|
|
Role sestry při poskytování ošetřovatelské péče u klienta se syndromem krátkého střeva
BUNDOVÁ, Jana
Syndrom krátkého střeva je charakterizován souborem příznaků, které plynou ze ztráty tenkého střeva nebo poškození absorpce. Díky komplexní léčbě a rozvoji domácí parenterální výživy počty klientů stále stoupají. Tito klienti jsou však ohroženi celou škálou komplikací a karencí. Mezi nečastější komplikaci řadíme infekci v souvislosti se zavedenými invazivními vstupy k aplikaci parenterální výživy. Role sestry je u klientů s touto problematikou nezastupitelná, neboť pečlivou ošetřovatelskou péčí, lze předcházet vzniku infekce. Toto šetření se zabývalo problematikou Role sestry při poskytování ošetřovatelské péče u klientů se syndromem krátkého střeva. Cílem práce bylo zmapovat míru informovanosti a zkušenosti sester v péči o klienty s tímto onemocněním a zjistit postoj sester v péči o klienty a zjistit zda jsou klienti dostatečně informováni, jak pečovat o venózní port či katétr. Z analýzy je patrné že většina oslovených sester má dostatek informací v péči o klienty se syndromem krátkého střeva a považují péči za stejně náročnou jako u jiných onemocnění Sestry své role spojené s ošetřovatelskou péčí ovládají. Toto tvrzení nám potvrdili i klienti, kteří mají dobré zkušenosti s péčí sester. Léčba klientů probíhá ve velké míře pomocí parenterální výživy aplikovanou implantabilními porty či tunelovými centrálními katétry. Klienti jsou dostatečně informováni jak pečovat o tyto invazivní vstupy a péči v domácím prostředí ovládají samostatně, ale vždy ve spolupráci rodiny či agentury domácí péče.
|
|
|
VLIV REGULAČNÍCH POPLATKŮ NA VZTAH MEZI VŠEOBECNÝMI SESTRAMI A KLIENTY
DIVOKOVÁ, Jitka
ABSTRAKT Od 1.1.2008 vstoupil v platnost Zákon 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů. Tento zákon zavádí do praxe dlouho připravované regulační poplatky, přesně stanovuje, jaké výkony budou zpoplatněny 30, 60 nebo 90 korunami. Tímto se finanční spoluúčast klientů stává legislativně platnou a oprávněnou. Zavedení poplatků má za úkol snížit nadužívání ošetřovatelské péče, zefektivnit stávající ošetřovatelskou péči a dosáhnout toho, aby klienti začali lépe pečovat o svůj zdravotní stav, aby se zabývali především prevencí, dodržovali životosprávu a své investice směřovali správným směrem. V teoretické části jsme se zabývali pojmem regulačních poplatků ve zdravotnictví, které fungují jako spoluúčast klientů na financování zdravotní péče, jak a kam se regulační poplatky odvádí. Zabývali jsme se také administrativou vybírání regulačních poplatků. V teoretické části také byly zmíněny zkušenosti se zdravotnickými reformami ze zahraničí na Slovensku, Německu a v Rakousku. Důležitou součástí zdravotnické reformy je také role sestry, její komunikační dovednosti, povinnosti ve vztahu k regulačním poplatkům. Zabývali jsme se etickými a psychologickými hledisky vztahu sestry a klienta a faktory, které ovlivňují chování sestry. V rámci šetření byly stanovené cíle práce. Zjistit dopad regulačních poplatků na vztah mezi všeobecnými sestrami a klienty. Zjistit úroveň informovanosti sester týkající se vybírání regulačních poplatků. Zjistit schopnosti sester k poskytování kvalitních informací pacientům. Zjistit, zda pacient, coby poplatník očekává lepší ošetřovatelskou péči. Cíle byly zkoumány na základě vytvořených hypotéz. Hypotéza 1, ve které jsme předpokládali, že regulační poplatky ve zdravotnictví mají negativní dopad na vztah mezi všeobecnými sestrami a klienty, hypotéza 2, ve které jsme předpokládali, že sestry i klienti hodnotí všeobecnou informovanost o poplatcích jako nedostatečnou, hypotéza 3 předpokládá, že sestry neumí poskytnout pacientům kvalitní informace, týkající se problematiky regulačních poplatků a hypotéza 4 předpokládá, že na základě regulačních poplatků pacient vyžaduje lepší ošetřovatelskou péči. Zlepšení ošetřovatelské péče, které je možné provést ihned, bez ohledu na výběr regulačních poplatků je v možnostech každého jednotlivce. Toto zlepšení vyžaduje úsměv, trpělivost, představení se a podání ruky, což by se mělo stát samozřejmostí. V souvislosti se zlepšením péče by každé zdravotnické zařízení mělo pravidelně vydávat zprávy s přehledem, jak nakládá s vybranými prostředky, které by měly být k dispozici i plátcům těchto poplatků, což by mělo napomáhat ke zlepšování informovanosti klientů.
