|
|
Specifika ošetřovatelské péče u pacienta s leukémií
KAFKOVÁ, Zuzana
Onkohematologiecké oddělení poskytuje komplexní péči o nemocné s nádorovými chorobami krvetvorného systému. Zásadou na těchto odděleních je důležitost dodržování standardů ošetřovatelských postupů.V teoretické části je popsána anatomie a fyziologie krvetvorného systému, popisuje základní dělení leukémii, diagnostikou a léčbou. Je zde popsán přehled ošetřovatelských postupů včetně psychologického přístupu k pacientům. Praktická část je zaměřena na metodiku výzkumu, výsledky rozhovoru a zúčastněného pozorování na interním oddělení intermediální péče v nemocnici České Budějovice, a.s.
|
|
|
Výchova (edukace) v přednemocniční neodkladné péči
AUGUSTA, Martin
Tato závěrečná práce se zabývá problematikou edukace pacientů v přednemocniční neodkladné péči. Jelikož je edukace nedílnou součástí zdravotnictví, je tedy nezbytné, aby byla zahrnuta i ve fázi, která jí předchází v podobě práce zdravotnických záchranářů. Teoretická část závěrečné práce se zabývá pedagogikou, jako základem vzdělávání, edukací pacientů v přednemocniční neodkladné péči, autodiagnostikou a sebereflexí zdravotnických záchranářů jako základním článkem pro jejich další sebezdokonalování v edukaci. Důležitou součástí teoretické části je i komunikace, zvláště pak užití komunikace jako prostředku k navázání kontaktu, který je nezbytný k důvěře mezi pacientem a zdravotnickým záchranářem, ale také zásad komunikace s pacienty se specifickými potřebami, jako například s poruchami sluchu, zraku aj. Do závěru teoretické části je zahrnuta etická problematika přednemocniční neodkladné péče. V praktické části jsou prezentovány výsledky získané pomocí kvantitativního výzkumu sestaveného ze dvou výzkumných souborů. Prvním výzkumným souborem byli zdravotničtí záchranáři z výjezdových stanovišť Tábor a České Budějovice, druhým výzkumným souborem byli pacienti ošetření zdravotnickou záchrannou službou z těchto výjezdových stanovišť. Kvantitativní výzkum byl proveden pomocí dotazníků, které obsahovaly pro zdravotnické záchranáře 13 a pro pacienty 12 uzavřených otázek. Dotazy byly položeny tak, aby z nich bylo možno určit, zda zdravotničtí záchranáři edukují pacienty v přednemocniční neodkladné péči a zda je u nich užití edukace podmíněno výškou dosaženého vzdělání. Výzkumem bylo zjištěno, že zdravotničtí záchranáři s vysokoškolským vzděláním využívají edukaci v podstatně vyšší míře, něž zdravotničtí záchranáři s vyšším odborným a středoškolským vzděláním.
|
|
|
Nezaměstnanost a její vliv na počet elektivních výkonů na chirurgickém oddělení
HÁLOVÁ, Magdaléna
ABSTRAKT Chirurgické oddělení je jedno ze stěžejních oddělení Nemocnice v Českých Budějovicích. Poskytuje vysoce specializovanou péči, kterou využívají nejenom pacienti okresu České Budějovice, ale i celého Jihočeského kraje. Ročně je zde chirurgicky ošetřeno bezmála 4 000 pacientů. Ve své práci se zaměřuji na skupinu lidí, která je práceschopná, ale v době hospitalizace bez vykonávání placené práce, evidovaná na úřadu práce, která přicházela na chirurgické oddělení k elektivním chirurgickým výkonům. Důvody, které je k tomu vedou, mohou být následující: buď svou zdravotní stránku zanedbávali pro vytížení v práci, nebo operaci odkládali z obavy ze ztráty zaměstnání při dlouhodobé pracovní neschopnosti. Cílem této práce bylo zjistit vliv zaměstnanosti na rozhodnutí klientů podrobit se operačnímu výkonu. Pro získání údajů byla použita dotazníková metoda u klientů hospitalizovaných na chirurgickém oddělení nemocnice v Českých Budějovicích . Hypotézu, ve které jsem předpokládala, že osoby krátkodobě evidované na úřadu práce se více podrobují operačnímu výkonu než osoby dlouhodobě evidované, jsem v práci potvrdila. Taktéž byla potvrzena i druhá hypotéza, že elektivní operační výkon podstupují častěji klienti v evidenci úřadu práce než zaměstnané osoby. Třetí hypotéza, kde jsem předpokládala, že poplatky za hospitalizaci u nezaměstnaných osob budou mít vliv na délku hospitalizace se nepotvrdila, jelikož politické změny, které vedly ke vzniku darovací smlouvy mezi Nemocnicí České Budějovice, a. s., a Jihočeským krajem s možností využití daru Jihočeského kraje k úhradě poplatků za pobyt v nemocnici od 1. února 2009, tuto skutečnost ovlivnily. Výsledky, ke kterým jsem ve své práci došla, by mohly posloužit jako argumentační podklad při řešení politiky zaměstnanosti. .
