské péče. Práce je členěna na současný stav dané problematiky a metodické postupy. Současný stav zahrnuje především předoperační, pooperační, domácí a ambulantní péči, edukaci klientů, význam stomasetry a sdružení stomiků, typy stomických pomůcek, specifika výživy stomiků, sociální problematiku stomií atd.Pro výzkumnou část práce bylo stanoveno šest hypotéz, týkajících se kvality ošetřovatelské péče, problematiky ošetřování stomií a spolupráce se stomasestrou a klubem stomiků. Bylo zjištěno, že 81% dotázaných je spokojeno s kvalitou poskytované ošetřovatelské péče, 98% dotázaných je seznámeno s problematikou ošetřování stomií, 99% dotázaných bylo 6 měsíců po založení stomie schopno pečovat o stomii samostatně, 72% dotázaných je členem klubu stomiků a 90% dotázaných spolupracuje se stomasetrou. Na základě provedeného výzkumu byly všechny hypotézy potvrzeny a cíl práce splněn. V práci byla použita metoda kvantitativního výzkumu. Výzkum probíhal v Nemocnici České Budějovice a.s. a v klubech stomiků ve městech Tábor a Příbram. Technikou sběru dat byl anonymní dotazník určený klientům se stomií. Byl osloven soubor 100 respondentů. Výzkum proběhl na základě osobního kontaktu a spolupráce se stomiky, tudíž návratnost dotazníků činila 100%. 2 dotazníky byly z důvodu neúplnosti vyřazeny. Výsledky jsou uvedeny v procentech a graficky znázorněny.
|
|
|
Spokojenost pacientů jako indikátor kvality ošetřovatelské péče
PERLÍKOVÁ, Jana
Diplomová práce se zabývá spokojeností pacientů jako indikátora kvality ošetřovatelské péče. Teoretická část práce je rozčleněna do pěti kapitol a zaměřuje se na teoretická východiska ošetřovatelství, kvalitu péče, spokojenost pacientů, charakteristiku zkoumaného pracoviště a práva pacientů. Ve výzkumné části se zabýváme spokojeností pacientů s ošetřovatelskou péčí na interních oddělení v Nemocnici České Budějovice a.s. Bylo provedeno kvantitativní šetření, ke sběru dat byla použita metoda dotazování, technika dotazníku. Výzkumný soubor tvořilo 160 hospitalizovaných pacientů. Prostřednictvím šetření byly ověřovány následující pracovní hypotézy. H 1: dotazovaní pacienti jsou spokojeni s celkovou poskytovanou péčí, H 2: dotazovaní pacienti jsou spokojeni s ošetřujícím personálem, H 3: dotazovaní pacienti hodnotí zdravotnickou péči kladně, H 4: dotazovaní pacienti hodnotí pobyt v nemocnici kladně. Na základě vyhodnocených dotazníků můžeme konstatovat, že všechny čtyři hypotézy se potvrdily. Cíl práce, zjistit spokojenost pacientů s ošetřovatelskou péčí poskytovanou na interních oddělení v Nemocnici České Budějovice, a.s., byl splněn. Důležité je sledovat zkušenosti pacientů s ošetřovatelskou péčí a průběžně se zajímat o jejich spokojenost, jelikož se jedná o nenahraditelný zdroj informací, vypovídající o kvalitě ošetřovatelské péče z pohledu pacientů - uživatelů péče. Domníváme se, že informace z této práce mohou čerpat všichni zdravotničtí pracovníci i ostatní personál, který se podílí na zdravotnické péči a uspokojování potřeb pacientů. Práci je možné použít také k získání informací pro širokou veřejnost. Tuto práci lze též použít jako výukový materiál pro studenty, kteří se tímto tématem chtějí zabývat. Jelikož současný zdravotnický trend je hlavně spokojený pacient, měla by být spokojenosti pacientů věnována stále větší pozornost.
|
|
|
Očekávání matek hospitalizovaných na oddělení šestinedělí v oblasti péče o novorozence
KÁLALOVÁ, Andrea
Bakalářská práce na téma {\clqq}Očekávání matek hospitalizovaných na oddělení šestinedělí v oblasti péče o novorozence`` má výzkumný charakter. Práce je rozdělena do dvou částí, na část teoretickou a praktickou. Teoretická část je rozčleněna do sedmi hlavních kapitol. První kapitola je věnována psychomotorickému vývoji novorozence. Druhá kapitola je věnována ošetřovatelské péči o novorozence na porodním sále.Ve třetí a čtvrté kapitole se věnuji ošetřovatelské péči na novorozeneckém oddělení a potřebám novorozence. Pátá a šestá kapitola je věnována kojení a umělé výživě. Poslední kapitola je věnována propuštění a domácí péči. Praktická část se věnuje výzkumu. Cílem práce bylo zmapovat očekávání matek hospitalizovaných na oddělení šestinedělí v oblasti péče o novorozence. Zároveň zjistit míru spokojenosti matek po porodu s ošetřovatelskou péčí o novorozence. Pro potvrzení či vyloučení hypotéz jsem použila metodu dotazníku, který měl 16 otázek. Celkem bylo rozdáno 115 dotazníků, ze kterých se vrátilo 105 dotazníků. Návratnost byla 91%. Výsledky byly zpracovány do grafické podoby. Výzkumný soubor pro dotazníkové šetření tvořily matky od 3. dne po porodu hospitalizované v systému rooming-in a konečný soubor tvořilo 100 matek. V první hypotéze jsem předpokládala, že matky očekávají získání základních informací v poskytování základních potřeb v péči o novorozence a to především po stránce praktické. Po zpracování získaných dat bylo zjištěno, že matky dávají přednost individuálnímu teoretickému pohovoru s praktickými ukázkami, první hypotéza tedy potvrzena nebyla. U druhé hypotézy jsem předpokládala, že matky jsou spokojeny s poskytovanou ošetřovatelskou péčí v oblasti péče o novorozence. Druhá hypotéza byla potvrzena, matky jsou spokojeny s poskytovanou ošetřovatelskou péčí. S výsledky svého výzkumu bych ráda seznámila dětské sestřičky na novorozeneckém oddělení.
|
host ::
RSS.