|
|
Sociální vztahy ve skautských oddílech
KUDLÁČEK, Jiří
Tato práce pojednává o sociálních vztazích v malé skupině, se zaměřením na skautské skupiny, s ohledem na jejich tradice. Byl proveden kvalitativní výzkum s cílem zjistit sociální vztahy uvnitř konkrétní skupiny a posouzení vztahu jejích členů k tradičním hodnotám skautingu.
|
|
|
Sociální služby pro osoby s autismem
DVOŘÁKOVÁ, Tereza
Abstrakt Sociální služby pro osoby s autismem Tato diplomová práce je zaměřená na problematiku sociálních služeb pro osoby s autismem. Svůj výzkum jsem zaměřila na osoby pečující o osoby a autismem. V teoretické části se věnuji vysvětlení pojmu autismus, rozdělení autismu, popisuji specifika práce s osobami s autismem, některé druhy terapie, sociální služby pro osoby s autismem a některé organizace pracující s lidmi s autismem. V praktické části práce byly sepsány a vyhodnoceny jednotlivé rozhovory s respondenty. Sběr dat byl proveden kvalitativní formou, metodou dotazování. Jako technika sběru dat byl použit polostandardizovaný rozhovor. Výzkumný soubor tvořily osoby pečující o osoby s autismem. Hovořila jsem celkem s 8i pečovateli, jednalo se vždy o rodiče dětí s autismem. Výběr byl proveden metodou sněhové koule. Jednotlivé rozhovory byly zpracovány do osmi případových studií. Výsledky rozhovorů byly zpracovány do tabulek a shrnuty v diskuzi. Cílem diplomové práce bylo zmapovat, jaké jsou možnosti sociálních služeb pro osoby s autismem a zda mají možnost těchto služeb využít. Dalším cílem bylo zjistit, které služby jsou těmito osobami nejčastěji využívány a zda jim vyhovují. Dále jsem zjišťovala, zda tyto služby jsou dostupné finančně, svou kvantitou a kvalitou a zda kopírují požadavky rodiny a individuální potřeby osob s autismem. Z rozhovorů s respondenty vyplývá, že možnost využít sociální služby pro osoby s autismem mají rodiny žijící v Praze. Respondenti žijící v menších městech mají ztížený přístup k těmto službám, často nemají možnost žádného výběru. Osoby, které mají přístup ke službám, jsou s nimi většinou spokojeni. Práce by mohla přispět ke zkvalitnění poskytování sociálních služeb pro osoby s autismem. Domnívám se, že je potřeba v této problematice vzdělávat laickou a odbornou veřejnost. Je to cesta k poskytování kvalitnějších služeb odrážejících potřeby osob s autismem. Klíčová slova: autismus, sociální služby, sociální vztahy, komunikace.
|
|
|
Sociální kontakty seniorů nad 70 let
BABORÁKOVÁ, Kateřina
Ve své diplomové práci se zaměřuji na kvalitu a četnost sociálních kontaktů seniorů nad 70 let. Práce je rozdělena na dvě části. První část je teoretická, kde se věnuji pojmům stáří a stárnutí, demografickému stárnutí dnešní populace, změnám podmíněným stářím, potřebám seniorů, sociálně-psychologickým aspektům ve stáří, sociálnímu významu stáří a důležitosti smyslu života lidí v seniorském věku. V neposlední řadě jsem se v této části zaměřila na péči o seniory a sociální zabezpečení. Druhá část je praktická. Cílem mé práce bylo zjistit, jaké předpoklady mají senioři nad 70 let pro navazování sociálních kontaktů a vztahů, jak četné a kvalitní vztahy mají ve svém okolí a jak jsou s nimi spokojení. Výsledky jsem porovnávala ve třech různých prostředích, v kterých senioři žijí. K dosažení stanovených cílů jsem si zvolila kvalitativní výzkum. Ten se skládal ze tří částí - identifikačních otázek, otázek dle škály WHO DAS II a otevřených otázek. Základní soubor tvořilo třicet seniorů ve věku od 70 - 85 let. Respondenty jsem oslovila ve třech různých prostředích - v přirozeném prostředí, v domě s pečovatelskou službou a domově pro seniory. Výsledky výzkumu prokázaly, že sociální kontakty velmi ovlivňuje funkčnost rodiny a přátelské vztahy. Senior, který ztratí svého životního partnera, často ztrácí společně s ním i řadu sociálních kontaktů. Může dojít až k sociální izolaci, která výrazně ovlivňuje i zdravotní stav jedince. Starší lidé jsou také málo informovaní o příležitostech k navazování sociálních kontaktů a to negativně ovlivňuje jejich začleňování do společnosti.