|
|
|
Uspokojování potřeby komunikace u klientů s poruchou sluchu na ORL
HOLAROVÁ, Erika
Práce byla vypracována na téma: Uspokojování potřeby komunikace u pacienta s poruchou sluchu na ORL. Poruchy sluchu jsou nejčastějším onemocněním. Ke zhoršování sluchu dochází u člověka již od puberty. Proto, aby sestra pracující na ORL mohla pochopit pacienty s poruchou sluchu, musí nejdříve pochopit jejich myšlení a to, co prožívají. Komunikace s těmito pacienty je velice různorodá a odvíjí se od toho, s jak těžkou poruchou sluchu pacienti do nemocnice přicházejí. Uspokojování potřeby komunikace je nedílnou součástí ošetřovatelského procesu. Pokud sestra vede rozhovor s pacientem, musí si všímat nejen toho, co ji pacient povídá, ale všímá si také jeho neverbálního projevu, jelikož i ten sestře může napovědět více než jeho projev verbální. Sestra vždy zvolí vhodnou formu komunikace, která pacientovi pomůže porozumět. Sestavili jsme dva typy dotazníků, pro sestry a pro pacienty. Oba typy obsahovaly základní identifikační otázky a další otázky byly směřovány tak, abychom zjistili, zda dochází k uspokojování potřeby komunikace. Dle výsledků ze získaných dat od sester jsme zjistili, že komunikace u pacientů s poruchou sluchu není uspokojována. Toto nám potvrzují také výsledky z dotazníků, které jsme rozdali pacientům. Hypotéza naší práce zněla: Klientům s poruchou sluchu na ORL oddělení je více uspokojována potřeba komunikace než na ORL ambulanci. Tato hypotéza se nám potvrzuje dle získaných dat od pacientů a sester. Práci bude možno využít pro edukaci sester Zdravotně sociální fakulty i pro zkvalitnění ošetřovatelské péče sester pracujících na oddělení a ambulanci ORL.
|
|
|
Problematika informovanosti u pacienta indikovaného ke kolonoskopii
ČERNÁ, Miroslava
Kolonoskopické vyšetření je nejen diagnostická metoda, ale zároveň i léčebná metoda používaná v gastroenterologii. Kolonoskopické vyšetření se provádí flexibilním endoskopem a lze tedy prohlédnout celou sliznici tlustého střeva a provádět zde i menší chirurgické zákroky. Nutné je pro kolonoskopické vyšetření co nejdokonalejší vyprázdnění střev, i toto však závisí na dostatečné informovanosti pacienta o výkonu a přípravě na vyšetření. Toto vyšetření je pro pacienty vždy poměrně stresující a namáhavé. Cílem práce bylo zjistit rozdíl v informovanosti klientů indikovaných ke kolonoskopii v rámci hospitalizace a klientů přicházejících ambulantně. Byly stanoveny 2 hypotézy: Hypotéza 1: {\clqq}Rozsah informací o dietním opatření před kolonoskopií poskytovaných hospitalizovaným klientům se liší od rozsahu informací poskytovaných ambulantním klientům``. Hypotéza 2: {\clqq}Rozsah informací o průběhu kolonoskopie poskytovaných hospitalizovaným klientům se liší od rozsahu informací poskytovaných ambulantním klientům``. Ke sběru dat byla použita metoda dotazování {--} technika dotazníku. Dotazník byl zcela anonymní a byl určen pro pacienty, kteří byli indikováni na kolonoskopické vyšetření. Dotazník obsahoval 22 otázek uzavřených a polouzavřených. Bylo rozdáno 130 dotazníků na gastroenterologickém oddělení v Nemocnici České Budějovice a.s. Po navrácení dotazníků a vyřazení neúplně vyplněných a prázdných dotazníků tvořilo výzkumný soubor 106 respondentů, z toho bylo 53 ambulantních respondentů a 53 hospitalizovaných respondentů. Cíl práce byl splněn. Z výsledků vyplynulo, že se obě hypotézy potvrdily, opravdu existuje určitý rozdíl v informovanosti před kolonoskopickým vyšetřením mezi ambulantními a hospitalizovanými respondenty. V obou hypotézách byli lépe informováni ambulantní respondenti. Tato bakalářská práce poukazuje na důležitost informovanosti pacientů a na spolupráci mezi pacientem, sestrou a lékařem. V rámci zlepšení informovanosti pacientů indikovaných ke kolonoskopii jsem vytvořila návrh letáku, shrnujícího informace, které by pacient před tímto vyšetřením měl vědět. Výsledky této práce budou poskytnuty vedení gastroenterologického oddělení Nemocnice České Budějovice a.s. Jako náměty by mohly pomoci zdravotnickému personálu k lepšímu informování pacientů.
