|
| |
|
|
Ošetřovatelská péče o ženy po operativních porodech
KREJCAROVÁ, Jana
Abstrakt Bakalářská práce je zaměřená na ošetřovatelskou péči o ženy po operativních porodech, které ukončující těhotenství. V teoretické části jsou popsány jednotlivé operativní zákroky (porod porodnickými kleštěmi, vakuumextrakce, císařský řez) a péče, edukační činnost porodní asistentky při nich. Není opomíjena ani historie této problematiky. V praktické části jsou stanoveny čtyři základní cíle a hypotézy. Cílem práce bylo zjistit, rozdílnosti ošetřovatelské péče o ženy po operativních porodech, zda péče probíhá formou ošetřovatelského procesu, zda péče probíhá dle ošetřovatelských a porodnických standardů ve vybraných porodnických zařízeních. Na cíle byly postaveny hypotézy, které měly potvrdit, že se ošetřovatelská péče o ženy po operativních porodech odlišuje ve vybraných porodnických zařízeních, že porodní asistentky používají ošetřovatelský proces, ošetřovatelské a porodnické standardy při péči o ženy. Výzkumné šetření probíhalo kvantitativní metodou sběru dat pomocí anonymních dotazníků. Dotazníky byly rozdány porodním asistentkám ve vybraných porodnických zařízeních: v Českých Budějovicích, v Plzni a v Písku. Dotazníky vyplňovaly jak porodní asistentky z porodního sálu, tak porodní asistentky z oddělení šestinedělí a gynekologické JIP. Cíle práce byly splněny, hypotéza, která popisuje rozdílnost ošetřovatelské péče v jednotlivých porodnických zařízeních byla potvrzena. Druhá hypotéza byla potvrzena výsledky výzkumu, že péče o ženy po operativních porodech probíhá formou ošetřovatelského procesu v 72 %. Třetí hypotéza potvrzuje používání ošetřovatelských standardů v 92 % a čtvrtá potvrzuje používání porodnických standardů v 75 %. Výsledky výzkumného šetření v celkovém souboru vycházejí jednoznačně, ale odlišují se při péči o ženy v jednotlivých zdravotnických zařízeních, ale také na jednotlivých odděleních a proto by bylo vhodné posoudit organizaci práce, technické podmínky a případné změny, které by mohly zlepšit ošetřovatelskou péči.
|
|
| |
|
|
Problematika ošetřovatelské péče u klienta s celkovou a epidurální, spinální anestézií
PŘEDOTOVÁ, Jana
Abstrakt:Problematika ošetřovatelské péče u klienta s celkovou a epidurální, spinální anestézií Tématem bakalářské práce je ??Problematika ošetřovatelské péče u klienta s celkovou a epidurální, spinální anestézií. Práce má tři cíle. Prvním cílem je zmapovat znalosti sester v oblasti celkové anestézie. Dalším cílem je zmapovat sesterské znalosti v oblasti epidurální, spinální anestézie. Třetím posledním cílem je zjistit dodržování zásad ošetřovatelské péče u celkové a epidurální, spinální anestézie.Práce má teoretickou a praktickou část. Teoretická část se zabývá definováním celkové a epidurální, spinální anestézie, jejich indikacemi a kontraindikacemi, anatomií páteřního kanálu, používanými farmaky a ošetřovatelskou péčí před, při a po anestézii celkové i epidurální a spinální. Výzkumná část je tvořena kvantitativní metodou sběru dat technikou dotazníku. Do výzkumného šetření byly zapojeny standardní oddělení Chirurgie, Gynekologie a ortopedie a Jednotky intenzivní péče včetně traumatologie. Dotazník byl určen sestrám a obsahoval 35 