|
|
|
Michaela Pavlátová
Delgado, Laura Victoria ; Kubíček, Jiří (vedoucí práce) ; Dutka, Edgar (oponent)
Tato diplomová práce si klade za cíl znovu zhodnotit animaci jako prakticko-estetickou činnost člověka a to i mimo oblast kinematografie. Důležitým teoretickým východiskem pro mne jsou především práce prof. Semira Zekiho z oblasti neuroestetiky. Budu se zabývat kořeny animace a historickým průběhem od pravěku do současnosti, a to zejména se zřetelem k evolučním procesům (tělesně-mentálním) a problematice vnímání, které se týkají každého člověka (diváka i tvůrce), souvisejí s jeho vývojem již od neútlejšího dětství a jsou proto podkladem pro existenci animace vůbec.
Za tímto účelem jsem si jako příklad vybrala animovanou tvorbu Michaely Pavlátové, přičemž tato práce nechce být v žádném případě monografickou studií, nýbrž mojí snahou je hledat kontexty její tvorby v souvislosti s výše vymezenými tématy. Hlavní charakteristické rysy jejích animovaných filmů se budou postupně objevovat v jednotlivých kapitolách jako podněty k rozvíjení úvah o tom, jaké může mít vliv okolí na způsob zobrazování prostoru, jak funguje vnímání barev na úrovni mozku, jakou důležitost mají tváře v sociálních vztazích a jak se tyto jednotlivé motivy transformují do výtvarného a tématického rukopisu autorky. V neposlední řadě se chci rovněž zabývat změnami společensko-politickými i technologickými a jejich vlivem na českou animaci, konkrétně pak na dílo Michaely Pavlátové.
|
|
|
Pohybové aktivity a jejich vliv na psychosociální oblast u seniorů v domově pro seniory.
PŮŽOVÁ, Tereza
Výchova ke zdraví se mimo jiné zabývá pohybem, a proto posilovat zdraví u seniorů prostřednictvím pohybu by mělo být důležitou součástí v péči o seniory. Hlavním účelem této bakalářská práce bylo posoudit vliv pohybových aktivit na psychosociální oblast u seniorů v domově pro seniory. Výzkumné šetření bylo zaměřeno na seniory se sníženou pohyblivostí. Pro ověření jejich psychosociálního zdraví jsem použila dotazník POMS a dotazník ?Sociální zdraví u seniorů?. Po vyhodnocení výzkumného šetření jsem došla k závěru, že intervenční pohybová jednotka pozitivně ovlivňuje emocionální stav u převážné části zkoumané cílové skupiny seniorů. Výsledky práce také potvrdily, že senioři cítí spokojenost se svým životem.
|
|
|
PSYCHOSOCIÁLNÍ ASPEKTY ONEMOCNĚNÍ KARCINOMEM PRSU U ŽEN
PRSKAVCOVÁ, Hana
Bakalářskou práci tvoří část teoretická a výzkumná. Práce seznamuje s hlavní myšlenkou práce, holistickým vnímáním jedince. Dále krátce seznamuje s teoretickým základem onemocnění karcinomem prsu ve svých medicínských a psychologických souvislostech. Přibližuje problematiku sociálního fungování a životní situace pomocí popisu změn v sociálních vztazích. Na závěr připomíná praktičtější aspekty problému. Ve výzkumné části se práce zabývá změnou sociálního fungování žen, toto hodnotí na základě kvalitativního výzkumu prováděného pomocí rozhovorů pomocí návodu. V závěru se věnuje nejen výsledkům výzkumu, ale také případným rezervám výzkumu a připomínkám k teoretické části práce.