|
|
|
Čínský pacient v českém zdravotnictví
SCHOLZ, Pavel
Téma této diplomové práce je: "Čínský pacient v českém zdravotnictví". Čína s přibližně 1,3 miliardami občanů patří mezi největší země světa. Migrace a turistika obyvatel Čínské lidové republiky a Čínské republiky směrem do středoevropského regionu, je rok od roku vyšší. Souběžně s nárůstem počtu příslušníků čínské minoritní skupiny v ČR, stoupá i počet poskytované zdravotní péče této minoritní skupině obyvatel. Odlišné pojetí zdraví a nemoci, má výrazný vliv na přístup a vnímání pacienta / klienta z odlišné kultury, ať už z profesionálního pohledu, tak i z pohledu pacienta/klienta. Zdravotnický personál by si měl být vědom hlavních odlišností v chování příslušníků minoritních skupin svého obyvatelstva, a to nejen v souvislosti s poskytovanou zdravotní péčí. Tato výzkumná práce, je zpracována pomocí metod kvalitativního výzkumu. Výzkumným cílem této práce bylo zpracovat zvláštnosti ošetřovatelské péče, které si příslušníci čínské menšiny přejí respektovat. Sběr dat byl proveden pomocí polostruktorovaného rozhovoru u příslušníků čínské minoritní skupiny v ČR. Obsah otázek použitého polostrukturovaného rozhovoru, vychází zejména z koncepčních ošetřovatelských modelů M. Gordonové, M. Leiningerové, a modelu J. Gigerové - R. Davidhizerové. K dosažení cíle bylo stanoveno pět výzkumných otázek. Výsledky výzkumu jsou zpracovány pomocí kazuistik a mírně modifikovaného přístupu rámcové analýzy dle Ritchieho a Spencera. Mezi hlavní výsledky řadíme zjištěné zvláštnosti ošetřovatelské péče v oblasti odběrů krve, sdělování lékařské diagnózy obzvláště rodině, obav ze závislosti na lécích a také bolest a její řešení. Mezi další výsledky patří také popis toho, jak vnímají příslušníci čínské minoritní skupiny české ošetřovatelství a sestru jako poskytovatelku odborné ošetřovatelské péče. Na základě výsledků práce jsou navrženy hypotézy, určené k dalšímu výzkumnému využití. Tato práce i výsledky jsou určeny primárně odborné ošetřovatelské veřejnosti. Výsledky této práce mohou sloužit jak pro studijní účely, tak i pro přímé poskytování ošetřovatelské péče ve zdravotnických zařízeních v ČR. Jedním z výstupů této práce, je také návrh standardu ošetřovatelské péče u příslušníků čínské minoritní skupiny žijící v ČR, a dále také informační sumář pro sestry o transkulturních specifikách čínského pacienta / klienta v českém zdravotnictví.
|
|
|
Spokojenost pacientů jako indikátor kvality ošetřovatelské péče
PERLÍKOVÁ, Jana
Diplomová práce se zabývá spokojeností pacientů jako indikátora kvality ošetřovatelské péče. Teoretická část práce je rozčleněna do pěti kapitol a zaměřuje se na teoretická východiska ošetřovatelství, kvalitu péče, spokojenost pacientů, charakteristiku zkoumaného pracoviště a práva pacientů. Ve výzkumné části se zabýváme spokojeností pacientů s ošetřovatelskou péčí na interních oddělení v Nemocnici České Budějovice a.s. Bylo provedeno kvantitativní šetření, ke sběru dat byla použita metoda dotazování, technika dotazníku. Výzkumný soubor tvořilo 160 hospitalizovaných pacientů. Prostřednictvím šetření byly ověřovány následující pracovní hypotézy. H 1: dotazovaní pacienti jsou spokojeni s celkovou poskytovanou péčí, H 2: dotazovaní pacienti jsou spokojeni s ošetřujícím personálem, H 3: dotazovaní pacienti hodnotí zdravotnickou péči kladně, H 4: dotazovaní pacienti hodnotí pobyt v nemocnici kladně. Na základě vyhodnocených dotazníků můžeme konstatovat, že všechny čtyři hypotézy se potvrdily. Cíl práce, zjistit spokojenost pacientů s ošetřovatelskou péčí poskytovanou na interních oddělení v Nemocnici České Budějovice, a.s., byl splněn. Důležité je sledovat zkušenosti pacientů s ošetřovatelskou péčí a průběžně se zajímat o jejich spokojenost, jelikož se jedná o nenahraditelný zdroj informací, vypovídající o kvalitě ošetřovatelské péče z pohledu pacientů - uživatelů péče. Domníváme se, že informace z této práce mohou čerpat všichni zdravotničtí pracovníci i ostatní personál, který se podílí na zdravotnické péči a uspokojování potřeb pacientů. Práci je možné použít také k získání informací pro širokou veřejnost. Tuto práci lze též použít jako výukový materiál pro studenty, kteří se tímto tématem chtějí zabývat. Jelikož současný zdravotnický trend je hlavně spokojený pacient, měla by být spokojenosti pacientů věnována stále větší pozornost.