|
|
|
Propuštění pacienta a ošetřovatelská péče
ŠPŮROVÁ, Milena
Tato bakalářská práce je zaměřena na problematiku ošetřovatelské péče při propuštění pacienta. Cílem práce je zmapovat samotný proces propouštění pacientů z nemocničního zařízení z hlediska ošetřovatelské péče, a to jak z pohledu sester, tak i samotných pacientů. Součástí kvalitně poskytnuté péče je nejenom uspokojování všech potřeb pacientů během samotné hospitalizace, ale i zajištění plynulého přechodu do domácí péče pomocí činnosti všech členů multidiciplinárního týmu.
|
|
|
SPECIFIKA PSYCHOSOCIÁLNÍCH POTŘEB U PACIENTŮ PO INFARKTU MYOKARDU
MERUNKOVÁ, Michaela
Nemoci oběhové soustavy jsou nejčastější příčinou smrti obecně (až 30% celosvětové mortality). Infarkt myokardu tvoří plných 13% ze všech úmrtí na kardiovaskulární onemocnění. Muži často onemocní infarktem myokardu již po 40. roce života, u žen se objevuje po menopauze. Po 60. roku věku je infarkt myokardu stejně častý u obou pohlaví. V posledních letech není vzácný ani výskyt infarktu myokardu u lidí mladších pětatřiceti let. V bakalářské práci byla použita metoda kvantitativního výzkumu technikou dotazníku. V dotazníku bylo celkem 30 otázek. Z těchto otázek bylo 17 otázek uzavřených a 13 otázek polootevřených. Dotazníky byly rozdány pacientům kardiochirurgické a kardiologické ambulance Nemocnice v Českých Budějovicích, a.s. při jejich první kontrole po prodělaném infarktu myokardu. Celkem bylo rozdáno 100 dotazníků a ke zpracování údajů bylo použito 86 dotazníků. Sběr dat probíhal v průběhu měsíců ledna, února a března 2009. Práce byla zaměřena na specifika psychosociálních potřeb u pacientů po infarktu myokardu. Cílem práce bylo zjistit, kde pacienti po infarktu myokardu hledají sociální podporu (cíl 1). Stanovit nejčastější problémy pacienta po infarktu myokardu (cíl 2). Dále zjistit, zda se odlišuje saturace vyšších potřeb u pacientů po chirurgickém řešení infarktu myokardu od pacientů léčených konzervativním způsobem (cíl 3). Z těchto cílů byly stanoveny tři hypotézy. První hypotéza: Pro pacienty po infarktu myokardu je nejčastější oporou rodina. Tato hypotéza byla výzkumem potvrzena. Nejvíce respondentů uvedlo za největší sociální oporu manželku či manžela, dále ostatní členy rodiny a v neposlední řadě druha nebo družku. Druhá hypotéza: Změna životního stylu patří mezi nejčastější problémy pacienta po infarktu myokardu. Tato hypotéza byla výzkumem potvrzena. Změnu životního stylu udalo za největší problém 56% z respondentů. I přes dostatečnou edukaci nemají pacienti dostatek motivace či pevné vůle svůj dosavadní život změnit. Třetí hypotéza: Saturace vyšších potřeb proběhne dříve u skupiny pacientů léčených konzervativním způsobem než u skupiny pacientů léčených chirurgickým způsobem. Z výsledků výzkumu vyplynulo, že typ léčby infarktu myokardu se může odrazit ve zpětném navrácení se pacientů do normálního života, avšak nemá žádný vliv na výskyt stresu, strachu, smutku a beznaděje po infarktu myokardu. Tato hypotéza byla výzkumem vyvrácena. Z výsledků výzkumu vyplývá, že by bylo vhodné s pacienty po propuštění do domácího léčení i nadále spolupracovat. Pomoci jim najít vhodnou cestu pro změnu životního stylu, naučit je správně o sebe pečovat. Motivovat ke spolupráci nejen je, ale i jejich blízké okolí, hlavně rodinu. Neboť rodina je pro ně tou největší oporou a mohla by pacientům v některých otázkách ulehčit rozhodování a hlavně je pozitivně podpořit.