otázek, které lze rozdělit na identifikační a znalostní.Cíle bakalářské práce byly splněny. Hypotézy číslo jedna ?? Sestry jsou lépe informované v oblasti celkové anestézie než v oblasti spinální, epidurální anestézie?? byla vyvrácena. Hypotézy číslo dvě?? Sestry na odděleních JIP a traumatologie více dodržují zásady ošetřovatelské péče u klientů s epidurální, spinální anestézií než sestry na standardních odděleních?? a číslo tři ??Sestry dodržují zásady ošetřovatelské péče u klientů s epidurální, spinální anestézií?? byly vyvráceny. Hypotézy s číslem čtyři ?, Sestry na standardních odděleních ošetřují větší počet pacientů po celkové anestézii??, číslem pět ?? Sestry na JIP a traumatologii hodnotí pozitivněji epidurální, spinální anestézii než celkovou?? a číslem šest??Sestry udávají, že pacienti při možnosti výběru volí častěji anestézii celkovou před epidurální, spinální anestézií??byly potvrzeny.Z výsledků výzkumného šetření nám vyplynulo, že sestry nemají dostatečné informace o oblasti celkové a epidurální, spinální anestézie. Proto by tato práce mohla být využita k dalšímu vzdělávání sester pro zlepšení jejich informovanosti a dodržování zásad ošetřovatelské péče v oblasti celkové i epidurální, spinální anestézie. Proto bude vytvořen edukační materiál o celkové a epidurální, spinální anestézii, určený sestrám ke zvýšení jejich informovanosti. Vyšší informovanost sester by mohla vést ke zkvalitnění poskytované ošetřovatelská péče.
|
|
|
Informovanost žen při přípravě ke gynekologické operaci
BICANOVÁ, Martina
Informovanost hraje ve všech směrech důležitou roli v našem příštím rozhodování. To zvláště platí v oblasti zdravotnictví. Být informován před každou operací o předoperačním průběhu, o samotné operaci a o následné pooperační péči hraje významnou roli pro pacientovu důvěru k nám, zdravotníkům. Jde o komunikaci mezi zdravotníkem a pacientem, která je zakončena podepsáním informovaného souhlasu. Teoretická část je zaměřena na výkony spojené s předoperační péčí, na výkony spojené s pooperační péčí a na komunikaci mezi zdravotníkem a pacientem. Praktická část je zaměřena na informovanost žen o předoperační péči, pooperační péči a výkony s nimi spojené. Ke zpracování této problematiky a ke zjištění jmenovaných cílů bylo zvoleno kvantitativní výzkumné šetření. Toto šetření probíhalo formou dotazníků, které byly anonymní. Byly určeny pro ženy podstupující operaci na gynekologicko-porodnickém oddělení. Stanoveny byly 2 cíle a s nimi související hypotézy. Cílem práce bylo zjistit informovanost žen o předoperační a pooperační péči při gynekologické operaci a zjistit z jakých zdrojů čerpají ženy informace o předoperační a pooperační péči. Oba dva cíle byly splněny. Hypotéza 1, která zní ?Nejvíce informací o předoperační péči ženám podala porodní asistentka?, se nepotvrdila. Nepotvrdila se také hypotéza 2, tedy že nejvíce informací o pooperační péči ženám podala porodní asistentka. Hypotéza 3, která zní ?Ženy čerpají informace z internetu?, se potvrdila. Tato bakalářská práce může sloužit jako zdroj informací a edukační materiál pro ženy, které podstupují plánovaný operační výkon. Výsledkem výzkumného šetření je edukační brožura pro ženy podstupující gynekologickou operaci.