|
|
|
Potřeba spánku u nemocných s kardiovaskulárním onemocněním na JIP
KABEŠOVÁ, Jitka
Problematika spánku je v současné době velmi aktuálním tématem, neboť nekvalitní spánek, chronická nespavost či úmyslné zkracování spánku jsou rizikovými faktory pro vznik kardiovaskulárních onemocnění, nadváhy, diabetu a duševních poruch. Během hospitalizace pacienta na jednotce intenzivní péče je spánek zpravidla negativně ovlivňován nejen vlastním onemocněním, ale i mnoha dalšími faktory, jako je strach, úzkost, nedostatek informací o nemoci, neznámé prostředí či hlučnost monitorů. Teoretická část je členěna do pěti základních kapitol a to následovně: charakteristika spánku, problematika spánku, kardiovaskulární onemocnění, uspokojení potřeby spánku nemocných na kardiologické JIP a intervence sestry ve spánkové laboratoři při uspokojení potřeby spánku. V práci byly stanoveny dva cíle. Cíl 1: zjistit, zda-li je uspokojována potřeba spánku u pacientů s kardiovaskulárním onemocněním hospitalizovaných na JIP. Cíl 2: identifikovat faktory, které mají vliv na uspokojování potřeby spánku u pacientů s kardiovaskulárním onemocněním hospitalizovaných na JIP. Byly stanoveny dvě hypotézy. Hypotéza 1: pacienti s kardiovaskulárním onemocněním, hospitalizováni na JIP, mají neuspokojenou potřebu spánku. Hypotéza 2: nejčastěji vnímaným faktorem, ovlivňující spánek pacientů s kardiovaskulárním onemocněním hospitalizovaných na JIP, je změna prostředí. K dosažení cílů práce a ověření stanovených hypotéz byla použita metoda dotazování, technikou dotazníku Výzkumný soubor tvořili pacienti hospitalizovaní na kardiologické JIP v nemocnici České Budějovice a.s. Vyhodnocení dotazníků ukázalo, že pacienti hospitalizovaní na kardiologické JIP nemají uspokojenou potřebu spánku a mezi faktory, které negativně ovlivňují spánek pacientů během hospitalizace na kardiologické JIP patří především: změna prostředí, hlučnost monitorů, přítomnost světla během nočních hodin, nepohodlné lůžko a úzkost. Cíle práce byly splněny. Hypotéza 1 a hypotéza 2 byly potvrzeny. V závěru práce jsou navržena doporučení k řešení problematiky jako například používání tlumených světel na oddělení během nočních hodin, ztlumení hlasitosti alarmu monitorovacích přístrojů, aktivizace pacientů sestrou během dne, vedení uklidňujícího rozhovoru s pacientem nebo úprava lůžka a vyvětrání pokoje před spaním. V poslední části práce jsou přílohy související s danou problematikou.