|
|
|
Porovnání způsobu komunikačních dovedností sester s umírajícími klienty v nemocničním zařízení a zařízení hospic
ADAMCOVÁ, Lenka
Bakalářská práce pojednává o využívání komunikačních dovedností sester s umírajícími klienty, a to jak v nemocničním zařízení, tak v zařízeních hospic. Cílem práce bylo zmapovat komunikační dovednosti sester v nemocničním zařízení a zařízení hospic při ošetřování umírajících klientů; dále zjistit co sestry pracující v nemocničním zařízení a zařízení hospic postrádají při ošetřování terminálně nemocných klientů; a určit konkrétní problematiku sester v nemocničním zařízení při ošetřování terminálně nemocných klientů. Pro získání poznatků k bakalářské práci byla použita metoda kvantitativního výzkumného šetření. Technikou sběru dat byl dotazník. Výzkumný soubor tvořil ošetřovatelský personál v Ústřední vojenské nemocnici v Praze, v Hospici Anežky České v Červeném Kostelci, v Hospici sv. Lazara v Plzni a v Hospici na Svatém Kopečku v Olomouci. Celkem bylo rozdáno 129 dotazníků, nevrátilo se 33 dotazníků, návratnost tedy činila 74% z původního počtu. Dále bylo vyřazeno 12 dotazníků pro neúplné vyplnění. Celkem bylo použito ke zpracování údajů 85 dotazníků, tedy 66% z původního počtu rozdaných dotazníků. Výzkumný soubor tvořil 85 respondentů. Byly stanoveny čtyři hypotézy: H1 Metody a úroveň komunikace sester při péči o umírající klienty jsou ovlivněny vzděláním a vědomostmi {--} byla potvrzena. H2 Ošetřovatelský proces v péči o umírající klienty závisí na podmínkách pro poskytování komplexní ošetřovatelské péče na nemocničních odděleních a zařízeních hospic {--} byla potvrzena. H3 Sestry v nemocničních zařízeních nemají dostatečné vzdělání pro komunikaci s umírajícími klienty a podmínky pro poskytování komplexní ošetřovatelské {--} byla potvrzena. H4 Sestry v zařízeních hospic znají komunikační techniky, které standardně používají při doprovázení umírajících klientů {--} byla potvrzena. Výsledky výzkumného šetření budou poskytnuty vedoucím pracovníkům ve zkoumaném nemocničním zařízení a dvěma hospicům ke zkvalitnění ošetřovatelské péče o terminálně nemocné klienty.