|
|
|
Ošetřovatelská péče u klientů po plastických estetických operacích
MÍLOVÁ, Veronika
Plastické estetické operace jsou vysoce specifické operace a pomáhají klientům jak po stránce fyzické, tak i psychické. Bakalářská práce je zaměřena na modelaci, redukci a augmentaci prsů, liposukci, face-lift a abdominoplastiku, zejména tedy na ošetřovatelskou péči o klienty po těchto operacích. Sestry pracující na oddělení plastické chirurgie musí perfektně ovládat ošetřovatelskou péči předoperační i pooperační, ale musí si se orientovat také v operačních technikách, na kterých ošetřovatelská péče závisí. Sestry se musí orientovat v kompresivním prádle, v monitoraci fyziologických funkcí, v masážních metodách po operaci, a tak podobně. Sestra ani v této oblasti chirurgie nesmí zapomínat na to, že klient je biopsychosociálněspirituální bytost a má svou psychiku a prožívání. Musí být klientovi oporou, pomocí, ale zároveň si musí udržet profesionální přístup. Výzkumná část práce zkoumá ošetřovatelskou péči o pacienty po plastických estetických operacích z pohledu sester. Tuto problematiku jsme chtěli zpracovat zejména proto, že u jednotlivých plastických estetických operací jsou určitá specifika a zajímalo nás, zda sestry tyto rozdílnosti znají a orientují se v nich. Jde zejména o vybírání velikosti a navlékání kompresivních návleků, hodnoty fyziologických funkcí, komunikaci i s cizinci, analgezii, ale i převazy, zotavování z anestézie a operačního výkonu. Nejen to, ale i ošetřovatelská rehabilitace, pomoc při sebepéči se v náplni sester na oddělení plastické chirurgie. Prvním cílem této práce bylo zjistit, zda sestry zvládají ošetřovatelskou péči po plastických estetických operacích a zda sestry znají zvláštnosti ošetřovatelské péče po jednotlivých operacích, což bylo druhým cílem. Oba tyto cíle se v této bakalářské práci splnily. Hypotéz bylo stanoveno pět a to: sestry zvládají ošetřovatelskou péči po plastických estetických operacích, sestry znají specifika ošetřovatelské péče po operaci prsů, po liposukci, po operaci břicha a po face-liftu. Všechny tyto hypotézy byly potvrzeny. Práce je dělena na dvě části {--} na teoretickou a praktickou. Teoretická část je zaměřena na plastické estetické operace, zejména na operace prsů, operaci břicha, face-lift a liposukci, a ošetřovatelskou péči před a po těchto výkonech. Část praktická je založena na sběru dat pomocí anonymních dotazníků, a na skrytém nezúčastněném pozorování. Výzkumným souborem jsou sestry provádějící ošetřovatelskou péči po plastických estetických operacích. Dotazníky vyplňovaly sestry z Prahy, Českých Budějovic, Plzně a Třince. Pozorování jsem prováděla v Českých Budějovicích na oddělení plastické chirurgie. V praxi může být tato práce použita například při seminářích, popřípadě k tvorbě standardu ošetřovatelské péče.
|
|
|
Informovanost klientů o pooperační péči na ortopedickém oddělení
LIŠKOVÁ, Jana
Na ortopedickém oddělení jsou hospitalizováni klienti s poruchami pohybového aparátu. Většina klientů zde musí podstoupit operační výkon. Operace je pro mnohé klienty stresující situace. Jsou v cizím prostředí, neví, co je čeká, bojí se. Zdravotní sestra ortopedického oddělení má velmi důležitou funkci. Provází klienta obdobím před operačním výkonem, během něho i po něm. Snaží se předat svým klientům dostatek informací, aby je uklidnila a zpříjemnila jim pobyt ve zdravotnickém zařízení. Ke sběru dat byl použit kvantitativní výzkum pomocí anonymních dotazníků. Osloveny byly sestry z ortopedických a traumatologických odděleních Nemocnice Písek, a.s. a Ústřední vojenské nemocnice Praha. Dále byli osloveni klienti, kteří byli hospitalizováni na odděleních ortopedie a traumatologie v Nemocnici Písek, a.s. a Ústřední vojenské nemocnici Praha. Zjišťovány byly identifikační údaje a obecná informovanost o pooperační péči a pooperačních komplikacích. V bakalářské práci byly stanoveny tři cíle. Zjišťování stavu informovanosti