Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 73 záznamů.  začátekpředchozí64 - 73  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Vliv substrátu na výkon bioplynové stanice
RATAJ, David
V diplomové práci jsem se zaměřil na zhodnocení dat a hodnot v jednotlivých bioplynových stanicích. K tomuto tématu jsem v jednotlivých kapitolách předložil názory a poznatky odborníků a porovnal je s mými dosaženými výsledky, které jsem získal na základě vlastního měření a získaných dat. V této práci jsem dále shrnul údaje k technologii anaerobní fermentace, novým technologiím úpravy bioplynu a jeho čištění a výhled tohoto ekologického způsobu získávání energie.
Využití reaktoru s kalovým mrakem a externím separátorem biomasy pro výrobu metanu ze substrátu pro BPS
ŽIVNÝ, Jakub
Cílem práce bylo porovnat funkci reaktoru s kalovým mrakem a externím separátorem biomasy při různých režimech. Tento typ reaktoru se používá především v oblasti čištění odpadních vod a v této práci byl navržen pro výrobu bioplynu z biomasy, běžně používané v zemědělských bioplynových stanicích. Reaktorová sestava byla v laboratorních podmínkách sestavena z dostupných skleněných baněk, propojených pryžovými hadičkami a míchacím čerpadlem. Celé zařízení bylo ponořeno do vodní lázně vyhřívané termostatem. Pro účely této práce byly použity vzorky z bioplynové stanice Týnec u Dobrovice na Mladoboleslavsku. Do reaktoru byla vpravena kapalná část, vzniklá po úpravě metodou IFBB (Integrated Generation of Solid Fuel and Biogas from Biomass). Princip této metody spočívá v separaci kapalné a pevné složky biomasy. Provoz reaktoru probíhal ve třech míchacích režimech: bez míchání, střední míchaní, intenzivní míchání. Dále pak proběhlo porovnání provozu při teplotě 40 °C a 53 °C v režimu bez míchání. Toto sledování se provádělo po dobu pěti hodin. Vzorky se odebíraly každou hodinu a po vysušení se stanovilo CHSKCr (chemická spotřeba kyslíku), které vyjadřuje stupeň odbourávání organické hmoty. Z výsledků plyne, že na laboratorním zařízení se režim míchání nijak neprojevil. Ovšem změna teploty ze 40 °C na 53 °C se projevila zvýšeným odbouráním organické hmoty.
Bioplynová stanice a její vliv na životní prostředí.
MACH, Marek
V mé bakalářské práci se pokusím přiblížit téma významu a provozu bioplynových stanic a jejich možné hlučné zátěže na okolní prostředí zejména na obydlené části obcí, v nichž se bioplynové stanice nacházejí. Teoretická část je zaměřena na veškerý provoz bioplynových stanic, od jejich rozdělení, přes možné vstupy a výstupy a také procesy, které se uvnitř stanice dějí. V teoretické části jsou také uvedeny hodnoty hluku, které může strojní zařízení vydávat pro nerušení okolního prostředí. Cílem praktické části této práce bylo změřit hodnoty hluku vydávaném dvěma stanicemi při plném výkonu a pokud možno za všech provozních podmínek, jako je nakládání vstupních surovin a vývoz digestátu. Z naměřených hodnot se budeme snažit zjistit, zda stanice neovlivňují život okolním obcím a jejich obyvatelům.
Uplatnění digestátu při provozování bioplynové stanice zemědělského typu
ČÁPOVÁ, Aneta
Bakalářská práce porovnává vstupy do bioplynových stanic, uplatnění digestátu a jeho složení u pěti oslovených bioplynových stanic. Práce je rozdělena na literární přehled a část experimentální. Teoretická část vysvětluje základní pojmy a problematiku týkající se bioplynu, bioplynových stanic, substrátů a digestátu. Praktická část obsahuje data z konkrétních bioplynových stanic. Data byla získána na základě dotazníků, kdy se provozovatelé vyjádřili k parametrům bioplynové stanice, použitému substrátu, výtěžnosti methanu, rozboru digestátu a jeho způsobu aplikace.
Produkce a využití bioplynu v jižních Čechách
KALINOVÁ, Lenka
Bakalářská práce se zabývá především porovnáváním produkce bioplynu v jednotlivých bioplynových stanicích v Jihočeském kraji. Dále zde popisuje základní charakteristiky jako je rok zprovoznění, instalovaný elektrický výkon, instalovaný tepelný výkon, vstupní materiál a použité technologie. Na základě těchto poznatků lze posoudit, že jednotlivé bioplynové stanice nemají pozitivní vliv pouze na využití produkce bioplynu pro energetické účely, ale též na životní prostředí, degradaci odpadů, snížení rizika znečištění a získání hnojiva.
Nakládání s digestátem zemědělských bioplynových stanic
VERNER, Dušan
Práce se zabývá problematikou zemědělských bioplynových stanic, se zaměřením na využití koncového produktu anaerobní fermentace, digestátu, na zemědělské půdě. Hodnotí jeho hnojivý účinek v porovnání s průmyslovými hnojivy. Výsledky ukázaly, že hnojivý účinek může zlepšit ekonomiku pěstovaných plodin, záleží však na vlastnostech digestátu, složení vstupních surovin a technologii zpracování. Digestát nelze použít kdykoli, záleží na pěstované plodině a její technologii. Nicméně jako koncový produkt anaerobní fermentace je digestát zajímavé hnojivo.
Různé způsoby využití silážních hybridů kukuřice
VOJTOVÁ, Iva
V bakalářské práci jsem se věnovala tématu různým způsobům využití silážních hybridů kukuřice. Cílem práce bylo efektivně popsat a zhodnotit výnosové potenciály, technologie zpracování a využití hybridů kukuřice pro různé účely. K dané problematice jsem v jednotlivých kapitolách uvedla názory a poznatky odborníků. Součástí bakalářské práce bylo shrnout literární údaje k vybraným druhům kukuřice, vhodnost pěstování v zemědělských výrobních oblastech a způsobu jejich využití. Pozornost jsem věnovala i hybridům kukuřice, které jsou použitelné pro pícninářské využití nebo vhodné pro energetické účely a jsou tak vhodným substrátem pro bioplynové stanice.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 73 záznamů.   začátekpředchozí64 - 73  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.