|
|
|
Role sestry při edukaci pacientů se zavedeným žilním portem
VODIČKOVÁ, Petra
Žilní port je zvláštní typ centrálního žilního katétru, který zajišťuje spolehlivý, bezpečný a dlouhodobý přístup do centrální žíly technikou podkožní injekce. Během několika posledních let se žilní porty staly běžnou součástí léčby, nejčastěji jsou využívány u klientů s onkologickými malignitami k opakovanému podávání chemoterapie a léků tišících bolest. Žilní porty jsou rovněž využívány u dalších chronických stavů, kdy je třeba zajistit kvalitní a spolehlivý žilní přístup. Péče o žilní porty má svá specifika a zásadní roli v ní má přístup sestry. Důležité je zapojit klienta do péče o žilní port, efektivně s ním komunikovat a poskytnout mu dostatek informací. Tímto způsobem lze zajistit dobrou spolupráci klienta se sestrou, jejímž výsledkem je plně funkční, dlouhodobě používaný žilní port. Tato práce se zabývá rolí sestry při edukaci klientů se zavedeným žilním portem. Je rozdělena do dvou částí, teoretické a praktické. Teoretická část osahuje obecné informace o žilním portu a edukaci klientů. Praktickou část tvoří kvalitativní výzkum, ke sběru dat byla použita metoda individuálně vedených, částečně připravených polostrukturovaných rozhovorů s klienty se zavedeným žilním portem. Byly stanoveny tři výzkumné otázky: 1. Mají klienti se zavedeným žilním portem zájem být informováni o tomto systému, 2. Mají klienti se zavedeným žilním portem zájem o edukační materiál v tištěné podobě, 3. Je edukační materiál v tištěné formě pro klienty přínosný? Výzkumný soubor tvořilo dvanáct klientů. Výzkum byl proveden na hematologicko {--} onkologickém oddělení Fakultní nemocnice v Plzni. Prvním cílem výzkumu bylo zjistit, jaké informace klienti se zavedeným žilním portem potřebují. Druhým cílem bylo vytvoření tištěné formy edukačního materiálu pro klienty na základě získaných informací. Třetím cílem bylo zjistit, zda je vytvořený edukační materiál pro klienty přínosem. Tyto cíle byly splněny. Na základě informací zjištěných od klientů první skupiny byla vytvořena edukační brožura. Takto vytvořená edukační brožura byla následně využita k edukaci klientů druhé skupiny.Většina klientů, kteří byli edukováni prostřednictvím brožury, byla s informacemi obsaženými v brožuře spokojena. Přínos brožury spatřují klienti v možnosti kdykoli potřebné informace ověřit a v možnosti do brožury zapisovat dotazy pro sestru a psát si poznámky. Z analýzy rozhovorů dále vyplynulo, že edukaci provedenou prostřednictvím materiálu v tištěné podobě klienti chtějí doplnit pohovorem se sestrou. Role sestry edukátorky je nenahraditelná a nejefektivnější metodou edukace klientů je využití tištěného materiálu, který je doplněn rozhovorem. Výsledky této práce bude možno využít v práci sestry ke zkvalitnění edukace klientů se zavedeným žilním portem.
|
|
|
Odlišnosti v ošetřovatelské péči u pacientů po TEP(totální endoprotéze) a po CCEP(cervikokapitální endoprotéze)
BUKÁČKOVÁ, Kristýna
Současný stav V současné době je léčba totální a částečnou endoprotézou velmi častá a učinná, kdy navrátí pacienta zpět do předešlého života bez problémů s pohybem a bolestmi kloubů. Totální endoprotéza (TEP)je chirurgické řešení u pacientů s vadami a onemocněním kloubů, kdy se operativně nahrazují všechny kloubní plochy. Cervikokapitální endoprotéza (CCEP) je chirurgické řešení nejčastěji u pacientů po úrazech kloubů, kdy se operativně nahrazuje jen poškozená část kloubu, ale část, která zůstává původní, musí být plně funkční. Po operaci je velmi důležitá a zásadní znalost sester ošetřovatelké péče o pacienta. Zásadní rozdíl v ošetřovatelské péči je, že u totální endoprotézy se při otáčení pacienta na bok musí dávat mezi nohy abdukční klín, aby nedošlo k rotaci končetiny, zatímco u cervikokapitální endoprotézy se dávat klín pacientovi nemusí a smí se otáčet na bok. Pokud nebudou dodržovány zásady ošetřovatelské péče hrozí poškození pacienta. Cíl: Cíl I. Zjistit, zda sestry na ortopedickém a traumatologickém oddělení znají rozdíl v ošetřovatelské péči o pacienta po TEP a CCEP. Cíl II. Zjistit, zda sestry na ortopedickém a traumatologickém oddělení dodržují rozdíly v ošetřovatelské péči o pacienta po TEP a CCEP. Hypotéza: Hypotéza I. Sestry z ortopedického a traumatologického oddělení znají rozdíl v ošetřovatelské péči o pacienta po TEP a CCEP. Hypotéza II. Sestry z ortopedického a traumatologického oddělení dodržují rozdíly v ošetřovatelské péči o pacienta po TEP a CCEP. Metodika: Metoda dotazování, technika dotazníku, šetření bude doplněno technikou zúčastněného skrytého pozorování. Druh výzkumu: kvantitativní, kvalitativní Výzkumný vzorek: Sestry na ortopedickém, traumatologickém, chirurgickém oddělení, JIP nemocnice České Budějovice, Nové Město na Moravě, Prachatice. Doporučení pro praxi: Seznámit sestry na seminářích s výsledky šetření a tím zkvalitnit ošetřovatelskou péči u pacientů po TEP(totální endoprotéze) a CCEP(cervikokapitlní endoprotéze).