|
|
|
Životní spokojenost ve stáří
BRDIČKOVÁ, Monika
Práce se zabývá životní spokojeností ve stáří. Teoretická část charakterizuje negativní a pozitivní aspekty stáří, dále charakterizuje kognitivní a emoční změny. Stěžejní oblastí teoretické části je zaměření na životní spokojenost, smysluplnost a sebepojetí seniorů. Praktická část obsahuje kvalitativní výzkum, který mapuje životní spokojenost seniorů, se zaměřením na čtyři dimenze lidského života: smysl života, sebepojetí, rodinné a sociální vztahy. Cílem praktické části bylo zjistit subjektivní hodnocení seniorů týkající se jejich celkové životní spokojenosti a vlivu jednotlivých dimenzí na spokojenost ve stáří.
|
|
|
Péče o staré občany s demencí
PRŮCHA, Vlastimil
Práce se zabývá projevy a důsledky stárnutí a stáří. A to jak z pohledu seniora a jeho prožívání této životní etapy, tak i z pohledu rodiny a společnosti, která ho obklopuje. Dále upozorňuje na důležitost provázanosti zdravotní a sociální péče o občany se zdravotním postižením a vyzdvihuje význam sociální práce v péči o seniory. V další části vysvětluje pojem demence a zaměřuje se na Alzheimerovu demenci. Ukazuje základní problémy, které život člověka s demencí provázejí a podává informace, které mohou pomoci jeho rodině i všem, kteří mu pomáhají. V závěru práce hodnotím význam stacionární péče a zamýšlím se nad potřebností podpory neinstitucionální péče a tím vyzdvihuji význam pečující rodiny, lidskosti a pochopení, které jsou důležité pro kvalitní život uživatelů s demencí. Což je cílem mé práce.
|
|
|
Sociální klima ve školní družině a jeho diagnostika
NESHYBOVÁ, Lucie
Cílem bakalářské práce bylo vyzkoušet si pedagogicko-psychologickou diagnostiku {--} dotazník, aplikovat ho ve školní družině a vyhodnotit. V první části bakalářské práce jsem se teoreticky zabývala termíny, které se dotýkaly praktické části, mezi tyto termíny patří sociální klima, sociální vztahy, sociální komunikace a socializace. Součástí této části je seznámení se školní družinou, jejími cíly, posláním a funkcí. V další části se věnuji problematice pedagogicko-psychologické diagnostiky, co to je a jak ji můžeme využít. Dále popisuji strategii a postupy diagnostiky, samotné metody i jejich využití. Praktická část se věnuje pedagogicko-psychologické metodě formou dotazníku, který má za cíl zjištění vztahu dětí ve školní družině a jejich spokojenost se zařízením. Za pomoci vyplněných dotazníků dětmi a jejich vyhodnocením jsem dospěla k závěru, že dětí mají mezi sebou dobré vztahy i s prostředím jsou téměř spokojeny.
|
|
|
Domácí péče ze zdravotně sociálního hlediska
URBANOVÁ, Veronika
Tato práce se podrobněji zbývala organizacemi, které poskytují klientovi pouze zdravotní domácí službu, je to zvláštní forma zdravotní péče poskytované pacientovi v jeho domově a je hrazená státem v rámci veřejného zdravotního pojištění. Během návštěvy kvalifikované sestry pacienta ošetřují nebo rehabilitují. Jednotlivé úkony jsou prováděny podle indikace ošetřujícího lékaře, který si tuto formu zdravotní péče vyžádal. Přestože se jedná o zdravotní službu, je zde patrný i vliv sociální, kdy je ovlivňován pacient i jeho vztahy s okolím. V současné době u nás působí celá řada státních i nestátních agentur, které tyto služby zajišťují. V první teoretické části je pozornost věnována hostorii domácí péče, vymezení základních pojmů a podrboný popis činností agentur. Pozornost je dále věnována klientům, kterým byla služba indikována, jejich zdravotnímu stavu a sociálním vztahům s okolím. V praktické části jsou uváděna data získaná z vlastního výzkumu. Výzkum byl prováděn kvantitativní metodou s technikami řízenéh rozhovoru a sekundární analýzou dat u souboru vybraných pacientů, žijících na severním Plzeňsku a agentur působících v tomto regionu. Cílem práce je zhodnocení sociálního vlivu domácí péče během jejího poskytování pacientovi a poukázat na nejčastější diagnózy, pro kteé byla indikována.
|
host ::
RSS.