|
|
|
Znalosti rodiny pacienta s Alzheimerovou chorobou o specifikách vzájemné komunikace
ČERNÁ, Irena
Alzheimerova choroba patří k nejrozšířenějším formám demence. Se stále rostoucím podílem starších osob v populaci se její výskyt neustále zvyšuje. S progresí onemocnění klesá mimo jiné i schopnost postiženého komunikovat s okolím, s čím se jeho blízcí jen těžce vyrovnávají. Úkolem sestry je mimo jiné zapojit do péče a edukovat také rodinu pacienta. Cílem mé bakalářské práce bylo zjistit, zda jsou rodinní příslušníci informováni o specifikách komunikace s pacientem trpícím Alzheimerovou chorobou a zda mají zájem o edukaci v oblasti vzájemné komunikace. Ve své práci jsem si stanovila dvě hypotézy. První hypotéza byla, že členové rodiny neví, jak správně komunikovat se svými blízkými trpícími Alzheimerovou chorobou a druhá hypotéza byla, že členové rodiny mají zájem o edukaci v oblasti vzájemné komunikace. Ke zpracování bakalářské práce bylo použito kvantitativního výzkumu, metody dotazování, techniky sběru dat dotazníku. Výzkumný soubor tvořilo 96 respondentů - rodinní příslušníci pacientů s Alzheimerovou chorobou, umístěných v Prácheňském sanatoriu v Písku a na Louckém mlýně. Analýzou sebraných dat následně zpracovaných do grafů byla vyvrácena první stanovená hypotéza a potvrzena druhá stanovená hypotéza. Výsledky tohoto výzkumu použiji k edukaci rodinných příslušníků pacientů trpící Alzheimerovou chorobou. Budu pořádat odborné semináře v obou našich sanatoriích {--} v Písku i na Louckém mlýně. Tím chci přispět ke zlepšení vzájemné komunikace mezi rodinou a pacienty.
|
|
|
Patient radiation load and possibility of reduction by percutaneous coronary interventions
KVASNICOVÁ, Miroslava
Abstrakt Uplynulo už viac ako 100 rokov od objavenia X-lúčov fyzikom W.C. Röntge-nom a ich použitia v lekárstve. Poznatky o ich škodlivých účinkoch viedli k postupnému zavádzaniu pravidiel ochrany. Pozornosť odborníkov sa postupne sústredila na osoby vyšetrované alebo liečené ionizujúcim žiarením, nakoľko tzv. lekárská expozícia pred-stavuje najvýznamnejší podiel ožiarenia človeka z umelých zdrojov žiarenia vôbec. De-finícia lekárskeho ožiarenia bola prijatá zákonom č.18/1997 Sb. (tzv. atómový zákon) a rozšírená v novele atómového zákona (zákon č.13/2002 Sb.). Lekárske ožiarenie nie je limitované, ale platia tu dva princípy radiačnej ochrany-princíp zdôvodnenia a princíp optimalizácie. Ja som zamerala svoju pozornosť na radiačnú záťaž pacientov pri selektívnej koronarografii, ktorá zatiaľ i napriek ionizačnému žiareniu zostáva zlatým diagnostic-kým štandardom na vyšetrenie koronárnych tepien. Merala som a vyhodnocovala som radiačnú dávku pacientov na dvoch angiografických prístrojoch vo Fakultnej nemocnici v Motole. Sú to angiografické prístroje PHILIPS Integris Allura (vyrobený v roku 2002) na Klinike zobrazovacích metód a PHILIPS Integris HM 3000 (vyrobený v roku 1993) v Kardiovaskulárnom centre pre dospelých. Tieto prístroje majú niektoré technické para-metre odlišné, napr. veľkosť zosilňovača obrazu. Od roku 2003 do roku 2007 bolo vyše-trených 10.087 pacientov selektívnou koronarografiou na Kardiovaskulárnom centre pre dospelých a 7.760 na Klinike zobrazovacích metód. Rozoberám celé zariadenie angiografického pracoviska, vrátane technického vybavenia RTG angioprístroja, rádiologické štandardy, ochranu pred žiarením, požia-davky na zobrazovací systém, parametre, ktoré ovplyvňujú kvalitu RTG obrazu, na možnosti zníženia radiačnej záťaže u pacientov. Hypotéza spočíva v tom, že radiačnú záťaž možno znížiť nastavením vhodných expozičných parametrov a kolimátorov. Metodika pozostáva z meraní u 100 pacientov na Klinike zobrazovaných metód a na Kardiologickom centre. Porovnávam dávku na oboch pracoviskách na zaklade roz-dielnej veľkosti zosilňovača obrazu, na rozdielnej frekvencii snímkovania a poukazujem na rôznu dávku pri rôznych projekciách. Druhá časť pozostáva z meraní na fantómoch, pri ktorých porovnávam dávku získanú na pacientoch a sledujem ďalšie parametre, ktoré ovplyvňujú výšku radiačnej záťaže. Získané výsledky sú vzájomne porovnávané a štatisticky spracované i vyhodnotené {$\omega^2$}-testom. Vyhodnotené údaje poslúžia na vytvorenie rádiologických štandardov, ktoré budú viesť k výchove personálu ako zaobchádzať so zdrojom RTG žiarenia tak, aby dávka pacienta a tým i personálu bola čo najnižšia.
|
host ::
RSS.