|
|
|
Role sestry u pacienta s Holterem při propouštění do domácího prostředí
ČEČKOVÁ, Monika
Onemocnění kardiovaskulárního systému patří mezi nejčastější příčiny úmrtí. Tato práce na téma {\clqq}Role sestry u pacienta s Holterem při propouštění do domácího prostředí`` se věnuje tomuto neinvazivnímu vyšetření kardiovaskulárního systému. Včasná diagnostika je totiž velmi důležitá k průkazu mnoha onemocnění. Teoretická část práce je věnována onemocněním kardiovaskulárního systému. Z těchto onemocnění, která jsou zmíněna, je synkopa, arytmie, ischemická choroba srdce a hypertenze. Dále se zabývá neinvazivní vyšetřovací metodou Holterovou monitorací, která souvisí s již zmíněnými onemocněními. Poté následuje informovanost pacienta v souvislosti s tímto vyšetřením, komunikační dovednosti zdravotnického personálu s pacientem a edukací pacienta při tomto neinvazivním vyšetření. V praktické části bakalářské práce byly stanoveny tři cíle. Prvním cílem této práce bylo zjistit, zda mají pacienti s Holterem při propouštění do domácího prostředí dostatek informací o tomto vyšetření. Druhý cíl byl zaměřen na sestry a snahou bylo zjistit, jak sestry vnímají roli edukátorky u pacientů s Holterem. Cílem třetím bylo zjistit, zda mají pacienti obavy z tohoto vyšetření. Dále byly stanoveny tři hypotézy. Hypotéza první předpokládala, že sestry pracující v ambulantních a lůžkových kardiologických zařízeních mají dostatek vědomostí o monitoraci elektrokardiografu a tlaku krve pomocí Holtera. Druhá hypotéza předpokládala, že pacienti s Holterem při propouštění do domácího prostředí mají dostatek informací o tomto vyšetření. Hypotéza třetí předpokládala, že sestry edukují pacienty s Holterem při propouštění do domácího prostředí. Všechny cíle byly splněny a hypotézy potvrzeny. Pro naplnění cílů a hypotéz byla použita metoda kvantitativního šetření. Ke sběru dat posloužil dotazník pro pacienty a dotazník pro sestry. Výzkumný soubor tvořily sestry pracující ve vybraných ambulantních zařízeních Kardiologie Medipont s.r.o. a Kardioecho s.r.o. v Českých Budějovicích a vybraných lůžkových kardiologických zařízeních. Dále bylo realizováno dotazníkové šetření s pacienty s Holterovým monitorováním ze stejných zdravotnických zařízení kardiologického zaměření jako u sester. Rozdáno bylo 80 dotazníků pro pacienty a 80 dotazníků pro sestry. Návratnost byla 53 dotazníků od pacientů a 39 dotazníků od sester. Tato práce by mohla veřejnosti i zdravotníkům přiblížit prevenci a příznaky kardiovaskulárních onemocnění a tím je upozornit na důležitost včasné diagnostiky a léčby. Dále by mohlo být přínosné seznámit zdravotnická zařízení, kde šetření probíhalo, s výsledky tohoto šetření. Sestry zaujímají při své práci mnoho rolí. Role edukátorky, která mezi ně bezesporu také patří, je při diagnostice Holterem velmi důležitá.
|
|
|
Náročnost práce sester při poskytování ošetřovatelské péče na hemodialyzačním oddělení.