klientů, prostředky, kterými sestry poskytují informace o pooperační péči a pooperačních komplikacích. A zda sestry poskytují informace ošetřovatelským procesem. Výsledky výzkumného šetření byly splněny. Stanoveny byly tři hypotézy. První a druhá hypotéza měla potvrdit, že klienti jsou dostatečně informováni o pooperační péči a pooperačních komplikacích, a že sestry poskytují klientům ošetřovatelskou péči pomocí ošetřovatelského procesu. Tyto hypotézy byly potvrzeny. Sestry informují klienty o pooperační péči a poskytují ošetřovatelskou péči pomocí ošetřovatelského procesu. Druhá hypotéza měla potvrdit, že sestry používají všechny prostředky k informování klientů o pooperační péči. Tato hypotéza se nepotvrdila, sestry informují klienty pouze ústní formou. Z šetření vyplynulo, že klienti se s dotazy obracejí na sestry, ale i na lékaře. Informovanost o pooperační péči byla dostatečná a není třeba ji zvyšovat, ale informovanost o pooperačních komplikacích je menší, klienti si přejí především více informací od lékařů. Přesto ve většině tvrdí, že se pooperačním komplikacím stejně nedá předejít lepší informovaností. Pooperační péče je součástí zotavovacího období po operačním výkonu {--} plastice kolenních vazů. Nedílnou součástí je dostatečná informovanost klientů a včasná rehabilitační péče. Proto je třeba poskytnout klientům dostatek informací. Výsledky práce budou předány sestrám na ortopedických odděleních v Nemocnici Písek, a.s. a Ústřední vojenské nemocnici Praha, ve kterých šetření probíhalo a mohly by být použity jako příspěvek k odborným seminářům nejen pro ortopedické sestry, ale pro všechny, kteří se o toto téma zajímají. Dále mohou být použity pro zkvalitnění poskytování pooperační péče v rámci ošetřovatelského procesu.
|
|
|
Zajištění intimity u pacientů po operaci totální endoprotézy
RŮŽIČKOVÁ, Michaela
Abstrakt V naší společnosti je v oblasti ošetřovatelské péče stále více kladen důraz na zachování lidské důstojnosti a intimity u pacienta. Při každodenních činnostech, které sestra u pacienta provádí, může docházet k narušení jeho soukromí a intimity, což se může projevit jeho různými reakcemi. V dnešní době dochází k mohutnému rozvoji operačních metod náhrad velkých kloubů dolních končetin, především kyčelního kloubu. Dalo by se říci, že i po tak běžném výkonu, jakým se totální endoprotéza kyčle stává, je velmi důležité, aby pacient pociťoval dostatek soukromí. Cíli této práce byl zhodnotit, jak je zajištěna intimita v pooperační péči u pacientů po operaci totální endoprotézy na JIP a standardním oddělení a zjistit znalosti sester v oblasti dodržování intimity po totální endoprotéze. Výzkumný soubor tvořili pacienti hospitalizovaní na JIP a standardních odděleních v Nemocnici České Budějovice, a.s., ve Fakultní nemocnici Olomouc a ve Vojenské nemocnici Olomouc. Druhý výzkumný soubor tvořily sestry pracující na JIP a standardních odděleních v nemocnici České Budějovice, a.s., v Šumperské nemocnici, a.s., ve Fakultní nemocnici Olomouc a ve Vojenské nemocnic Olomouc. Výzkumné šetření bylo realizováno metodou dvou anonymních dotazníků. První definovaná hypotéza byla potvrzena, pacienta na JIP jsou více spokojeni se zajištěním intimity, než pacienti na standardním oddělení. Hypotéza číslo dvě, se také potvrdila, sestry nemají dostatek pomůcek k zajištění intimity u pacienta po TEP. Třetí definovaná hypotéza se potvrdila, sestry mají dostatek informací o tom, jak pečovat o oblast intimity v pooperačním období. Hypotéza číslo čtyři, se nepotvrdila, sestry pracující na JIP nepečují o intimitu pacienta s větším zájmem než sestry pracující na standardním oddělení. Z výsledků provedeného výzkumu vyplývá, že pacienti po operaci TEP na JIP jsou více spokojeni se zajištěním intimity v pooperační péči než pacienti na standardním oddělení. Přestože sestry nemají dostatek pomůcek k zajištění intimity u pacienta v pooperační péči, vědí ale jak pečovat o oblast intimity v pooperační péči.