KADLEČKOVÁ, Aneta
Abstrakt V bakalářské práci jsme se zabývali problémem náročnosti práce u sester na hemodialyzačním oddělení. Toto téma jsme si vybrali z toho důvodu, že v poslední době jsou na sestry kladeny stále větší a větší požadavky. U povolání sestry se dá říci, že je to natolik náročné zaměstnání, že jsou ohroženy psychickými i fyzickými vlivy. Existuje proto několik rad, které by sestry měli znát a dodržovat je. Odborná literatura nabádá sestry z hemodialyzačního oddělení k tomu,aby si každá sestra našla i jen sebemenší chvíli na to,aby se naučila správně odpočívat a relaxovat. Ve skutečnosti to tak samozřejmě není. V teoretické části jsme se věnovali charakteristice hemodialýzy, dále jejími indikacemi, kontraindikacemi, ošetřovatelskou péčí na tomto oddělení a samozřejmě psychickými a fyzickými dopady na sestry na hemodialyzačním oddělení. K výzkumnému šetření jsem použila polostrukturovaný rozhovor. Rozhovor obsahoval 21 otázek, na které sestry odpovídaly. Sběr dat probíhal v březnu roku 2009. Celkový počet zkoumaných sester byl 16. V souvislosti s tématem byli vytyčeny 3 cíle. Zjistit, jaké nároky z pohledu sester jsou kladeny na ošetřovatelskou péči u pacientů na hemodialyzačním oddělení, zjistit, jaké dopady má ošetřovatelská péče u pacientů na hemodialyzačním oddělení na sestry a zjistit, zda dochází u sester na hemodialyzačním oddělení k syndromu vyhoření. Na základě této bakalářské práce, bychom uspořádali seminář pro sestry, pracující na hemodialyzačním oddělení s tématy syndromu vyhoření a správnou relaxací.
|
|
|
Míra ošetřovatelské zátěže na Neurologickém oddělení v Nemocnici České Budějovice, a.s.
KAVKOVÁ, Darja
Současnost je obdobím změn, které se nevyhýbají ani zdravotnictví. Cílem je s co nejmenšími náklady a nejnižším počtem personálu poskytnout co nejkvalitnější zdravotnickou péči, která umožní klientovi brzké uschopnění a zajistí jeho plnou spokojenost. Nemocnice České Budějovice, a.s. je v současné době čtvrtou největší nemocnicí v České Republice. Zajišťuje zdravotnickou péči pro celý jihočeský region. Neurologické oddělení se nachází v interním pavilonu Horního areálu nemocnice. Poskytuje 36 lůžek pro závažně nemocné pacienty. V případě onemocnění se snaží pacientovi zajistit, co nejrychlejší návrat ke zdraví a získání soběstačnosti nebo co největší zmírnění následků prodělané nemoci. Se zvyšováním nároků na poskytovanou péči úzce souvisí úroveň vzdělání zdravotnického personálu. Pro zachování standardů je třeba, aby byla sestra nejen zručná, ale i vzdělaná a schopná samostatné práce. V tomto výzkumu jsem si stanovila tři cíle, ze kterých vyplývají tři hypotézy. Ke stanovení zátěže a výkonu sester na neurologickém oddělení Nemocnici České Budějovice, a.s jsem použila dvě metody od autorů Karly a Otakara Pochylých. Metoda kvantifikace ošetřovatelské péče pro stanovení počtu ošetřovatelského personálu vychází ze tří základních oblastí: hodnocení soběstačnosti pacientů, bodového ohodnocení speciální ošetřovatelské péče a denní jednorázové hodnoty, která zahrnuje zbývající část činností. {\clqq}Nová metoda`` se zabývá stanovením počtu ošetřovatelského personálu a počtu pracovních úvazků. Výzkum probíhal v období od 23.2. 2009 do 20.3. 2009, tedy 20 pracovních dní. Výzkumný soubor byl tvořen sestrami ranní osmihodinové směny. Po vyhodnocení výsledků jsem dospěla k závěru, že se mi první dvě metody potvrdily, ale třetí ne, i když je to diskutabilní. V praxi je možno tento výzkum využít jako orientační zdroj informací o ošetřovatelské zátěži, výkonu sester a počtu chybějícího personálu na Neurologickém oddělení. Měl by ale následovat podrobnější dlouhodobý výzkum, který přinese hodnoty na jejichž základě by mělo dojít k upravení personálního zastoupení na Neurologickém oddělení.
|
host ::
RSS.