|
|
|
Odlišnosti v ošetřovatelské péči u pacientů po TEP(totální endoprotéze) a po CCEP(cervikokapitální endoprotéze)
BUKÁČKOVÁ, Kristýna
Současný stav V současné době je léčba totální a částečnou endoprotézou velmi častá a učinná, kdy navrátí pacienta zpět do předešlého života bez problémů s pohybem a bolestmi kloubů. Totální endoprotéza (TEP)je chirurgické řešení u pacientů s vadami a onemocněním kloubů, kdy se operativně nahrazují všechny kloubní plochy. Cervikokapitální endoprotéza (CCEP) je chirurgické řešení nejčastěji u pacientů po úrazech kloubů, kdy se operativně nahrazuje jen poškozená část kloubu, ale část, která zůstává původní, musí být plně funkční. Po operaci je velmi důležitá a zásadní znalost sester ošetřovatelké péče o pacienta. Zásadní rozdíl v ošetřovatelské péči je, že u totální endoprotézy se při otáčení pacienta na bok musí dávat mezi nohy abdukční klín, aby nedošlo k rotaci končetiny, zatímco u cervikokapitální endoprotézy se dávat klín pacientovi nemusí a smí se otáčet na bok. Pokud nebudou dodržovány zásady ošetřovatelské péče hrozí poškození pacienta. Cíl: Cíl I. Zjistit, zda sestry na ortopedickém a traumatologickém oddělení znají rozdíl v ošetřovatelské péči o pacienta po TEP a CCEP. Cíl II. Zjistit, zda sestry na ortopedickém a traumatologickém oddělení dodržují rozdíly v ošetřovatelské péči o pacienta po TEP a CCEP. Hypotéza: Hypotéza I. Sestry z ortopedického a traumatologického oddělení znají rozdíl v ošetřovatelské péči o pacienta po TEP a CCEP. Hypotéza II. Sestry z ortopedického a traumatologického oddělení dodržují rozdíly v ošetřovatelské péči o pacienta po TEP a CCEP. Metodika: Metoda dotazování, technika dotazníku, šetření bude doplněno technikou zúčastněného skrytého pozorování. Druh výzkumu: kvantitativní, kvalitativní Výzkumný vzorek: Sestry na ortopedickém, traumatologickém, chirurgickém oddělení, JIP nemocnice České Budějovice, Nové Město na Moravě, Prachatice. Doporučení pro praxi: Seznámit sestry na seminářích s výsledky šetření a tím zkvalitnit ošetřovatelskou péči u pacientů po TEP(totální endoprotéze) a CCEP(cervikokapitlní endoprotéze).
|
|
|
Problematika informovanosti klienta po operaci totální náhrady kolenního kloubu před propuštěním
KAŠPÁRKOVÁ, Lucie
V současné době stoupá počet lidí, kteří potřebují postižený kolenní kloub nahradit kloubem umělým, a proto by si problematika informovanosti klienta o nutnosti dodržovat režimová opatření zasloužila více pozornosti. V teoretické části byla popsána pooperační péče o nemocného po totální náhradě kolenního kloubu a problematika informovanosti klientů, která je v dnešním ošetřovatelství chápána jako velice důležitá. Z výsledků výzkumu vyplynulo, že práce sestry hraje významnou roli v problematice informovanosti klienta po totální náhradě kolenního kloubu o pooperační péči. Sestra by měla být aktivním článkem, jak nemocnému co nejlépe pomoci zvládnout následující péči o operovanou končetinu bez komplikací.
|
host ::
RSS.